Voda: Porovnání verzí

{{Upravit}}

{{Různé významy|tento=chemické sloučenině podmiňující život na Zemi}}

| korporace = International Union of Pure and Applied Chemistry

| odkaz na korporaci = Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii

| jazyk = anglicky

}}</ref>

 

 

0,998205 g/cm³ <br>(''20&nbsp;°C/kapalina'')

0,95835 g/cm³ <br>(''100&nbsp;°C/kapalina'')

 

 

}}

'''Voda''', [[Chemický vzorec#Sumární vzorec|sumárním vzorcem (zároveň však racionálním)]] [[Vodík|H]]₂[[Kyslík|O]], [[systematický název]] '''oxidan'''<ref>{{cs}} [http://chemicke-listy.cz/Bulletin/bulletin324/bulletin324.pdf Novela názvosloví organické chemie – přehled změn] – bod 3.2</ref>, je [[chemická sloučenina]] [[vodík]]u a [[kyslík]]u. Spolu se [[vzduch]]em, resp.&nbsp;[[Atmosféra Země|zemskou atmosférou]] tvoří základní podmínky pro existenci [[život]]a na [[Země|Zemi]]. Za normální [[Teplota|teploty]] a [[Normální tlak|tlaku]] je to bezbarvá, čirá [[kapalina]] bez zápachu, v&nbsp;silnější vrstvě namodralá. V&nbsp;[[Příroda|přírodě]] se vyskytuje ve třech [[skupenství]]ch: v&nbsp;[[Pevné skupenství|pevném]] – [[led]] a [[sníh]], v&nbsp;[[Kapalné skupenství|kapalném]] – voda a v&nbsp;[[Plynné skupenství|plynném]] – [[vodní pára]].

 

== Tvrdost vody ==

Veličina nejčastěji udávající koncentraci [[kation]]tů [[vápník]]u a [[hořčík]]u ve vodě. Definice tvrdosti vody je však nejednotná, někdy se tak označuje koncentrace dvojmocných kationtů vápníku, hořčíku, [[stroncium|stroncia]] a [[baryum|barya]], nebo všech kationtů s nábojem větším než jedna. Vzhledem k této nejednotnosti se moderní [[hydrochemie]] termínu tvrdost vody snaží vyhýbat. V praxi mnoha oborů, například akvaristiky, se však pojem tvrdost vody stále často užívá.

 

{{Podrobně|Led#Exotické fáze ledu}}.

 

 

Specifická [[skupenské teplo|skupenská tepla]] (tání a varu) – V tomto parametru je voda naprosto neobvyklá. Vysoké výparné teplo umožňuje efektivní ochlazování teplokrevných obratlovců, jako je člověk – bez pocení by nepřežili.