Třicetiletá válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 46.135.30.8 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Mercy značka: rychlé vrácení zpět |
m editace uživatele 82.144.137.85 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ značka: rychlé vrácení zpět |
||
| (Není zobrazeno 85 mezilehlých verzí od 52 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1:
{{Infobox -
| typ konfliktu = válečný
|
| obrázek = The Hanging by Jacques Callot.jpg
| popisek = Výjev z 18dílného cyklu ''Les Grandes Misères de la guerre'' (Velké hrůzy války) [[Jacques Callot|J. Callota]] z roku [[1623]], zobrazující strom s popravenými zloději a bandity, má zachycovat výkon stanného práva té doby.
| trvání = [[23. květen|23. května]] [[1618]] – [[15. květen|15. května]] [[1648]]<br /><small>(29 let, 11 měsíců, 3 týdny a 1 den)</small>
| místo = [[Evropa]], zejména německé země
|
| výsledek = [[vestfálský mír]]
* oslabení habsburské dominance
Řádek 12 ⟶ 13:
* stvrzení nezávislosti [[Spojené provincie nizozemské|Nizozemska]] a švédské vlády v [[Pobaltí]]
| území = – [[Francouzské království|Francie]] anektovala [[Décapole|Dekapolis]] a [[Alsasko|Horní Alsasko]]<br />– [[Švédské impérium|Švédsko]] získalo [[Wolin]] a [[Pomořansko|Západní Pomořansko]]<br />– [[Braniborsko-Prusko]] získalo [[Pomořansko|Východní Pomořansko]]
| strana1 = {{plainlist|'''protihabsburská strana<br />(protestantské státy)<br />před rokem [[1635]]:'''<br />
* {{vlajka|Země Koruny české}} [[Země Koruny české|Koruna česká]]
* {{vlajka|Švédské království (do 1650)}} [[Švédské impérium|Švédsko]]
* {{vlajka|Falcké kurfiřtství
* {{vlajka|Savojské vévodství}} [[Savojské vévodství|Savojsko]]
* {{vlajka|Sedmihradské knížectví (1615)}} [[Sedmihradské knížectví|Sedmihradsko]]
* {{vlajka|Spojené provincie nizozemské}} [[Spojené provincie nizozemské|Nizozemsko]]
* {{Vlajka a název|Dánsko-Norsko}}<sup>1</sup>
* [[Protestantská unie]]<sup>2</sup>
* [[Soubor:Wappen Heilbronn.svg|14px]] [[Heilbronský spolek]]
* {{vlajka|Hesensko-Kasselsko}} [[Hesensko-Kasselsko]]
* {{vlajka|Braniborské markrabství (1340–1657)}} [[Braniborsko-Prusko]]
* {{vlajka|Saské kurfiřtství}} [[Saské kurfiřtství|Sasko]]<sup>3</sup>
<br />'''po roce [[1635]]
* {{vlajka|Francouzské království}} [[Francouzské království|Francie]]
* {{vlajka|Švédské království (do 1650)}} [[Švédské impérium|Švédsko]]
* {{vlajka|Spojené provincie nizozemské}} [[Spojené provincie nizozemské|Nizozemsko]]
* {{vlajka|Hesensko-Kasselsko}} [[Hesensko-Kasselsko]]
* [[Soubor:Coat of Arms of Brunswick-Lüneburg.svg|15px]] [[Brunšvicko-lüneburské vévodství|Brunšvicko-Lünebursko]]
<br />'''podpora:'''
* {{vlajka|Ruské carství}} [[Ruské carství|Rusko]]
* {{vlajka|Osmanská říše (1683)}} [[Osmanská říše]]
* {{vlajka|Anglické království}} [[Anglické království|Anglie]]
* {{vlajka|Skotské království}} [[Skotské království|Skotsko]]
* {{vlajka|Francouzské království}} [[Francouzské království|Francie]]
* {{vlajka|Hesensko-Kasselsko}} [[Hesensko-Kasselsko]]
* {{vlajka|Švédské království (do 1650)}} [[Švédské impérium|Švédsko]]
