Chelsea Girl (album): Porovnání verzí

'''''Chelsea Girl''''' je první sólové [[studiové album]] německé zpěvačky [[Nico]], vydané v&nbsp;říjnu 1967 u&nbsp;vydavatelství [[Verve Records]]. Jeho producentem byl [[Tom Wilson (producent)|Tom Wilson]] a o&nbsp;zvuk se staral [[Gerry Kellgren]]. Nico před a v&nbsp;doběběhem nahrávání alba spolupracovala se skupinou [[The Velvet Underground]], a tak se někteří členové této skupiny podíleli také na tomto albu. Na rozdíl od jejích pozdějších alb Nico není samostatnou autorkou žádné z&nbsp;deseti písní na albu; některé pro ni napsali členové The Velvet Underground, jiné různí [[folk]]oví písničkáři, jako například [[Jackson Browne]] či [[Tim Hardin]]. Zpěvaččiným pozdějším albům se debut nepodobá ani stylově;, v&nbsp;tomtoneboť případěobsahuje jde o&nbsp;folkové písně.<ref name="unterberger144">{{Citace monografie

}}</ref> Sama zpěvačka později toto album označovala za své vůbec nejhorší, hlavnímcož důvodemdávala podleza ní bylovinu angažování fléten.

Nico začala pořádat vlastní koncerty již během spolupráce se skupinou The Velvet Underground na počátku roku 1967. Hrála většinu dní od února do dubna pouze v&nbsp;newyorském klubu Dom, kde ji střídavě doprovázeli hráči na kytaru [[Lou Reed]], [[John Cale]], [[Sterling Morrison]], [[Jackson Browne]], [[Tim Hardin]], [[Tim Buckley]], [[Steve Noonan]] a také [[Ramblin' Jack Elliott]].<ref name="unterberger132">Unterberger s. 132</ref> Samotné nahrávání zpěvaččina debutového alba ''Chelsea Girl'' bylo zahájeno v&nbsp;dubnu 1967 v&nbsp;newyorském studiu [[Mayfair Sound Studios]], poté, co nahrávací společnost Verve Records odsouhlasila zaplacení poplatků za užití nahrávacího studia. Produkce se ujal [[Tom Wilson (producent)|Tom Wilson]], který již dříve spolupracoval se skupinou The Velvet Underground, a o&nbsp;zvuk se staral [[Gerry Kellgren]].<ref name="unterberger144" />

}}</ref> VO&nbsp;roce24&nbsp;let později (roku 2012) vyšlose albumnavíc jakostalo součástsoučástí reedice alba ''[[The Velvet Underground & Nico]]''.<ref>{{Citace elektronické monografie

Album otevítáotevírá čtyřminutová píseň „The Fairest of the Seasons“, kterou spolu s&nbsp;Jacksonem Brownem napsal [[Gregory Copeland]]. Následuje „These Days“, jejíž autorem je Browne; tuto píseň v&nbsp;pozdějších letech nahrál například [[Gregg Allman]] či zpěvačka [[Jennifer Warnes]]. Na třetí pozici se nachází tří a čtvrt minutová „Little Sister“ z&nbsp;pera Johna Calea a Lou Reeda, kterou následuje Caleova „Winter Song“. Nejdelším a nejvíce experimentálním počinem na albu je „It Was a Pleasure Then“, osmiminutová skladba, která se jako jediná z&nbsp;alba podobá tvorbě, již Nico představovala v&nbsp;pozdějších letech.<ref name="unterberger145">Unterberger s. 145</ref> Více než sedmiminutová skladba „Chelsea Girls“ se smutnou melodií pochází z&nbsp;dílny Lou Reeda a Sterlinga Morrisona; původně byla napsána pro [[Chelsea Girls|stejnojmenný film]], ale nakonec zdev&nbsp;něm použita nebyla.<ref name="unterberger145" />

Na sedmém místě je „[[I'll Keep It with Mine]]“, kterou pro Nico několik let před tímto albem napsal písničkář [[Bob Dylan]]. V&nbsp;písni jsou vedle kytary a hlasu Nico slyšet také jednoduché smyčcové vyhrávky.<ref name="unterberger145" /> Další píseň – dvouminutovou „Somewhere There's&nbsp;a Feather“ – pro Nico napsal Jackson Browne. DevátáPředposlední, devátá píseň „Wrap Your Troubles in Dreams“ pochází z&nbsp;repertoáru The Velvet Underground (autorem je Lou Reed) a skupina ji poprvé nahrála již v&nbsp;roce 1965. PosledníCelé písníalbum nauzavírá albu jeskladba „Eulogy to Lenny Bruce“, jejížvěnovaná autorem jekomiku [[TimLenny HardinBruce|Lenny Brucemu]]., jehož Nico jeoznačovala zdeza doprovázena„jednoho pouzeze kytarou,svých žádnýmioblíbených orchestrálními zvukylidí.“<ref name="unterberger145unterberger144" /> SamotnáAutorem Nicotéto komikapísně je [[LennyTim Bruce|Lennyho BruceHardin]] označovalaa zaNico „jednohoje zepři svýchjejím oblíbenýchzpěvu lidídoprovázena pouze kytarou, tedy žádnými orchestrálními zvuky.“<ref name="unterberger144unterberger145" />

Podle zdrojů společnosti [[MGM Records]] se alba od vydání do února 1969 prodalo pouze necelých 500 kusů.<ref name="unterberger166" /> AlbumNavíc se v&nbsp;době svého vydání dočkalo jen velmi malého množství recenzí;. napříkladNapříklad deníkemdeník ''[[Los Angeles Times]]'' jejej označenooznačil za „mdle krásnou kolekci milých písniček od skvělých autorů“, přičemž bylojeho kritik dodánododal, že by „bylo lepší, kdyby milí byli ti autoři a skvělé ty písničky“.<ref name="unterberger166" /> V&nbsp;britských hudebních časopisech ''[[NME|New Musical Express]]'' a ''[[Melody Maker]]'' byla Nico přirovnána k&nbsp;[[Joan Baez]], respektive [[Marianne Faithfull]].<ref name="unterberger167">Unterberger s. 167</ref>