Seznam chorvatských panovníků: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m deredund. wlink
napřímení a doplnění odkazů
 
(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 8 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
[[Soubor:Coat of armsArms of CroatiaKingdom 1495of Croatia.svg|266x266bodalt=|náhled|345x345pixelů|Znak Chorvatského království|alt=|náhled]]
Tento '''seznam chorvatských panovníků''' zahrnuje chorvatská knížata a krále, a to jak krále chorvatské a dalmatské, tak [[Slavonie|krále slavonské]], dalmatské. Seznam zahrnuje samostatné chorvatské krále a krále v personální unii s [[Uhersko|Uherskem]]. Uveden je i formální král [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislého státu Chorvatsko]] [[Tomislav II.]] Dále jsou v seznamu uvedeni [[Seznam chorvatských bánů|chorvatští bánové]] a představitelé bánovin.
 
== Raná historie ==
Detaily týkající příchodu [[Chorvati|Chorvatů]] na území státu téměř nejsou zdokumentovány. Asi okolo roku [[626]] Chorvaté migrovali z [[Halič]]e na pozvání východořímského panovníka [[Herakleios|Herakleia]]. Mezi lety [[641]]–[[689]] král [[Radoslav Chorvatský|Radoslav]] přivedl Chorvatsko ke křesťanství.
 
{| border="0" cellspacing="0" cellpadding="2" style="border-collapse: collapse; width: 10080%; float: none;"
Asi okolo roku [[626]] Chorvaté migrovali z [[Halič]]e na pozvání východofranského panovníka [[Herakleios|Herakleia]]. Mezi lety [[641]]–[[689]] král Radoslav přivedl Chorvatsko ke křesťanství.
 
{| border="0" cellspacing="0" cellpadding="2" style="border-collapse: collapse; width: 100%; float: none;"
|
{| border="1" cellspacing="0" cellpadding="2" style="border-collapse: collapse; width: 100%;"
Řádek 24 ⟶ 22:
| style="width: 45%; background: #efefef;" align=center | Poznámky
|-
| [[Vojnomír]]
| 791 – c. 810
|
|-
|[[LudvíkLjudevít Posávský]] (''Ljudevit'')
| před [[810818]]–[[823]]
|
|-
Řádek 59 ⟶ 57:
|
|-
| [[Borna Chorvatský|Borna]]
| [[810]]–[[821]]
| Vazal franského krále [[Karel Veliký|Karla Velikého]]; syn Višeslava
Řádek 157 ⟶ 155:
|-
| [[Seznam byzantských císařů|Byzantský císař]] [[Basileios II. Bulgaroktonos]]
| 1019-1019–?
| Chorvatsko a Bosna pod vládnou byzantského císaře.
|-
Řádek 180 ⟶ 178:
| Syn Častimíra, mladšího bratra Petra Krešimíra IV.
|-
| [[JelenaHelena UherskáChorvatská|Helena Spanila (''Jelena Lijepa'')]]
| [[1090]]–[[1091]]
|  
Řádek 544 ⟶ 542:
|align="center"|chorvatský a dalmatský král<br>také český král, rakouský arcivévoda, od r. 1806 dědičný rakouský císař
|-
|align="center"|[[Soubor:FerdinandLeopold I;Kupelwieser Keizer- vanKaiser OostenrijkFerdinand I.jpg|100px|František I.]]
|align="center"|[[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinand V.]]
|align="center"|[[1793]]–[[1875]]
Řádek 563 ⟶ 561:
| colspan="6" align="center" style="background: silver;" |
 
=== [[Království chorvatsko-slavonské|Království chorvatsko-slavonskému]] vládnou Habsburkové jako [[Seznam uherských králů|uherští králové]] a [[království Dalmatské království|Dalmatskému království]] jako [[Seznam rakouských arcivévodů a císařůpanovníků|rakouští císaři]] (1868–1918) ===
''Po svobozeníosvobození [[Slavonie]] od turkůTurků zde kromě vojenské hranice bylo roku [[1744]] utvořeno [[Slavonské království|království Slavonie]], které bylo v roce [[1868]], při [[Rakousko-uherské vyrovnání|Rakousko-uherském vyrovnání]] spojeno s [[chorvatské královstvím|chorvatským královstvím]], kterého byla dříve [[Slavonie]] součástí. To se ale od Uherska v roce [[1869]] odtrhlo a požadovalo autonomii, tu dostalo v tzv. [[Uhersko-Chorvatskéchorvatské vyrovnání|Uhersko-Chorvatskémchorvatském vyrovnání]] (nagoda).''
 
