Viktorie (britská královna): Porovnání verzí

| jméno = Viktorie

| titul = královna [[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojeného království Velké Británie a Irska]], [[indický císař|císařovna Indie]]

| vláda = [[20. červen|20. června]] [[1837]] – [[22. leden|22. ledna]] [[1901]]

| datum korunovace = [[28. červen|28. června]] [[1838]]

| choť = [[Albert Sasko-Kobursko-Gothajský]]

| potomstvo = [[Viktorie Sasko-Koburská|Viktorie]]<br />[[Eduard VII.|Eduard]] <br />[[Alice Sasko-Koburská|Alice]]<br />[[Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský|Alfréd]]<br />[[Helena Britská|Helena]]<br />[[Luisa Sasko-Koburská|Luisa]]<br />[[Artur Sasko-Koburský|Artur]]<br />[[Leopold, vévoda z Albany|Leopold]]<br />[[Beatrix Sasko-Koburská|Beatrice]]

| dynastie = [[Hannoverská dynastie]]

| otec = princ [[Eduard August Hannoverský (1767)|Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu]]

{{Možná hledáte|jiné významy slovního spojení '''královna Viktorie''', viz článek [[Královna Viktorie (rozcestník)]]}}

 

 

Viktorie nastoupila na trůn v době, kdy byla Británie již zavedenou [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]] a panovník uplatňoval svůj vliv jen nepřímo přes doporučení [[předseda vlády|předsedy vlády]]. Jako královna byla tedy zejména důležitým jednotícím symbolem [[Britské impérium|britského impéria]], které za její vlády dosáhlo svého mocenského vrcholu a stalo se vedoucí politickou, vojenskou a hospodářskou silou tehdejšího světa.

 

 

 

== Biografie ==

=== Původ a nárok na trůn ===

 

=== Pochybnosti o Viktoriině legitimitě ===

 

=== Nástup na trůn ===

[[Král]] Vilém IV. zemřel [[20. červen|20.&nbsp;června]] [[1837]] na zástavu srdce a [[princ]]ezna Viktorie z [[Kent]]u se stala britskou královnou. Korunována byla [[28. červen|28.&nbsp;června]] [[1838]] a stala se prvním panovníkem, který si za své sídlo zvolil nově dobudovaný [[Buckinghamský palác]]. Podle práva uplatňovaného pro nástupnictví na hannoverský trůn nemohla být nástupkyní na trůnu žena. Hannoverským králem se tak stal její strýc [[Arnošt August I. Hannoverský]]. Protože v té době nebyla Viktorie provdána a neměla žádné potomky, byl její strýc i nástupcem britského trůnu až do roku [[1840]], kdy se královně Viktorii a princi Albertovi narodilo první dítě.

 

Viktorie se provdala v královské kapli [[St James's Palace|St.&nbsp;James’s Palace]] za svého bratrance prince Alberta [[10. únor]]a [[1840]]. Ten se stal nejen jejím manželem, ale i jejím důležitým politickým rádcem, když v této roli nahradil lorda Melbourna. V&nbsp;době, kdy byla Viktorie poprvé těhotná, pokusil se osmnáctiletý Eduard Oxford, ve chvíli, kdy jela se svým mužem v kočáru, spáchat na ni atentát. Oxford vystřelil dvakrát z pistole, ale pokaždé minul. Byl odsouzen za zradu, ale z důvodu nepříčetnosti byl obvinění zbaven. První dítě královského páru, princezna [[Viktorie Sasko-Koburská|Viktorie]], se narodilo [[21. listopad]]u [[1840]].

 

 

=== Počáteční období vlády ===

[[Robert Peel]] jako předseda vlády musel brzy čelit krizi při pokusu o zrušení některých zákonů. Mnoho [[Toryové|toryů]], do té doby označovaných za [[Konzervativní strana (Spojené království)|konzervativce]], bylo proti jejich zrušení, zatímco část Peelových spojenců mezi toryi a [[whigové]] zrušení podporovali. Peel, poté, co bylo roku [[1846]] zrušení zákonů přijato těsnou většinou, odstoupil a jeho nástupcem se stal [[John Russell]]. Russellova vláda, ačkoli byla složena whigy, se netěšila královnině přízni.

