Myanmar: Porovnání verzí

Prvním barmským státem bylo [[Pugam (království)|království Pugam]] (11.–13. století), které se rozkládalo na většině území dnešníhodnešní MyanmaruMyanmy a nakonec podlehlo vpádům [[Mongolsko|Mongolů]]. Před Pugamským královstvím na území Myanmaru existovalo několik různých civilizací a kultur (např. [[městské státy Pyu]]{{#tag:ref |Archeologická naleziště [[Městské státy Pyu|Puyských měst]] Halin, Beikthano a Sri Ksetra jsou od roku 2016 součástí [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]].|group="pozn."}} a království Mon). Země byla znovu sjednocena až v [[17. století]]. Po řadu staletí spolu jednotlivé etnické skupiny sváděly boje o moc a nadvládu. [[Barmánci]] získali převahu až v polovině [[18. století]]. Během následující vlády barmských králů získal Myanmar své stávající hranice.

Vojenská junta měla politickou podporu [[Čína|Číny]],<ref>http://www.rozhlas.cz/komentare/portal/_zprava/781088</ref><ref>http://www.rozhlas.cz/zpravy/asieaustralie/_zprava/780308</ref> přesto v roce 2015 došlo k pohraničním incidentům a MyanmarMyanma obvinilobvinila Čínu z podpory čínských etnických rebelů v oblasti Kokang.<ref>http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/barma-nas-bombardovala-protestuje-cina-vzletly-stihacky_336311.html</ref> Spolupracovala také s&nbsp;některými západními koncerny, vládami a společnostmi.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Su Ťij je na svobodě, ale západní korporace s barmskou juntou spolupracují nerušeně dál |url=http://www.blisty.cz/2010/11/19/art55552.html |datum přístupu=2010-11-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101119065825/http://blisty.cz/2010/11/19/art55552.html |datum archivace=2010-11-19 |nedostupné=ano }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.burmacampaign.org.uk/index.php/burma/dirty-and-clean-list/dirty-list/contact-details |datum přístupu=2010-11-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101118003635/http://www.burmacampaign.org.uk/index.php/burma/dirty-and-clean-list/dirty-list/contact-details |datum archivace=2010-11-18 |nedostupné=ano }}</ref> Země má naleziště ropy a zemního plynu. Na těžbě se podílely americké ropné koncerny [[Unocal]] a [[Chevron Texaco]] a francouzský [[Total Oil]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Barma je nicotným pěšákem na šachovnici velmocenských třenic |url=http://www.blisty.cz/2007/10/26/art36888.html |datum přístupu=2008-05-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080530054512/http://blisty.cz/2007/10/26/art36888.html |datum archivace=2008-05-30 |nedostupné=ano }}</ref> Chevron Texaco však již od roku 1997 na těžbě v&nbsp;zemi neparticipuje.<ref>http://www.burmalibrary.org/reg.burma/archives/199710/msg00022.html</ref> V&nbsp;květnu 2007 podepsalpodepsala MyanmarMyanma smlouvu s&nbsp;Ruskem o&nbsp;vybudování [[jaderný reaktor|jaderného reaktoru]] a jaderného výzkumného střediska, což bylo kritizováno vládou USA.<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/3222/Rusky-atomovy-reaktor-pro-barmskou-vojenskou-diktaturu.html Ruský atomový reaktor pro barmskou vojenskou diktaturu] {{Wayback|url=http://suta.blog.respekt.cz/c/3222/Rusky-atomovy-reaktor-pro-barmskou-vojenskou-diktaturu.html |date=20070526113606 }}, respekt.cz</ref> Poté, co [[Rusko]] utlumilo jadernou spolupráci, začal režim v&nbsp;této oblasti spolupracovat se [[Severní Korea|Severní Koreou]].<ref>http://zpravy.idnes.cz/armadni-zbeh-vynesl-z-barmy-dukazy-o-jadernem-programu-osnuje-ho-s-kldr-130-/zahranicni.asp?c=A100604_123620_zahranicni_stf</ref><ref>http://zpravy.idnes.cz/tajne-budovy-uprostred-dzungle-i-vedci-z-kldr-barma-usiluje-o-jadro-1fk-/zahranicni.asp?c=A100420_104847_zahranicni_stf</ref>