* [[Soubor:Coa Hungary Country History (14th century).svg|13px]] [[Protihabsburský odboj|uherský odboj]]}}
| strana2 = '''prohabsburská strana<br />(katolické státy) před<br />rokem [[1635]]:'''<br />{{vlajka|Habsburská monarchie (do 1804)}} [[Habsburská monarchie]]
* {{vlajka|
{{plainlist|
▲* {{vlajka|Španělské impérium}} [[Španělské impérium|Španělská říše]]<br /><small>([[1619]]–[[1621]])</small> {{skrýt|
* {{vlajka|Katolická liga (Německo)}} [[Katolická liga (Německo)|Katolická liga]]<br /><small>(do roku [[1635]])</small> {{skrýt|▼
** {{vlajka|Bavorské kurfiřtství}} [[Bavorské kurfiřtství|Bavorsko]]▼
* {{vlajka|Bavorské kurfiřtství}} [[Bavorské kurfiřtství|Bavorsko]]
▲* {{vlajka|Katolická liga (Německo)}} [[Katolická liga (Německo)|Katolická liga]]
▲
* {{vlajka|Savojské vévodství}} [[Savojské vévodství|Savojsko]]
* {{vlajka|Lotrinské vévodství}} [[Lotrinské vévodství|Lotrinsko]]▼
* {{vlajka|Rakouské arcivévodství}} [[Burgundské hrabství|Burgundsko]]
▲* {{vlajka|Lotrinské vévodství}} [[Lotrinské vévodství|Lotrinsko]]
▲* {{vlajka|Savojské vévodství}} [[Savojské vévodství|Savojsko]] <br /><small>([[1628]]–[[1631]])</small>
▲'''po roce [[1635]]<br />([[Pražský mír (1635)|Pražský mír]]):'''
* {{vlajka a název|Svatá říše římská}}
* {{vlajka|Španělské impérium}} [[Španělské impérium|Španělská říše]]
* {{Vlajka a název|Dánsko-Norsko}}<sup>1</sup>
* {{vlajka|Bavorské kurfiřtství}} [[Bavorské kurfiřtství|Bavorsko]]
* {{vlajka|Saské kurfiřtství}} [[Saské kurfiřtství|Sasko]]<sup>3</sup>
* {{vlajka|Braniborské markrabství (1340–1657)}} [[Braniborsko-Prusko]]
* {{vlajka|Portugalsko (1578)}} [[Portugalské království|Portugalsko]]<sup>4</sup>
<br />'''podpora:'''
* {{vlajka|Koruna polského království}} [[Koruna polského království|Polsko]]
* {{vlajka|Záporožská Sič}} [[Záporožská Sič|Záporožští kozáci]]
* {{vlajka|Papežský stát (do 1808)}} [[Papežský stát]]
* {{vlajka|Francouzské království}} [[Francouzské království|Francie]]
* {{vlajka|Moldavské knížectví}} [[Moldavské knížectví|Moldávie]]
* {{vlajka a název|Krymský chanát}}}}
|
|
| síla1 = 495 000<br />{{vlajka|Švédské království (do 1650)}} ~ 150 000<br />{{vlajka|Francouzské království}} ~ 150 000<br />{{vlajka|Svatá říše římská (1430–1806)}} ~ 100 000<br />{{vlajka|Spojené provincie nizozemské}} ~ 75 000<br />{{vlajka|Dánsko-Norsko}} ~ 20 000
| síla2 = 450 000<br />{{vlajka|Španělské impérium}} ~ 300 000<br />{{vlajka|Svatá říše římská (1430–1806)}} ~ 100–200 000
| ztráty1 = 110 000 ve švédských službách<br />80 000 ve francouzských službách<br />30 000 v dánských službách<br />50 000 dalších
| ztráty2 = 120 000 v císařských službách<br />30 000 v bavorských službách<br />30 000 dalších<br />
| poznámky =
'''poznámky k bodům:'''
# Dánsko-Norsko se účastnilo v letech [[1625]]–[[1643]] bojů v protihabsburském táboře a později mezi lety [[1643]]–[[1645]] bojovalo proti Švédům.
# Rozpadla se již v roce [[1621]], v průběhu války se protestantské státy spojovaly do několika dalších spolků.
# Na straně Habsburků intervenovalo v Lužicích a po podepsání pražského míru v roce [[1635]] přestoupilo na stranu Habsburků definitivně.
