Smazaný obsah Přidaný obsah
lf, + údaj z r. 10 do závorky
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5
 
(Není zobrazeno 34 mezilehlých verzí od 20 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
[[Soubor:GeysirEruptionNearStrokkur geyser eruption, close-up view.jpg|thumbnáhled|Gejzír [[Strokkur]] na [[Island]]u]]
 
'''Gejzír''' je [[pramen]] charakteristický nepravidelným únikem [[voda|vody]] vyvrhované [[Turbulentní proudění|turbulentně]] (vířivě) do okolí a doprovázené [[vodní pára|vodní paroupárou]]. Dříve se termín používal v&nbsp;[[geologie|geologii]] dle definice schválené [[United States Geological Survey|USGS]] jen pro vyvrhování vařícího proudu vody a páry na [[Povrch Země|zemský povrch]]<ref name="unmuseum"/> v&nbsp;určitých časově omezených periodách (či v&nbsp;podstatě i&nbsp;nepřetržitě<ref name="unmuseum">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Krystek
| jméno = Lee
Řádek 29:
 
Ke vzniku gejzírů dochází jen na několika místech na [[Země|Zemi]], kde panují specifické [[hydrogeologie|hydrogeologické]] podmínky, a tak se jedná o&nbsp;poměrně řídký jev. Gejzíry jsou spojené s&nbsp;[[vulkanismus|vulkanicky aktivními]] oblastmi, jelikož žhavé [[magma]] pod povrchem dodává vodě teplo potřebné k&nbsp;přehřátí a vzniku gejzíru. Povrchová či podzemní voda se vsakuje systémem trhlin do podzemí do hloubky okolo 2000 metrů, kde se dostává do kontaktu s&nbsp;horkými horninami, což vede k&nbsp;zahřátí, přehřátí a explozivnímu vytlačení vody a páry na povrch a vzniku gejzíru. Vodní erupce dosahují různé výšky v&nbsp;závislosti na [[tlak]]u dosaženém v&nbsp;podzemí a mohou dosahovat až několika desítek<ref name="geologie"/> metrů. Nejvyšší aktivní gejzír (údaj z &nbsp;roku 2010) je [[Steamboat Geyser]], který dosahuje výšky okolo 90 metrů.<ref name="unmuseum"/> Vodní erupce jsou často pravidelné a nastávají vždy, když dojde k&nbsp;potřebné akumulaci vody v&nbsp;podzemních přívodových cestách a jejímu přehřátí.<ref name="geologie"/>
[[Soubor:DSCN3789aStrokkur erupting 2005-05-31 (3) - cropped.JPGjpg|thumbnáhled|Gejzír Strokkur těsně před erupcí]]
Voda vyvržená na povrch je často nasycena [[minerál|minerálními látkami]] uvolňovanými z&nbsp;magmatu či okolních [[hornina|hornin]]. Při výstupu na povrch klesá tlak a [[teplota]] vody, takže se tyto látky z&nbsp;vodního prostředí [[sedimentace|srážejí]], čímž vznikají různé [[vápenec|vápnité]] nebo [[křemičitany|křemité]] [[sedimentární hornina|sedimentární horniny]] jako například [[sintr]]y<ref name="geologie"/> (či gejzírity). Srážením vzniká v&nbsp;okolí místa erupcí nová platforma, která často tvoří na vrcholku kužel, z&nbsp;něhož vystřikují další erupce.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Anatomy of a Cone Geyser
Řádek 54:
 
== Vznik ==
[[Soubor:Geysir cs.svg|thumbnáhled|Ilustrační obrázek vzniku a funkce gejzíru <!--Je adresa obrazku bez popisku, kdyby nekdo je chtel predelat a dat tam ceske. http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Geysir_02_without_inscription.png-->]]
 
