Plšík lískový: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Zlepšni informaci ohladu spusobu zivota
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
verze 22343429 uživatele 89.173.5.23 (diskuse) zrušena
značky: vrácení zpět revertováno
Řádek 32:
 
== Způsob života ==
Plšík lískový je noční savec. Přes léto si staví poměrně malá kulovitá hnízda spletená z trávy a listí, v zimě si staví rozměrnější hnízdo v noře nebo pod mechem a listím, kam si nosí zásoby na zimu. Živí se nektarem květin, požírá různé plody (bobule), [[hmyz]] (mšice, housenky) a pupeny, ale před hibernací, která probíhá v rozmezí od října do dubna nebo května, zejména lískové ořechy, díky čemuž získal svůj název v mnoha jazycích. Plšíci jsou samotářští, ale v těsné blízkosti může žít i několik jedinců, kteří se pak dělí o potravu a dorozumívají se širokou škálou vrčivých až hvízdavých zvuků. Samice jsou březí 22–24 dní, v jednom vrhu rodí až sedm mláďat a ročně mívají kolem dvou vrhů.
Počínaje nástupem chladnějšího počasí (říjen/listopad) bude plch lískový hibernovat v hnízdech na zemi, v patách starých mlází nebo lískových stolic, pod hromadami listí nebo pod hromadami klád, protože tyto situace nepodléhají extrémní změny teploty nebo vlhkosti. Plchové mají téměř úplně stromový zvyk, ale mnohem méně neochotní procházet otevřeným terénem, ​​než se ještě nedávno myslelo. Když se na jaře probudí (koncem dubna nebo začátkem května), staví si v podrostu pletená hnízda z natrhané kůry zimolezu, čerstvých listů a trav. Pokud je počasí chladné a vlhké a jídlo je vzácné, šetří energii tím, že se dostane do nehybnosti; stočí se do klubíčka a jde spát. Plch lískový proto tráví velkou část svého života spánkem – v zimě buď hibernací, nebo v létě v neklidu.
 
 
M. avellanarius pohybující novorozeně
Zkoumání lískových ořechů může ukázat úhledný, kulatý otvor ve skořápce. To znamená, že jej otevřel malý hlodavec, např. plch, myš lesní nebo hraboš obecný. Jiná zvířata, jako jsou veverky nebo sojky, skořápku buď úplně rozpůlí, nebo do ní udělají zubatou díru.
 
Další zkoumání odhalí, že řezný povrch otvoru má zubní značky, které sledují směr skořápky. Kromě toho budou na vnějším povrchu matice stopy zubů pod úhlem asi 45 stupňů k povrchu řezu. Myš lesní a hraboši koušou skořápku ořechu a zanechávají zřetelné paralelní zubní otisky zevnitř ven. Myš lesní také zanechává na vnějším povrchu ořechu zubní stopy, ale hraboši ne.
 
== Odkazy ==