# Odtrhlo se z personální unie v roce [[1640]] a dále se války neúčastnilo.
▲Vojenské úmrtí na nemoci: 700 000–1 350 000 [k]
▲Celkový počet mrtvých civilistů: 3 500 000–6 500 000[15]
▲Celkem mrtvých: 4 500 000–8 000 000
}}
'''Třicetiletá válka''' ([[1618]]–[[1648]]) byl [[Evropa|evropský]] [[Válka|ozbrojený konflikt]] známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]] a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v [[16. století|16. století]], tedy [[Kalvinismus|kalvinismem]] a [[luteránství]]m. Neméně důležitou příčinou války byl také boj evropských zemí o politickou nadvládu.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Encyclopædia Britannica: Thirty Years' War | url = http://www.britannica.com/event/Thirty-Years-War | datum vydání = | datum aktualizace = 2008 | datum přístupu = | vydavatel = | jazyk = anglicky}}</ref>
Řádek 110 ⟶ 93:
== Příčiny války ==
[[Soubor:HolyRomanEmpire 1618.png|náhled|vlevo|upright|Náboženská roztříštěnost ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]] v předvečer války roku [[1618]]]][[Soubor:Prager.Fenstersturz.1618.jpg|náhled|vlevo|upright|Pražská defenestrace v roce 1618, stojící na počátku třicetileté války, [[mědiryt]]ina z ''[[Theatrum Europaeum]]'']]
Po uznání [[Augšpurský mír|augšpurského míru]] v roce [[1555]] docházelo k upevňování katolicismu v zemích Koruny české na základě páteřní myšlenky augšpurského míru, {{cizojazyčně|la|''Cuius regio, eius religio''}} (''Koho vláda, toho náboženství''). Je nutno ale podotknout, že v českých zemích zásady tzv. augšpurského míru neplatily a konfesní svoboda nebyla záležitostí vrchnosti, nýbrž jednotlivce; tento princip byl v té době velmi ojedinělý. Bohužel, jak habsburští panovníci a katolická šlechta, tak zejména protestantské stavy se snažili ustanovení augšpurského míru zavést v českých zemích a násilím nutili své poddané k přijetí své víry. Veliký podíl na pokatoličťování měl řeholní řád [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]], potvrzený v roce [[1540]] bulou ''Regimini militantis ecclesiae'' papeže [[Pavel III.|Pavla III.]] Hlavní funkce řádu byla misijní činnost, která měla pomáhat najít [[Protestantismus|protestantům]] cestu k římskokatolické církvi. Řád se angažoval především ve školství, vědách, umění a kultuře. Do Čech ho pozval v roce [[1556]] [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]], aby mu pomohl proti sílící vlně protestantské reformace.
Po Ferdinandově smrti nastoupil méně nábožensky vyhraněný král [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián II. Habsburský]], který českým stavům slíbil náboženské svobody ve formě [[Česká konfese|České konfese]]. Za to mu bylo potvrzeno nástupnické právo pro jeho syna [[Rudolf II.|Rudolfa]]. Rudolf II. byl jako panovník slabý a potvrdil rozsáhlé náboženské svobody pro české stavy v [[Rudolfův majestát|Rudolfově majestátu]]. Dům habsburský ho pak záhy prohlásil za nesvéprávného a sesadil ho z českého trůnu.
Po něm nastoupil na český trůn jeho bratr [[Matyáš Habsburský]] a snažil se znovu stabilizovat moc v Čechách, ale stavové se svých dříve stvrzených práv nevzdali a postupně se mezi nimi a panovníkem vytvořila jistá nevraživost. V roce [[1617]] stárnoucí císař Matyáš přesvědčil české stavy k volbě svého bratrance [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda Štýrského]] (v zemích Koruny české vládl jako Ferdinand II.). Tomu napomohl také [[Jáchym Ondřej Šlik]], který se nechal přesvědčit a nakonec podpořil korunovaci Ferdinanda, ač měl původně pronést řeč podporující názor stavů o volitelnosti králů na český trůn.