Gejzíry jsou dočasné geologické útvary, které mají zpravidla životnost pouze několik tisíc let, než zaniknou. Existence gejzírů je obecně spojená se [[Sopka|sopečnou aktivitou]] anebo s&nbsp;jejím dozníváním.<ref name="wyo">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Jones
| jméno = Gregory L.
| odkaz na autora =
| titul = How Geysers Form
| url = http://www.wyojones.com/how__geysers_form.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2011-1-6
| vydavatel = WyoJones Geyser Page.
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110617053235/http://www.wyojones.com/how__geysers_form.htm
}}</ref> Aby mohl gejzír vzniknout, musí být splněny čtyři (jiné zdroje uvádí pouze tři, ignorují roli vysrážených hornin<ref name="trijen">{{Citace elektronické monografie
| nedostupné = ano
}}</ref> Aby mohl gejzír vzniknout, musí být splněny čtyři (jiné zdroje uvádí pouze tři, ignorují roli vysrážených hornin<ref name="trijen">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Streepey
| jméno = Meg
Řádek 82 ⟶ 84:
Většina gejzírů má dva zdroje vody. První přináší do systému značné množství povrchové studené vody. Druhý je tvořen menším množstvím podzemní vařící vody ohřáté magmatem.<ref name="trijen"/> Teplá a studená voda se spolu mísí v&nbsp;podzemním rezervoáru.<ref name="trijen"/> Horká méně hustá voda má tendenci stoupat vzhůru [[Šíření tepla prouděním|konvekcí]]<ref name="trijen"/> systémem trhlin a prasklin k&nbsp;povrchu (většina gejzírů je vázána na oblasti [[zlom]]ů<ref name="wyo"/>), kdežto studená hustší voda z&nbsp;povrchu se tlačí do spodních oblastí, až se celý systém naplní vodou.<ref name="trijen"/> Magma a voda si vyměňují [[teplo|tepelnou]] energii, magma se nepatrně ochlazuje, kdežto voda je ohřívána. Protože je v&nbsp;hloubce vystavena okolnímu [[tlak]]u [[hornina|hornin]] a vodního sloupce nad místem ohřevu, [[Teplota varu|bod varu]] je vyšší než u&nbsp;vody za [[atmosférický tlak|atmosférického tlaku]], tudíž se voda začne přehřívat.<ref name="trijen"/>
 
[[Soubor:Beehive geyser.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|Beehive-Geysir]]
Na povrchu gejzíru je voda ochlazována [[atmosféra|atmosférou]], ale malý přívodní kanál neumožňuje efektivní chlazení vody ve spodních oblastech [[kondukcí]]. Jelikož vystupující voda je prosycena křemičitany, hlavně v&nbsp;podobě [[gejzírit]]u (v&nbsp;podstatě [[oxid křemičitý]]), dochází k&nbsp;tomu, že se křemičitany postupně z&nbsp;vody vysrážejí, čímž vzniká [[Izolační materiál|izolační]] vrstva okolo vývodní praskliny zamezující úniku tlaku do okolních prostupných vrstev jako jsou [[písek (materiál)|písek]] či jiné porézní horniny.<ref name="unmuseum"/> Když je voda zahřátá na kritickou teplotu, vystupující masa vody má dostatečnou energii k&nbsp;udržování potřebné teploty pro bod varu.<ref name="trijen"/> Čím je blíže voda k&nbsp;povrchu, tím je menší omezující tlak, který na ni působí, čímž dochází ke snižování bodu varu. Jelikož je voda přehřátá, přechází okamžitě do plynného skupenství v&nbsp;podobě [[pára|páry]], která má značně větší [[objem]] (vodní pára zaujme až 1600krát větší objem než původní vodní masa<ref name="nepravidelne"/>), takže může vytlačit část vody do výšky.<ref name="unmuseum"/> V&nbsp;jiných případech dojde k&nbsp;tomu, že váha vodního sloupce již není schopna udržet přehřátou vodu pod bodem varu, takže vznikne množství bublin, které vytlačí svrchní vodu na povrch v&nbsp;podobě [[erupce]]. Uvolněný plyn pak může snadno z&nbsp;gejzíru uniknout.<ref name="unmuseum"/><ref name="trijen"/>
 
Řádek 88 ⟶ 90:
 
=== Podzemní rezervoár ===
[[Soubor:Geyser animation.gif|thumbnáhled|Animace ukazující vznik vodní páry a následného výtrysku a opětovného naplnění rezervoáru]]
Pro vznik gejzíru je důležité, aby se v&nbsp;podzemí nacházel vhodný rezervoár tvořený systémem puklin či puklinou, který by umožňoval akumulaci vody. I&nbsp;když každý gejzír je unikátní, dle průzkumu se zdá, že obecně lze rezervoáry rozdělit na šest hlavních typů podle tvaru rezervoáru.<ref name="trijen"/> První typ je charakteristický úzkým rovným rezervoárem, který se směrem k&nbsp;vrcholu zužuje. Takovýto typ gejzíru zpravidla tryská v&nbsp;pravidelných intervalech a jeho erupce jsou dlouhé a vysoké. Příkladem je gejzír Old Faithful, který byl v&nbsp;roce 1992 prozkoumán kamerou spuštěnou do rezervoáru. Snímky ukázaly dutinu o&nbsp;velikosti [[automobil]]u, kde dochází k&nbsp;varu vody.<ref name="trijen"/> Druhý typ je tvořen hlubokou rovnou a širokou trhlinou. Erupce je charakteristická hlasitým projevem a krátkým trváním. Typickým zástupcem je [[Round Geyser]] v&nbsp;oblasti Yellowstone.<ref name="trijen"/> Třetí typ je podobný prvnímu typu, ale na povrchu se nachází okolo ústí bazén zaplněný vodou. Příkladem je [[Great Fountain]].<ref name="trijen"/> Čtvrtý, pátý a šestý typ jsou typické pro fontánové erupce gejzírů. Čtvrtý je tvořen rozvětvenou soustavou podzemních nádrží. Pátý rezervoárem, který je v&nbsp;hloubce širší, směrem k&nbsp;ústí se zužuje a pak opět rozšiřuje. Vzniká zúžení, které zabraňuje rychlému úniku přehřáté vody, což se projevuje v&nbsp;dlouhotrvající fontánovité erupci. Šestý typ je dlouhá rovná prasklina, která se v&nbsp;horní části výrazně rozšiřuje do povrchového bazénu.<ref name="trijen"/>
 
