Gejzír: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
lf, + údaj z r. 10 do závorky |
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5 |
||
| (Není zobrazeno 34 mezilehlých verzí od 20 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1:
[[Soubor:
'''Gejzír''' je [[pramen]] charakteristický nepravidelným únikem [[voda|vody]] vyvrhované [[Turbulentní proudění|turbulentně]] (vířivě) do okolí a doprovázené [[vodní pára|vodní
| příjmení = Krystek
| jméno = Lee
Řádek 29:
Ke vzniku gejzírů dochází jen na několika místech na [[Země|Zemi]], kde panují specifické [[hydrogeologie|hydrogeologické]] podmínky, a tak se jedná o poměrně řídký jev. Gejzíry jsou spojené s [[vulkanismus|vulkanicky aktivními]] oblastmi, jelikož žhavé [[magma]] pod povrchem dodává vodě teplo potřebné k přehřátí a vzniku gejzíru. Povrchová či podzemní voda se vsakuje systémem trhlin do podzemí do hloubky okolo 2000 metrů, kde se dostává do kontaktu s horkými horninami, což vede k zahřátí, přehřátí a explozivnímu vytlačení vody a páry na povrch a vzniku gejzíru. Vodní erupce dosahují různé výšky v závislosti na [[tlak]]u dosaženém v podzemí a mohou dosahovat až několika desítek<ref name="geologie"/> metrů. Nejvyšší aktivní gejzír (údaj z roku 2010) je [[Steamboat Geyser]], který dosahuje výšky okolo 90 metrů.<ref name="unmuseum"/> Vodní erupce jsou často pravidelné a nastávají vždy, když dojde k potřebné akumulaci vody v podzemních přívodových cestách a jejímu přehřátí.<ref name="geologie"/>
[[Soubor:
Voda vyvržená na povrch je často nasycena [[minerál|minerálními látkami]] uvolňovanými z magmatu či okolních [[hornina|hornin]]. Při výstupu na povrch klesá tlak a [[teplota]] vody, takže se tyto látky z vodního prostředí [[sedimentace|srážejí]], čímž vznikají různé [[vápenec|vápnité]] nebo [[křemičitany|křemité]] [[sedimentární hornina|sedimentární horniny]] jako například [[sintr]]y<ref name="geologie"/> (či gejzírity). Srážením vzniká v okolí místa erupcí nová platforma, která často tvoří na vrcholku kužel, z něhož vystřikují další erupce.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Anatomy of a Cone Geyser
Řádek 54:
== Vznik ==
[[Soubor:Geysir cs.svg|
Gejzíry jsou dočasné geologické útvary, které mají zpravidla životnost pouze několik tisíc let, než zaniknou. Existence gejzírů je obecně spojená se [[Sopka|sopečnou aktivitou]] anebo s jejím dozníváním.<ref name="wyo">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Jones
| jméno = Gregory L.
| odkaz na autora =
| titul = How Geysers Form
| url = http://www.wyojones.com/how__geysers_form.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2011-1-6
| vydavatel = WyoJones Geyser Page.
