Kinští: Porovnání verzí

| znak = KinštíArms zof Vchynicthe aHouse Tetovaof Kinsky.jpgsvg

| velikost znaku = 180px

| země = {{vlajka a název|České království}}

| mateřská dynastie = Kinští (Vchynští)

| tituly = Hrabata, Knížata

[[Soubor:Musaion.JPG|náhled|[[Letohrádek Kinských]] – ''Musaion'' v [[Kinského zahrada|Kinského zahradě]], Praha]]

Jméno Kinský se vyvinulo ze středověkého německého přepisu původního jména ''Wchynsky'', tj. Vchynský ze [[Vchynice|Vchynic]] a z&nbsp;Tetova[[Tettau (Braniborsko)|Tettau]], přídomkukde odvozenéhoprvní odčást jménapřídomku [[vesnice]]odkazuje k obci a [[tvrz]]ei nedalekou [[Lovosice|Lovosic]] na Litoměřicku, a druhá k obci v [[Braniborsko|Braniborsku]].<ref name="Smejkal">{{Citace monografie

[[Soubor:Zelevcice Slany CZ House of Kinsky CoA above granary entrance 037.jpg|náhled|Erb na [[ŠpýcharSýpka|špýchařešpýcharu]] v&nbsp;[[Želevčice|Želevčicích]] u&nbsp;[[Slaný|Slaného]]]]

[[Erb]] této rodiny obsahuje tři stříbrné [[vlkPrase divoké|vlčíkančí]] [[zub]]y na červeném štítě, jdoucí zprava doleva (heraldicky ovšem zleva doprava). Původně byl tento štít rozdělen těmito zuby na poloviny. Existují i vyobrazení, kde se jedná o&nbsp;tři žluté vlčí zuby na černém pozadí.<ref>SEDLÁČEK, August: ''Atlasy erbů a pečetí české a moravské šlechty''; sv. 3; {{ISBN |80-200-1043-2}}; str. 389, vyobrazení 1605</ref>

V historii se lze setkat i s tím, že tyto vlčí zuby jdou zezdola nahoru, přičemž u [[Radslav starší Kinský z Vchynic a Tetova|Radslava Kinského]] (na konci 16. století) se pravý vrchol dotýká horního okraje štítu.<ref>SEDLÁČEK, August: ''Českomoravská heraldika'', díl I.; 1902 str. 164</ref> Právě podobnost jejich erbu s erbem [[Tetourové z Tetova|Tetauerů z Tetova]] vedla k jejich povýšení do panského stavu.

Počátky historie roku Kinských jsou nejasné, bývají do ní zahrnováni i lidé s přídomkem „z Medvědíče“, jejich spojitost s Kinskými je však neprokázaná. Že jde o předky tohoto rodu, se usuzuje pouze z &nbsp;nepřímých indicií, jako je držba [[Medvědice (Třebenice)|Medvědic]]. Nejčastěji bývá za prvního předka Kinských označován [[Martin z Medvědíče]] († &nbsp;asi [[1209]]). Po něm je známo několik osob, které byly s Martinem z Medvědíče nějak příbuzné, nicméně nelze najít přímou linii. V &nbsp;tomto období se jednalo o bezvýznamný rod, který neměl žádné ambice.

Prvním nezpochybnitelným předkem tohoto rodu je [[Bohuslav z Žernosek]] († [[1282]]). Měl čtyři syny (Bohuslav, Protivec, Víremil, Zdeslav), kteří jako první používali přídomek „ze Vchynic“, ten převzali od [[Vchynice|vesnice a tvrze]] nedaleko [[Lovosice|Lovosic]]. Do zhruba roku [[1350]] lze rod považovat za jednotný, ačkoli z oddělení spravování majetku mezi jednotlivé příbuzné vyplývalo, že dojde k rozštěpení tohoto rodu. Kolem roku [[1350]] tak vzniklo větší množství větví, z nichž některé nelze sledovat dále než jednu nebo dvě generace a ztratilztratily s rodemyrodem kontakt. Rod se nerozpadl podle významnosti, neboť v tomto období byli pouze [[vladyka|vladykové]], bez většího významu; za hlavní se považuje větev, která držela Vchynice, a to z toho prostého důvodu, že nevymřeli a dali základ pozdějšímu významu.

Počátkem [[16. století]] držel [[Vchynice]] i Opárno Jan Dlask spolu se svým bratrem, jehož jméno není známo. Zdá se být zřejmé, že dnešní Kinští jsou potomky [[Jan Dlask Vchynský|Jana Dlaska]]. Synové jeho bratra prodali roku [[1543]] [[Vchynice]], poté vlastnili statek v [[Tuchořice|Tuchořicích]], kde poměrně brzy vymřeli.

Jan Dlask měl tři syny – Jiříka, [[Václav I. Kinský|Václava]] a Kryštofa, kteří založili tři nové větve. Lze tvrdit, že od tohoto okamžiku je historie rodu Kinských relativně přehledná a čitelná. Každý z jeho synů založil vlastní větev, přičemž větev založená Jiříkem vymřela koncem [[17. století]] a větev založená Kryštofem odešla do zahraničí, kde ztratila s Kinskými kontakt. Jedinou pokračující větev tak založil Václav.

Dlaskův prostřední syn [[Václav I. Kinský|Václav I.]] se oženil s Annou [[Páni z Vřesovic|z Vřesovic]] a držel [[Černoc]], [[Keblany]] a [[Petrovice]], což nebyl nikterak významný majetek. Václav byl zavražděn roku [[1542]] a teprve roku [[1554]] se mohl správy rodového majetku ujmout [[Radslav Vchynskýstarší Kinský z Vchynic a Tetova|Radslav]]. Radslav (†&nbsp;1619) byl velmi úspěšný a velmi brzy se mu povedlo rozšířit rodový majetek o [[Benešov nad Ploučnicí]], [[Nová Bystřice|Novou (Kadaň)|Bystřici]], [[Česká Kamenice|Kamenici]], [[Malhostice]], [[Dolejší Teplice|Teplici]], [[TolšteinTolštejn]] a [[Zahořany (BystřiceKřešice)|Zahořany]]. V letech [[1611]]–[[1618]] byl dvorním [[Dvorský hofmistr|dvorním hofmistrem]]em. Byl poručníkem [[Tetourové z Tetova|Tetourovských]] sirotků, kde si všiml jisté podoby mezi jejich [[erb]]y, na základě čehož začal požadovat, aby i jemu byl přidělen panský titul, pro což i zfalšoval některé listiny. Tyto listiny byly českou kanceláří potvrzeny v roce [[1596]] a roku [[1611]] byl povýšen do panského stavu. Zemřel bezdětný, proto majetek odkázal synovcům.

Jeho bratr [[Jan starší Kinský z Vchynic|Jan]] (†&nbsp;1590) byl méně úspěšný, přesto držel [[Křenice (okres Praha-východ)|Křenice (Chřenice)]], [[Jeneč]], [[Kunratice]], [[Vlachovo Březí]] a [[Zásmuky]]. Roku [[1576]] se stal [[Karlštejnský purkrabí]]m|purkrabím na [[KarlštejnKarlštejně]]ě a v této funkci roku [[1586]] urazil [[císař]]e [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], za což byl obžalován za faleš a od potrestání ho zachránila jen jeho smrt roku [[1590]]. Jan měl šestpět dcer a šest synů: Rudolf byl zabit roku [[1597]], Jan padl roku [[1599]], [[Radslav mladší Kinský (†z 1660)Vchynic a Tetova|Radslav]] byl zvolen [[direktorDirektorium (stavovské povstání)|direktorem]]em ([[1618]]), po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] byl odsouzen k [[trest smrti|trestu smrti]], ale podařilo se mu uprchnout do [[Nizozemsko|Nizozemí]]. Také [[Oldřich Kinský (†z 1620)Vchynic a Tetova|Oldřich]] se aktivně zapojil do [[České stavovské povstání|stavovského povstání]], při [[Pražská defenestrace (1618)|defenestraci]] vyhazoval [[Jaroslav Bořita z Martinic|Martinice]] z okna [[Pražský hrad|Pražského hradu]],<ref>{{Citace monografie| příjmení = Halada| příjmení2 = | jméno = Jan| jméno2 = | titul = Lexikon české šlechty| vydavatel = AKROPOLIS| místo = Praha| rok = 1992| kapitola = Kinští | strany = 72-7472–74| isbn = 80-901020-3-4}}</ref> zemřel bezdětný a jeho majetek byl zabrán, nicméně později byl přidělen [[Vilém Kinský|Vilémovi]]. Vilém v&nbsp;průběhu povstání vystupoval nejasně, připadl mu Oldřichův majetek a roku [[1628]] získal [[hrabě]]cí titul. Byl zavražděn v [[Cheb]]u roku [[1634]] spolu s [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]],<ref name="Smejkal" /> když se zapletl do jeho spiknutí. Měl sice dva syny, ale tato větev vymřela v další generaci.

Jediná pokračující větev tak byla od Janova syna [[Václav III. Kinský|Václava]], který působil jako komorník pozdějšího krále a císaře [[Matyáš Habsburský|Matyáše]] a &nbsp;roku [[1611]] byl přijat do panského stavu. Od krále získal majestátem [[Chlumec nad Cidlinou|Chlumec]] a [[Kolín]]. Roku [[1615]], kdy vyšla najevo celá řada jeho podvodů, byl odsouzen k [[trest smrti|trestu smrti]], který mu o rok později císař změnil na doživotí. Václav pak uprchl do [[Krakov]]a, odkud se však již v &nbsp;roce [[1618]] vrátil a podařilo se mu získat zpět Chlumec. Roku [[1620]] proti němu vypuklo povstání poddaných a byl opět vězněn, ale po bitvě na Bílé hoře dostal milost a byl mu navrácen Chlumec a za Kolín obdržel nějaké statky v okolí Chlumce.

Jeho syn [[Jan Oktavián Kinský z Vchynic a Tetova|Jan Oktavián]] zdědil veškerý majetek po otci, dále pak po Radslavovi Zásmuky, které prodal, a po Vilémovi zdědil [[Česká Kamenice|Českou Kamenici]]. Roku [[1676]] získal [[hrabě]]cí titul. Jan Oktavián měl čtyři dcery a dva syny. [[František Oldřich Kinský (1634–1699)|František Oldřich]] vystřídal řadu dvorských funkcí, mj. působil i v &nbsp;císařské radě, ale zemřel bezdětný. [[Václav Norbert Oktavián Kinský|Václav Norbert Oktavián]] také vystřídal řadu funkcí u &nbsp;dvora a &nbsp;roku [[1705]] se stal nejvyšším kancléřem. Ze dvou manželství měl 18 &nbsp;dětí, přičemž dospělosti se dožilo osm dcer a &nbsp;sedm synů. Z &nbsp;nich vzešly tři rodové linie, mezi něž rozdělil svůj veliký majetek.<ref name="Smejkal"/>

[[Štěpán Vilém Kinský|Štěpán Vilém]] zdědil Choceň, Rataje, Rychmburk a Rosice, pracoval v diplomatických službách, byl mj. nejvyšším [[komorníkNejvyšší (královskýzemský úředník)komorník|nejvyšším komorníkem]] a později nejvyšším [[hofmistr]]em. Za své zásluhy byl roku 1746 resp. 1747 povýšen na českého a říšského [[kníže]]te, kteroužto hodnost získal dědičně pro představitele nejstarší mužské větve. Jeho syn František Josef zemřel roku [[1752]] bez mužských potomků a jeho dědictví včetně knížecích titulů přešlo na dědice Štěpánova mladšího bratra Filipa Josefa.