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Honzáková | jméno = Jana | titul = Kdo byl kdo v našich dějinách před rokem 1918 | url = http://www.libri.cz/databaze/kdo18/list.php?od=s2&start=1&count= | datum vydání = 1996 | datum aktualizace = | datum přístupu = | vydavatel = Libri | url archivu = https://web.archive.org/web/20080416003324/http://www.libri.cz/databaze/kdo18/list.php?od=s2&start=1&count= | datum archivace = 2008-04-16 | nedostupné = ano }}</ref> Ferdinand byl zastáncem důsledné rekatolizační politiky, což české stavy nijak neupokojilo, nicméně většinu stížností podávali především na ustanovenou místodržitelskou vládu. Spory o kompetence stavů a vlády vyvrcholily [[23. květen|23. května]] [[1618]], kdy byli z oken [[Pražský hrad|Pražského hradu]] při [[Pražská defenestrace (1618)|pražské defenestraci]] vyhozeni dva místodržící [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka|Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka]] a [[Jaroslav Bořita z Martinic|Jaroslav Bořita z Martinic]] i jejich sekretář [[Filip Fabricius|Fabricius]], kteří byli obviňováni ze špatného zastupování Čechů u dvora ve Vídni.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kalista
| jméno = Zdeněk
Řádek 175 ⟶ 158:
[[Soubor:Schlacht am Weißen Berg C-K 063.jpg|náhled|200px|[[Bitva na Bílé hoře]] u Prahy v roce 1620]]
I přes relativně dobré postavení stavovského vojska oproti invazi císařské armády při jednom z prvních střetů, [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] [[8. listopad|8. listopadu]] [[1620]], byly stavovské síly po jedné až dvou hodinách boje poraženy. Když se tato zpráva donesla [[Fridrich Falcký|Fridrichu Falckému]], který zrovna pobýval v Praze, bez jakékoli snahy město hájit utekl z Českého království do slezské [[Vratislav (město)|Vratislavi]] a později, když se dozvěděl, že se Thurn chce vzdát císaři, opustil v prosinci 1620 země Koruny české nadobro.<ref>Bauer, s. 160</ref> Thurn nakonec od svého úmyslu upustil poté, co zjistil, že Ferdinand II. není míru nakloněn. Stavovské povstání v Čechách definitivně skončilo popravou [[Staroměstská exekuce|dvaceti sedmi českých pánů]] a veškerý další odboj probíhal ze zahraničí. Poté muselo mnoho lidí hlásících se k jinému než katolickému vyznání [[Pobělohorská emigrace|odejít do exilu]], některým se později podařilo vrátit se při vpádu protestantů do Českých zemí, ale tato situace nikdy netrvala dlouho.
[[Soubor:Batalla Fleurus (1622).jpg|náhled|200px|Bitva u Fleurus mezi Španěly<br />a německými protestanty roku 1622]]
Řádek 186 ⟶ 169:
V letech 1623 až 1625 byl v Evropě relativní klid zbraní, který ale nepřetrval dlouho, již v lednu roku [[1624]] byla zahájena jednání s cílem získat dánské a anglické spojence. [[9. prosinec|9. prosince]] roku [[1625]] vznikla dohoda zakládající Haagskou koalici, ve které se spojily Nizozemí, Anglie, Dánsko a severní státy Svaté říše římské proti Habsburkům. Nizozemí se války účastnilo již od počátku na straně protihabsburské. Anglie, respektive král [[Jakub I. Stuart|Jakub I. Stuart]], o několik let dříve přesvědčoval svého zetě [[Fridrich Falcký|Fridricha]], aby se těchto bojů nezúčastnil, nicméně po jeho smrti se nakonec jeho následník [[Karel I. Stuart|Karel I. Stuart]] nechal přesvědčit a do války vstoupil. [[Kristián IV. Dánský|Kristián IV. Dánský]] byl [[Luteránství|luterán]] a obával se sílící moci katolíků v sousední Svaté říši římské hlavně z toho důvodu, že zde měl sám rodinné vazby – byl vévodou [[Holštýnsko|holštýnským]], jeho choť pocházela z domu vládců [[Braniborské markrabství|Braniborského markrabství]] a první syn byl biskupem [[Brémy|brémským]]. Pomoc také přislíbila Francie a [[Osmanská říše|Turecko]].
