Wolfgang Amadeus Mozart: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
klavir 1787 značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| (Není zobrazeno 624 mezilehlých verzí od více než 100 uživatelů.) | |||
Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=Mozart|tento=skladateli W.
{{Infobox -
| jméno = Wolfgang Amadeus Mozart
| obrázek = Retrato de Mozart, por Johann Nepomuk della Croce (detalle).jpg
|
| místo narození = [[Salcburk]], [[Salcburské knížecí arcibiskupství]]
| místo úmrtí = [[Vídeň]] <br />{{vlajka a název|Habsburská monarchie}}
}}
'''Wolfgang Amadeus Mozart''', jméno podle [[křest]]ního záznamu '''''Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart''''' ([[27. leden|27. ledna]] [[1756]], [[Salcburk]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Taufbuch - TFBIX/2 {{!}} Salzburg-Dompfarre {{!}} Salzburg, rk. Diözese {{!}} Österreich {{!}} Matricula Online
| url = http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/salzburg/salzburg-dompfarre/TFBIX%252F2/?pg=8
| periodikum = data.matricula-online.eu
| datum přístupu = 2019-11-03
}}</ref> – [[5. prosinec|5. prosince]] [[1791]], [[Vídeň]]<ref>[http://data.matricula-online.eu/en/oesterreich/wien/01-st-stephan/03-36/?pg=175 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu] farnosti Vídeň - Sv. Štěpána, s. 2-Tod_0173; zapsán jako: ''"/Titl/ Herr Wolfgang Amandeus Mozart k: k: Kapellmeister und Kamer Compositor"'', ve jménu Amandeus je škrtnuto "n", příčinou úmrtí je ''"hitziger Frieselfieber"''</ref>) byl [[Rakousko|rakouský]]<ref group="p">Je též považován za Němce, a to zejména v Německu.[http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/57275/rakusane-to-delaji-dobre-prisvojuji-si-i-stare-ceske-rodaky-kteri-nas-tolik-nezajimaji.html] Toto není úplně bez opodstatnění, jelikož [[Salcburské knížecí arcibiskupství|Salcburk]] byl v době Mozarta samostatný stát [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a součást jejího [[Bavorský kraj|Bavorského kraje]]. Rakouským [[Salcburské kurfiřtství|územím]] se stal až 14 let po Mozartově smrti.</ref> [[Klasicismus|klasicistní]] hudební skladatel a [[klavír]]ní [[virtuos]]. Je uznáván jako geniální hudebník,<ref>Např.{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Veselý
| jméno1 = Richard
| titul = Dějiny hudby, s. 58
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:e0eda6f0-f981-11ea-9c2e-005056827e51?page=uuid:cd8f7a0d-e7d9-4d53-8c2f-1ebbe28acc1c&fulltext=geni%C3%A1ln%C3%AD%20mozart
| vydavatel = R. Veselý
| datum_vydání = 1932
| datum_přístupu = 2021-01-28
}}</ref><ref>Např.{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Nohl
| jméno1 = Ludwig
| titul = Mozart, s. 19
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b1136da0-1845-11e7-8bbb-005056827e52?page=uuid:a487f7b0-3fee-11e7-b3c8-005056825209&fulltext=genius%20mozart
| vydavatel = Josef Rössler
| datum_vydání = 1908
| datum_přístupu = 2021-01-28
}}</ref> komponoval díla světského i duchovního charakteru – [[Opera|opery]], [[symfonie]], [[Koncert (hudební skladba)|koncertní skladby]] pro různé sólové [[hudební nástroj|nástroje]], [[Komorní hudba|komorní hudbu]], [[Mše (hudba)|mše]] a [[chorál]]y.
Ve svém dětství koncertoval po celé Evropě. Poté, co opustil pozici dvorního skladatele v Salcburku, nenalezl již přes svou proslulost stálé placené místo pro zajištění existence své rodiny. Často cestoval a byl neustále v dluzích. Nechtěl sloužit jako lokaj aristokratické společnosti a přál si zůstat svobodným umělcem. Mezi jeho nejproslulejší díla se řadí opery ''[[Figarova svatba]]'' a ''[[Don Giovanni]]'' a jeho poslední monumentální, i když nedokončený, opus zádušní mše ''[[Requiem (Mozart)|Requiem d moll]]'' ([[Köchelův seznam|KV]] 626).
== Život ==
=== Dětství a mládí ===
[[Soubor:Wolfgang-amadeus-mozart 2.jpg|
Narodil se 27. ledna [[1756]] v
Rodiče mu dali následující křestní jména: '''Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus'''.<ref group="p">Jméno Joannes Chrysostomus (= [[Jan Zlatoústý|sv. Jan Zlatoústý]]), ''„chrysos“'' je řecky ''„zlato“'', ''„stoma“'' jsou ústa. Jméno Wolfgangus (německy ''Wolfgang'' zdědil po dědovi z matčiny strany, který se jmenoval Wolfgang Nikolaus Pertl). Jméno Theophilus (německy ''Gottlieb'') dostal při křtu po kmotrovi, který se jmenoval Johann Theophilius Pergmayr.</ref><ref group="p">Theophilius/Theofilus, také Gottlieb či Amadeus jsou překlady téhož jména, které v češtině známe jako Bohumil.</ref>
Není doloženo, že by Mozart sám kdy používal své nyní běžné druhé (v původním pořadí ovšem čtvrté) křestní jméno ve formě ''Amadeus''. Původní jména ''Wolfgangus'' a ''Theophilus'' si sám upravil na '''''Wolfgang Amadé''''' a tak se i podepisoval. Během cest po [[Itálie|Itálii]] se nazýval ''Wolfgango Amadeo''. Jako Amadeus se sám označil jen v žertu ve třech dopisech.<ref>[http://ivankupka.bloguje.cz/628373-mozart-und-chrysanthemen.php Maria Publig: Mozart, ein unbeirrbares Leben]</ref>
V dětství cestoval s celou rodinou na dlouhých hudebních turné po metropolích celé [[Evropa|Evropy]]. Při tehdy tři roky trvajícím turné po západní Evropě navštívili severní [[Německo]], [[Nizozemsko|Nizozemí]], [[Paříž]], dále [[Londýn]], [[Haag]] a znovu Paříž, jižní [[Francie|Francii]] a [[Švýcarsko]]. Jeden koncert odehrál i v [[Bratislava|Prešpurku]]. V [[Anglie|Anglii]] se seznámil s [[Johann Christian Bach|Johannem Christianem Bachem]], který mu pomáhal dále se zdokonalovat ve hře na klavír, a poznal zblízka prostředí tam usedlé italské opery. Wolfgang (rodiče jej nazývali ''Wolferl'', v překladu „vlček“) a jeho sestra Nannerl byli na tomto turné oba představováni jako zázračné děti.