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110617053235/http://www.wyojones.com/how__geysers_form.htm
}}</ref> Aby mohl gejzír vzniknout, musí být splněny čtyři (jiné zdroje uvádí pouze tři, ignorují roli vysrážených hornin<ref name="trijen">{{Citace elektronické monografie▼
| nedostupné = ano
▲ }}</ref> Aby mohl gejzír vzniknout, musí být splněny čtyři (jiné zdroje uvádí pouze tři, ignorují roli vysrážených hornin<ref name="trijen">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Streepey
| jméno = Meg
Řádek 82 ⟶ 84:
Většina gejzírů má dva zdroje vody. První přináší do systému značné množství povrchové studené vody. Druhý je tvořen menším množstvím podzemní vařící vody ohřáté magmatem.<ref name="trijen"/> Teplá a studená voda se spolu mísí v podzemním rezervoáru.<ref name="trijen"/> Horká méně hustá voda má tendenci stoupat vzhůru [[Šíření tepla prouděním|konvekcí]]<ref name="trijen"/> systémem trhlin a prasklin k povrchu (většina gejzírů je vázána na oblasti [[zlom]]ů<ref name="wyo"/>), kdežto studená hustší voda z povrchu se tlačí do spodních oblastí, až se celý systém naplní vodou.<ref name="trijen"/> Magma a voda si vyměňují [[teplo|tepelnou]] energii, magma se nepatrně ochlazuje, kdežto voda je ohřívána. Protože je v hloubce vystavena okolnímu [[tlak]]u [[hornina|hornin]] a vodního sloupce nad místem ohřevu, [[Teplota varu|bod varu]] je vyšší než u vody za [[atmosférický tlak|atmosférického tlaku]], tudíž se voda začne přehřívat.<ref name="trijen"/>
[[Soubor:Beehive geyser.jpg|
Na povrchu gejzíru je voda ochlazována [[atmosféra|atmosférou]], ale malý přívodní kanál neumožňuje efektivní chlazení vody ve spodních oblastech [[kondukcí]]. Jelikož vystupující voda je prosycena křemičitany, hlavně v podobě [[gejzírit]]u (v podstatě [[oxid křemičitý]]), dochází k tomu, že se křemičitany postupně z vody vysrážejí, čímž vzniká [[Izolační materiál|izolační]] vrstva okolo vývodní praskliny zamezující úniku tlaku do okolních prostupných vrstev jako jsou [[písek (materiál)|písek]] či jiné porézní horniny.<ref name="unmuseum"/> Když je voda zahřátá na kritickou teplotu, vystupující masa vody má dostatečnou energii k udržování potřebné teploty pro bod varu.<ref name="trijen"/> Čím je blíže voda k povrchu, tím je menší omezující tlak, který na ni působí, čímž dochází ke snižování bodu varu. Jelikož je voda přehřátá, přechází okamžitě do plynného skupenství v podobě [[pára|páry]], která má značně větší [[objem]] (vodní pára zaujme až 1600krát větší objem než původní vodní masa<ref name="nepravidelne"/>), takže může vytlačit část vody do výšky.<ref name="unmuseum"/> V jiných případech dojde k tomu, že váha vodního sloupce již není schopna udržet přehřátou vodu pod bodem varu, takže vznikne množství bublin, které vytlačí svrchní vodu na povrch v podobě [[erupce]]. Uvolněný plyn pak může snadno z gejzíru uniknout.<ref name="unmuseum"/><ref name="trijen"/>
Řádek 88 ⟶ 90:
=== Podzemní rezervoár ===
[[Soubor:Geyser animation.gif|