==== Knížecí větev ====

Kníže Filip Josef se oženil se s Marií Karolínou z Martinic, se kterou měl čtyři dcery a čtyři syny. Prvorozený syn [[František Oldřich Kinský (1726–1792)|František Oldřich, 3. kníže Kinský]] (1726–1792) zdědil choceňský [[Svěřenství|fideikomis]], druhorozený [[Jan Josef Maxmilián]] (1736–1804) Zlonice a Sloup. Jan Josef Maxmilián Kinský měl pouze syna Bedřicha, který zemřel bezdětný (Sloup se tak dostal do držení chlumecké větve). František Josef vyjma Zlonic a Budenic ještě zdědil Kamenici, přikoupil [[Hospozín]]. Roku [[1752]] zdědil knížecí titul a vstoupil do armády, kde získal hodnost [[Polní maršál|polního maršálka]]. Z mužských potomků ho přežil pouze syn Josef ([[1754]]–[[1798]]), který byl říšským [[Dvorní rada|dvorním radou]].

Jan Josef dále rozšířil majetek rodu a koupil [[Kostelec nad Ohří]], [[Peruc]], [[Přestavlky]], [[Vejvanovice]]. Měl syny [[Ferdinand Jan Kinský|Ferdinanda]] a [[František Josef Kinský (1784)|Františka Josefa]], kteří založili dvě další větve; a jelikož i Ferdinand ([[1781]]–[[1812]]) měl dva syny [[Rudolf kníže Kinský|Rudolfa]] ([[1802]]–[[1836]]) a [[Josef Kinský (1806)|Josefa]] ([[1806]]–[[1862]]), rozdělila se knížecí větev celkem na tři části: choceňskou (hlavní knížecí větev), kosteleckou a peruckou (náměšťskou).

===== Choceňská větev =====

Starší syn knížete [[Ferdinand Jan Kinský|Ferdinanda]] ([[1781]]–[[1812]]) [[Rudolf kníže Kinský|Rudolf]] ([[1802]]–[[1836]]) podporoval české národní obrození, byl spoluzakladatelem a prvním kurátorem [[Matice česká|Matice české]], podporovatelem Národního muzea. Pověřil Františka Palackého studiem genealogie svého rodu. Přikoupil [[Heřmanův Městec]], [[Choceň]] a [[Horažďovice]]. Se svou ženou Vilemínou Eliškou, rozenou z Colloredo-Mannsfeldu, měl čtyři dcery a syna [[Ferdinand Bonaventura Kinský|Ferdinanda Bonaventuru]] ([[1834]]–[[1904]]), který vlastnil [[Heřmanův Městec]], [[Horažďovice]], [[Choceň]], [[Kamenice|Kamenici]], [[Rosice (okres Chrudim)|Rosice]] a [[Zlonice]]. Ferdinand byl dědičným členem rakouské panské sněmovny, ale více než veřejným životem se zabýval hospodářstvím a správou rodinného majetku. Díky němu se rod Kinských začal orientovat na [[průmysl]] a na jejich velkostatcích vznikla celá řada [[cukrovar]]ů, [[pivovar]]ů, atp. Oženil se s Marií Annou z Lichtenštejna, se kterou měl tři dcery a tři syny. Prvorozená Vilemína se vdala roku [[1878]] za [[František Josef z Auerspergu|Františka Josefa, knížete z Auerspergu]] z nedalekých [[Slatiňany|Slatiňan]], syn [[Karel Kinský|Karel]] ([[1858]]–[[1919]]) se věnoval diplomacii, restauroval park v [[Budenice|Budenicích]]; zemřel bezdětný. Druhý syn [[Rudolf Ferdinand Kinský|Rudolf]] ([[1859]]–[[1930]]) měl šest dcer. Jedině jejich bratr [[Ferdinand Vincenc Kinský|Ferdinand Vincenc]] ([[1866]]–[[1916]]) měl kromě čtyř dcer i tři syny a roku 1908 zdědil po matčině bratrovi do té doby lichtenštejnské panství [[Moravský Krumlov]].

