Sedmiletá válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: oprava přesměrování Švédské království |
|||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 8 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1:
{{Možná hledáte|tento=Sedmileté válce v Evropě|[[Francouzsko-indiánská válka]] (část sedmileté války odehrávající se na severoamerickém bojišti), [[Sedmiletá válka v Asii a Africe]] (boje v ostatních zámořských koloniích)}}
{{Infobox -
| typ konfliktu = válečný
|
| součást =
| obrázek = Seven Years' War Collage.jpg
| popisek =
| trvání = [[1756]]–[[1763]]
| místo = [[Evropa]], [[Asie]], [[Amerika]], [[Západní Afrika]]
|
| výsledek = [[Pařížská smlouva (1763)|Pařížský mír]]<br />[[Hubertusburský mír]]
| území =
Řádek 25 ⟶ 26:
* {{vlajka a název|Hajdarábád (18. století–1900)}}
* {{vlajka|Portugalsko (1750)}} [[Portugalská Indie]]
* [[Soubor:Flag of
<hr />'''[[francouzsko-indiánská válka]]:'''
* {{vlajka a název|Britská Amerika}}
Řádek 41 ⟶ 42:
* {{vlajka|Ruské impérium (1896–1918)}} [[Ruské impérium|Rusko]] {{malé|(do [[1762]])}}
* {{vlajka|Španělsko (1760–1785)}} [[Španělsko v době osvícenství|Španělsko]]
* {{vlajka|Švédské království (do 1815)}} [[
* {{vlajka|Kalmycký chanát}} [[Kalmycký chanát|Kalmycko]]
<hr />'''[[Sedmiletá válka v Asii|Asie]]:'''
Řádek 60 ⟶ 61:
* [[Šavané]]
* [[Huroni]] z Fort Détroitu}}
|
* {{vlajka|Království Velké Británie}}{{vlajka|Hannoverské kurfiřtství}} [[Jiří II. (britský král)|Jiří II.]] <small>(do [[1760]])</small>
* {{vlajka|Království Velké Británie}}{{vlajka|Hannoverské kurfiřtství}} [[Jiří III.]] <small>(od [[1760]])</small>
Řádek 73 ⟶ 74:
* {{vlajka|Portugalsko (1750)}} [[Vilém schaumbursko-lippský|maršál Vilém schaumbursko-lippský]]
* {{vlajka|Ruské impérium (1896–1918)}} [[Petr III. Ruský|car Petr III.]]}}
|
* {{vlajka|Francouzské království}} [[Étienne François de Choiseul|vévoda d'Choiseul]]
* {{vlajka|Francouzské království}} [[Louis-Charles-César Le Tellier, vévoda d'Estrées|maršál d'Estrées]]
Řádek 138 ⟶ 139:
Pád Vratislavi byl pro krále Fridricha těžkou ztrátou. Neprodleně proto shromáždil asi 35 000 vojáků a rychlými pochody postupoval proti Rakušanům. Princ Karel, navzdory své obvyklé opatrnosti, opustil pevné postavení před Vratislaví a v čele dvojnásobně silnějšího uskupení vyrazil navečer 4. prosince pruskému panovníkovi vstříc. O den později se obě armády utkaly v [[Bitva u Leuthenu|bitvě u Leuthenu]], v níž Rakušané utrpěli drtivou porážku. Kromě toho, že ve zmatku opustili bojiště, octlo se 12 000 jejich vojáků v zajetí a 10 000 jich bylo zabito.<ref>Stellner (2000), s. 167.</ref> Ihned po dosaženém vítězství vojsko Fridricha II. oblehlo Vratislav, jejíž posádka kapitulovala 20. prosince. Do konce roku padla i pevnost Lehnice. Otřesená Marie Terezie v důsledku těchto událostí zbavila prince Karla Lotrinského vrchního velení rakouských ozbrojených sil a na jeho místo jmenovala maršála Dauna.<ref name="Richter, 157" />
===
V dubnu překročilo 115 000 francouzských vojáků pod velením [[Louis-Charles-César Le Tellier, vévoda d'Estrées|hraběte d'Estrées]] [[Rýn]] a vstoupilo do [[Vestfálsko|Vestfálska]]. V tomto severozápadním říšském regionu stálo 47 000 mužů britsko-hannoverské pozorovací armády v čele se synem britského krále [[Vilém August Hannoverský|vévodou z Cumberlandu]], který se před markantní přesilou dal na ústup k opevněnému táboru u [[Brackwede]]. Zajištěn touto polní fortifikací se britský vévoda připravoval na bitvu, ke které však nedošlo, neboť 13. června k němu dorazily zprávy, že se jej Francouzi snaží obejít zprava a odříznout mu cesty k hannoverskému zázemí.<ref>Stellner (2000), s. 135.</ref> Ustoupil proto hlouběji do vnitrozemí, čímž nepřátelům umožnil obsadit spolu s Vestfálskem [[Hesensko]] i východní [[Frísko]] a postupovat dál směrem na [[Hameln]]. Vědom si možného ohrožení hannoverské metropole zastavil vévoda z Cumberlandu ústup a 26. července se obě vojska utkala v [[Bitva u Hastenbecku|bitvě u Hastenbecku]]. Střet skončil nepřesvědčivým francouzským vítězstvím, přičemž [[Louis-Charles-César Le Tellier, vévoda d'Estrées|generál d'Estrées]] přišel o 2300 mužů oproti 1400 vojákům protivníka. V polovině srpna byl kvůli dvorským intrikám francouzský vrchní velitel odvolán a na jeho post byl dosazen [[Louis-François-Armand du Plessis, vévoda de Richelieu|vévoda Richelieu]]. Jelikož se jeho armáda začala potýkat se zásobovacími obtížemi, přivítal možnost rokovat s vévodou z Cumberlandu, jenž jednal na pokyn svého otce, o příměří. To bylo podepsáno ve dnech 8–10. září v [[Kloster Zeven]]u,<ref>Stellner (2000), s. 140.</ref> a Francouzům se tak uvolnila cesta do nitra Pruska. 17. září se Francouzi spojili s 20 000 armádou, kterou do pole postavila Svatá říše římská.