Řádek 116 ⟶ 118:
 
Jelikož voda často prochází okolní horninou zpravidla tvořenou [[ryolit]]em,<ref name="trijen"/> je silně obohacena křemičitany, které se při výstupu do podmínek normálního atmosférického tlaku a poklesu teploty vysrážejí.<ref name="unmuseum"/> Vyjma ryolitů se v&nbsp;okolí gejzírů vyskytují i&nbsp;více [[mafická hornina|mafické horniny]] jako jsou [[andezit]]y či [[Čedič|bazalty]].<ref name="trijen"/>
[[Soubor:Krafla geothermal power station wiki.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Zánik množství gejzírů způsobilo budování geotermálních elektráren, které ovlivňují hladinu spodní vody a množství tepla v&nbsp;oblasti]]
 
== Zánik ==
Řádek 124 ⟶ 126:
 
== Biologie gejzírů ==
[[Soubor:Aerial image of Grand prismaticPrismatic Spring (view from the springsouth).jpg|rightvpravo|thumbnáhled|300px|Barevné [[hypertermofil]]ní organismy kolem teplého jezera [[Grand Prismatic Spring]] ]]
Gejzíry mají často specifickou barvu, která je často způsobena organismy, které je obývají. Teplé okolí gejzírů (a dalších horkých oblastí) obývají [[termofil]]ní [[Prokaryota|prokaryotické organismy]], tzn. [[bakterie]] a [[Archea|archebakterie]] (žádná známá [[eukaryota]] není schopna přežít teplotu přes 60&nbsp;[[stupeň Celsia|°C]]).<ref name="bot">{{citace periodika| autor= Lethe E. Morrison, Fred W. Tanner|titul= Studies on Thermophilic Bacteria |periodikum=Botanical Gazette|ročník= 77|číslo= 2 | měsíc=duben| rok=1924|strany= 171-185171–185| url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC378975/}}</ref>
 
V&nbsp;60.&nbsp;letech 20.&nbsp;století, když se začaly zkoumat životní podmínky gejzírů, panoval názor, že žádný život nemůže přežít teplotu dosahující 73&nbsp;°C, což je horní limit pro přežití [[sinice|sinic]]. Za této teploty by mělo docházet k&nbsp;rozpadu [[Bílkovina|proteinů]] a [[DNA|deoxyribonukleové kyseliny]] (DNA). Optimální teplota pro [[termofil]]ní [[bakterie]] byla tehdy stanovena ještě níže, a to na 55&nbsp;°C.<ref name="bot"/> Nicméně pozorování ukázala, že některé formy života jsou schopné přežít i&nbsp;vyšší teploty a že některým dokonce vyhovují teploty přesahující [[teplota varu|teplotu varu]] vody. V&nbsp;současnosti je známo mnoho druhů bakterií, které tyto podmínky vyhledávají (tzv. [[hypertermofil]]ové).<ref>{{citace elektronické monografie | autor=Michael T. Madigan, Barry L. Marrs | url=http://atropos.as.arizona.edu/aiz/teaching/a204/extremophile.pdf | titul= Extremophiles | vydavatel= atropos.as.arizona.edu | datum přístupu=2008-04-01 | url archivu=https://web.archive.org/web/20080409071712/http://atropos.as.arizona.edu/aiz/teaching/a204/extremophile.pdf | datum archivace=2008-04-09 | nedostupné=ano }}</ref> Termofilní organismy preferují teploty od 50 do 70&nbsp;°C, někteří hypertermofilní se množí nejlépe v&nbsp;rozmezí teplot 80 až 110&nbsp;°C. Obsahují tepelně stabilní [[enzym]]y, které umožňují aktivitu i&nbsp;při vysokých teplotách, čehož bylo využito například v&nbsp;[[Lékařství|medicíně]] a [[Biotechnologie|biotechnologiích]].<ref>{{citace periodika| autor=Vielle, C.; Zeikus, G.J. | url=http://mmbr.asm.org/cgi/content/full/65/1/1?view=long&pmid=11238984| titul= Hyperthermophilic Enzymes: Sources, Uses, and Molecular Mechanisms for Thermostability|periodikum= Microbiology and Molecular Biology Reviews|rok= 2001 | ročník=65 | číslo=1| strany=1-341–34}}</ref> V&nbsp;praxi se ujaly například termostabilní [[amyláza|amylázy]] (při zpracovávání [[škrob]]u), jiné enzymy se využívají k výrobě [[Aminokyselina|aminokyselin]] či k úpravě [[ropa|ropy]].<ref>{{Citace periodika
| issn = 0929-8665
| ročník = 13
| číslo = 7
| strany = 645-651645–651
| příjmení = de Miguel Bouzas
| jméno = Trinidad
Řádek 140 ⟶ 142:
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17018005
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| issn = 0960-8524
| ročník = 89
| číslo = 1
| strany = 17-34
| příjmení = Haki
| jméno = G D
| spoluautoři = S K Rakshit
| titul = Developments in industrially important thermostable enzymes: a review
| periodikum = Bioresource Technology
| datum = 2003-08
| url = http://www.tkk.fi/Units/BioprocessEngineering/KE-70.4500_2007/Thermostable_enzymes.pdf
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Objev života v&nbsp;tak nehostinných podmínkách mimoto rozšířil lidské úvahy o&nbsp;možnosti existence [[mimozemský život|mimozemského života]] o&nbsp;další potenciálně obyvatelné zóny.
 