===== KosteleckáHlavy větevknížecí linie =====

[[Bedřich Karel Kinský|Bedřich Karel]] ([[1834]]–[[1899]]) měl ve vlastnictví [[Kostelec nad Orlicí]], věnoval se politice, po jeho smrti převzal správu kosteleckého panství jeho syn [[František Josef Kinský (1879-19751879–1975)|František Josef]] ([[1879]]–[[1976]]). František Josef v&nbsp;roce [[1938]] a [[1939]] podepsal všechny tři [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939|Deklarace českých šlechtických rodů]], kterými se tyto rody postavily za [[Československo]] a&nbsp;přihlásily se ke svému češství. Třetí deklaraci, [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939#Národnostní prohlášení české šlechty v září 1939|Národnostní prohlášení prohlášení české šlechty v září 1939]], podepsali i&nbsp;jeho synové Bedřich Karel (1911–1999), Alfons (1912–1998), Josef (1913–2011) a&nbsp;František Antonín (1915–1993).<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika

[[Josef Kinský]] byl Čestným občanem města Kostelec nad Orlicí. V roce 1992 se stal společníkem a jednatelem společnosti Cihelna Kinský, spol. s r. o. v Kostelci nad Orlicí a působil i v dalších společnostech (Písník Kinský či Bytová výstavba Kinský). Jeho manželkou byla [[Bernadetta Kinská]] (rozená Merveldt, 1922–2016), synové jsou [[František Kinský]] (* 1947) a [[Antonín Kinský (1955)|Antonín Kinský]] ([[1955]]–[[2012]]), rytíř Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského ([[1955]]–[[2012]]). František Kinský je od roku 2010 zastupitelem města Kostelec nad Orlicí (za Iniciativu občanů), v&nbsp;roce 2014 a znovu v&nbsp;r. 2018 byl zvolen starostou města. Preferenční hlasy voličů jej vynesly v&nbsp;roce 2012 do zastupitelstva Královéhradeckého kraje, kde byl do r. 2016 předsedou výboru pro kulturu a&nbsp;památkovou péči. Jeho manželkou je Martina Kinská rozená Forejtová, děti – dcera Barbora Jarošová-Kinská a&nbsp;syn Kristian Kinský.

===== PeruckáNáměšťská (perucká) větev =====

Zakladatelem této hraběcí větve jebyl František Josef ([[1784]]–[[1823]]), syn knížete [[Josef Arnošt Kinský (1751)|Josefa Arnošta]] ([[1751]]–[[1798]]). František Josef měl tři syny – Dominika (1810–1879), [[EugenRudolfa Kinsky]](1815–1889) a Evžena I. (1818–18851818–1896). Peruc prodali, ale vlastnilkoupili [[Valašské Meziříčí]] a zdědili [[Náměšť na Hané]]. Tam si také nechali vystavět [[Hrobka Kinských (Náměšť na Hané|rodovou hrobku]]. Větev vymřela podětmi mečiEvžena jehoI., synem RudolfemEvženem rokuII. 1921(1859–1939) v roce 1939 po meči a dcerami Terezií a Annou po přeslici v roce 1942.

Zakladatelem této větve je hrabě [[František Ferdinand Kinský]] ([[1678]]–[[1741]]), nejstarší bratr zakladatelů knížecí větve. Byl politicky aktivní, působil jako [[nejvyšší kancléř]] a [[poslanec]] [[Země Koruny české|zemí Koruny České]] při říšském sněmu. V [[Rakousko|Rakousku]] vyženil Matzen a Angern. Dospělosti se dožilo pět z jeho dětí, dvě dcery a tři synové (Josef, František Josef a Leopold Ferdinand). [[Josef Kinský (1736)|Josef]] ([[1736]]–[[1804]]) se stal [[Polní maršál|polním maršálkem]], zemřel bezdětný. Jeho bratr [[František Josef Kinský|František Josef]] ([[1739]]–[[1805]]) patřil k nejvýznamnějším osvícenským učencům a pedagogům své doby. Absolvoval vojenskou akademii [[Tereziánská vojenská akademie|Theresianum]], poté vystudoval právnickou fakultu univerzity v Praze, působil u [[Rada nad apelacemi|apelačního soudu]], roku 1759 vstoupil do armády, stal se brzy generálmajorem, vojenským pedagogem a reformátorem. Založil pražskou kadetní školu a&nbsp;zreformoval vojenskou akademii ve [[Vídeňské Nové Město|Vídeňském Novém Městě]]. V letech 1773–1774 spoluzaložil Soukromou učenou společnost v Praze (pozdější [[Královská česká společnost nauk]]). Svou bohatou knihovnu odkázal Univerzitní knihově v Praze, zasloužil se o&nbsp;Pražskou techniku a&nbsp;mimo jiné se hlásil ke [[Jan Amos Komenský|Komenskému]] a&nbsp;nazýval jej „prvním naším buditelem“. Po matce zdědil a vlastnil do roku 1783 [[Radim (zámek)|zámek Radim]], zemřel bezdětný.

