Wikipedie

Stanisław Bizański

polský fotograf

Stanisław Bizański (16. ledna 1846 v Krakově – 4. ledna 1890 tamtéž) byl polský fotograf, známý především svými fotografiemi Tater.

Stanisław Bizański
Narození1846
Krakov
Úmrtí1890 (ve věku 43–44 let)
Krakov
Povolánífotograf
DětiKazimierz Bizański
Władysław Bizański
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Czarny Staw nad Morskim Okiem

Životopis editovat

Byl synem Jana Nepomucena, malíře a profesora na Akademii výtvarných umění v Krakově. V roce 1880 se stal majitelem fotografického studia „Pod Nową Bramą“ na ulici Sienna 10 v Krakově. Před rokem 1884 byl závod přesunut na adresu Plac Szczepański 3.

Stanisław Bizański je známý především svou fotografií s tatranskou tematikou, která ho zaujala u jeho přítele – Waleryho Eljasze-Radzikowského [1]. Bizański také pořídil řadu portrétních fotografií; jeho klienti byli například: Władysław Mickiewicz, Józef Kotarbiński nebo spisovatel Henryk Sienkiewicz. Umělec dokumentoval podhalský folklór a zaznamenal charakteristické lidské typy. Díky němu se zachovaly obrazy známých tatranských průvodců (Jędrzej Wala mladší, Jan Krzeptowski) a lidí spojených s Tatrami (Walery Eljasz-Radzikowski nebo kněz Józef Stolarczyk). Bizańského fotografie mají kromě své umělecké hodnoty také dokumentární.

Stanisław Bizański a jeho manželka Maria měli dva syny – Władysława a Kazimierza. Zemřel v Krakově ve věku 44 let.[1]

Fotografické studio Stanisława Bizańskiho editovat

Některé z fotografií přisuzovaných Bizańskému pořídili jeho kolegové v terénu. Jednoho z nich, Józefa Głogowského, doprovázel v srpnu 1889 Walery Eljasz-Radzikowski, který zanechal poznámku nazvanou Seznam tatranských pohledů pořízených na fotografii Józ [efa] Głogowského pro St. Bizański [2]. Ve dnech 19. – 30. srpna 1889 Głogowski pořídil v Tatrách 86 fotografií, které pokrývaly oblasti Hala Gąsienicowa, Dolina Pięciu Stawów Polskich, Morskie Oko, údolí Biała Woda, údolí Kościeliska, údolí Mała Łąki a horská údolí. O samotném Głogowski se mnoho informací nedochovalo.[1]

Po předčasné smrti Stanisława Bizańského pokračovala v jeho činnosti až do roku 1900 jeho manželka a syn Władysław. V roce 1892 otevřeli pobočky v Krynici a Zakopaném, které byly na ulici Nowotarska [1]. Władysław Bizański provozoval obchod i po smrti své matky. Jeho mladší bratr Kazimierz byl aktivní horolezec, fotografoval také v Tatrách.

Vzpomínka editovat

Po umělcově smrti vydala rodina dvě alba s jeho díly Widoki Tatr w fotografiach Stanisława Bizańskiego fotografa w Krakowie (60 fotografií) a Widoki z Tatr (30 fotografií). V letech 1890–1901 se v publikacích Tatranské společnosti objevily četné fotografie od Bizańského ve formě heliogravurních dodatků.

V roce 2012 Tatranský národní park připravil výstavu děl Stanisława Bizańského ve městě Kuźnice – 40 tabulí s fotografiemi.[3]

Bibliografie editovat

Zofia Radwańska-Paryska, Witold Henryk Paryski: Wielka encyklopedia tatrzańska. Poronin: Wyd. Górskie, 2004. ISBN 83-7104-009-1.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stanisław Bizański na polské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d [s.l.]: [s.n.] ISBN 83-87730-46-7. 
  2. ↑ ZakopaneDlaCiebie.pl - Sylwetki - STANISŁAW BIZAŃSKI. zakopanedlaciebie.pl [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. (polsky) 
  3. ↑ Nowe wystawy czasowe Tatrzańskiego Parku Narodowego. WATRA - Podhalański Serwis Informacyjny [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stanisław_Bizański&oldid=21977497“