== Gejzíry ve světě ==
[[Soubor:World geyser distribution.png|300px|thumbnáhled|rightvpravo|Rozmístění gejzírů]]
 
Pravděpodobně nejstarší známý aktivní gejzír na světě je gejzír [[Castle (gejzír)|Castle]], který se nachází poblíž gejzíru Old Faithful. Tvar jeho kužele připomínal lidem hrad, což mu dalo i&nbsp;jméno (''{{cizojazyčně|en|castle}}'' znamená anglicky hrad). Velikost kužele naznačuje, že by mohl být starý 5000 až 40&nbsp;000 let.<ref name="unmuseum"/>
 
Gejzíry jsou vzácné a soustřeďují se do pěti hlavních oblastí na [[Země|zemském povrchu]].<ref>Glennon, J.A. and Pfaff R.M. 2003; Bryan 1995</ref><ref name="uweb">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Glennon
| jméno = J. Allan
| odkaz na autora =
| titul = World Geyser Fields
| url = http://www.uweb.ucsb.edu/~glennon/geysers/world.htm
| datum vydání = 2008-04-04
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-3-12
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
|url archivu = https://web.archive.org/web/20070630141427/http://www.uweb.ucsb.edu/~glennon/geysers/world.htm
|datum archivace = 2007-06-30
|nedostupné = ano
}}</ref>
 
[[Soubor:Yellowstone Castle Geysir Edit.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Erupce gejzíru Castle]]
=== Yellowstone v USA ===
{{Podrobně|Yellowstonský národní park}}
Řádek 184 ⟶ 189:
 
=== Údolí gejzírů v Rusku ===
[[Soubor:Valley of the Geysers.jpg|thumbnáhled|Údolí gejzírů v&nbsp;roce 2006]]
[[Údolí gejzírů]] v&nbsp;Rusku se nachází na [[Kamčatka (poloostrov)|poloostrově Kamčatka]], jedná se o&nbsp;jediné pole gejzírů na území [[Eurasie]] a druhé největší gejzírové pole na světě. Bylo objeveno v&nbsp;roce 1941 sovětskou geoložkou [[Taťana Ustinovová|Taťánou Ustinovovou]]. V&nbsp;oblasti se nachází množství teplých pramenů a přibližně 200 gejzírů, které jsou zásobovány aktivním vulkanismem v&nbsp;okolí. Většina místních gejzírů vyvrhuje vodu s&nbsp;párou pod ostrým úhlem, nikoliv kolmo, a pouze několik gejzírů má kolem ústí kužel z&nbsp;vysrážených hornin, který je běžný u&nbsp;ostatních lokalit na světě.<ref name="uweb"/> 3. června 2007 došlo v&nbsp;oblasti k&nbsp;masivnímu [[Svahový pohyb|sesuvu]] bahna, ledu a kamení do dvou třetin údolí.<ref name="NG">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mehta
| jméno = Aalok
Řádek 209 ⟶ 214:
| issn =
}}</ref> O&nbsp;několik dní později hladina jezera poklesla, takže se nad hladinu dostaly některé zaplavené gejzíry. Sesuv nepohřbil největší gejzír v&nbsp;oblasti zvaný [[Velikan]], který je podle pozorování v&nbsp;současnosti aktivní.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Shpilenok
| jméno = Igor
| titul = June 2007 Special release - The Natural Disaster at the Valley of the Geysers
| url = http://www.shpilenok.com/new/index.htm
| datum vydání = 2007-06-09
| datum přístupu = 2008-04-16
| jazyk = anglicky
|url archivu = https://web.archive.org/web/20070513081534/http://www.shpilenok.com/new/index.htm
|datum archivace = 2007-05-13
|nedostupné = ano
}}</ref>
 