Na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] byla Dalmácie vrácena Rakousku, které zde utvořilo [[autonomie|autonomní]] korunní zemi [[Království Dalmácie|Dalmatské království]], k níž patřil Dubrovník i Kotor. Součástí Rakouska (od roku [[1867]] [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] jako součást [[Předlitavsko|Předlitavska]]) pak byla až do roku [[1918]].
|-
<td colspan = 6 bgcolor = silver><center>'''[[Habsbursko-lotrinská dynastie]]'''</center></td>
Řádek 588 ⟶ 586:
|align="center"|[[1887]]–[[1922]]
|align="center"|[[1916]]–[[1918]]
|align="center"|[[Ota František Josef]]<br> [[Marie Josefa Saská (18671867–1944)|Marie Josefa Saská]]
|align="center"|také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc.
|-
Řádek 603 ⟶ 601:
''Uhersko byla poraženo v [[bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] v roce 1526. V roce 1527 chorvatská šlechta uznala Habsburka [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda]] chorvatským králem výměnou za to, že bude vést obranu proti Turkům.''</center>
|-----
| [[Kryštof I. Frankopan|Kryštof (KristofKrsto) [[Frankopan]] (''Frangepan'')
| 1527
| (zemřel 1527) vnuk bána Štěpána Frankopana
Řádek 611 ⟶ 609:
| (zemřel 1531) Oženil se s Ilonou [[Zrinští|Zrinskou]]
|-----
| [[Šimon ErdödyBakač Erdődy|Šimon]] [[ErdődyovéBakač z Erdődy]] s… || 1530–1534 || &nbsp;
|-----
| Ludvík Pekry z Petroviny || 1532–1537
Řádek 619 ⟶ 617:
| &nbsp;
|-----
| [[Petr Keglević]] z BuzinaBužimi || 1537–1542
| &nbsp;
|-----
| [[Mikuláš Šubič Zrinský]] || 1542–1556
| (1508-15661508–1566)
|-----
| [[Petr Erdödy]] z Monyorokereku || 1557–1567
Řádek 630 ⟶ 628:
| Lukáš Zekel z Ormosdu || 1567 || &nbsp;
|-----
| [[Jiří II. Drašković|Jiří]] [[Draškovićové|Drašković]] s… || 1567–1575
| &nbsp;
|-----
| František [[Jan František Frankopan]] (Frangepan) ze Slunje a poté…
| 1567–1573 || &nbsp;
|-----
Řádek 639 ⟶ 637:
| 1574–1575 || &nbsp;
|-----
| [[Kryštof Ungnad|Krsto Ungnad]] ze Sonnegu || 1576–1583
| &nbsp;
|-----
Řádek 647 ⟶ 645:
| Gašpar Stankovački || 1595–1596 || &nbsp;
|-----
| Ivan Drašković z [[TrakoscanTrakošćan|Trakostyanu]]
| 1596–1606 || (nar. 1550, zem. 1613)
|-----
| [[Tomáš z Erdödy|Toma Erdödy]] || 1608–1615 || &nbsp;
|-----
| Benedikt Thuroczy || 1615–1616 || &nbsp;
|-----
| Nikola [[Mikuláš Frankopan|Nikola Frankopan]] ze Trsatu (Tersacz)
| 1617–1622 || &nbsp;
|-----
Řádek 664 ⟶ 662:
| Ivan Drašković || 1639–1646 || &nbsp;
|-----
| [[Mikuláš Zrinský|Nikola Zrinski]] || 1647-1664ign1647–1664
| (nar. 1620, zem. 1664)
|-----
| [[Petr IV. Zrinský|Petr Zrinski]] || 1665–1670 || &nbsp;
|-----
| [[Nikola Erdödy]] || 1671–1693 || &nbsp;
|-----
| [[Adam Batthyány|Adam Baćan]] ([[Batthyányové|Batthyány]]) || 26. srpen 1693 – 7. září 1703
| &nbsp;
|-----
| Ivan[[Jan PállfyBernard Pálffy]]|| 24. leden 1704 – 17. únor 1732
| &nbsp;
|-----
| Ivan Drašković[[Jan III. Drašković z Trakošćanu]] || 17. únor 1732 – 4. leden 1733
| (zem. 1733)
|-----
| Josip [[Eszterházy]]Josef Esterházy z Galanty|Josip Eszterházy z Galanty]]|| 13. srpen 1733 – 25. červen 1741
| &nbsp;
|-----
| György Branyng || 1741–1742 || &nbsp;
|-----
| Karlo[[Karel BaćanJosef (Batthyány)]] || 16. březen 1743 – 6. březen 1756
| &nbsp;
|-----
| [[František Leopold Nádasdyz proti…Nádasdy]] || 1756–1783
| &nbsp;
|-----
| [[Frantisek Fauszty|Fauszty Francis ]]|| 1757- 1757–? || &nbsp;
|-----
|[[František Eszterházy|František]]Esterházy [[Esterházyové|Esterházyz Galanty]] proti… || 1783–1785
| &nbsp;
|-----
| [[František Széchenyi|František]]de [[Széchenyiové|SzéchenyiPaula Széchényi]] || 1783–1785 || &nbsp;
|-----
| [[František Baláž z Gyarmatu|František Balassa]] z [[Gyarmat]]u || 1785–1790
| &nbsp;
|-----
| [[Jan Erdödy|Jan]]Nepomuk [[Erdődyové|ErdödyII. z Erdődy]] || 1790 – 30. březen 1806
| &nbsp;
|-----
Řádek 712 ⟶ 710:
|[[Juraj Haulík]]|| 1840–1842 ||
|-----
| [[Franz Haller von Hallerstein|Franjo Haller z Hallerkeö]]/Hallersteinu
| 1842–1845 || &nbsp;
|-----
|Mons. [[Juraj Haulík]]|| 1845 – 23. březen 1848
|
|}
Řádek 724 ⟶ 722:
''V odpovědi na uherskou národní revuluci v roce 1848. Chorvatsko samo se vyhlásil nezávislým na Uhersku, ale zůstalo loiálním Habsburské monarchii.''</center>
|-----
| [[Josip JelacicJelačić|Josip Jelacic]]|| 1848–1859 || (nar. 1801, zem. 1859)
|-----
| Ivan Coronini-Kronberg || 1859–1860
Řádek 757 ⟶ 755:
| (nar. 1814, zem. 1890)
|-----
| [[Ladislav Pejačević ]]|| 1880–1883
| (nar. 1824, zem. 1901)
|-----
| [[Hermann von Ramberg]] || 1883–1883 || (nar. 1820, zem. 1899)
|-----
|[[Károly Khuen-Héderváry|Dragutin Karoly Khuen-Héderváry]]
Řádek 779 ⟶ 777:
| [[Ivan Skerlecz]] || 1913–1917 || (nar. 1873, zem. 1951)
|-----
| [[Antun Mihalović ]]|| 1917–1919 || (nar. 1868, zem. 1949)
|}
 