[[Soubor:Maria Anna Mozart (Lorenzoni).jpg|náhled|vpravo|Mozartova sestra Maria Anna jako mladé děvče]]
Později podnikl, tentokrát už pouze se svým otcem, studijní cesty po [[Itálie|Itálii]]. Pomocí otcových známostí získával od [[Šlechta|šlechtických]] příznivců objednávky na nové opery. V Itálii poznal italský hudební styl, jež byl tehdy uznáván za jediný a dokonalý, a zkomponoval dvě typicky italské opery: ''Mithridates, král pontský'' (''Mitridate, re di Ponto'') a ''Lucio Silla''; dále serenádu ''Ascanius v Albě'' (''Ascanio in Alba''). Během italské cesty se zhoršil jeho vztah k otci. Po návratu z Itálie navštívil Vídeň a [[Mnichov]], kde se konala premiéra jeho opery ''Zahradnice z lásky'' (''La finta giardiniera'').
[[Soubor:Louis Carrogis dit Carmontelle - Portrait de Wolfgang Amadeus Mozart (Salzbourg, 1756-Vienne, 1791) jouant à Paris avec son père Jean... - Google Art Project.jpg|
Mozart se vyznačoval fenomenálními schopnostmi od svého útlého dětství. Skládal již v pěti letech. Hrál na klavír a na [[housle]]. Spolu s otcem a sestrou koncertoval a předváděl svá raná díla před evropskou šlechtou. V 17 letech byl zaměstnán jako dvorní skladatel v Salcburku, sídelním městě [[Salcburské knížecí arcibiskupství|Salcburského knížecího arcibiskupství]]. Stal se však brzy nesoustředěným a hledal lepší místo.
=== V Brně a Olomouci (1767–1768) ===
[[Soubor:Portrait_of_Wolfgang_Amadeus_Mozart_at_the_age_of_13_in_Verona,_1770.jpg|náhled|250px|Mozart v roce [[1770]]]]
{{Podrobně|Mozart a neštovice}}
Od května roku [[1767]] ve Vídni vypukla epidemie [[Pravé neštovice|černých neštovic]], která se nevyhnula ani [[císař]]ské rodině. Mozartovi se v té době nacházeli ve Vídni, otec [[Leopold Mozart]] chtěl u příležitosti svatby v císařské rodině uplatnit nadání své i svých dětí a vydělat při tom peníze. Když se místo svatby konal v císařské rodině pohřeb, Leopold Mozart se spolu s dcerou Nannerl a jedenáctiletým synem Wolfgangem rozhodli odjet nejprve do [[Brno|Brna]], kam přijeli 24. října 1767, ale protože [[Morava|moravská]] [[šlechta]] byla v té době na svých venkovských statcích, odjeli do [[Olomouc]]e. Tam se 26. října ubytovali v tehdejším hostinci „U Černého orla“ (dnes [[Hauenschildův palác]]), kde ještě téhož večera u malého Wolfganga propukly příznaky choroby. Avšak již 28. října nabídl [[seznam děkanů Metropolitní kapituly u svatého Václava v Olomouci|kapitulní děkan]] hrabě [[Leopold Antonín Podstatský]] Leopoldu Mozartovi svého [[lékař]]e a ubytování rodiny v paláci, kde jim vyčlenil dva pokoje ve své rezidenci v [[Kapitulní děkanství (Olomouc)|kapitulním děkanství]]. Na kapitulním děkanství se kolem Mozartových vytvořil přátelský okruh zejména [[církev]]ních hodnostářů: Rodinu navštěvovali například tehdejší [[biskup]]ský ceremoniář [[Jan Leopold Hay]], olomoucký [[kanovník]] [[Matyáš František Chorinský z Ledské|Matyáš František Chorinský]] a kroměřížský [[probošt]] [[Antonín Theodor Colloredo-Waldsee]] (všichni pozdější biskupové), kanovníci Jan Leopold Post, Johann Baptist Grimm nebo student teologie Josef Tonsern. Mladý Wolfgang se v příjemném prostředí paláce poměrně rychle natolik zotavil, že mohl opět komponovat (dokončil zde mj. svou [[Symfonie č. 6 (Mozart)|6. symfonii F dur]]). Poté odjeli Mozartovi 23. prosince 1767 do Brna, kde byli ubytováni ve [[Schrattenbachův palác|Schrattenbachově paláci]] a dne 30. prosince v tehdejší Taverně (dnešní [[Divadlo Reduta|Redutě]]) [[koncert]]ovali pro hraběte [[František Antonín Schrattenbach|Františka Antonína Schrattenbacha]]. Z Brna odjela rodina 9. ledna 1768 zpět do [[Vídeň|Vídně]].