Nejstarší syn [[Leopold Ferdinand Kinský|Leopold Ferdinand]] ([[1713]]–[[1760]]) zdědil Chlumec a Matzen, byl [[Nejvyšší lovčí|nejvyšším lovčím]] v&nbsp;království Českém království. Leopold měl dvě dcery a&nbsp;dva syny – Františka Ferdinanda a [[Filip Kinský|Filipa]]. Mladší syn Filip ([[1742]]–[[1827]]) se oženil s&nbsp;příbuznou z&nbsp;knížecí větve, čímž získal Rychmburk a&nbsp;Chroustovice, mimoto zdědil [[Sloup (skalní hrad)|Sloup]] a [[Zvíkovec]]. Postupně prodal prakticky všechno dědictví a stal se [[Polní zbrojmistr|polním zbrojmistrem]]em, zemřel bez dědiců. Jeho bratr [[František Ferdinand II. Kinský (1738)|František Ferdinand]] ([[1738]]–[[1806]]) měl (kromě dalších dětí) tři syny, kteří rozdělili tuto větev na tři větve. Byli jimi Josef Leopold (1764–1831), [[Karel Kinský (1766–1831)|Karel]] (1766–1831) a&nbsp;[[Kristián Kinský|Kristián]] (1776–1835). František Ferdinand byl dědem [[Bertha von Suttnerová|Berthy von Suttner]] – první ženské nositelky [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny za mír]]. Jedním z&nbsp;přímých potomků (praprapravnukem) Leopolda Ferdinanda byl [[Zdenko Radslav Kinský]] (1896–1975), signatář všech tří [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939|Deklarací české šlechty v letech 1938 a 1939]].<ref name=":0" /> Jeho syn [[Radslav Kinský]] (1928–2008) byl významný český imunolog, zakladatel reprodukční imunologie a&nbsp;třetí český velkopřevor lazariánů. [[Marie Kinsky|Marie]] a [[Constantin Kinský|Constantin Kinští]] v&nbsp;roce 2015 v&nbsp;areálu někdejšího kláštera ve Žďáru nad Sázavou, který v&nbsp;roce 1991 zdědili, založili [[Muzeum nové generace]], [[Marie Kinsky|Marie]] mimo to od roku 2013 je organizátorkou a&nbsp;zakladatelkou festivalu současného tance a&nbsp;pohybového divadla KoresponDance. Za tyto činnosti obdrželi společně v&nbsp;roce 2016 skleněnou medaili Kraje Vysočina.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Brothánková|jméno=Monika|titul=Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina letos získalo jedenáct osobností|url=http://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=4076514|vydavatel=Kraj Vysočina|místo=Jihlava|datum vydání=2016-10-20|datum přístupu=2016-10-22}}</ref>

[[František Ferdinand Kinský|'''[[František Ferdinand Kinský]]''']] (1678–1741)

***'''[[František Ferdinand II. Kinský|František Ferdinand (Jeroným Josef)]]''' (8. 12. 1738 Vídeň – 7. 4. 1806) - v jeho éře proběhlo [[Selské povstání (1775)|selské povstání]] v Chlumci nad Cidlinou v roce 1775

******** ∞ ?Anežka<ref>{{Citace (?elektronické – 5. 2. 1888), bez dětímonografie

******** '''Zdenko''' (1844 – 1932)

********* ∞ Georgina Ernestina [[Festeticsové z TolnyFeštetićové|Festeticsová z Tolny]] (1856–1934), jejich děti:

********** [[Norbertina Kinská|Nora]] (18. 12. 1888 Vídeň – 27. 3. 1923 Vítkovice)

*********** ∞ hrabě Ferdinand [[Wilczkové|Wilczek]], jejich dítě:

************ [[Georgina von Wilczek|Georgina]], pozdější [[Seznam lichtenštejnských kněžen|kněžna lichtenštejnská]]

********** '''[[Zdenko Radslav Kinský|Zdeněk (též Zdenko) Radslav]]''' (14. 7. 1896 Chlumec nad Cidlinou – 1. 1. 1975 Řím)