=== El Tatio v Chile ===
[[Soubor:Chile-Tatio-Geyser.jpg|thumbnáhled|Gejzíry v&nbsp;oblasti El Tatio s&nbsp;turisty]]
Oblast [[El Tatio]] se nachází ve vysokohorských údolích [[Andy|And]], která jsou obklopena řadou aktivních [[Chile|chilských]] vulkánů. Nachází se zde okolo 80 aktivních gejzírů, a jedná se tak o&nbsp;největší gejzírové pole na jižní polokouli poté, co bylo množství gejzírů zničeno na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] vlivem člověka, a o třetí největší pole na světě. Společným znakem gejzírů v&nbsp;této oblasti je nízká výška erupcí, která dosahuje maxima pouze okolo 6 metrů nad povrch, ale vodní pára vytváří útvary až 20 metrů vysoké. Průměrná výška erupcí je pouze 0,75&nbsp;m.<ref name="uweb"/><ref>Glennon, J.A. and Pfaff. R.M., (2003)</ref>
 
=== Taupo Volcanic Zone na Novém Zélandu ===
[[Soubor:WhakarewarewaPohutuGeyserSign.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|upright|[[Pohutu Geyser]]: největší novozélandský gejzír tryskající pravidelně každou půlhodinu]]
[[Taupo Volcanic Zone]] na Novém Zélandu se nachází na severním ostrově a jedná se o&nbsp;oblast, která je 350&nbsp;km dlouhá a 50&nbsp;km široká, jelikož se táhne nad [[subdukce|subdukční zónou]] dvou zemských [[Tektonická deska|litosférických desek]], subdukující se [[Pacifická deska|Pacifické]] a [[Australská deska|Australské desky]]. Na jihozápadě je oblast ohraničena horou [[Ruapehu]] a na severovýchodě pak podvodní sopkou Whakatane.<ref>Gamble, J. A., I. C. Wright and J. A. Baker (1993). "[http://www.rsnz.org/publish/nzjgg/1993/40.php Seafloor geology and petrology in the oceanic to continental transition zone of the Kermadec-Havre-Taupo Volcanic Zone arc system, New Zealand] {{Wayback|url=http://www.rsnz.org/publish/nzjgg/1993/40.php |date=20081122075312 }}" ''New Zealand Journal of Geology and Geophysics'', 36, 417-435.</ref> Velké množství gejzírů bylo v&nbsp;oblasti zničeno využíváním geotermální energie a vybudováním [[vodní nádrž]]e, ale i&nbsp;přes to se v&nbsp;oblasti ještě nachází několik desítek gejzírů. Na začátku 20.&nbsp;století se zde nacházel největší známý gejzír všech dob nazvaný [[Waimangu Geyser]], který začal pravidelně tryskat v&nbsp;roce 1900. Fungoval po čtyři roky, kdy sesuv svahu změnil [[hladina podzemní vody|hladinu podzemní vody]], což vedlo k&nbsp;jeho zániku. Výtrysky gejzíru Waimangu dosahovaly obyčejně výšky okolo 160&nbsp;m, ale některé supervýtrysky vyvrhly vodu až do výšky 460&nbsp;m.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Waimangu Geyser
| url = http://geysergazing.com/geysers/waimangu-geyser#more-30
Řádek 230 ⟶ 238:
| vydavatel = geysergazing.com
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20100423195158/http://geysergazing.com/geysers/waimangu-geyser#more-30
}}</ref> Moderní výzkumy oblasti naznačují, že zemská kůra je v&nbsp;oblasti pouze 5&nbsp;km mocná a že se pod ní nachází magmatické těleso 50&nbsp;km široké a 160&nbsp;km dlouhé.<ref>{{Citace elektronické monografie
| datum archivace = 2010-04-23
| nedostupné = ano
}}</ref> Moderní výzkumy oblasti naznačují, že zemská kůra je v&nbsp;oblasti pouze 5&nbsp;km mocná a že se pod ní nachází magmatické těleso 50&nbsp;km široké a 160&nbsp;km dlouhé.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Easton
| jméno = Paul
| odkaz na autora =
| titul = Central North Island sitting on magma film
| url = http://www.stuff.co.nz/4202557a11.html
| datum vydání = 2007-09-15
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-3-12
| vydavatel = The Dominion Post
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090107010456/http://www.stuff.co.nz/4202557a11.html
}}</ref>
| datum archivace = 2009-01-07
| nedostupné = ano
}}</ref>
 