== Chorvatsko součástí [[Království Jugoslávie|Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] (1921–1941) ==
{| width = "100%" border ="1"
|-----
| colspan ="3" bgcolor ="silver" | <center>'''Chorvatsko součástí [[Království Jugoslávie|Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] (1918–1929)'''<br>
''Po krátkém období nezávislosti se země stala částí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců''</center>
|-----
Řádek 805 ⟶ 803:
{| width = "100%" border ="1"
|-----
| colspan ="3" bgcolor ="silver" | <center>'''Chorvatsko v jugoslávském království (1929–1939)'''<br>''V roce 1929 bylo království přejmenováno a Chorvatsko rozděleno na několik provincií – [[banovina]].''</center>
''V roce 1929 bylo království přejmenováno a Chorvatsko rozděleno na několik provincií – [[banovina]].''</center>
|-----
| colspan="3" |
Řádek 874 ⟶ 871:
 
== Chorvatsko součástí socialistické Jugoslávie ==
V letech 1945–1991 bylo Chorvatsko součástí republiky [[Jugoslávie]], pro představitele Lidové republiky Chorvatsko (1945–1953) a Socialistické republiky Chorvatsko (1963– 9911963–1991) přejděte na tento seznam: '''[[Seznam představitelů Chorvatska]]'''
 
== Nezávislé Chorvatsko ==