Slunečnice naduřelá
Slunečnice naduřelá (Helianthus strumosus) je rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) nebo také složnokvětých (Compositae). Je příbuzná slunečnice roční (Helianthus annuus) a slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus). Rostlina se přirozeně vyskytuje v Severní Americe v lesích s hlinitopísčitou půdou. Od počátku dvacátého století se pěstuje v Evropě.
 Slunečnice naduřelá | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Oddělení | Tracheobionta |
| Třída | Magnoliophyta |
| Řád | Rosopsida |
| Čeleď | Asterales |
| Tribus | Heliantheae |
| Rod | Helianthus |
| Binomické jméno | |
| Helianthus strumosus Linnaeus; 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rostlina na podzim odumírá a na jaře opět vyrůstá z kořenů. Slunečnice naduřelá je tedy rostlina s jednoletým cyklem. Oddenky mají tvar dlouhého vřetena a velikosti prstu. Vzpřímené lodyhy, až 2 m dlouhé, jsou větvené a plstnatě ochlupené. Níže umístěné listy jsou umístěny proti sobě, v horní části rostliny jsou listy umístěny střídavě. Listy jsou oválné, mírně zubaté a chlupaté, dorůstají délky 8-16 cm a mají krátký řapík. Rostlina kvete od července do září a její květy jsou 3,5-10 cm široké, tvořené osmi až patnácti žlutými okvětními lístky.
Oddenky lze sklízet od října. Mohou být skladovány pouze několik dní, protože na vzduchu rychle měknou. Chuť je podobná kořenovým hlízám topinamburu.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zonnewortel na nizozemské Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slunečnice naduřelá na Wikimedia Commons
