Tomáš Garrigue Masaryk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m #MuzeumHK + kat čestné občanství značka: editace z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 49:
'''Tomáš Garrigue Masaryk''', označovaný '''T. G. M.''', '''TGM''' nebo '''prezident Osvoboditel''' ([[7. březen|7. března]] [[1850]] [[Hodonín]]<ref>[https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/4986?image=216000010-000253-003372-000000-005306-000000-00-B06956-01550.jp2 Záznam narození v matrice]</ref> – [[14. září]] [[1937]] [[Lány (okres Kladno)|Lány]]<ref>[https://ebadatelna.soapraha.cz/d/14683/6 Záznam úmrtí v matrice]</ref>), byl [[Československo|československý]] [[státník]], [[Filosofie|filozof]], [[Sociologie|sociolog]] a [[učitel|pedagog]], první [[Seznam prezidentů Československa|prezident Československé republiky]]. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat [[zákon o zásluhách T. G. Masaryka]], obsahující větu ''„Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“'', a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo.<ref>Zákon č. 232/1935 Sb. z 21. prosince 1935</ref>
Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka jenž byla Němka, pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o [[Platón]]ovi. Za studijního pobytu v [[Lipsko|Lipsku]] se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou [[Charlotta Garrigue Masaryková|Charlotte Garrigueovou]], a roku 1878 se s ní v [[New York]]u oženil. Následujícího roku se ve [[Vídeň|Vídni]] [[docent|habilitoval]] sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl [[1882]] jmenován [[profesor]]em [[filosofie]]. Založil a redigoval měsíčník ''[[Athenaeum (časopis)|Athenaeum]]'', v počátcích vedl sestavování [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. [[Spor o Rukopisy|Rukopisů]]. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu [[Auguste Comte|Augusta Comta]] a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku ''[[Čas (časopis)|Čas]]''.<ref name="rfr1">''Ottův slovník naučný nové doby'', sv. 7, str. 83.</ref>
Roku 1890 vstoupil s přáteli do [[Národní strana svobodomyslná|mladočeské strany]] a v dalším roce byl zvolen poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept [[František Palacký|Františka Palackého]] a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s [[Leopold Hilsner|Hilsnerem]] (tzv. [[hilsneriáda]]) a proti [[Antisemitismus|antisemitským]] pověrám a předsudkům. Roku 1900 založil [[Česká strana pokroková|Českou stranu pokrokovou]], za niž byl roku 1907 a 1911 znovu zvolen (jejím jediným) říšským poslancem. Na základě dlouhodobého studia a četných návštěv v [[Ruské impérium|Rusku]] publikoval od roku 1913 nejprve v [[Němčina|němčině]] své nejrozsáhlejší a ve světě nejslavnější dílo ''[[Rusko a Evropa|Rusko a Evropa]]'', které bylo posléze vydáno i v [[Čeština|češtině]] a přeloženo do několika jazyků.<ref>''Ottův slovník naučný nové doby'', sv. 7, str. 84-92.</ref>
| |||