Střízlík obecný

druh ptáka rodu Troglodytes

Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) je drobný zpěvný pták z čeledi střízlíkovitých (Troglodytidae).

Jak číst taxoboxStřízlík obecný
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďstřízlíkovití (Troglodytidae)
Rodstřízlík (Troglodytes)
Binomické jméno
Troglodytes troglodytes
Linnaeus, 1758
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

 
Mladý pták

Je nápadně malý, dorůstá sotva 9–10 cm a náleží tak k vůbec nejmenším ptákům Evropy. V rozpětí křídel měří 13–17 cm a váží 6–12 g. Má krátké zavalité tělo, krátký ocas, který drží většinou vzpřímený a delší, tenký, na konci zašpičatělý zobák. Svrchu je hnědý, černě pruhovaný, spodinu těla má šedou, nad okem je patrný světlejší pruh. Oči má černé, zobák tmavě hnědý a končetiny světle hnědé. Obě pohlaví jsou si přitom zbarvením velice podobná.[2][3][4]

Hlas editovat

Jeden z nejhlasitějších ptáků Evropy. Zpěv je velmi hlasitý, výrazný, kolísavý a náhle zakončený. Dále lze u něj zaslechnout také protáhlé varovné „cerrr“ nebo výrazné „tek tek“, kterým se ozývá při vábení.[2][3][5]

Rozšíření editovat

Vyskytuje se téměř v celé Evropě s výjimkou části Skandinávského poloostrova a Islandu, na území severní Afriky, v západní, střední a východní Asii a v Severní Americe.[2][6] V závislosti na jednotlivých oblastech je pak buď stálý nebo tažný na krátkou vzdálenost.[2] Evropská populace druhu čítá na 23–40 miliónů párů.[7] Na území České republiky se vyskytuje celoročně, počet zde hnízdících párů čítá 100–200 000 a počet zimujících ptáků pak 70–140 000 jedinců.[5]

Žije v lesích všeho typu s hustým podrostem, také v parcích, zahradách a větších houštinách.[2][3]

Etologie editovat

Zdržuje se především na zemi nebo těsně nad ní. Je celoročně teritoriální a s výjimkou hnízdního období samotářský. Výjimku představují pouze mladí ptáci, kteří mohou až do dosažení věku jednoho roku tvořit menší skupiny, a zimní období, kdy se na noc dospělí ptáci sdružují do menších skupin a vzájemně přitisknutí k sobě tak lépe přečkávají nepříznivé teploty.[4]

Potrava editovat

Jeho potrava je zastoupena především živočišnou složkou. Tu představují zvláště pavouci, roztoči, malí korýši, stejnonožci, stonožky, hmyz, jeho vajíčka a larvy. Rostlinná složka, kterou tvoří semena a bobule, se v jeho potravě objevuje jen vzácně.[3][4][8]

Hnízdění editovat

 
Samice u hnízda s mláďaty
 
Troglodytes troglodytes
 
Cuculus canorus canorus + Troglodytes troglodytes

Hnízdí v rozmezí od dubna do července, a to dvakrát ročně. Samci jsou vysoce polygamní, což znamená, že jeden samec má ve svém teritoriu více hnízdících samic (nejčastěji 2–3, ve výjimečných případech až 4). Sám staví několik hnízd, z nichž si samice sama jedno vybere. Hnízdo umísťuje mezi kořeny stromů, do štěrbin ve zdi, kmenech stromu nebo ve skále, obvykle ve výšce pod 2 m nad zemí. Jedná se o uzavřenou kulovitou stavbu z trávy, mechu, lišejníků a listů s vchodem po straně. V jedné snůšce bývá 5–8 bílých, slabě skvrnitých vajec, na jejichž 14–16denní inkubaci se podílí pouze samice. O mláďata, která hnízdo opouští po 15–18 dnech, pak pečují oba rodiče. Střízlík obecný bývá také častým hostitelem kukačky.[4][8]

Dožívá se průměrně 3–4, ve výjimečných případech i 6–7 let.[4]

Predátoři editovat

Největší hrozbu pro něj představuje kočka domácí (Felis silvestris f. catus), liška obecná (Vulpes vulpes), kuna (Martes sp.), krahujec obecný (Accipiter nisus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a dravci rodu Falco.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b c d e VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. 
  3. a b c d BEZZEL, Einhard. Ptáci. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, 2003. ISBN 9788072342921. 
  4. a b c d e SCHÄFFER, Dirk. Zaunkönig (Troglodytes troglodytes) [online]. [cit. 2010-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-11. (německy) 
  5. a b DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. 
  6. KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356. 
  7. Troglodytes troglodytes [online]. The IUCN Red List of Threatened Species [cit. 2010-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b POŘÍZ, Jindřich. střízlík obecný [online]. BioLib [cit. 2010-08-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat