Verze z 7. 5. 2024, 14:08 editovat Bilykralik16 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 10 349 editací →‎Úsek I.B: novější foto vestibulu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 5. 2024, 14:46 editovat zrušit editaci Severočeský Šotouš (diskuse \| příspěvky) 16 editací m upravena chyba ve značení linky B II.B byla přehozena s III.B a IV.B byla přehozena s V.B značky: revertováno editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 77: [[Soubor:Anděl, vestibul Na Knížecí.jpg\|náhled\|žádné\|Vestibul stanice [[Anděl (stanice metra)\|Anděl]] (do roku [[1990]] Moskevská) s netypickou výzdobou napodobující [[metro v Moskvě]]]] === Úsek ~~III~~II.B === Úsek III.B o délce 4,9 km a mezi Smíchovským nádražím a Novými Butovicemi byl otevřen [[26. říjen\|26. října]] [[1988]]. Nachází se na něm 3 stanice –⁠ [[Radlická (stanice metra)\|Radlická]], [[Jinonice (stanice metra)\|Jinonice]] (dříve Švermova) a [[Nové Butovice (stanice metra)\|Nové Butovice]] (dříve Dukelská). Stanice Radlická a Nové Butovice jsou hloubené, stanice Jinonice je ražená. První dvě stanice se velmi málo využívají –⁠ stanice Radlická je dokonce druhá nejméně využívaná v celé síti pražského metra. Na konci 80. let zde bylo totiž plánováno [[sídliště]], které se ale po pádu socialismu nevystavělo. [[Soubor:Praha, Smíchovské nádraží, metro.jpg\|náhled\|žádné\|Stanice Smíchovské nádraží, otevřená roku 1985]] === Úsek IIIII.B === Dne [[22. listopad]]u [[1990]] byl otevřen úsek IIIII.B, který k trase přidal 4,4 km trati a 4 nové stanice za Florencí po Českomoravskou. K jeho dokončení byly také odstraněny všechny ideologické názvy stanic v síti metra (na tomto úseku ''Zápotockého'' změnena na Českomoravská a ''Hakenova'' změněna na Invalidovna). Vzhledem k úsporným opatřením zavedeným po pádu socialismu nebyly důsledně dokončeny prvky pro ochranu podzemní části trati při jejím ohrožení, což se projevilo při [[Povodeň v Česku (2002)\|povodních v srpnu 2002]]. [[Soubor:Praha - Českomoravská IV.jpg\|náhled\|žádné\|Vestibul stanice Českomoravská (v původním projektu pojmenována ''Antonína Zápotockého'')]] === Úsek VIV.B === Úsek V.B mezi Novými Butovicemi a Zličínem (5 stanic –⁠ Hůrka, Lužiny, Luka, Stodůlky a Zličín, délka 5,1 km + [[Depo Zličín]]), jehož část je vedena, jako jedena z mála v síti pražského metra, jako nadzemní, byl otevřen [[11. listopad]]u [[1994]]. [[Soubor:Praha Stodůlky most metro 3.jpg\|náhled\|žádné\|Tubus metra překračující Nepomucký rybník ve [[Stodůlky\|Stodůlkách]]]] === Úsek IVV.B === Poslední část IV.B, se zprovoznila [[8. listopad]]u [[1998]], má 6,3 km a vede z [[Českomoravská (stanice metra)\|Českomoravské]] na [[Černý Most (stanice metra)\|Černý Most]]. Tento úsek obsahuje 5 stanic, v roce [[1998]] však zůstávaly nedostavěny stanice [[Hloubětín (stanice metra)\|Hloubětín]] a [[Kolbenova (stanice metra)\|Kolbenova]], které byly otevřeny až v letech [[1999]], resp. [[2001]]. Bylo tomu tak z finančních důvodů; kvůli zpoždění výstavby dvou stanic se náklady na celý úsek snížily o dvě miliardy [[Koruna česká\|Kč]]. Celá akce s neotevřenými stanicemi byla rychle zpolitizovaná, neboť tehdejší kandidát na primátora [[Martin Bursík]] (za [[KDU-ČSL]] v rámci [[Čtyřkoalice]]) začal veřejnou kritikou tehdejšího primátora [[Jan Koukal (politik)\|Koukala]] (ODS).<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Smržová

B (linka metra v Praze): Porovnání verzí