Pro vznik gejzíru je důležité, aby se v podzemí nacházel vhodný rezervoár tvořený systémem puklin či puklinou, který by umožňoval akumulaci vody. I když každý gejzír je unikátní, dle průzkumu se zdá, že obecně lze rezervoáry rozdělit na šest hlavních typů podle tvaru rezervoáru.<ref name="trijen"/> První typ je charakteristický úzkým rovným rezervoárem, který se směrem k vrcholu zužuje. Takovýto typ gejzíru zpravidla tryská v pravidelných intervalech a jeho erupce jsou dlouhé a vysoké. Příkladem je gejzír Old Faithful, který byl v roce 1992 prozkoumán kamerou spuštěnou do rezervoáru. Snímky ukázaly dutinu o velikosti [[automobil]]u, kde dochází k varu vody.<ref name="trijen"/> Druhý typ je tvořen hlubokou rovnou a širokou trhlinou. Erupce je charakteristická hlasitým projevem a krátkým trváním. Typickým zástupcem je [[Round Geyser]] v oblasti Yellowstone.<ref name="trijen"/> Třetí typ je podobný prvnímu typu, ale na povrchu se nachází okolo ústí bazén zaplněný vodou. Příkladem je [[Great Fountain]].<ref name="trijen"/> Čtvrtý, pátý a šestý typ jsou typické pro fontánové erupce gejzírů. Čtvrtý je tvořen rozvětvenou soustavou podzemních nádrží. Pátý rezervoárem, který je v hloubce širší, směrem k ústí se zužuje a pak opět rozšiřuje. Vzniká zúžení, které zabraňuje rychlému úniku přehřáté vody, což se projevuje v dlouhotrvající fontánovité erupci. Šestý typ je dlouhá rovná prasklina, která se v horní části výrazně rozšiřuje do povrchového bazénu.<ref name="trijen"/>
Řádek 116 ⟶ 118:
Jelikož voda často prochází okolní horninou zpravidla tvořenou [[ryolit]]em,<ref name="trijen"/> je silně obohacena křemičitany, které se při výstupu do podmínek normálního atmosférického tlaku a poklesu teploty vysrážejí.<ref name="unmuseum"/> Vyjma ryolitů se v okolí gejzírů vyskytují i více [[mafická hornina|mafické horniny]] jako jsou [[andezit]]y či [[Čedič|bazalty]].<ref name="trijen"/>
[[Soubor:Krafla geothermal power station wiki.jpg|
== Zánik ==
Řádek 124 ⟶ 126:
== Biologie gejzírů ==
[[Soubor:Aerial image of Grand
Gejzíry mají často specifickou barvu, která je často způsobena organismy, které je obývají. Teplé okolí gejzírů (a dalších horkých oblastí) obývají [[termofil]]ní [[Prokaryota|prokaryotické organismy]], tzn. [[bakterie]] a [[Archea|archebakterie]] (žádná známá [[eukaryota]] není schopna přežít teplotu přes 60 [[stupeň Celsia|°C]]).<ref name="bot">{{citace periodika| autor= Lethe E. Morrison, Fred W. Tanner|titul= Studies on Thermophilic Bacteria |periodikum=Botanical Gazette|ročník= 77|číslo= 2 | měsíc=duben| rok=1924|strany=
V 60. letech 20. století, když se začaly zkoumat životní podmínky gejzírů, panoval názor, že žádný život nemůže přežít teplotu dosahující 73 °C, což je horní limit pro přežití [[sinice|sinic]]. Za této teploty by mělo docházet k rozpadu [[Bílkovina|proteinů]] a [[DNA|deoxyribonukleové kyseliny]] (DNA). Optimální teplota pro [[termofil]]ní [[bakterie]] byla tehdy stanovena ještě níže, a to na 55 °C.<ref name="bot"/> Nicméně pozorování ukázala, že některé formy života jsou schopné přežít i vyšší teploty a že některým dokonce vyhovují teploty přesahující [[teplota varu|teplotu varu]] vody. V současnosti je známo mnoho druhů bakterií, které tyto podmínky vyhledávají (tzv. [[hypertermofil]]ové).<ref>{{citace elektronické monografie | autor=Michael T. Madigan, Barry L. Marrs | url=http://atropos.as.arizona.edu/aiz/teaching/a204/extremophile.pdf | titul=
| issn = 0929-8665
| ročník = 13
| číslo = 7
| strany =
| příjmení = de Miguel Bouzas
| jméno = Trinidad
Řádek 140 ⟶ 142:
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17018005
}}</ref><ref>{{Citace periodika
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Objev života v tak nehostinných podmínkách mimoto rozšířil lidské úvahy o možnosti existence [[mimozemský život|mimozemského života]] o další potenciálně obyvatelné zóny.