=== Salcburk a cesty (1777–1781) ===
Nějakou dobu strávil Mozart v rodném [[Salcburk]]u, ale brzy byl propuštěn z arcibiskupské služby a odjel na podzim roku [[1777]] s matkou na další turné po [[Evropa|Evropě]]. Projel několik německých metropolí, a když se mu nepodařilo získat místo v [[Mannheim]]u, tehdejším hudebním centru, odcestoval i se svou matkou do [[Paříž]]e. Mozartova matka Anna Maria se však v Paříži nakazila [[Tyfus|tyfoidní horečkou]] a za čtrnáct dní zemřela.
[[Soubor:Martini bologna mozart 1777.jpg|náhled|vlevo|Mozart v roce 1777]]
Do [[Salcburk]]u se Mozart vrátil v lednu [[1779]] na místo varhaníka. Jako [[Poddanství|poddaný]] [[Kníže-biskup|suverénního vládce]] [[Salcburské knížecí arcibiskupství|Salcburského knížecího arcibiskupství]] (''Fürsterzbistum Salzburg'') usiloval o propuštění ze služby. Této žádosti však [[Seznam salcburských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup]] [[Jeroným z Colloreda (1732–1812)|Jeroným z Colloreda]] nevyhověl, a tak se Mozart rozhodl do Vídně uprchnout ilegálně.
[[Soubor:Wolfgang01.jpg|
=== Ve Vídni (1781–1791) ===
Během návštěvy Vídně v roce 1781 opustil Mozart svou pozici dvorního skladatele v Salcburku, což vedlo k téměř definitivní roztržce s otcem Leopoldem. Rozhodl se zůstat v hlavním městě, kde se rychle proslavil. Ve Vídni se Mozart zapojil do pokrokářských kruhů. Jeho tvorba byla součástí tehdejších pokusů o vytvoření původní německé opery včetně zpěvu v jazyku země, tedy [[Němčina|němčině]]. Německá opera měla nahradit italské umění, považované za elitářské.
Během prvních dvou let dosáhl Mozart ve Vídni vrcholu své tvorby, což se projevilo i na jeho příjmech. Po porodu prvního dítěte Raimunda, jenž však zemřel dva měsíce po narození, odjeli Mozart a jeho manželka do
Dva roky po narození druhého syna [[Carl Thomas Mozart|Carla Thomase]] (* 21. září 1784), který se dožil poměrně vysokého věku, porodila
V roce [[1785]] Mozart vstoupil do vídeňské [[svobodné zednářství|zednářské]] lóže „Dobročinnost“ (''Zur Wohltätigkeit'').
Po prvním návratu z Prahy (1787) byl Mozart přijat do služby u dvora, což mu zvýšilo příjmy, přesto se však pro svůj nákladný způsob života nadále potýkal s finančními obtížemi, které musel překlenovat půjčkami. V roce [[1789]] podnikl tříměsíční turné po severním Německu, ale ani to nebylo příliš výnosné. Po smrti císaře Josefa II. v roce 1790 zreorganizoval jeho bratr a nástupce [[Leopold II.]] dvorní život, to se však Mozarta finančně příliš nedotklo. Velmi náročné bylo tehdy uhrazení nákladů na léčení manželky Constanze v lázních [[Baden (Dolní Rakousy)|Baden]] u Vídně. Doposud prodělané porody a nervové otřesy způsobené ztrátou čtyř dětí značně podlomily její zdraví.
=== Návštěvy Prahy (1787 a 1791) ===
[[Soubor:Mozart libretto figaro 1786.jpg|náhled|upright|Programový sešit opery ''[[Figarova svatba]]'' pro [[Divadelní inscenace|inscenaci]] v Praze, 1786]]
[[Soubor:Bertramka Mozart Museum.JPG|náhled|vlevo|Vila Bertramka na [[Smíchov]]ě]]
Během dvou Mozartových návštěv v Praze byly v premiéře uvedeny dvě jeho opery:
* ''[[Don Giovanni]]'' (1787)
* ''[[La clemenza di Tito (Mozart)|La clemenza di Tito]]'' (1791)
V Praze Mozart navštěvoval manžele Duškovy, skladatele [[František Xaver Dušek|Františka Xavera Duška]] a jeho manželku, pěvkyni [[Josefína Dušková|Josefínu Duškovou]]. Jejich bydlištěm byla [[Bertramka]] na [[Smíchov]]ě. Manželé Duškovi zůstali spřáteleni s Constanzí Mozartovou i po smrti jejího muže.
V lednu 1787 hrál v [[Novoměstský ústav šlechtičen u sv. Andělů|Ústavu šlechtičen na Novém Městě pražském]] árie z Dona Juana na kladívkový klavír dochovaný v [[České muzeum hudby|Českém muzeu hudby]].<ref>Expozice Českého muzea hudby z roku 2024.</ref>
O prvním Mozartově pobytu v Praze napsal spisovatel [[František R. Kraus]] povídku ''"Mozart ve Staronové synagoze"''.