 

 

=== Irsko ===

Mladá královna si [[Irsko]] oblíbila a vybrala si [[Killarney]] pro odpočinkový pobyt. Tento pocit byl podpořen jejím prvotním vřelým přijetím ze strany [[Irové|Irů]]. Roku [[1845]] bylo Irsko postiženo neúrodou brambor, která si v průběhu čtyř let vyžádala život více než jednoho miliónu obyvatel a vyústila v emigraci dalšího miliónu Irů. V&nbsp;reakci na tuto pohromu nazývanou [[velký irský hladomor]] věnovala královna ze svých prostředků 2000&nbsp;liber. Nicméně turecký sultán nabídl pomoc ve výši 10&nbsp;000&nbsp;liber a Viktorie ho požádala, aby tuto částku snížil na 2000. Sultán nakonec poslal veřejně 1000 a tajně vypravil tři lodě s potravinami. Angličané se snažili tyto lodě zadržet, ale neuspěli a pomoc dorazila do irského přístavu [[Drogheda]].

 

 

=== Britské impérium ===

[[Britské impérium]], největší koloniální říše v dějinách lidstva, ovládalo ke konci 19. století téměř čtvrtinu zemského povrchu a žila v něm čtvrtina tehdejší světové populace. Díky [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluci]], koloniální říši a silnému námořnictvu [[Britské královské námořnictvo|Royal Navy]] se z Británie stala světová velmoc. O Viktorii je známo, že podporovala imperiální politiku premiéra [[Benjamin Disraeli|Benjamina Disraeliho]], která vedla ke druhé anglo-afghánské válce nebo k [[Britsko-zulská válka|britsko-zulské válce]], při které byl roku 1879 v [[bitva u Isandlwany|bitvě u Isandlwany]] zničen silný britský sbor. Během [[Rusko-turecká válka (1877–1878)|rusko-turecké války]] v letech 1877–1878 se snažila neúspěšně přimět Disraeliho, aby vystoupil proti Rusku.<ref>Longford, Elizabeth (1964) ''Victoria R.I.'', London: Weidenfeld & Nicolson, s. 412–426, {{ISBN|0-297-17001-5}}</ref> Viktorie měla špatný vztah s premiérem [[William Gladstone|Gladstonem]], kterého vinila ze smrti [[Charles George Gordon|generála Gordona]] při pádu [[Chartúm]]u roku 1885. Nepodpořila Gladstonův zákon o irské samosprávě, který byl roku 1886 v britském parlamentu zamítnut.<ref>Hibbert, s. 374; Longford, s. 491; Marshall, s. 196; St Aubyn, s. 460–461</ref>

 

Posledním nositelem titulu [[Indický císař|císař Indie]] byl [[Bahádur Šáh II.]] z dynastie [[Mughalové|Mughalů]]. Po jeho smrti a poté, co byla po [[Velké indické povstání|velkém indickém povstání]] z roku 1857 rozpuštěna [[Britská Východoindická společnost]], která spravovala většinu Indického subkontinentu, a z [[Britská Indie|Britské Indie]] se stala korunní kolonie v čele s [[místokrál]]em, byl titul císařovny Indie od [[1. květen|1.&nbsp;května]] [[1876]] používán Viktorií. Tento titul byl vytvořen devatenáct let po formálním začlenění území ovládaných Británií v [[Jižní Asie|jižní Asii]] do britského impéria. Běžně se uvádí, že tento titul vytvořil pro Viktorii předseda vlády Disraeli.

 

 

Viktoriino jméno dnes nese mnoho míst bývalého Britského impéria, mimo jiné australské státy (Victoria a [[Queensland]]), hlavní město Britské Kolumbie (Victoria) a [[Saskatchewan]]u ([[Regina (Saskatchewan)|Regina]]) v Kanadě, centrum Hongkongu ([[Victoria (Hongkong)|Victoria]]), hlavní město Seychel ([[Victoria (Seychely)|Victoria]]), hlavní město ostrova [[Gozo]] na Maltě ([[Victoria (Malta)|Victoria]]), největší africké jezero [[Viktoriino jezero]], horní tok Nilu [[Viktoriin Nil]] nebo [[Viktoriiny vodopády]] v jižní Africe. Po princi Albertovi bylo pojmenováno [[Albertovo jezero]] ve východní Africe.