*********** ∞ [[Eleonora Clam-Gallasová|Eleonora Schwarzenbergová, rozená Clam-Gallasová]] (4. 11. 1887 Frýdlant v Čechách -– 31. 5. 1967 Vídeň), jejich děti:

************ '''[[Václav Norbert Kinský|Václav Norbert]]''' (21. 3. 1924, Praha – 9. 3. 2008 [[Pugnano]], Itálie)

*************** '''Giovanni-Zdenko Kinský dal Borgo''' (Jan Zdeněk, * 12. 6. 1949 Pisa)

**************** ∞ (30. 10. 1976 Pisa) Michelle Hoskins (28. 3. 1956 Shrebefort[[Shreveport]], [[KalifornieLouisiana]],<ref name="Theroff"/> [[Spojené státy americké|USA]]), jejich děti:

***************** 1. EleonoreEleonora (Eleonora, * 30. 8. 1979 Pisa)

***************** 2. FredericoFederico (Bedřich, * 22. 5. 1988 Pisa)

************ [[Radslav Kinský|Radslav]] (14. 6. 1928 [[Obora Kněžičky]] u [[Chlumec nad Cidlinou|Chlumce nad Cidlinou]] – 12. 10. 2008 [[Žďár nad Sázavou]])

***** [[Karel Kinský (1766–1831)|Karel]] (28. 7. 1766 Chlumec nad Cidlinou – 4. 9. 1831 Svojkov) -, zakladatel [[Sloup v Čechách|sloupské]] větve rodu

***** František Josef (12. 10. 1768 – 4. 1. 1843) -, otec [[Bertha von Suttnerová|Berthy von Suttner]]

***** [[Kristián Kinský|Kristián]] (21. 6. 1776 Vídeň – 7. 2. 1835 Vídeň), zakladatel [[Matzen-Raggendorf|matzenské]] větve rodu

=== Vedlejší a vymřelé větve ===

==== Rozdělení po roce 1350 ====

Nejstarší syn J. Dlaska Jiřík († [[1566]]) založil tzv. drastskou větev. Jiřík se oženil s Dorotou Sekerkovou ze Sedčic a zhruba roku [[1560]] koupil [[Drasty]] a část [[Klecany|Klecan]]. Jeho syn Adam († 1571) se nechal vyplatit starším synem Jaroslavem († [[1614]]), jeho syn zemřel bezdětný. Jaroslav dlouhodobě ([[1589]]–[[1611]]) působil jako [[místokomorník]]. Navíc byl finančně relativně úspěšný a roku [[1589]] koupil [[Krakovec]].

* [[Hrobka Kinských (Mlékosrby)|Hrobka Kinských]] při [[Kostel svatého Filipa a Jakuba (Mlékosrby)|kostele svatého Filipa a Jakuba]] v [[Mlékosrby|Mlékosrbech]] v [[Okres Hradec Králové|okrese Hradec Králové]]

* [[Hrobka Kinských (Veltrusy)]]|Kaple nebolisvatého pohřebníKříže kaple]] svatéhove KřížeVeltrusech v [[Okres Mělník|okrese Mělník]], kdenení bylskutečnou pochovánhrobkou, poale tragicképřipomíná smrtitragickou smrt [[Ferdinand Jan Kinský|Ferdinanda Jana Kinského]] (1781–1812).

<references />

| titul = Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory aždo po současnostsoučasnosti. Díl I. A-M.

| rok = (2008?)

* [http://genealogy.euweb.cz/bohemia/kinski1.html Rodokmen na genealogy.eu: Kinský 1]

* [http://genealogy.euweb.cz/bohemia/kinski2.html Rodokmen na genealogy.eu: Kinský 2]

* [http://genealogy.euweb.cz/bohemia/kinski3.html Rodokmen na genealogy.eu: Kinský 3]