Sopečné plyny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 89.31.15.90 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Frettiebot |
oprava odkazu značka: editor wikitextu 2017 |
||
| (Není zobrazeno 16 mezilehlých verzí od 13 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 13:
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160130222415/http://volcanoes.usgs.gov/hazards/gas/index.php
}}</ref>▼
| datum archivace = 2016-01-30
| nedostupné = ano
}}</ref>
Sopečné plyny jsou tvořeny převážně [[vodní pára|vodní párou]] jakožto základní složkou všech plynů produkovaných vulkanickou aktivitou. Mezi další plyny patři různé oxidy síry (např. [[oxid siřičitý]]), [[fluorovodík]], [[chlorovodík]], [[oxid uhelnatý]], [[methan]], [[fluorid křemičitý]], [[amoniak]], [[oxid uhličitý]] a mnoho dalších jako např. [[karbonylsulfid]] či [[radon]].<ref name="slozeni">{{Citace elektronické monografie
Řádek 63 ⟶ 66:
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Většina těchto plynů je pro život nebezpečná a při jejich uvolňování hrozí zasaženému jedinci smrt. Nebezpečí představuje skutečnost, že velké množství sopečných plynů je těžší než [[vzduch]], a často se tedy drží v nižších oblastech, kde vyplňují deprese či tečou [[údolí]]mi. Některé z nich, jako například oxid uhličitý, jsou současně
Množství produkovaných plynů roste s rozdílem tlaku, který je mezi taveninou a atmosférou. V hloubi planety panují značné [[litostatický tlak|litostatické tlaky]], které nedovolují plynu uniknout z taveniny. Při výstupu k povrchu litostatický tlak postupně klesá, což dovoluje vzniku bublin v tavenině tzv. [[vezikul (geologie)|vesikule]]. Vznik vesikulí je důležitý i proto, že magma tak zmenšuje svoji [[hustota|hustotu]], což mu umožňuje v pokračování výstupu k povrchu, jelikož se stane méně husté než okolní horniny.<ref name="about"/> Pokud je [[atmosférický tlak]] vysoký, dochází k menší produkci sopečných plynů a k menším sopečným mrakům nad sopkou. Často utuhne magma dříve, než uniknou všechny sopečné plyny, v takovém případě vznikají v [[hornina|hornině]] malé vesikuly obsahující primární složení sopečných plynů. Často jsou tyto
== Složení plynů ==
Řádek 81 ⟶ 84:
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160130222415/http://volcanoes.usgs.gov/hazards/gas/index.php#types
}}</ref> Mezi nejrozšířenější patří vodní pára, která tvoří 70 až 95 % všech sopečných plynů,<ref name="efekt">{{Citace elektronické monografie▼
| datum archivace = 2016-01-30
| nedostupné = ano
▲ }}</ref> Mezi nejrozšířenější patří vodní pára, která tvoří 70 až 95 % všech sopečných plynů,<ref name="efekt">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 105 ⟶ 111:
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090220171716/http://www.geology.sdsu.edu/how_volcanoes_work/Volcanic_gases.html
}}</ref> Výstup magmatu přináší na povrch taktéž [[radon]] jako vzniklý produkt [[radioaktivita|přírodních rozpadů radioaktivních]] látek, které se přeměňují v nitru planety.<ref name="radon"/>▼
| datum archivace = 2009-02-20
| nedostupné = ano
▲ }}</ref> Výstup magmatu přináší na povrch taktéž [[radon]] jako vzniklý produkt [[radioaktivita|přírodních rozpadů radioaktivních]] látek, které se přeměňují v nitru planety.<ref name="radon"/>
<center>
Řádek 168 ⟶ 177:
| jazyk = anglicky
}}</ref> Aktivní vulkanismus produkující sopečné plyny se ale vyskytuje i na měsících jako např. u měsíce [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]] [[Io (měsíc)|Io]].<ref>{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|url archivu = https://web.archive.org/web/20090922143822/http://www.planetaryexploration.net/jupiter/io/volcanism_on_io.html
|datum archivace = 2009-09-22
|nedostupné = ano
}}</ref>
V současnosti se vynakládá značné úsilí na přesnější zmapování množství plynů, které je sopečnou činností produkováno,<ref name="fakthodne"/> pro lepší pochopení procesů formující atmosféru těles s [[Terestrická planeta|pevným povrchem]]. Taktéž umožňuje srovnání míry zavinění lidské činnosti k oteplování planety.<ref name="fakthodne"/>
Sopečné plyny stály za vznikem prvotní [[Atmosféra Země|atmosféry Země]], která ale byla zcela jiná než její dnešní složení. Primární atmosféra neobsahovala výraznější zastoupení kyslíku, který se do atmosféry dostal až jako produkt primitivních organismů. Jak napovídají geologické nálezy hornin bohatých na [[železo]], kyslík se ve větší míře v atmosféře začal prosazovat až někdy před 2,5 až 1,8 miliardami let.<ref>{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|url archivu = https://web.archive.org/web/20090314114237/http://volcano.oregonstate.edu/education/gases/origin.html
}}</ref> Existují studie, které spojují některé sopečné plyny jako např. [[karbonylsuflid]] se vznikem života. Tento plyn umožňuje vzájemné slučování [[Aminokyselina|aminokyselin]], které bylo nutné pro vznik složitějších organických struktur, ze kterých se mohl [[vznik života|vyvinout život]].<ref name="aminokyseliny"/>▼
|datum archivace = 2009-03-14
|nedostupné = ano
▲}}</ref> Existují studie, které spojují některé sopečné plyny jako např. [[
=== Vodní pára ===
Řádek 210 ⟶ 225:
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Během erupcí je vodní pára již sloučená s ostatními látkami, takže vznikne agresivní chemická směs urychlující [[koroze|korozi]] [[Kovy|kovových]] materiálů.<ref name="fakthodne"/> Vodní pára v atmosféře [[Kapalnění|kondenzuje]] a padá zpět na povrch planety jako déšť, kde se následně opět vypařuje a stává se částí [[Koloběh vody|vodního cyklu]].<ref name="fakthodne"/> Voda, vzniklá kondenzací z vulkanických plynů v [[Zemská kůra|zemské kůře]] se označuje jako ''juvenilní voda''.
=== Oxid uhličitý ===
Řádek 224 ⟶ 239:
=== Chlor ===
[[Soubor:Yellow Haze of Yellowstone (2297606948).jpg|thumb|Sopečná „žlutá mlha“ v oblasti [[
Během sopečné erupce je produkován i [[chlor]] v různých sloučeninách, který může negativně ovlivnit [[životní prostředí]] a vést v konečném v důsledku až k narušení [[biotop]]u celé planety. Sopečné plyny obsahují [[chlorovodík]], který se v atmosféře rozpadá na [[chlor]] a [[oxid chlornatý]], čemuž pomáhají síranové aerosoly. Chlor vzniklý vulkanismem se ve stratosféře přidává k chloru vypouštěnému člověkem, což posiluje reaktivní chlorové atomy ničící [[ozon]] respektive [[ozonová vrstva|ozonovou vrstvu]].<ref name="efekt"/> V současnosti je těžko odhadnutelné, kolik chloru je produkováno sopečnou činností, ale spolu s lidským příspěvkem je chloru tolik, že jeho produkce převyšuje regenerační schopnost [[ozonová vrstva|ozonosféry]].<ref name="efekt"/> Pro vznik nebezpečných sloučenin chloru je zapotřebí interakce s přeměněným oxidem siřičitým v atmosféře.<ref name="fakthodne"/>
Řádek 238 ⟶ 253:
== Zdravotní rizika ==
[[Soubor:Mercury fremont ice core.png|thumb|Množství atmosférické rtuti zachycené v ledovci (Wyoming) při větších erupcích přesahuje koncentrace z průmyslové výroby.]]
