Okresní město: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
článek vyznívá, jako by okresní města neexistovala a ta informace je schovaná na samém chvostu kapitoly, přitom tohle má zaznít už v úvodu kapitoly, aby byl kontext kompletní a neutrální; neboli život nejsou jen zákony
nesmyslná editace
Řádek 6:
=== Okresní města podle rozdělení okresů z roku 1960 ===
{{Viz též|Seznam českých okresů}}
Okresy jsou pojmenovány podle měst, ve kterých měly do konce roku 2002 své sídlo. Ačkoliv současný zákon už okresní města nedefinuje, v praxi je toto označení někdy nadále užíváno.<ref>Např. Vetešník, P., Jemelka, L. ''Zákon o obecní policii. Komentář''. 1. vyd., Praha: C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-165-9, str. 47.</ref> Okresní město bylo většinou součástí území okresu, výjimkou byly okresy [[okres Praha-východ|Praha-východ]], [[okres Praha-západ|Praha-západ]], [[okres Brno-venkov|Brno-venkov]], [[okres Plzeň-jih|Plzeň-jih]] a [[okres Plzeň-sever|Plzeň-sever]].
 
Mezi okresní města patřila všechna [[krajské město (Česko)|krajská města]] a také všechna [[statutární město|statutární města]] kromě [[Havířov]]a. Dalšími [[Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel|největšími městy]] (s počtem obyvatel více než 20 tisíc), která od roku 1960 nebyla sídly žádného okresu, byl [[Třinec]], [[Orlová]], [[Litvínov]], [[Český Těšín]], [[Krnov]], [[Valašské Meziříčí]], [[Kopřivnice]] a [[Bohumín]]. Nejmenším okresním městem byly [[Semily]], které mají kolem 9&nbsp;000 obyvatel ([[Turnov]] v témž okresu má přes 14&nbsp;000 obyvatel, ale okresním městem od roku 1960 nebyl). Dalšími [[Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel|nejmenšími]] okresními městy (od 10 tisíc do 16 tisíc obyvatel) byly [[Domažlice]], [[Rychnov nad Kněžnou]], [[Prachatice]], [[Jeseník]], [[Tachov]], [[Rokycany]], [[Český Krumlov]], [[Nymburk]] a [[Ústí nad Orlicí]].
Řádek 12:
Do roku 1990 působily v okresních městech [[okresní národní výbor]]y, jejichž součástí byly volené sbory (plénum ONV). Poté byly přeměněny v [[okresní úřad]]y, souběžně byla zřízena [[okresní shromáždění]], která suplovala neexistující okresní samosprávu. Okresní úřady, které byly všeobecnými územními správními orgány [[přenesená působnost|přenesené státní působnosti]] pro území okresu, byly zrušeny k&nbsp;[[1. leden|1. lednu]] [[2003]]. Část jejich působnosti přešla na [[Kraje v Česku|kraje]], část na [[obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]], mezi něž patřila i všechna bývalá okresní města.
 
Současně byly, vzhledem k tomu, že okresy již neměly žádné vlastní orgány, které by mohly někde sídlit, zákonem č. 320/2002 Sb. sídla okresů ze [[Zákon o územním členění státu|zákona o územním členění státu]] (§ 14) vypuštěna. Od té doby v České republice tak okresní města, na rozdíl od [[Krajské město (Česko)|měst krajských]] nebo od [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]], nejsou stanovena, ačkoli okresy jakožto vymezená území státu zrušeny doposud nebyly (a v praxi je toto označení někdy nadále užíváno<ref>Např. Vetešník, P., Jemelka, L. ''Zákon o obecní policii. Komentář''. 1. vyd., Praha: C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-165-9, str. 47.</ref>). V bývalých okresních městech také stále sídlí [[okresní soud]]y a okresní státní zastupitelství, obvod jejich územní působnosti se však od vymezení okresů může lišit.
 
== Odkazy ==