=== Mozartova smrt a jeho pohřeb ===
[[Soubor:Mozart (unfinished) by Lange 1782.jpg|náhled|vpravo|Portrét Mozarta od jeho švagra [[Joseph Lange|Josepha Langeho]] (1782/1783, nedokončeno)]]
Na podzim roku 1791 se Mozart nakazil [[Infekční onemocnění|infekční]] nemocí a [[5. prosinec|5. prosince]] [[1791]] ve Vídni zemřel. Své poslední dílo ''[[Requiem (Mozart)|Requiem]]'' již nemohl dokončit.<ref group="p">To učinil až jeho žák, [[Franz Xaver Süssmayr]], na výzvu Mozartovy ženy [[Constanze Mozartová|Constanze]].</ref> Brzo se objevily spekulace, podle nichž byl Mozart [[Otrava|otráven]] a jako nepohodlný odstraněn. Z tohoto domnělého zločinu byl často obviňován [[Antonio Salieri]], domněnky však nebyly nikdy potvrzeny a neexistují pro ně důkazy ani [[Nepřímý důkaz v kriminalistice a soudním dokazování|indicie]]. V roce 2015 bylo dokonce v [[České muzeum hudby|Českém muzeu hudby]] objeveno společné dílo Mozarta a Salieriho, dokládající spolupráci obou skladatelů.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = ČTK
| titul = Muzeum hudby vystaví tisk Mozartovy a Salierovy skladby
| periodikum = Deník.cz
| datum vydání = 2016-02-22
| jazyk = cs
| url = https://www.denik.cz/hudba/muzeum-hudby-vystavi-tisk-mozartovy-a-salierovy-skladby-20160222.html
| datum přístupu = 2021-05-18
}}</ref>
[[Soubor:Mozart Grabmal Wien StMarx.jpg|náhled|vpravo|Mozartův památník na hřbitově Sankt Marx ve Vídni těsně před opravou, 2005]]
Pro nedostatek peněz bylo Mozartovo mrtvé tělo pohřbeno do „všeobecného jednoduchého hrobu“ (nikoliv do hromadného hrobu pro chudé), který se však nedochoval. Na vídeňském hřbitově Sankt Marx (''Sankt Marxer Friedhof'') v dnešním 3. [[Vídeňské městské okresy|městském okrese]] [[Landstraße]] (je součástí Vídně teprve od roku 1850), kde byl Mozart pohřben, byl však pro něho postaven památník.
Také okolnosti Mozartova pohřbu jsou dodnes předmětem zkoumání a dohadů. Mozartova mrtvola zůstala do druhého dne v bytě. Pak byla v rakvi přepravena do postranní kaple vídeňské [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|katedrály svatého Štěpána]], kde se 6. nebo 7. prosince 1791 konal smuteční obřad. Poté se pohřební průvod vydal směrem ke hřbitovu. Na tehdejší hranici města (dnes pouze 1. okres [[Vnitřní Město (Vídeň)|Vnitřní Město]]) průvod skončil, jak tehdy bylo zvykem. Podle některých zpráv jen hudební skladatel [[Johann Georg Albrechtsberger]] a jeho rodina rakev doprovodili až přímo ke hřbitovu.<ref>Hans Veigl: ''Der Friedhof zu St. Marx'' (Hřbitov u Sv. Marxe), str. 158.</ref> Poté byla rakev s mrtvým Mozartem ponechána v márnici. Samotný pohřeb se konal beze svědků asi až po 48 hodinách, tedy snad 8. prosince 1791, což byla předepsaná lhůta, aby se zamezilo pochování zdánlivě mrtvých zaživa. Mozartovým hrobníkem byl jistý Simon Preuschl,<ref>Gustav Gugitz: "Die Frage um Mozarts Schädel und Dr. Gall" (Otázka Mozartovy lebky a Dr. Gall), ''Zeitschrift für Musikwissenschaft'' (Časopis pro hudební vědu), Lipsko, 16. ročník (1934), str. 32–39</ref> který rakev uložil do hrobu nijak neoznačeného, ani křížem, ani jinak.<ref>Hans Veigl: ''Der Friedhof zu St. Marx'', str. 158.</ref>
Mozartova vdova Constanze zůstala po jeho předčasné smrti krátce bez finanční podpory. Dluhy, které po Mozartovi zůstaly, a náklady na živobytí své a dvou synů mohla pak nějakou dobu krýt díky penzi, kterou jí udělil císař Leopold II. Ten také přispěl na výtěžek benefičního koncertu ve prospěch Mozartových pozůstalých. Později se Constanze Mozart podruhé provdala za dánského [[diplomat]]a a spisovatele [[Georg Nikolaus Nissen|Georga Nissena]].
== Skladatelská dráha ==
Svou první skladbu složil ve svých 5 letech. Mozart obvykle pracoval dlouho a tvrdě, dokázal skladby dokončit závratnou rychlostí s blížící se dobou termínu.
Během dvou let působení v Salcburku zkomponoval kromě obvyklých skladeb souvisejících se službou u dvora také několik oper pro kočovné divadelní společnosti a divadlo v [[Mnichov]]ě. Mozart život v Salcburku špatně snášel.
Během následujících roků ve Vídni složil velký počet symfonií, koncerty pro různé sólové nástroje (především pro klavír a housle), mše a několik oper. Tak vznikla zpěvohra ''[[Zaide]]'' a dnes velmi oceňovaná opera ''[[Únos ze serailu]]'' (''Die Entführung aus dem Serail'').
