Sojuz 3
Sojuz 3 byla první pilotovaná loď Sojuz po nehodě Sojuzu 1, při které zahynul kosmonaut Vladimir Komarov. V plánu bylo přiblížení a spojení s nepilotovanou lodí Sojuz 2, která byla vypuštěna o den dříve. Systémy automatického spojení byly několik týdnů předtím vyzkoušeny při společném letu Kosmos 212 a Kosmos 213. Při přípravě na tuto misi při havárii letadla zemřel Jurij Gagarin.
| Sojuz 3 | |
|---|---|
| Údaje o lodi | |
| COSPAR | 1968-094A |
| Hmotnost | 6575 kg |
| Údaje o letu | |
| Volací znak | Аргон (Argon - "Argon") |
| Členů posádky | 1 |
| Datum startu | 26. října, 1968 08:34 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur, Kazachstán |
| Vzletová rampa | 31/6 |
| Nosná raketa | Sojuz |
| Délka letu | 3 d, 22 h, 50 min, 45 s |
| Datum přistání | 30. října, 1968 07:25 UTC |
| Spojení se stanicí | |
| Sklon dráhy | 88,3° |
| Navigace | |
Předchozí Sojuz 2 Následující Sojuz 4 | |
Posádka editovat
(v závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise)
Záložní posádka editovat
Start editovat
Loď odstartovala 26. října 1968 z kosmodromu Bajkonur a pilotoval ji sovětský kosmonaut Georgij Beregovoj. V lodi byl sám. Byl to 25. let pilotované kosmické lodi z naší planety, desátý let ze SSSR.[1]
Průběh letu editovat
Pozemní kontrola letu a automatický systém spojení lodí byly schopné dostat obě dvě lodě do vzdálenosti méně než 200 m předtím, než Beregovoj převzal kontrolu nad lodí, aby dokončil manévr. Byl však schopný se přiblížit jen na jeden metr a všechny tři pokusy o spojení i v dalších dnech selhaly. Při pokusech loď spotřebovala skoro všechno palivo a cíl mise byl zrušen. Jako pravděpodobná příčina byly označeny pilotní schopnosti kosmonauta. Mimo této operace se kosmonaut věnoval fotografování planety a pozorování okolí lodě. Dráha letu se pohybovala ve výši 177–241 km nad Zemí.[2]
Kabina s kosmonautem přistála na padáku na území Kazašské SSR poblíž města Karagangy.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Georgij Timofejevič Beregovoj, s. 48.
- ↑ Antonín Vítek. 1968-094A - Sojuz 3 [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE-40 [cit. 2008-06-20]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 286.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sojuz 3 na Wikimedia Commons