Právě Kristián IV. se stal vrchním velitelem vojsk Haagské koalice a také vůdcem sousedního luteránského [[Dolní Sasko|Dolního Saska]]. Volba Kristiána do čela armády byla sice poněkud překvapující vzhledem k tomu, že se Dánsko až do té chvíle války prakticky nezúčastnilo, nicméně Kristián v Dánsku dosahoval znamenitých výsledků v reformách armády a ekonomiky a v důsledku toho tam nastalo období prosperity, která v té době neexistovala již v žádném dalším evropském státě. Za podpory výše zmíněných států sestavil Kristián armádu, tvořenou 20 000 žoldnéři a 15 000 národními dobrovolníky.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Grametbauer | jméno = Roman | titul = Švédsko – Třicetiletá válka | url = http://svekr.sweb.cz/30valka.htm#_ftnrefl | kapitola = Válka dánská (1625 – 1629) | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-07-16 | vydavatel = | místo = | url archivu = https://web.archive.org/web/20090301051310/http://svekr.sweb.cz/30valka.htm#_ftnrefl | datum archivace = 2009-03-01 | nedostupné = ano }}</ref>
==== Vstup Albrechta a Kristiána do války ====
Řádek 205 ⟶ 188:
==== Vstup Gustava Adolfa do války ====
Ještě roku 1630 se [[Gustav II. Adolf|Gustav II. Adolf]] skutečně přidal na stranu protestantů a se svou armádou o síle okolo 13 000 mužů se vylodil na ostrově [[Uznojem|Usedom]] (Uznojem). Dobře vycvičená [[švédská armáda]] se skládala z na svou dobu z nezvykle vysokého počtu dobrovolníků a sedláků loajálních králi.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Rempel | jméno = Gerhard | titul = The Thirty-Years War | url = http://clanntartan.sitesneakpeek.com/manual/thirty%20years%20war%20rempel.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = | vydavatel = | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20160905222426/http://clanntartan.sitesneakpeek.com/manual/thirty%20years%20war%20rempel.html | datum archivace = 2016-09-05 | nedostupné = ano }}</ref> Kromě spojenectví s říšskými knížaty získal Gustav II. Adolf finanční pomoc také od Francie, která se zavázala ve smlouvě z [[23. leden|23. ledna]] [[1631]] platit mu 400 000 říšských tolarů ročně, což mu umožnilo vytvořit a vydržovat armádu čítající 36 000 mužů. Tuto smlouvu potvrdil první ministr francouzského krále [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]], [[Armand-Jean du Plessis de Richelieu|kardinál Richelieu]]. Na další pomoc se mohl Gustav II. spolehnout od Nizozemských provincií. Později v roce 1631 byla sepsána tajná fontainebleuská smlouva mezi Bavorskem, Francií a Švédskem, ta byla ale vzápětí znehodnocena útokem Gustava II. Adolfa na Bavorsko. Nejvýraznějším spojencem na území Svaté říše se stalo Sasko. Současný velitel císařských armád, Tilly, po svém zvolení do čela vojsk dobyl v roce [[1631]] [[Magdeburg]]. Při této příležitosti bylo zabito přinejmenším 20 000 lidí, čímž se „[[Magdeburská svatba]]“ zařadila mezi nejkrvavější masakry třicetileté války. Saský kurfiřt [[Jan Jiří I. Saský|Jan Jiří]] se obával Tillyho útoku, a proto se spojil s Gustavem II. Adolfem a vytvořili armádu o síle 42 000 mužů.<ref name="GrametbauerŠ">Grametbauer, kapitola Válka švédská</ref>
[[Soubor:Sack of Magdeburg 1631.jpg|náhled|200px|[[Magdeburská svatba|Dobytí Magdeburgu]] v roce 1631.<br />Z třiceti tisíc obyvatel jich přežilo pouhých 5 000.]]
Řádek 212 ⟶ 194:
==== Saský vpád do českých zemí ====
Po výhrách nad císařskou armádou vtrhla švédská a saská armáda do Bavorska a do [[Praha|Prahy]] a začala rabovat pražské domy; spolu s nimi se do vlasti vraceli i někteří čeští exulanti (především z řad šlechty), kteří se začali domáhat restituce svých majetků zabavených po Bílé hoře. U tehdejších pražských obyvatel však Sasové ani čeští exulanti nezískali žádnou velkou podporu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Saská okupace Prahy | periodikum = www.ceskenoviny.cz | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/saska-okupace-prahy/7909 | }}</ref> [[Soubor:The Hanging by Jacques Callot.jpg|náhled|vlevo|''Hrůzy války'', [[Jacques Callot]], 1632]]