Vyšší koncentrace sopečných plynů v místě erupcí můžou způsobit vážná [[Úraz|zranění]] organismu. Kyselé plyny, hlavně oxid siřičitý, [[sulfan]] a chlorovodík mohou vážně poškodit [[oko|oči]] a [[sliznice]] [[dýchací soustava|dýchacího traktu]], což může v extrémním případu vést i k [[smrt|úmrtí]] jedince. Interakce sopečných plynů s živým organismem není zatím příliš dobře prozkoumána, ale zdá se, že způsobují [[bolest hlavy|bolesti hlavy]], [[slabost]]i, dýchací potíže a [[alergie|alergické reakce]] organismu.<ref name="fakthodne"/> Velké nebezpečí představuje taktéž [[oxid uhličitý]], který je těžší než vzduch a který se shromažďuje v depresích. Jelikož tento plyn nemá zápach a ani barvu, je velice těžké ho detekovat. Jen za posledních 20 let zemřelo na otravu oxidem uhličitým vzniklého sopečnou činností okolo dvou tisíc lidí.<ref name="fakthodne"/> Přibližně 3 % všech úmrtí mezi lety [[1900]] až [[1986]] spojených s vulkanismem připadá právě na toxické a jedovaté sopečné plyny.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
▲Vyšší koncentrace sopečných plynů v místě erupcí
| příjmení = Cain
| jméno = Fraser
Řádek 253 ⟶ 270:
Mimo živočichů mají sopečné plyny také dopad na rostliny. Zvýšené koncentrace převážně oxidu uhličitého působí pozitivně na život zelených rostlin a stromů, které rostou rychleji než je pro ně obvyklé vzhledem ke klimatickým podmínkám. Jiné plyny (např. obsahující síru) jsou i pro ně toxické.<ref name="fakthodne"/>
Do atmosféry se také dostává [[rtuť]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Ferrara
| jméno1 = R.
| příjmení2 = Mazzolai
| jméno2 = B.
| příjmení3 = Lanzillotta
| jméno3 = E.
| příjmení4 = Nucaro
| jméno4 = E.
| příjmení5 = Pirrone
| jméno5 = N.
| titul = Volcanoes as emission sources of atmospheric mercury in the Mediterranean basin
| periodikum = Science of The Total Environment
| ročník = 259
| číslo = 1–3
| datum_vydání = 2000-10-02
| strany = 115–121
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0048969700005581
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1016/s0048-9697(00)00558-1
| pmid = 11032141
▲}}</ref>
Některé studie dokonce spojují masové [[Vymírání|vymírání druhů]] s obrovskou produkcí jedovatých sopečných plynů, které by následně vyhubily většinu života na Zemi. Oblast, kde by k této masivní sopečné činnosti mohlo dojít, je oblast [[výlevný vulkanismus|výlevného vulkanismu]] na [[Sibiř]]i. Sopečné plyny by mohly zničit ozón, okyselit [[oceán]]y a půdu či změnit globální klima.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 285 ⟶ 325:
| jméno3 = John
| titul = Encyclopedia of Volcanoes
| url = https://archive.org/details/encyclopediavolc00houg
| vydavatel = Academic Press
| místo =
Řádek 290 ⟶ 331:
| isbn = 978-0-12-643140-7
| kapitola = ''Volcanic Gases''
| strany = [https://archive.org/details/encyclopediavolc00houg/page/n827 803]-816
| jazyk = anglicky
| poznámka =
Řádek 296 ⟶ 337:
=== Externí odkazy ===
* {{en}} [http://volcanoes.usgs.gov/hazards/gas/index.php Sopečné plyny na stránkách USGS] {{Wayback|url=http://volcanoes.usgs.gov/hazards/gas/index.php |date=20160130222415 }}
* {{en}} [http://www.youtube.com/watch?v=N3kQfbKR3R4 Krátké video o sopečných plynech na YouTube]
{{Dobrý článek}}
{{Globální oteplování}}
[[Kategorie:Vulkanologie]]
[[Kategorie:Geologická terminologie]]
| |||