Řádek 191 ⟶ 192:
=== Prusko-rakousko-ruská fronta ===
[[Soubor:Menzel - Battle of Liegnitz.jpg|náhled|vlevo|upright=1.3|[[Adolf von Menzel]]: ''Bitva u Lehnice'']]
První válečné operace roku zahájil polní zbrojmistr Laudon, který se svými oddíly 15. března vyrazil směrem do Horního Slezska. Začátkem června překročil hranice Kladska, kde sevřel do obklíčení 11 000 sbor generála Foqué. 22. června tento odřad naprosto zničil v [[Bitva u Landeshutu|bitvě u Landeshutu]], přičemž z jeho kleští uniklo pouze 1000 Prusů.<ref name="Richter, 191">Richter, s. 191.</ref> Mezitím se Fridrich II., jenž využil zimní nečinnosti protivníka ke konsolidaci vojska a pokusům nabízet mír všem spojencům Marie Terezie,<ref>Midford, s. 214.</ref> pokoušel vylákat maršála Dauna z pevného postavení u Drážďan. Jeho opakované pokusy se setkaly s úspěchem teprve ve chvíli, kdy se rozhodl předstírat ústup do Slezska. Rakušané se pokusili pruského krále předstihnout a zahradit mu cestu, Fridrich II. se však otočil zpět k Drážďanům a zahájil jejich ničivé obléhání.<ref name="Richter, 191" /> Ve chvíli, kdy maršál Daun obdržel zprávy o protivníkově manévru, usoudil, že jde o lest, která ho měla nalákat do připravené pasti. Nicméně nebyl ochoten dopustit, aby saská metropole padla do pruských rukou, a proto vyrazil obráncům na pomoc. Když Fridrich II. zjistil, že se mu do zad blíží protivníkovy síly, jež se navíc zmocnily netrpělivě očekávaného zásobovacího transportu z [[Magdeburg]]u, rozhodl se zrušit obléhání a přesunout se ke slezské Vratislavi, kterou 1. srpna oblehl polní zbrojmistr von Laudon. Jakmile se Laudon dozvěděl o příchodu hlavního protivníkova vojska, ustoupil od města a vyčkal na příchod maršála Dauna. Ke spojení obou armád došlo 10. srpna, ve stejný den, kdy dorazil Fridrich II. k [[Lehnice|Lehnici]]. Zde se 15. srpna obě vojska střetla v generální bitvě. Pruský král měl k dispozici 30 000 vojáků, jeho protivníci téměř třikrát tolik, přesto se mu díky předvídavému přeskupení sil podařilo drtivě zvítězit. Pruské ztráty v [[Bitva u Lehnice (1760)|bitvě u Lehnice]] činily 3500 mužů oproti 10 000 Rakušanům. Krátce po svém úspěchu se Fridrich II. stáhl k Vratislavi, kde se spojil s vojskem prince Heinricha. Daun ustoupil střežit české hranice a Laudon se přemístil k pevnosti [[
Vrchní velitel ruského vojska generál Fermor, jenž ve funkci nahradil maršála Saltykova, vyslal koncem léta 20 000 vojáků generála Černyševa spolu s 15 000 sborem rakouského generála Lacyho, aby obsadili pruskou metropoli Berlín. 9. října složila berlínská posádka zbraně a městská rada, která se chtěla vyvarovat
=== Francouzsko-hannoversko-britská fronta ===
Na říšském území byly bojové operace obnoveny až v červnu. Francouzi své síly opět rozdělili na dvě části. Hlavní armáda, jejíž velení převzal maršál Broglie, operovala v Hesensku, tzv. dolnorýnská armáda pod velením generála Saint–Germain překročila Rýn a dosáhla [[Dortmund]]u. 10. července vévoda Broglie zvítězil ve [[Bitva u Korbachu|srážce u Korbachu]] a 31. července obsadil pevnost [[Kassel]]. Téhož dne byl francouzský generál Muy poražen
== Rok 1761 ==
Řádek 311 ⟶ 312:
{{Bitvy sedmileté války}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Válka a vojenství|Novověk|Slezsko}}
[[Kategorie:Sedmiletá válka| ]]
| |||