Valdštejn začal jednat se saským polním maršálkem, [[Jan Jiří z Arnimu|Janem Jiřím z Arnimu]], kterému slíbil zrušení restitučního ediktu a náboženskou toleranci v Říši. Arnim odmítl Valdštejnovu nabídku a obrátil se s prosbou o pomoc na švédského krále, protože správně soudil, že Valdštejn po tomto odmítnutí zaútočí na saská vojska v Čechách. Valdštejn skutečně vtrhl do Čech a obsadil [[25. květen|25. května]] Prahu. Po obsazení Prahy museli čeští stavové společně se saskou armádou Čechy opustit a došlo k dalším konfiskacím.<ref>Kalista, ''Stručné dějiny československé'', s. 202–203</ref>
Gustav II. Adolf se rozhodl rozdělit svoji armádu na dvě části, jedna část mužů zůstala v Bavorsku a Gustav sám v čele 18 000 mužů se vypravil do [[Norimberk]]a, kde se mínil spojit s armádou švédského kancléře Axela Oxenstierna, čítající okolo 30 000 mužů, proti Valdštejnovi, který táhl do Saska. Gustavovi II. Adolfovi se zpočátku nedařilo zastihnout Valdštejna a na cestě mu až jedna třetina vojska zemřela
==== Bitva u Lützenu ====
Řádek 273 ⟶ 260:
Český kněz a historik [[Bohuslav Balbín]] napsal několik let po válce: ''„Spatříš mnohdy na opuštěném místě trčeti bránu, sloup, ohromné trosky veliké budovy. To je vše, co zbývá ze zámku, který se tu vypínal. Jinde strmí osamělá věž, jediný to zbytek vesnice či tvrze, jež pohltily plameny. Nebylo by možná uvést města, ba ani hradu, který by nebyl vypálen.“''<ref name="bilance">„[http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/117204 Bilance dlouhé války]“. Český rozhlas. 23. května 2004.</ref>
Úmrtnost vojáků byla extrémně vysoká; z 230 mužů odvedených do armády ze švédské vesnice Bygdeå v letech 1621 až 1639 bylo 215 označeno za mrtvé nebo nezvěstné, zatímco dalších pět se vrátilo domů zmrzačených.<ref> {{Cite book |last=Parker |first=Geoffrey |title=The Thirty Years' War |publisher=Routledge |year=1984 |isbn=978-0-415-12883-4 |edition=1997 |page=173}} </ref> V roce 2011 byl objeven masový hrob s vojáky, kteří zahynuli v [[Bitva u Lützenu|bitvě u Lützenu]]. Většina z nich byla ve věku 20 až 30 let a často se jednalo o veterány, kteří měli zhojená zranění z dřívějších bitev.<ref>{{cite journal |last1=Nicklisch |first1=Nicole |last2=Ramsthaler |first2=Frank |last3=Meller |first3=Harald |title=The face of war: Trauma analysis of a mass grave from the Battle of Lützen (1632) |journal=PLOS ONE |publisher=Public Library of Science, PLOS One |doi=10.1371/journal.pone.0178252 |doi-access=free |issn=1932-6203 |year=2017 |volume=12 |issue=5 |pages=e0178252 |pmid=28542491 |pmc=5439951 |bibcode=2017PLoSO..1278252N}}</ref>
=== Země Evropy po válce ===
Řádek 320 ⟶ 309:
[[Soubor:Europe map 1648.PNG|náhled|200px|Evropa v roce 1648 po přijetí [[Vestfálský mír|vestfálského míru]]]]
Další lokální konflikt vznikl mezi dvěma stoupenci protihabsburského tábora, Dánsko-Norským královstvím a Švédskem. Dánsko v první polovině 17. století obklopovalo Švédsko z jihu, západu a severu a to již delší dobu znepokojovalo švédské panovníky. Švédové, kteří již dobyli mnoho úspěchů v třicetileté válce stáhli roku [[1643]] [[Lennart Torstenson|Lennarta Torstensona]] ze střední Evropy a vyhlásili Dánsku válku. Protihabsburský tábor tak ztratil dva spojence, přestože se samotné Dánsko již války příliš neúčastnilo. Tzv. [[torstensonská válka]], která
== V umělecké literatuře ==
Řádek 382 ⟶ 371:
* {{Wikicitáty|téma=Třicetiletá válka}}
<!--* {{cs}} [http://www.czech.cz/cz/historie/tricetileta-valka/ Třicetiletá válka a Česká republika]-->
* {{cs}} [http://svekr.sweb.cz/30valka.htm Třicetiletá válka na stránkách o Švédsku] {{Wayback|url=http://svekr.sweb.cz/30valka.htm |date=20160623190058 }}
* {{de}} [http://wps.ablongman.com/wps/media/objects/262/268312/art/figures/KISH312.jpg Ztráty na životech obyvatelstva během třicetileté války v procentech]
* {{en}} [http://www.historylearningsite.co.uk/thirty_years_war.htm The Thirty Years War]
Řádek 388 ⟶ 377:
{{Autoritní data}}
{{Portály|Novověk|Válka a vojenství}}
[[Kategorie:Třicetiletá válka| ]]
Řádek 404 ⟶ 393:
[[Kategorie:Reformace]]
[[Kategorie:Války Saska]]
[[Kategorie:Dějiny střední Evropy]]
[[Kategorie:Dějiny Evropy 17. století]]
| |||