Mezi lety [[1786]] a [[1791]] vznikly Mozartovy čtyři nejslavnější opery. Nejprve to byla ''[[Figarova svatba]]'' (1786) a rok poté ''[[Don Giovanni]]''. ''Figarova svatba'' je zhudebněním politicky kontroverzní [[komedie]] francouzského dramatika [[Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais|Beaumarchaise]], k jejímuž prvnímu uvedení ve Vídni dal svolení sám císař [[Josef II.]] Autorem libret obou slavných oper byl Ital [[Lorenzo da Ponte]] a obě byly s velkým úspěchem uvedeny v [[Praha|Praze]]. Operu ''Don Giovanni'' Mozart v Praze dokončil a dostalo se jí zde ve [[Stavovské divadlo|Stavovském divadle]] dne [[29. říjen|29. října]] [[1787]] prvního provedení, kterému byl Mozart osobně přítomen. Mozartův tehdejší [[triumf]] v Praze pomohl ke zmírnění jeho finančních problémů.
[[Soubor:Mozart drawing by Doris Stock 1789.jpg|náhled|Wolfgang Amadeus Mozart, kresba od Doris Stock, 1789]]
Dne [[6. září]] [[1791]] měla opět ve [[Stavovské divadlo|Stavovském divadle]] v Praze premiéru Mozartova další opera ''[[La clemenza di Tito (Mozart)|La clemenza di Tito]]'', složená pro slavnostní korunovaci Leopolda II. na českého krále.
V téže době Mozart získal objednávku na novou italskou operu, jejíž libreto původně odmítl [[Antonio Salieri]], Mozartův konkurent, s názvem ''[[Così fan tutte]]'' („Takové jsou všechny“).
V září roku 1790 uvedl Mozart operu ''Così fan tutte'' ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]] a podnikl další koncertní turné. Rovněž složil několik menších komorních děl a také zpěvohru (či operu) ''[[Kouzelná flétna]]'' (''Die Zauberflöte)'' na libreto svého přítele [[Emanuel Schikaneder|Emanuela Schikanedera]] v německém jazyce. Toto okamžitě velmi populární dílo bylo poprvé provedeno [[30. září]] roku [[1791]] v tehdy předměstském [[Divadlo ve Freihausu|Divadle na Vídeňce]] (''Theater auf der Wieden''), jehož ředitelem byl Schikaneder. Ačkoli se ''Kouzelná flétna'' na první pohled jeví jako pouhá [[pohádka]], obsahuje řadu zednářských a společensky radikálních motivů.
[[Soubor:Wolfgang-amadeus-mozart 1.jpg|náhled|vlevo|Wolfgang Amadeus Mozart, obraz od [[Barbara Krafft|Barbary Krafft]] z roku 1819]]
Krátce před svou smrtí započal Mozart kompozici slavného ''[[Requiem (Mozart)|Requiem]]'', které však napsal sám jen asi ze dvou třetin.<ref group="p">Po Mozartově smrti oslovila vdova Constanze Mozartová postupně několik hudebníků, kteří však přispěli k dokončení díla minimálně, až se Requiem dostalo do rukou skladatele [[Franz Xaver Süssmayr|Franze Xavera Süssmayra]]. Süssmayr použil všechny Mozartovy originální partitury, které se dochovaly. Sám zkomponoval nový materiál pro další části (jako např. zbytek „Lacrimosa“). Zopakoval, resp. znovu použil Mozartovy motivy z „Introitus“ a „Kyrie“ a Requiem dovedl do finálního, dnes známého pojetí. Později ovšem byla jeho práce mnoha odborníky kritizována. V roce 1971 předložil hudebník [[Franz Beyer]] kompletně přepracovanou verzi ''Rekviem'', ve které upravil Süssmayrovy nástrojové hlasy (instrumentaci) a opravil některá problematická místa Süssmayrova zpracování, zvláště v části „Lacrimosa“. Jeho verze celého díla byla uznána mnoha znalci jako kongeniální a uvedena a nahrána význačnými dirigenty [[Leonard Bernstein|Leonardem Bernsteinem]], [[Nikolaus Harnoncourt|Nikolausem Harnoncourtem]] a [[Neville Marriner|Nevillem Marrinerem]].</ref>
Mozart složil během svého krátkého života neuvěřitelných 626 děl: symfonie, komorní hry, opery a sborové skladby. Je dlouhodobě jedním z nejpopulárnějších klasických skladatelů a jeho vliv na vývoj hudebního umění je hluboký. [[Ludwig van Beethoven]] skládal své vlastní rané práce ve stínu Mozarta a [[Joseph Haydn]] napsal, že „potomci neuvidí takový talent znovu za 100 let.“
== Mozartův vzhled a osobnost ==
Mozartův fyzický vzhled popsal jeho přítel
== Potomstvo ==
Řádek 115 ⟶ 145:
* Anna Maria Mozart (* 16. listopadu 1789 Vídeň, † 16. listopadu 1789 Vídeň)
* [[Franz Xaver Wolfgang Mozart]] (* 26. července 1791 Vídeň; † 19. července 1844 [[Karlovy Vary]])
== Mozart a Salieri ==