}}</ref> Zpráva vyšetřovatele OSN z roku 2018 obvinila MyanmarMyanmu z [[genocida|genocidy]] muslimské menšiny.<ref>{{Citace elektronického periodika

Na severu do území státu zasahuje [[Himálaj]], na západě horská pásma zakončená [[Arakanské pohoří|Arakanským pohořím]]. Na východě se nachází [[Šanská plošina]], ve středu pak [[nížina]] řeky [[Iravádí]]. [[Podnebí]] je tu vlhké, teplé, [[monzun]]ové, jen na severu subtropické. Téměř polovinu země pokrývají [[Tropický deštný les|deštné pralesy]] s&nbsp;cennými dřevinami a opadavé lesy. MyanmarMyanma je společně s&nbsp;[[Kambodža|Kambodžou]] a [[Laos]]em jeden z&nbsp;nejchudších států v&nbsp;Asii.

Území MyanmaruMyanmy leží ze dvou třetin v&nbsp;tropické [[monzun]]ové oblasti. Každoročně se zde střídají období suchého severozápadního a teplého jihovýchodního monzunu. Suché severozápadní proudění, které přináší sušší a chladnější počasí, nastává od prosince do dubna. Teplé jihovýchodní proudění převažuje od června do září a přináší převážnou část srážek. Průměrné roční srážky v&nbsp;zemi se v&nbsp;závislosti na vzdálenosti od moře a nadmořské výšce pohybují mezi 750 až 5&nbsp;000&nbsp;milimetry. Přibližně polovinu celkové rozlohy Myanmaru pokrývají lesy.

Do současné doby zůstalo nezměněno správní rozdělení země, které bylo zavedeno novou ústavou roku [[1974]]. Barma byla administrativně rozdělena na sedm oblastí a sedm států. V&nbsp;sedmi oblastech tvoří převážnou většinu Barmánci a sedm států, ležících v&nbsp;příhraničních oblastech Myanmaru, obývají většinově národní etnické rasy. Míra [[urbanizace]] je uváděna přes 33 %. Hlavní městem MyanmaruMyanmy je od roku 2005 [[Neipyijto]]. Obchodní a průmyslové centrum Myanmaru ale představuje největší město [[Rangún]] s&nbsp;5&nbsp;miliony obyvatel. Dalšími velikými městy jsou [[Mandalaj]], [[Moulmein]], [[Basein]], [[Pegu]] a [[Sistwei]].

V červenci 2012 se při své návštěvě MyanmaruMyanmě setkal s opoziční vůdkyní [[Aun Schan Su Ťij]] český ministr zahraničí [[Karel Schwarzenberg]] a předal jí růži z hrobu [[Václav Havel|Václava Havla]].<ref>{{Citace elektronického periodika

Faktická šéfka myanmarské vlády Aun Schan Su Ťij navštívila počátkem června 2019 Prahu, kde se setkala s premiérem [[Andrej Babiš|Babišem]], prezidentem [[Miloš Zeman|Zemanem]] a ministrem zahraničí [[Tomáš Petříček|Petříčkem]], se kterými mluvila o posílení ekonomické spolupráce mezi MyanmaremMyanmou a Českou republikouČeskem.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> S ohledem na probíhající [[Genocida|genocidu]] muslimské menšiny v MyanmaruMyanmě kritizoval návštěvu jako nevhodnou ředitel Centra studií genocid Terezín Šimon Krbec.<ref>{{Citace elektronického periodika

Ekonomika MyanmaruMyanmy je v přepočtu k HDP na obyvatele jedna z nejslabších v celém regionu. Velice se na tom podepsala vládní politika od dosažení nezávislosti v roce 1948, protože pod britskou správou to byla druhá nejbohatší země v [[jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]]. Po roce 1948 premiér [[U Nu]] vyhlásil politiku znárodňování a stát byl prohlášen vlastníkem veškeré půdy. Byly také vyhlášeny osmiletky. V 50. letech se export rýže propadl o dvě třetiny a export minerálů o 96% ve srovnání s předchozí úrovní. Plány byly částečně financovány tištěním peněz, což vedlo k inflaci. Po puči v roce 1962 byl vyhlášen program Barmské cesty k socialismu, který znárodnil všechny sektory s výjimkou zemědělství. Tento program skončil katastrofou a zemi zcela ekonomicky zbídačil. V roce 1987 byla Barma zařazena mezi [[nejméně rozvinuté země]] světa. Od roku 2011 nicméně civilní vláda [[Thein Sein|Theina Seina]] provádí některé ekonomické a politické reformy, v důsledku čehož se zvýšily zahraniční investice a byly zrušeny mezinárodní sankce.

Celkový počet obyvatel MyanmaruMyanmy bývá uváděn mezi 48 a 55&nbsp;miliony. V&nbsp;červenci roku 2009 odhadovala [[Organizace spojených národů]] počet obyvatel země na 50&nbsp;milionů. Průměrný roční [[přirozený přírůstek]] obyvatelstva je udáván okolo 0,8 % a [[střední délka života]] asi 63&nbsp;let.

Antropologicky patří obyvatelstvo MyanmaruMyanmy z 98% k [[Mongoloidní rasa|mongolskému typu]]. V&nbsp;současné době junta v&nbsp;MyanmaruMyanmě oficiálně uznává 135 etnických skupin. Osm z&nbsp;těchto 135 etnických skupin tvoří hlavní národnosti označované také jako tzv. „národní etnické rasy“. Za národní etnické rasy jsou považováni [[Barmánci]], [[Šanové]], [[Kačjinové]], [[Čjinové]], [[Rakhinové]], [[Karenové]], [[Monové]] a [[Kajaové]]. Z&nbsp;celkového počtu obyvatel země představují Barmánci asi 68 %, Šanové 9 %, Karenové 7 %, Rakhinové 4 %, Čjinové 2 %, Monové 2 % a Kačjinové 1,5 %. Zbylou část obyvatel tvoří menší etnické skupiny. [[Indové]] tvoří asi 2 % a [[Číňané]] 3 % z&nbsp;celkového počtu obyvatel, ale mezi samostatné etnické skupiny se neřadí a jsou oficiálně pokládáni za nepůvodní a naturalizovaná etnika.

Nejrozšířenějším a převažujícím náboženstvím v MyanmaruMyanmě je [[Théraváda|théravádský buddhismus]], který vyznává 80-89 % populace. Z hlediska počtu buddhistických [[mnich]]ů a výdajů na náboženství je MyanmarMyanma nejbuddhističtější země. Mniši jsou váženými členy myanmarské společnosti.

Nejstarším náboženstvím uznávaným na území MyanmaruMyanmy je hinduismus, ke kterému se v dnešní době hlásí zhruba 2 % populace.

Dle sčítání lidu provedeného vládou MyanmaruMyanmy [[islám]] na území země vyznávají 4 % populace. Výzkumy Spojených států amerických uvádí, že na území MyanmaruMyanmy žije až 10 % muslimské populace. Většina muslimů jsou sunnité a žijí v malých komunitách napříč celou zemí. Indičtí muslimové se soustředují hlavně ve městě Rangún. Nejvýraznější muslimskou menšinou jsou tzv. [[Rohingyové]], hlavně na severu východního [[Arakanský stát|státu Rakhin]], kde od roku 1940 bojovali za vlastní stát. Tyto boje jsou známé pod pojmem Rohingyjský konflikt.

Z původních tisíců obyvatel vyznávajících [[judaismus]] zbylo posledních 20 obyvatel, kteří sídlí v největším městě MyanmaruMyanmy Rangún, v blízkosti jediné synagogy v celé zemi. Odchod židů způsobila druhá světová válka.