=== Island ===
[[Soubor:Great Geysir (4).jpg|thumbnáhled|Erupce [[Geysir]]u během léta 2009]]
Na Islandu se nachází některé z&nbsp;největších gejzírů na světě. Gejzíry a horké prameny se nacházejí rozesety po celém ostrově, ale velká část z&nbsp;nich je umístěna v&nbsp;oblasti [[Haukadalur]]. V&nbsp;této části Islandu je i&nbsp;[[Geysir]], který tryská již od 14.&nbsp;století a který dal pojmenování všem gejzírům na světě. V&nbsp;roce 1896 se před zemětřesením gejzír odmlčel, ale po otřesech začal opět vyvrhovat vodu a páru několikrát za den. V&nbsp;roce 1916 ale všechny erupce gejzíru ustaly. V&nbsp;průběhu 20.&nbsp;století se gejzír aktivoval a deaktivoval v&nbsp;závislosti na zemětřeseních. Zemětřesení z&nbsp;roku 2000 opět Geysir aktivovalo, ale od té doby vyvrhuje materiál nepravidelně a nepředvídatelně. Poblíž se nachází gejzír Strokkur, který tryská každých 5 až 8 minut v&nbsp;průměru do výšky 30&nbsp;m.<ref name="uweb"/><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Servian
| jméno = Gardner
| odkaz na autora =
| titul = Geysers of Iceland
| url = http://website.lineone.net/~polar.publishing/geysersoficeland.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-3-12
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120923032855/http://website.lineone.net/~polar.publishing/geysersoficeland.htm
}}</ref>
| datum archivace = 2012-09-23
| nedostupné = ano
}}</ref>
 
=== Neaktivní oblasti ===
Řádek 267 ⟶ 284:
| vydavatel = wyojones.com
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090415114623/http://www.wyojones.com/destroye.htm
}}</ref> Výstavba [[vrt]]ů potřebných pro chod elektrárny způsobila snížení teploty a pokles hladiny podzemní vody, což vedlo k&nbsp;zániku gejzírů.<ref name="uweb"/> Dvě třetiny gejzírů v&nbsp;[[Orakei Korako]] v&nbsp;[[Japonsko|Japonsku]] byly zaplaveny během budování přehrady pro vodní elektrárnu Ohakuri v&nbsp;roce [[1961]].<ref name="zabijaci"/> Oblast [[Wairakei]] na Novém Zélandu byla zničena v&nbsp;roce 1958 taktéž výstavbou geotermální elektrárny.<ref name="zabijaci"/> Další novozélandské oblasti byly také zničeny. Oblast Taupo Spa doplatila na pokles hladiny vody v&nbsp;řece [[Waikato]] v&nbsp;50. letech 20. století a oblast [[Rotomahana]] byla zničena během [[sopečná erupce|erupce]] sopky [[Mount Tarawera]] v&nbsp;roce 1886.<ref name="erupce"/>
| datum archivace = 2009-04-15
| nedostupné = ano
}}</ref> Výstavba [[vrt]]ů potřebných pro chod elektrárny způsobila snížení teploty a pokles hladiny podzemní vody, což vedlo k&nbsp;zániku gejzírů.<ref name="uweb"/> Dvě třetiny gejzírů v&nbsp;[[Orakei Korako]] v&nbsp;[[Japonsko|Japonsku]] byly zaplaveny během budování přehrady pro vodní elektrárnu Ohakuri v&nbsp;roce [[1961]].<ref name="zabijaci"/> Oblast [[Wairakei]] na Novém Zélandu byla zničena v&nbsp;roce 1958 taktéž výstavbou geotermální elektrárny.<ref name="zabijaci"/> Další novozélandské oblasti byly také zničeny. Oblast Taupo Spa doplatila na pokles hladiny vody v&nbsp;řece [[Waikato (řeka)|Waikato]] v&nbsp;50. letech 20. století a oblast [[Rotomahana]] byla zničena během [[sopečná erupce|erupce]] sopky [[Mount Tarawera]] v&nbsp;roce 1886.<ref name="erupce"/>
 
== Nepravé gejzíry ==
Ve světě se nachází i&nbsp;množství gejzírů, které vznikají jinými procesy než ohříváním vody o&nbsp;magma v&nbsp;zemské kůře, takže voda není pak na povrch vytlačována expanzí vodní páry. I&nbsp;když z&nbsp;přísně geologického pohledu se nejedná o&nbsp;pravé gejzíry, je pro ně často pojmenování gejzír používáno. V&nbsp;rozšířeném použití slovo gejzír označuje jev, kdy voda tryská pod tlakem přerušovaně na povrch.
[[Soubor:Geysir Andernach 2009.JPG|thumbnáhled|leftvlevo|Gejzír [[Andernach]] v&nbsp;Německu, nejvyšší studený gejzír na světě]]
 