== Gejzíry ve světě ==
[[Soubor:World geyser distribution.png|300px|
Pravděpodobně nejstarší známý aktivní gejzír na světě je gejzír [[Castle (gejzír)|Castle]], který se nachází poblíž gejzíru Old Faithful. Tvar jeho kužele připomínal lidem hrad, což mu dalo i jméno (''{{cizojazyčně|en|castle}}'' znamená anglicky hrad). Velikost kužele naznačuje, že by mohl být starý 5000 až 40 000 let.<ref name="unmuseum"/>
Gejzíry jsou vzácné a soustřeďují se do pěti hlavních oblastí na [[Země|zemském povrchu]].<ref>Glennon, J.A. and Pfaff R.M. 2003; Bryan 1995</ref><ref name="uweb">{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|url archivu = https://web.archive.org/web/20070630141427/http://www.uweb.ucsb.edu/~glennon/geysers/world.htm
|datum archivace = 2007-06-30
|nedostupné = ano
}}</ref>
[[Soubor:Yellowstone Castle Geysir Edit.jpg|
=== Yellowstone v USA ===
{{Podrobně|Yellowstonský národní park}}
Řádek 184 ⟶ 189:
=== Údolí gejzírů v Rusku ===
[[Soubor:Valley of the Geysers.jpg|
[[Údolí gejzírů]] v Rusku se nachází na [[Kamčatka
| příjmení = Mehta
| jméno = Aalok
Řádek 209 ⟶ 214:
| issn =
}}</ref> O několik dní později hladina jezera poklesla, takže se nad hladinu dostaly některé zaplavené gejzíry. Sesuv nepohřbil největší gejzír v oblasti zvaný [[Velikan]], který je podle pozorování v současnosti aktivní.<ref>{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
|
|url archivu = https://web.archive.org/web/20070513081534/http://www.shpilenok.com/new/index.htm
|datum archivace = 2007-05-13
|nedostupné = ano
}}</ref>
=== El Tatio v Chile ===
[[Soubor:Chile-Tatio-Geyser.jpg|
Oblast [[El Tatio]] se nachází ve vysokohorských údolích [[Andy|And]], která jsou obklopena řadou aktivních [[Chile|chilských]] vulkánů. Nachází se zde okolo 80 aktivních gejzírů, a jedná se tak o největší gejzírové pole na jižní polokouli poté, co bylo množství gejzírů zničeno na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] vlivem člověka, a o třetí největší pole na světě. Společným znakem gejzírů v této oblasti je nízká výška erupcí, která dosahuje maxima pouze okolo 6 metrů nad povrch, ale vodní pára vytváří útvary až 20 metrů vysoké. Průměrná výška erupcí je pouze 0,75 m.<ref name="uweb"/><ref>Glennon, J.A. and Pfaff. R.M., (2003)</ref>
=== Taupo Volcanic Zone na Novém Zélandu ===
[[Soubor:WhakarewarewaPohutuGeyserSign.jpg|
[[Taupo Volcanic Zone]] na Novém Zélandu se nachází na severním ostrově a jedná se o oblast, která je 350 km dlouhá a 50 km široká, jelikož se táhne nad [[subdukce|subdukční zónou]] dvou zemských [[Tektonická deska|litosférických desek]], subdukující se [[Pacifická deska|Pacifické]] a [[Australská deska|Australské desky]]. Na jihozápadě je oblast ohraničena horou [[Ruapehu]] a na severovýchodě pak podvodní sopkou Whakatane.<ref>Gamble, J. A., I. C. Wright and J. A. Baker (1993). "[http://www.rsnz.org/publish/nzjgg/1993/40.php Seafloor geology and petrology in the oceanic to continental transition zone of the Kermadec-Havre-Taupo Volcanic Zone arc system, New Zealand] {{Wayback|url=http://www.rsnz.org/publish/nzjgg/1993/40.php |date=20081122075312 }}" ''New Zealand Journal of Geology and Geophysics'', 36, 417-435.</ref> Velké množství gejzírů bylo v oblasti zničeno využíváním geotermální energie a vybudováním [[vodní nádrž]]e, ale i přes to se v oblasti ještě nachází několik desítek gejzírů. Na začátku 20. století se zde nacházel největší známý gejzír všech dob nazvaný [[Waimangu Geyser]], který začal pravidelně tryskat v roce 1900. Fungoval po čtyři roky, kdy sesuv svahu změnil [[hladina podzemní vody|hladinu podzemní vody]], což vedlo k jeho zániku. Výtrysky gejzíru Waimangu dosahovaly obyčejně výšky okolo 160 m, ale některé supervýtrysky vyvrhly vodu až do výšky 460 m.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Waimangu Geyser
| url = http://geysergazing.com/geysers/waimangu-geyser#more-30
Řádek 230 ⟶ 238:
| vydavatel = geysergazing.com
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20100423195158/http://geysergazing.com/geysers/waimangu-geyser#more-30
}}</ref> Moderní výzkumy oblasti naznačují, že zemská kůra je v oblasti pouze 5 km mocná a že se pod ní nachází magmatické těleso 50 km široké a 160 km dlouhé.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
| datum archivace = 2010-04-23
| nedostupné = ano
▲ }}</ref> Moderní výzkumy oblasti naznačují, že zemská kůra je v oblasti pouze 5 km mocná a že se pod ní nachází magmatické těleso 50 km široké a 160 km dlouhé.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Easton
| jméno = Paul
| odkaz na autora =
| titul = Central North Island sitting on magma film
| url = http://www.stuff.co.nz/4202557a11.html
| datum vydání = 2007-09-15
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-3-12
| vydavatel = The Dominion Post
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090107010456/http://www.stuff.co.nz/4202557a11.html
}}</ref>▼
| datum archivace = 2009-01-07
| nedostupné = ano
▲ }}</ref>
=== Island ===
[[Soubor:Great Geysir (4).jpg|
Na Islandu se nachází některé z největších gejzírů na světě. Gejzíry a horké prameny se nacházejí rozesety po celém ostrově, ale velká část z nich je umístěna v oblasti [[Haukadalur]]. V této části Islandu je i [[Geysir]], který tryská již od 14. století a který dal pojmenování všem gejzírům na světě. V roce 1896 se před zemětřesením gejzír odmlčel, ale po otřesech začal opět vyvrhovat vodu a páru několikrát za den. V roce 1916 ale všechny erupce gejzíru ustaly. V průběhu 20. století se gejzír aktivoval a deaktivoval v závislosti na zemětřeseních. Zemětřesení z roku 2000 opět Geysir aktivovalo, ale od té doby vyvrhuje materiál nepravidelně a nepředvídatelně. Poblíž se nachází gejzír Strokkur, který tryská každých 5 až 8 minut v průměru do výšky 30 m.<ref name="uweb"/><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Servian
| jméno = Gardner
| odkaz na autora =
| titul = Geysers of Iceland
| url = http://website.lineone.net/~polar.publishing/geysersoficeland.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-3-12
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120923032855/http://website.lineone.net/~polar.publishing/geysersoficeland.htm
}}</ref>▼
| datum archivace = 2012-09-23
| nedostupné = ano
▲ }}</ref>
=== Neaktivní oblasti ===
Řádek 267 ⟶ 284:
| vydavatel = wyojones.com
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090415114623/http://www.wyojones.com/destroye.htm
}}</ref> Výstavba [[vrt]]ů potřebných pro chod elektrárny způsobila snížení teploty a pokles hladiny podzemní vody, což vedlo k zániku gejzírů.<ref name="uweb"/> Dvě třetiny gejzírů v [[Orakei Korako]] v [[Japonsko|Japonsku]] byly zaplaveny během budování přehrady pro vodní elektrárnu Ohakuri v roce [[1961]].<ref name="zabijaci"/> Oblast [[Wairakei]] na Novém Zélandu byla zničena v roce 1958 taktéž výstavbou geotermální elektrárny.<ref name="zabijaci"/> Další novozélandské oblasti byly také zničeny. Oblast Taupo Spa doplatila na pokles hladiny vody v řece [[Waikato]] v 50. letech 20. století a oblast [[Rotomahana]] byla zničena během [[sopečná erupce|erupce]] sopky [[Mount Tarawera]] v roce 1886.<ref name="erupce"/>▼
| datum archivace = 2009-04-15
| nedostupné = ano
▲ }}</ref> Výstavba [[vrt]]ů potřebných pro chod elektrárny způsobila snížení teploty a pokles hladiny podzemní vody, což vedlo k zániku gejzírů.<ref name="uweb"/> Dvě třetiny gejzírů v [[Orakei Korako]] v [[Japonsko|Japonsku]] byly zaplaveny během budování přehrady pro vodní elektrárnu Ohakuri v roce [[1961]].<ref name="zabijaci"/> Oblast [[Wairakei]] na Novém Zélandu byla zničena v roce 1958 taktéž výstavbou geotermální elektrárny.<ref name="zabijaci"/> Další novozélandské oblasti byly také zničeny. Oblast Taupo Spa doplatila na pokles hladiny vody v řece [[Waikato (řeka)|Waikato]] v 50. letech 20. století a oblast [[Rotomahana]] byla zničena během [[sopečná erupce|erupce]] sopky [[Mount Tarawera]] v roce 1886.<ref name="erupce"/>
== Nepravé gejzíry ==
Ve světě se nachází i množství gejzírů, které vznikají jinými procesy než ohříváním vody o magma v zemské kůře, takže voda není pak na povrch vytlačována expanzí vodní páry. I když z přísně geologického pohledu se nejedná o pravé gejzíry, je pro ně často pojmenování gejzír používáno. V rozšířeném použití slovo gejzír označuje jev, kdy voda tryská pod tlakem přerušovaně na povrch.
[[Soubor:Geysir Andernach 2009.JPG|
=== Umělé gejzíry ===
Řádek 277 ⟶ 297:
| příjmení = Wyoming
| jméno = Jones
| odkaz na autora =
| titul = Old Faithful Geyser of California
| url = http://www.wyojones.com/of_califonia.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-3-12
| vydavatel = WyoJones' Geyser Pages
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190607050719/http://www.wyojones.com/of_califonia.htm
}}</ref>▼
| nedostupné = ano
▲ }}</ref>
=== Gejzíry se studenou vodou ===
Na světě se nachází i gejzíry, které nevyvrhují vařící vodu, ale vodu studenou. Místo vodní páry jsou takovéto gejzíry řízeny nashromážděným [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]], který se v podzemí nahromadí vlivem průchodnosti propustnými vrstvami. Směs vody a oxidu uhličitého pak uniká z podzemí jen v oblastech, kde je nějak narušena kůra (zlomy, praskliny, vrty atd.). Když je natlakované místo nashromáždění CO<sub>2</sub> proraženo, začne CO<sub>2</sub> unikat na povrch a vynášet okolní materiál, v tomto případě vodu. Molekuly CO<sub>2</sub> jsou za normálního stavu rozpuštěny jako malé bublinky ve vodě, když ale dojde k poklesu tlaku, začnou zvětšovat svůj objem, což vede k vytlačení vody do výšky. Studený gejzír je velmi podobný horkým gejzírům, voda je často jen více bílá a zpěněná.<ref>{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|url archivu = https://web.archive.org/web/20090423220827/http://www.uweb.ucsb.edu/~glennon/crystalgeyser/
}}</ref> Mezi nejznámější studené gejzíry patří [[Crystal Geyser]] nedaleko [[Green River (Utah)|Green River]] v [[Utah]]u.<ref>[[Glennon, J.A.]] 2005; [[Glennon, J.A.]] a Pfaff, R.M. 2005</ref> Dva studené gejzíry se vyskytují v [[Německo|Německu]], jsou to [[Brubbel]] a [[Andernach]], další se nachází na [[Slovensko|Slovensku]] v obci [[Herľany]].▼
|datum archivace = 2009-04-23
|nedostupné = ano
▲}}</ref> Mezi nejznámější studené gejzíry patří [[Crystal Geyser]] nedaleko [[Green River (Utah)|Green River]] v [[Utah]]u.<ref>[[Glennon, J.A.]] 2005; [[Glennon, J.A.]] a Pfaff, R.M. 2005</ref> Dva studené gejzíry se vyskytují v [[Německo|Německu]], jsou to [[Brubbel]] a [[Andernach]],
=== Permanentní chrliče ===
[[Soubor:Strokkur, Iceland.jpg|
Na některých místech chrlí teplá voda na povrch v podstatě neustále, takže zde není potřebná doba klidu, kdy dochází k naplnění podzemních puklin vodou. V těchto případech se označení gejzír nepoužívá.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Thermal Feature Definitions
| url = http://www.wyojones.com/geyserdef.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-3-12
| vydavatel = WyoJones
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190721165037/http://www.wyojones.com/geyserdef.htm
}}</ref>▼
| nedostupné = ano
▲ }}</ref>
== Ekonomický přínos ==
Řádek 345 ⟶ 372:
Největší ekonomický přínos z gejzírů pramení v turismu. Například v roce 2007 zavítalo na Island přibližně 550 000 turistů z nichž 75,4 % navštívilo oblast Haukadalur, kde se nachází gejzíry Strokkur a The Great Geysir.<ref>{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
