Drahomíra ze Stodor: Porovnání verzí

| otec = Boleslav ze StodorBaklabych (?)

'''Drahomíra ze Stodor''' (kolem roku [[890]], podle jiných zdrojů r. 877{{doplňte zdroj}} – po [[935]]) byla manželkou českého knížete [[Vratislav I.|Vratislava I.]], matkou [[Boleslav I.|Boleslava I.]] a snad i [[svatý Václav|sv. Václava]] a českou kněžnou. Narodilo se jí nejspíše šest dětí, dva synové a čtyři dcery.<ref name="nejst238">{{Citace periodika | příjmení = Třeštík | jméno = Dušan | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Nejstarší Přemyslovci ve světle přírodovědeckého a historického zkoumání | periodikum = Československý časopis historický | odkaz na periodikum = Československý časopis historický | rok = 1983 | měsíc = | ročník = 31 | číslo = | poznámka = [dále jen ''Nejstarší Přemyslovci''] | strany = 238 | issn = | jazyk =}}</ref>

Drahomíra pocházela z [[knížectví Stodoranů]] ([[Stodorané]] neboli Havolané byl [[Slovanské náboženství|pohanský]] kmen [[Polabští Slované|Polabských Slovanů]] náležící ke kmenovému svazu [[Lutici|Luticů]]). Byla pravděpodobně dcerou knížete Baklabycha a sestrou Tugomyra.<ref>[[:uk:Драгомира|Ukrajinská Wikipedie]]</ref> Jako stodoranská princezna byla provdána za [[Vratislav I.|Vratislava]] zřejmě roku [[906]], k čemuž zřejmě i náležela tradiční povinnost přijmout křest ([[Polabští Slované]] se aktivně bránili [[Christianizace|christianizaci]], která byla Němci často prováděna násilnou cestou). Pověsti líčí Drahomíru jako zarytou pohanku vyznávající novou víru jenom na oko nebo extrémněji jako zapřisáhlou odpůrkyni křesťanství, což mělo později vést ke kruté vraždě [[Svatá Ludmila|sv. Ludmily]]. Podle [[Dušan Třeštík|Dušana Třeštíka]] Stodorané ani nebyli pohané, jak tvrdily některé pozdější legendy.<ref name="třeštík373">{{Citace monografie | příjmení = Třeštík | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Třeštík | rok = 1997 | titul = Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935) | vydavatel = NLN | místo = Praha | stránky = 373 | poznámka = [dále jen ''Počátky''] | isbn =}}</ref> Mnohé prameny<ref name="poznámka" group="pozn.">[[Jindřich z Antverp]], Braniborská kronika z [[13. století]] a český kronikář [[Přibík Pulkava z Radenína|Pulkava]] z druhé pol. [[14. století]] zmiňují kult tříhlavého idolu, nejspíše [[Triglav (bůh)|Triglava]].</ref> se však shodují na tom, že ve stodoranském hlavním městě [[Brandenburg an der Havel|Braniboru]] byl ustanoven [[Slovanské náboženství|pohanský kult]], který byl praktikován ještě dlouhá léta poté.