 

=== Smrt prince Alberta ===

Princ Albert zemřel dne [[14. prosinec|14.&nbsp;prosince]] [[1861]] na tyfus v důsledku špatných hygienických podmínek na Windsorském hradě. Viktorii, poznamenanou smrtí její matky na počátku toho roku, jeho smrt silně zasáhla. Po celý zbytek života držela za manžela smutek, nosila černé šaty, vyhýbala se veřejnému životu a v následujícím období se v&nbsp;Londýně objevovala jen málokdy.

 

 

=== Pozdní období ===

Roku [[1887]] oslavilo britské impérium padesáté výročí jejího nástupu na trůn. Při té příležitosti pořádal královský dvůr recepci, na kterou pozval 50 evropských králů a princů. Irští anarchisté chtěli této akce využít k tomu, aby nechali vybouchnout [[Westminsterské opatství]] v době, kdy se tam měla konat bohoslužba za účasti královny Viktorie. Tento plán byl ale odhalen před jeho uskutečněním.

 

=== Délka vlády ===

[[Soubor:Queen Victoria arriving at St Paul's Cathedral.jpg|náhled|Oslavy diamantového jubilea nástupu Viktorie na britský trůn roku 1897]]

 

=== Potomci ===

* [[Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský|Alfréd]] ([[1844]]–[[1900]]), vévoda z Edinburghu, otec rumunské královny [[Marie Edinburská|Marie]] a [[Viktorie Melita Sasko-Koburská|Viktorie Melity]], prvním sňatkem hesenské velkovévodkyně a druhým ruské velkokněžny, admirál [[Britské královské námořnictvo|královského námořnictva]] a velitel Středomořské floty;

* [[Helena Britská|Helena]] ([[1846]]–[[1923]]), jedna ze zakládajících členů [[Mezinárodní červený kříž|Červeného kříže]];

* [[Luisa Sasko-Koburská|Luisa]] ([[1848]]–[[1939]]), vévodkyně z [[Argyll]]u, jejím manželem se stal [[John Campbell, 9. vévoda z Argyllu]], který byl v roce 1878 jmenován [[Generální guvernér Kanady|Generálním guvernérem Kanady]];

 

 

== Tituly a vyznamenání ==

 

== Odkazy v kultuře ==

* ''[[Paní Brownová]]'', film z roku 1997 s [[Judi Denchová|Judi Dench]] v hlavní roli.

* ''Královna Viktorie'', historický film z roku 2009 kanadského režiséra [[Jean-Marc Vallée|Jeana-Marca Valléea]] s [[Emily Bluntová|Emily Blunt]] v hlavní roli.

 

== Odkazy ==

=== Reference ===

{{Překlad|en|Victoria of the United Kingdom|297917325}}<references />

* {{Commonscat}}

* http://www.thepeerage.com/p10065.htm#i100648

* {{NK ČR|jn20000701900|Viktorie}}

 

{{Portály|Spojené království|Lidé|Novověk}}

[[Kategorie:Britské královny]]

[[Kategorie:Irští králové]]

[[Kategorie:Indičtí císaři]]

[[Kategorie:Císařovny]]

[[Kategorie:Viktoriánské období]]

[[Kategorie:Zemřelí na cévní mozkovou příhodu]]

[[Kategorie:Protestantští panovníci]]

[[Kategorie:Osobnosti na australských poštovních známkách]]

[[Kategorie:Osobnosti na brazilských poštovních známkách]]

[[Kategorie:Osobnosti na kanadských poštovních známkách]]

[[Kategorie:Osobnosti na řeckých poštovních známkách]]

[[Kategorie:Narození 24. května]]

[[Kategorie:Narození v Londýně]]

[[Kategorie:Úmrtí 22. ledna]]

[[Kategorie:Úmrtí v Cowes]]

[[Kategorie:Pohřbení ve Windsoru]]