|url archivu = https://web.archive.org/web/20101011022819/http://www.ferdamalastofa.is/upload/files/Tourism_in_Iceland_in_figures_oct_%202009.pdf
|datum archivace = 2010-10-11
|nedostupné = ano
}}</ref>
[[Soubor:False color Cassini image of jets in the southern hemisphere of Enceladus.jpg|
== „Gejzíry“ ve sluneční soustavě ==
{{Podrobně|Kryovulkanismus}}
Na několika tělesech ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]] byly pozorovány (či se věří, že jsou pozorovány) výtrysky materiálu, pro které se začalo používat označení gejzíry. Tyto výtrysky jsou ale na rozdíl od pozemských gejzírů tvořeny hlavně plyny s pevnými částicemi, které plyny během svého výstupu vynesly nad povrch. Pozorované mimozemské gejzíry neobsahují vodu během své erupce. Výtrysky podobné gejzírům jsou složeny převážně ze zmrzlé vodní páry společně s částicemi ledu a malého množství dalších látek jako je [[oxid uhličitý]], [[dusík]], [[Amoniak|čpavek]], [[uhlovodíky]] a křemičitany. Takovéto gejzíry byly pozorovány například v oblasti tzv. [[Tygří drápy|Tygřích drápů]] na Saturnově měsíci [[Enceladus (měsíc)|Enceladu]] během oběhu [[sonda Cassini|sondy Cassini]]. Přesný mechanismus vzniku není v současnosti plně prozkoumán, ale věří se, že je spojen se slapovými procesy generujícími teplo způsobované orbitální rezonancí s měsícem [[Dione (měsíc)|Dione]].<ref name="Porco">{{Citace periodika
| příjmení = Porco
| jméno = C. C.
Řádek 382 ⟶ 412:
| vydavatel = NASA (Voyager The Interstellar Mission)
| jazyk = anglicky
}}</ref> Materiál tvoří převážně špatně pozorovatelný dusík společně s prachovými částicemi. Všechny Tritonovy gejzíry byly pozorovány v oblasti [[subsolární bod|subsolárního bodu]], což napovídá, že potřebné teplo je dodávané Sluncem. Předpokládá se, že povrch Tritonu tvoří
| příjmení = Kirk
| jméno = R.L.
Řádek 417 ⟶ 447:
| odkaz na autora =
| titul = Geysers and Geothermal Energy
| url = https://archive.org/details/geysersgeotherma0000rine
| vydavatel = Springer Verlag
| místo = Berlin
Řádek 441 ⟶ 472:
| příjmení = Schreier
| jméno = Carl
| odkaz na autora =
| titul = A field guide to Yellowstone's geysers, hot springs and fumaroles
| vydavatel = Homestead Pub
Řádek 447 ⟶ 478:
| rok = 2003
| isbn = 0-943972-09-4
| kapitola =
| strany =
| jazyk = Německy
| url-access = registration
}}▼
| url = https://archive.org/details/fieldguidetoyell00schr_0
▲ }}
=== Související články ===
* [[Mofetta]]
* [[Termální pramen]]
=== Externí odkazy ===
Řádek 456 ⟶ 493:
* {{Wikislovník|heslo=gejzír}}
* {{en}} [http://geology.com/articles/geyser.shtml Gejzíry na stránkách geology.com]
* {{en}} [http://www.geyserstudy.org/ Stránky věnující se dlouhodobému sledování gejzírů a shromažďování dat] {{Wayback|url=http://www.geyserstudy.org/ |date=20201031000926 }}
* {{en}} [http://www.exploratorium.edu/snacks/geyser/index.html Návod na experimentální výrobu gejzíru doma] {{Wayback|url=http://www.exploratorium.edu/snacks/geyser/index.html |date=20100527201248 }}
{{Nejlepší článek}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Geografie}}
[[Kategorie:Gejzíry| ]]
| |||