Podle romantické fabulace [[19. století]] byl [[Antonio Salieri]] Mozartovým protivníkem, údajně na něho žárlil, záviděl mu jeho genialitu, a měl dokonce zavinit jeho smrt. Historická pravda je odlišná. Přestože byl Mozart bezesporu mnohem nadanější hudebník, měl Salieri větší úspěch u současníků. Zastával také velmi prestižní a výnosnou funkci ředitele divadla a dvorního kapelníka, protože jako Ital se těšil přízni dobové módy, která upřednostňovala Italy a italský styl opery. Za takové situace mohl spíš Mozart žárlit na svého protežovaného italského soka, zejména když Antonio Salieri často dostával přednost před Mozartem při objednávkách nové opery pro císařský dvůr. Přesto mezi nimi nebylo nijak silné nepřátelství, a nedávno znovu objevený tisk tří písní dokládá dokonce jejich spolupráci. Na libreto [[Lorenzo da Ponte|Lorenza da Ponte]] zkomponovali Salieri, Mozart a neznámý skladatel Cornetti každý po jedné písni.<ref>O kritickém vydání tohoto díla blíže např. [[Lukáš M. Vytlačil]]: ''Nová edice společného díla Mozarta, Salieriho a Cornettiho''; in: Musicalia roč. 8, č. 1-2, Praha 2016, s. 169–172. </ref>
== Dílo ==
Řádek 120 ⟶ 153:
=== Seznamy děl ===
{{sloupce|2|
* [[Köchelův seznam|KV – Köchelův seznam (''Köchel-Verzeichnis'')]]
* [[Seznam árií, písní a sborů W. A. Mozarta]]
Řádek 128 ⟶ 162:
* [[Seznam koncertů W. A. Mozarta]]
* [[Seznam kvartet W. A. Mozarta]]
* [[Seznam
* [[Seznam oper a oratorií W. A. Mozarta]]
* [[Seznam orchestrálních děl W. A. Mozarta]]
* [[Seznam skladeb pro sólové nástroje W. A. Mozarta]]
* [[Seznam trií W. A. Mozarta]]
}}
=== Opery ===
{{Podrobně|Seznam oper a oratorií W. A. Mozarta}}
{{sloupce|2|
* [[Die Schuldigkeit des Ersten Gebots]] (Povinnost prvního přikázání)
* [[Apollo et Hyacinthus]] (Apollo a Hyacint)
* [[Bastien a Bastienka|Bastien und Bastienne]] (Bastien a Bastienka)
*[[La finta semplice]] (Prostá léčka)
* [[Mitridate, re di Ponto]] (Mitridates, král Pontský)
* [[
* [[Ascanio in Alba|Ascanio in Alba (Ascanio v Albě)]]
* [[Il sogno di Scipione|Il sogno di Scipione (Scipionův sen)]]
* [[Lucio Silla]]
* [[Thamos, král egyptský|Thamos, König in Ägypten]] (Thamos, král egyptský)
* [[La finta giardiniera]]
* [[Il re pastore]] (Král pastýř)
* [[Zaide]] (Zaida)
* [[Idomeneo]]
* [[Únos ze serailu|Únos ze serailu (Die Entführung aus dem Serail
* [[Káhirská husa|L'oca del Cairo]]
* [[Lo sposo deluso]]
* [[Der Schauspieldirektor|Divadelní ředitel (Der Schauspieldirektor)]]
* [[Figarova svatba|Figarova svatba (Le nozze di Figaro)]]
* [[Don Giovanni]]
* [[Così fan tutte]]
* [[Kouzelná flétna|Kouzelná flétna (Die Zauberflöte)]]
* [[La clemenza di Tito (Mozart)|La Clemenza di Tito (Titus)]]}}
=== Árie ===
{{sloupce|2|
* Or che il dover… Tali e cotanti sono [[Köchelův seznam|KV]] 36;
* Se al labbro mio non credi… Il cor dolente, KV 295;
* Per pietà, non ricercate KV 420;
* Misero! o sogno!… Aura, che intorno KV 431;
* Non più, tutto ascoltai… Non temer, amato bene KV 490
}}
===
{{viz též|Seznam církevních skladeb, mší a motet W. A. Mozarta}}
{{sloupce|2|
* Misero me… Misero pargoletto, KV 77;
* Se ardire, e speranza KV 82;
Řádek 182 ⟶ 223:
* Vorrei spiegarvi, oh Dio KV 418;
* No, no, che non sei capace KV 419;
* In te spero, o sposo amato KV 440;
* Basta, vincesti… Ah, non lasciarmi KV 486a;
* Ch'io mi scordi di te… Non temer, amato bene KV 505;
* Bella mia fiamma… Resta, o cara KV 528;
* Ah se in ciel, benigne stelle KV 538;
* Alma grande e nobil cuore KV 578;
* Schon lacht der holde Frühling KV 580;
* Chi sà, chi sà qual sia K. 582, Vado, ma dove? KV 583
}}
=== Komorní skladby ===
{{sloupce|2|
* [[Malá noční hudba]] (Eine kleine Nachtmusik)
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
* Die Verschweigung KV 518,
*
* Als Luise die Briefe ihres ungetreuen Liebhabers verbrannte KV 520,
* Abendempfindung KV 523,
*
* Des kleinen Friedrichs Geburtstag KV 529,
* Das Traumbild KV 530,
*
* Sehnsucht nach dem Frühlinge KV 596,
* Im Frühlingsanfang KV 597,
* Das Kinderspiel KV 598
* Rondo alla Turca
}}
== Interpretace, nahrávky ==
Nejlepší nahrávka díla W. A. Mozarta je jednou za dva roky oceněna cenou [[Wiener Flötenuhr]].
Na nekomerčním projektu [[Musopen]] postupně přibývají volně šiřitelné (jako [[Volné dílo|volná díla]]) [https://musopen.org/composer/wolfgang-amadeus-mozart/ Mozartovy skladby], které nahráli a zpracovali přední světoví hudebníci.
=== Nahrávky na nástrojích Mozartovy doby ===
* [[Nikolaus Harnoncourt]], Rudolf Buchbinder. Wolfgang Amadeus Mozart. ''Piano Concerti Nos. 23 & 25.'' Nahráno na replice klavíru [[Anton Walter|Walter]] of [[Paul McNulty]]ho
* [[Viviana Sofronitsky]]. W.A. Mozart: ''11CD box, the first world complete works for piano and orchestra performed on original instruments.'' Orchestra: Musicae Antiquae Collegium Varsoviense "Pro Musica Camerata", Polsko. Nahráno na replice klavíru Walter of Paul McNultyho
* [[András Schiff]]. Wolfgang Amadeus Mozart. ''Piano works''. Nahráno na klavíru Mozarta, Salcburk
* Linda Nicholson. Wolfgang Amadeus Mozart. ''Sonatas for Fortepiano.'' Nahráno na originálním klavíru Walter
* [[Paul Badura-Skoda]]. Wolfgang Amadeus Mozart. ''Works for piano''. Nahráno na originálním klavíru Walter
== Nástroje ==
Ačkoli některé Mozartovy rané skladby byly napsány pro [[cembalo]], v raných letech se seznámil Mozart také s klavíry od [[Řezno|řezenského]] stavitele klavírů Franze Jakoba Späthe.<ref name=":0">[https://www.gutenberg.org/files/5307/5307-h/5307-h.htm The Letter of Wolfgang Amadeus Mozart (1769-1791).] In Two Volumes. Vol. 1. By Wolfgang Amadeus Mozart. Translated, from the Collection of Ludwig Nohl, by Lady Wallace. New York and Philadelphia, 1866</ref> Později, když Mozart navštívil [[Augsburg]], na něj udělala dojem [[Johann Andreas Stein|Steinova]] piana, a o tento dojem se podělil v dopise svému otci.<ref name=":0" /> [[22. říjen|22. října]] [[1777]] měl premiéru Mozartův triple-klavírní koncert (K.242) na nástrojích od [[Johann Andreas Stein|Steina]].<ref>Review in Augsburgische Staats und Gelehrten Zeitung 28 Oktober 1777</ref> Varhaník v augsburské katedrále Johan Michael Demmler hrál první, Mozart druhou a Johann Andreas Stein třetí část.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Demmler [Demler, Dümmler], Johann Michael
| periodikum = Grove Music Online
| url = https://www.oxfordmusiconline.com/grovemusic/view/10.1093/gmo/9781561592630.001.0001/omo-9781561592630-e-0000007542
| doi = 10.1093/gmo/9781561592630.article.07542
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-05-27
}}</ref> V roce 1783, když žil Mozart ve Vídni, koupil nástroj od [[Anton Walter|Waltera]].<ref>[https://academic.oup.com/em/article-abstract/XXV/3/383/612979?redirectedFrom=fulltext Early Music, Volume XXV, Issue 3], August 1997, Pages 383–400</ref> [[Leopold Mozart]] potvrdil pouto, které Mozart měl ke svému fortepianu Walter: ''„Nelze popsat ten shon. Piano vašeho bratra bylo nejméně dvanáctkrát přesunuto z jeho domu do divadla nebo do domu někoho jiného.“''<ref>[https://www.cengage.com/music/book_content/049557273X_wrightSimms/assets/ITOW/7273X_47_ITOW_Mozart.pdf Translated from the original German in Mozart: Briefe und Aufzeichnungen], ed. Wilhelm A. Bauer and Otto Erich Deutsch (Kassel, 1963), Vol. III. (anglicky)</ref>
== Zajímavosti a souvislosti ==
* Mozart byl člověk velmi malé tělesné výšky, s velkou hlavou, modrooký, světlých vlasů, obličej pouze slabě poďobaný od [[Neštovice|neštovic]];<ref>{{Citace monografie
| titul = Mozart, zamlčená tvář
| příjmení = Leonhartová
| jméno = Dorothea
| vydavatel = Albatros
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 267
| počet svazků = 1
| strany = 19
| isbn = 80-00-01721-0
}}</ref> v žádném případě se prý nejednalo o nějakého výrazně atraktivního krasavce.
* Mozart byl nicméně člověk nesmírně společenský a ve společnosti (zejména v dámské) byl velice oblíbený pro svoji zvláštní povahu. Ovšem zajímavé je také to, že se dokázal pohybovat a být oblíbený prakticky ve všech společenských vrstvách bez rozdílu.
* Mozart měl fenomenální hudební paměť, většinu tehdejších hudebních skladeb si dokázal kompletně zapamatovat (a to prý už od raného dětství) na jediný poslech, tuto skladbu pak dokázal velice rychle i zaznamenat v notách.
* Již jako dítě choval jako domácí zvířata kanárka, špačka, psa a později měl i koně, na kterém se rád projížděl.
* Měl rád kulečník a tanec.
* Mozart byl člověk také dosti náruživý, je známo, že byl vynikajícím karetním hráčem a ovládal prý velmi nadprůměrně až několik desítek různých karetních her, vedle samotné hudby prý byly karty jeho další velkou osobní vášní.
* Mozart mluvil plynně několika světovými jazyky, kromě němčiny ovládal výborně [[Italština|italštinu]] a [[Francouzština|francouzštinu]].
* Mozartův kult je jak v Rakousku tak v Německu stále velmi živý, jsou po něm pojmenovány nejen hudební festivaly, ale i výrobky naprosto nehudebního charakteru, kupř. cukrovinky jako jsou [[Mozartovy koule]] z [[Řečík|pistáciového]] [[marcipán]]u, obalené [[Čokoláda|čokoládou]].
* Mozart miloval smažené kuřecí kousky a potřeboval je prý ke své tvorbě.
* Po Mozartovi byl v sezóně 2016/2017 pojmenován pár mezinárodních [[vlak]]ů [[railjet]] (372/373) společností [[České dráhy]] a [[Österreichische Bundesbahnen|ÖBB]] v trase: [[Praha]] - [[Brno]] - [[Vídeň|Wien]] (- [[Bruck an der Mur]] - [[Štýrský Hradec|Graz]]) a zpět.
== Ohlasy v kultuře ==
Řádek 243 ⟶ 309:
* ''Amadeus'', krátká hra [[Alexandr Sergejevič Puškin|Alexandra Puškina]], později operní adaptace [[Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov|Nikolaje Rimského-Korsakova]].
* ''Amadeus'', hra z roku [[1979]] od [[Peter Shaffer|Petera Shaffera]] – částečně založeno na životopisech W. A. Mozarta a A. Salieriho, později byl podle ní natočen [[Spojené státy americké|americký]] film ''[[Amadeus (film)|Amadeus]]'' režiséra [[Miloš Forman|Miloše Formana]].
* [[Vladimír Holan]] napsal svou Mozartianu ve dvou básnických cyklech (I. 1940, II. 1952-54), vyd. 1963
* [[Jaroslav Seifert]] vydával v bibliofilských tiscích titul Mozart v Praze, který se nakonec ustálil na třinácti básních ve formě rondeau. Československý spisovatel 1956.
==
=== Poznámky ===
<references group="p" />
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* CASINI, Claudio. ''Amadeus. Život Mozartův'' (''Amadeus, Vita di Mozarta''). Academia, Praha 1995, {{ISBN
* {{Citace monografie | titul = Mozart: Die Dokumente seines Lebens | příjmení = Deutsch | jméno = O. E | místo = Kassel | rok = 1961}}
* {{Citace monografie | titul = Mozart: Briefe und Aufzeichnungen | příjmení = Eibl | jméno = Joseph Heinz | místo = Kassel}}
* FIALA, Jiří a KREJČOVÁ, Jana (eds.). ''Mozart a Olomouc. Sborník studií k 200. výročí úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta'', Olomouc, UP 1991. {{ISBN|80-7067-023-1}}
* FREEMAN, Daniel E. ''Mozart in Prague''. Minneapolis: Bearclaw, 2013. {{ISBN|978-0-9794223-1-7}}. Nové doplněné vydání: Minneapolis: Calumet, 2021. ISBN 978-1950743506.
* {{Citace monografie | titul = Mozart, zamlčená tvář | příjmení = Leonhartová | jméno = Dorothea | vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 267 | počet svazků = 1 | isbn = 80-00-01721-0}}
* Magazín Haló sobota, čtvrtletník vyd. Florenc, zima 1990; INDEX 46864
* {{Citace monografie | příjmení = Melograni | jméno = Piero | odkaz na autora = | titul = Mozart : život a dílo Wolfganga Amadea Mozarta | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2010 | počet stran = 296 | isbn = 978-80-7432-062-0}}
* {{Citace monografie | příjmení = Veigl | jméno = Hans | odkaz na autora = | titul = Der Friedhof zu St. Marx. Eine letzte biedermeierliche Begräbnisstätte in Wien | vydavatel = Böhlau | místo = Vídeň | rok = 2006 | počet stran = | isbn = 3-205-77389-6}}
* JANETSCHEK, Ottokar, MOZART Román ze života. nakladatelství Jos R Vilímek, Praha 1933
* {{Citace monografie | titul = Mozart – Člověk a génius | příjmení = Weiss | jméno = David | překladatelé = Alena Jindrová-Špilarová | vydavatel = BB art | vydání = 3 | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 480 | počet svazků = 1 | isbn = 80-7341-773-1}}
=== Související články ===
* [[Mozartův dům (Vídeň)]]
* [[Mozartův pomník ve Vídni]]
=== Externí odkazy ===
* {{
* {{Wikizdroje|autor=Wolfgang Amadeus Mozart}}
* {{Otto|heslo=Mozart}}
* {{Wikicitáty|osoba=Wolfgang Amadeus Mozart}}
* {{NK ČR|jn19990005867}}
* {{Musopen|wolfgang-amadeus-mozart}}
* {{IMSLP|id=Mozart%2C_Wolfgang_Amadeus|cname=W. A. Mozarta}}
* {{Čde}}
* [http://www.mozart-archiv.de/ Mozart-archiv] {{Wayback|url=http://www.mozart-archiv.de/ |date=20060614064703 }} – většina Mozartových skladeb volně ke stažení ve formátu MP3
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/206452801280003-historicky-magazin/ W. A. Mozart ] – video z cyklu České televize [[Historický magazín]]
* [https://www.youtube.com/watch?v=YzeoCC_oQis Audiovizuální ukázka interpretace tvorby W. A. Mozarta]
{{Polozamčeno}}
{{Klasicistní hudba}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Hudba|Lidé|Rakousko}}
{{DEFAULTSORT:Mozart, Wolfgang Amadeus}}
[[Kategorie:Wolfgang Amadeus Mozart| ]]
[[Kategorie:Skladatelé klasické hudby]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:Skladatelé chrámové hudby]]
[[Kategorie:Klasicistní skladatelé]]
[[Kategorie:Rakouští hudební skladatelé]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:Osobnosti na rakouských bankovkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na českých pamětních medailích]]
[[Kategorie:Osobnosti na československých pamětních mincích]]
[[Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na chilských poštovních známkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na německých poštovních známkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na rakouských poštovních známkách]]
[[Kategorie:Narození 27. ledna]]
[[Kategorie:Narození v roce 1756]]
[[Kategorie:Narození v Salcburku]]
[[Kategorie:Úmrtí 5. prosince]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1791]]
[[Kategorie:Úmrtí ve Vídni]]
[[Kategorie:Pohřbení ve Vídni]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Osobnosti na tožských poštovních známkách]]
[[Kategorie:Hudebníci z Vídně]]
| |||