Stadionové

německý šlechtický rod

Stadionové byli jihoněmecký panský a později hraběcí rod ze Švábska, který na české území přišel koncem 17. století. Rod vymřel v mužské linii roku 1908.

Stadionové
Původní znak rodu Stadionů
ZeměSvatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská, České královstvíČeské království České království
Titulyalsaská linie:
Rok založení1200
Vymření po meči13. září 1908
Větve rodu
  • švábská († 17. století)
  • alsaská
    • Stadion-Warthausen († 1906)
    • Stadion-Thannhausen († 1908)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Původní podoba erbu rodu Stadionů podle Johanna Siebmachera

Švábský hraběcí rod původem z Graubündenska v průběhu 13. století získal panství ve Švábsku. Ve 14. století se rozdělili na alsaskou a švábskou větev, která vymřela koncem 17. století. V té době přišel do Čech příslušník alsaské linie, Jan Filip. Od dědiců Lamingera z Albenreutu koupil Chodov, Kout na Šumavě, Všeruby, Záhořany a další statky.

Jeho dva synové, Bedřich a Filip, založili dvě rodové linie: von Warthausen a von Thannhausen. První sídlila v Trhanově, druhá v Koutě na Šumavě. Na počátku 18. století povýšili do stavu říšských hrabat.

Johann Philipp Stadion-Warthausen působil jako vyslanec v Berlíně a Petrohradě, v letech 1805–1809 zastával funkci kancléře. Po rakouském státním bankrotu se jako ministr financí snažil zlepšit finanční stav země.

Franz Seraph Stadion-Warthausen (1806–1853) vykonával post guvernéra v Haliči a rakouského ministra vnitra. Byl zástupce ministerstva a současně i poslanec říšského sněmu v letech 1848-1849 a podílel se na tzv. oktrojované ústavě.

Rudolf Stadion-Warthausen (1808–1882) působil jako rada dvorské kanceláře, od roku 1845 řídil zemskou správu Moravy a Čech. Přestože v březnu 1848 nebyl schopný čelit nástupu revolučního hnutí, stal se prvním předsedou Národního výboru, který se vznikl spojením Svatováclavského výboru a tzv. guberniální komise. Ovšem již 15. dubna z funkce odstoupil a odešel z politického života.

Mužská linie tohoto rodu vymřela smrtí Filipa Františka Josefa Stadiona 13. 9. 1908.[1]

Erb editovat

Nosili čtvrcený štít, v jehož pravé horní a levé dolní části byly tři jedlové šišky, naopak v levé horní a pravé dolní čtvrti stál červený kříž. Uprostřed byl srdeční štítek se třemi zlatými vlčími želízky.

Příbuzenstvo editovat

Spojili se například se Šternberky.

Osobnosti rodu editovat

Seznam význačných osobností rodu řazených chronologicky podle roku narození:

 
Biskup František Kašpar ze Stadionu
 
Filip František ze Stadionu-Thannhausen, litografie od Josefa Kriehubera, 1841

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Kout na Šumavě, Kostely a kaple v západních Čechách, 2020. http://kaplicky.cesty.in/kout_na_sumave#kryptastadionska_hrobka_na_hrbitove

Literatura editovat

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Stadionové, s. 148–149. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat