Dějiny Prahy 1348–1523: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 213.226.233.11 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Matěj Orlický značka: rychlé vrácení zpět |
narovnání linku značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 11:
Praha procházela bouřlivým stavebním rozvojem. K nejvýraznějším veřejným stavbám patřil monumentální [[Karlův most|kamenný (dnes Karlův) most]] s reprezentativní bránou v podobě [[Staroměstská mostecká věž|Staroměstské věže]], který nahradil povodní stržený [[Juditin most]] z 12. století. Stavební práce se kromě Pražského hradu ([[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|nová katedrála]] a přestavba [[Starý královský palác (Pražský hrad)|královského paláce]]) soustředila především do velkoryse [[Urbanismus|urbanisticky]] založeného Nového Města se třemi hlavními náměstími ([[Senovážné náměstí (Praha)|Senný]], [[Václavské náměstí|Koňský]] a [[Karlovo náměstí (Praha)|Dobytčí trh]]), kde vyrůstá soustava nových kostelů s kláštery ([[Emauzský klášter]], [[Karlov (Praha)|Karlov]] ad.). Stranou nezůstávalo ani Staré Město, například [[Kostel Matky Boží před Týnem|Týnský chrám]], klášterní [[Kostel svatého Jiljí (Praha)|kostely sv. Jiljí]] a [[Bazilika svatého Jakuba Většího (Staré Město)|sv. Jakuba]], na Malé Straně [[Kostel svatého Tomáše (Praha)|kostel sv. Tomáše]]. Nově byl také opevněn Vyšehrad ([[Špička (brána)|brána Špička]]) a vystavěn zde [[Bazilika svatého Petra a Pavla|nový kapitulní kostel]].
K příznivému rozvoji města přispělo i to, že bylo jen málo dotčeno [[Černá smrt|velkou morovou epidemií]] v polovině století. Roku [[1348]] byla založena [[Univerzita Karlova|Karlova univerzita]], první [[univerzita]] na sever od [[Alpy|Alp]]. Vznikla listinou vydanou císařem Karlem IV., měla čtyři [[fakulta|fakulty]] a studovali zde příslušníci čtyř národů; [[Češi]], [[Poláci]], [[Bavorsko|Bavoři]] a [[Sasové]]. Rozkvět [[obchod]]u i vzdělanosti zařadil Prahu mezi přední evropská města.
== Husitské období ==
Řádek 20:
[[Soubor:Věnceslav Černý - Jan Rokycana s poselstvím Pražanů u Jana Žižky, táhnoucího na Prahu r. 1424.jpg|náhled|vlevo|Umírněný Pražan [[Jan Rokycana|Rokycana]] vyjednává s Žižkou]]
I po ztrátě předního postavení však Praha do vývoje v době [[Husitské války|husitských válek]] zasahovala, například při svžení umírněných husitů na Starém Městě nebo příklonem novoměstských k radikálním [[Orebité|orebitům]]. Vzrůstající moc tehdy získával duchovní vůdce umírněných pražských husitů, [[Kostel Matky Boží před Týnem|týnský]] farář [[Jan Rokycana]], který se stal správcem [[Arcidiecéze pražská|pražského arcibiskupství]] a později husitským vyjednavačem na [[
== Doba pohusitská==
Roku [[1483]] došlo k povstání, které rozpoutali utrakvisté, ovšem jako reakci na připravované násilné kroky katolíků. Během bouři byla z města vyhnána řada mnichů, kněží i řadových katolíků. Vzpoura byla mimořádně násilná - vyvrcholila [[Pražská defenestrace (1483)|vražděním na Staroměstské i Novoměstské radnici]] a obsazením Pražského hradu a Vyšehradu. Jejím výsledkem bylo zvýšení pravomocí utrakvistů, ale také zhoršení vztahů s Vladislavem Jagellonským. Rozbouřená situace byla urovnána až v průběhu [[Kutnohorský
== Reference ==
| |||