=== Umělé gejzíry ===
Řádek 277 ⟶ 297:
| příjmení = Wyoming
| jméno = Jones
| odkaz na autora =
| titul = Old Faithful Geyser of California
| url = http://www.wyojones.com/of_califonia.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-3-12
| vydavatel = WyoJones' Geyser Pages
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190607050719/http://www.wyojones.com/of_califonia.htm
}}</ref>
| nedostupné = ano
}}</ref>
 
=== Gejzíry se studenou vodou ===
Na světě se nachází i&nbsp;gejzíry, které nevyvrhují vařící vodu, ale vodu studenou. Místo vodní páry jsou takovéto gejzíry řízeny nashromážděným [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]], který se v&nbsp;podzemí nahromadí vlivem průchodnosti propustnými vrstvami. Směs vody a oxidu uhličitého pak uniká z&nbsp;podzemí jen v&nbsp;oblastech, kde je nějak narušena kůra (zlomy, praskliny, vrty atd.). Když je natlakované místo nashromáždění CO<sub>2</sub> proraženo, začne CO<sub>2</sub> unikat na povrch a vynášet okolní materiál, v&nbsp;tomto případě vodu. Molekuly CO<sub>2</sub> jsou za normálního stavu rozpuštěny jako malé bublinky ve vodě, když ale dojde k&nbsp;poklesu tlaku, začnou zvětšovat svůj objem, což vede k&nbsp;vytlačení vody do výšky. Studený gejzír je velmi podobný horkým gejzírům, voda je často jen více bílá a zpěněná.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Glennon
| jméno = J. Alan
| odkaz na autora =
| titul = Carbon-Dioxide-Driven, Cold-Water Geysers
| url = http://www.uweb.ucsb.edu/~glennon/crystalgeyser/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-3-12
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
|url archivu = https://web.archive.org/web/20090423220827/http://www.uweb.ucsb.edu/~glennon/crystalgeyser/
}}</ref> Mezi nejznámější studené gejzíry patří [[Crystal Geyser]] nedaleko [[Green River (Utah)|Green River]] v&nbsp;[[Utah]]u.<ref>[[Glennon, J.A.]] 2005; [[Glennon, J.A.]] a Pfaff, R.M. 2005</ref> Dva studené gejzíry se vyskytují v&nbsp;[[Německo|Německu]], jsou to [[Brubbel]] a [[Andernach]], další se nachází na [[Slovensko|Slovensku]] v&nbsp;obci [[Herľany]].
|datum archivace = 2009-04-23
|nedostupné = ano
}}</ref> Mezi nejznámější studené gejzíry patří [[Crystal Geyser]] nedaleko [[Green River (Utah)|Green River]] v&nbsp;[[Utah]]u.<ref>[[Glennon, J.A.]] 2005; [[Glennon, J.A.]] a Pfaff, R.M. 2005</ref> Dva studené gejzíry se vyskytují v&nbsp;[[Německo|Německu]], jsou to [[Brubbel]] a [[Andernach]], dalšív selázeňském nacházíareálu [[Herľany]]-Rankovce na východním [[Slovensko|Slovensku]] v&nbsp;obcise nachází [[HerľanyHerlianský gejzír]].
 
=== Permanentní chrliče ===
[[Soubor:Strokkur, Iceland.jpg|thumbnáhled|Gejzíry jsou turistickým lákadlem. Na fotografii množství turistů pozoruje erupci Strokkuru na Islandu.]]
Na některých místech chrlí teplá voda na povrch v&nbsp;podstatě neustále, takže zde není potřebná doba klidu, kdy dochází k&nbsp;naplnění podzemních puklin vodou. V&nbsp;těchto případech se označení gejzír nepoužívá.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Thermal Feature Definitions
| url = http://www.wyojones.com/geyserdef.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-3-12
| vydavatel = WyoJones
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190721165037/http://www.wyojones.com/geyserdef.htm
}}</ref>
| nedostupné = ano
}}</ref>
 
== Ekonomický přínos ==
Řádek 345 ⟶ 372:
 
Největší ekonomický přínos z&nbsp;gejzírů pramení v&nbsp;turismu. Například v&nbsp;roce 2007 zavítalo na Island přibližně 550&nbsp;000 turistů z&nbsp;nichž 75,4 % navštívilo oblast Haukadalur, kde se nachází gejzíry Strokkur a The Great Geysir.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Tourism in Iceland in figures
| url = http://www.ferdamalastofa.is/upload/files/Tourism_in_Iceland_in_figures_oct_%202009.pdf
| datum přístupu = 2010-2-9
| vydavatel = Ministry of Industry Energy and Tourism
| místo =
| jazyk = anglicky
|url archivu = https://web.archive.org/web/20101011022819/http://www.ferdamalastofa.is/upload/files/Tourism_in_Iceland_in_figures_oct_%202009.pdf
|datum archivace = 2010-10-11
|nedostupné = ano
}}</ref>
 
[[Soubor:False color Cassini image of jets in the southern hemisphere of Enceladus.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Výtrysky materiálu v&nbsp;nepravých barvách nad povrchem Enceladu]]
 
== „Gejzíry“ ve sluneční soustavě ==
{{Podrobně|Kryovulkanismus}}
Na několika tělesech ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]] byly pozorovány (či se věří, že jsou pozorovány) výtrysky materiálu, pro které se začalo používat označení gejzíry. Tyto výtrysky jsou ale na rozdíl od pozemských gejzírů tvořeny hlavně plyny s&nbsp;pevnými částicemi, které plyny během svého výstupu vynesly nad povrch. Pozorované mimozemské gejzíry neobsahují vodu během své erupce. Výtrysky podobné gejzírům jsou složeny převážně ze zmrzlé vodní páry společně s&nbsp;částicemi ledu a malého množství dalších látek jako je [[oxid uhličitý]], [[dusík]], [[Amoniak|čpavek]], [[uhlovodíky]] a křemičitany. Takovéto gejzíry byly pozorovány například v&nbsp;oblasti tzv. [[Tygří drápy|Tygřích drápů]] na Saturnově měsíci [[Enceladus (měsíc)|Enceladu]] během oběhu [[sonda Cassini|sondy Cassini]]. Přesný mechanismus vzniku není v&nbsp;současnosti plně prozkoumán, ale věří se, že je spojen se slapovými procesy generujícími teplo způsobované orbitální rezonancí s&nbsp;měsícem [[Dione (měsíc)|Dione]].<ref name="Porco">{{Citace periodika
| příjmení = Porco
| jméno = C. C.
Řádek 382 ⟶ 412:
| vydavatel = NASA (Voyager The Interstellar Mission)
| jazyk = anglicky
}}</ref> Materiál tvoří převážně špatně pozorovatelný dusík společně s&nbsp;prachovými částicemi. Všechny Tritonovy gejzíry byly pozorovány v&nbsp;oblasti [[subsolární bod|subsolárního bodu]], což napovídá, že potřebné teplo je dodávané Sluncem. Předpokládá se, že povrch Tritonu tvoří polo průsvitnápoloprůsvitná vrstva zmrzlého dusíku, pod kterou se nachází vrstva tmavšího materiálu, což způsobuje podobný jev jako [[skleníkový efekt]] na Zemi. Tmavá vrstva pohlcuje účinněji sluneční záření, zahřívá se a akumulované teplo pak ohřívá zmrzlý dusík, který se vypařuje. Vypařováním narůstá tlak pod zmrzlou vrstvou až dojde k&nbsp;jejímu prolomení a výtrysku materiálu na povrch. Snímky sondy Voyger 2 ukázaly množství oblastí s&nbsp;tmavým materiálem v&nbsp;oblastíoblasti gejzírů na jižní polokouli měsíce.<ref name="harv">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kirk
| jméno = R.L.
Řádek 417 ⟶ 447:
| odkaz na autora =
| titul = Geysers and Geothermal Energy
| url = https://archive.org/details/geysersgeotherma0000rine
| vydavatel = Springer Verlag
| místo = Berlin
Řádek 441 ⟶ 472:
| příjmení = Schreier
| jméno = Carl
| odkaz na autora =
| titul = A field guide to Yellowstone's geysers, hot springs and fumaroles
| vydavatel = Homestead Pub
Řádek 447 ⟶ 478:
| rok = 2003
| isbn = 0-943972-09-4
| kapitola =
| strany =
| jazyk = Německy
| url-access = registration
}}
| url = https://archive.org/details/fieldguidetoyell00schr_0
}}
 
=== Související články ===
* [[Mofetta]]
* [[Termální pramen]]
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 456 ⟶ 493:
* {{Wikislovník|heslo=gejzír}}
* {{en}} [http://geology.com/articles/geyser.shtml Gejzíry na stránkách geology.com]
* {{en}} [http://www.geyserstudy.org/ Stránky věnující se dlouhodobému sledování gejzírů a shromažďování dat] {{Wayback|url=http://www.geyserstudy.org/ |date=20201031000926 }}
* {{en}} [http://www.exploratorium.edu/snacks/geyser/index.html Návod na experimentální výrobu gejzíru doma] {{Wayback|url=http://www.exploratorium.edu/snacks/geyser/index.html |date=20100527201248 }}
 
{{Nejlepší článek}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Geografie}}
 
[[Kategorie:Gejzíry| ]]