Wikipedie

Skupina Praxis

Jako Skupina Praxis se označuje skupina filosofů a sociálních vědců z bývalé Jugoslávie, zastupující myšlenky humánního, nedogmatického marxismu. Skupina vydávala i stejnojmenný časopis Praxis, který byl považován za vedoucí žurnál pro marxistickou teorii své doby, a pořádala mezinárodně uznávané semináře Letní škola na Korčule (na ostrově Korčula)[1]. Skupina existovala v období 1963 až 1975 (kdy byla zakázána).

Vznik, cíle editovat

V akademickém a intelektuálním prostředí tzv. „nezávislosti“ Jugoslávie a její vlastní cesty pod patronátem J. B. Tita, které se přes stalinistické rysy přinejmenším navenek vyznačovalo jistým liberálním pojetím úlohy intelektuálů, se v šedesátých letech 20. století profilovala skupina filosofů, sociologů a dalších vědců sociálních věd, která chtěla započatý proces dále projektovat a rozvíjet. Výchozím poznáním této skupiny bylo přesvědčení, že leninismus i stalinismus jsou apologetická učení, která jsou kontrární učení Marxe a která degenerovala s cílem uchování elitářské moci stranického aparátu. V podmínkách Jugoslávie, která si pod vedením Tita získala pověst jistým způsobem na Moskvě nezávislého státu, se pak ukázala být nezbytnou i praktická potřeba modifikace tzv. titoismu, praktikovaného Svazem komunistů Jugoslávie (SKJ).

Názorově vycházela skupina z pozic radikální kritiky stalinismu ve snaze rekonstrukce autentického marxismu. Erich Fromm se v tomto smyslu vyjádřil i v předmluvě k Markovićovu dílu From Affluence to Praxis, kde poznamenal, že teorie skupiny Praxis představuje návrat ke skutečnému Marxovi a afront proti zkreslení Marxe pravicovými sociálními demokraty a stalinisty[2].

Mezinárodního významu dosáhla skupina nejpozději po vydání sborníku Socialist Humanism od Ericha Fromma roku 1965, do kterého přispělo osm členů skupiny: Mihailo Marković, Gajo Petrović, Danilo Pejović, Veljko Korać, Rudi Supek a Predrag Vranicki. Diskuse skupiny získaly velkou pozornost i v nedogmatických kruzích na Západě, především i v důsledku pořádání každoroční tzv. Letní školy na Korčule. Tato symposia byla otevřená a účastnili se jich známí marxisté a filosofové z celého světa.

Časopis Praxis editovat

Časopis Praxis, který vyjadřoval názory skupiny Praxis, vycházel v letech 1965 až 1974 (zakázán byl počátkem roku 1975). K redakci pro vedením G. Petroviće a R. Supka patřili profesoři z různých jugoslávských universit a dále mnoho zahraničních filosofů, sociologů a dalších vědců jako Norman Birnbaum, Ernst Bloch, Erich Fromm, Jürgen Habermas, Leszek Kołakowski, Henri Lefebvre, György Lukács, Herbert Marcuse a další[3].

Na stránkách časopisu, který byl teoretickou platformou skupiny, vyšla i základní prohlášení skupiny, mimo jiné i v úvodníku k prvnímu číslu vydání 1965[4] a později v úvodníku prvního čísla mezinárodního vydání roku 1981[5].

Časopis vycházel i jako mezinárodní vydání: v letech 1965 až 1973 paralelně k jugoslávskému vydání, v letech 1981 až 1994 pak jako výlučné zahraniční vydání[6]. Po zákazu časopisu 1975 začal roku 1981 v Oxfordu vycházet následný časopis Praxis international za podpory dřívějších členů redakce R. Supka, M. Markoviće, L. Tadiće a S. Stojanoviće, zatímco většina dřívější redakce s tímto krokem nesouhlasila. Časopis vycházel do roku 1994, od té doby vychází pod titulkem Constellations: An International Journal of Critical and Democratic Theory.

Letní škola na Korčule editovat

Každoročně pořádaná Letní škole na Korčule, která se (s jednou výjimkou) konala na ostrově Korčula poblíž Dubrovníku, si jako i časopis Praxis získala věhlas jako přední diskusní fórum pro otázky marxismu a filosofie. Letní škola byla zásadně otevřená všem zájemcům a nebyla přitom omezena pouze na zastánce marxismu. K účastníkům patřily osobnosti jako Norman Birnbaum, Ernst Bloch, Erich Fromm, Jürgen Habermas, Leszek Kołakowski, Henri Lefebvre, György Lukács, Herbert Marcuse, Eugen Fink, Šlomo Avineri a další; z tehdejšího Československa se seminářů zúčastnili např. Karel Kosík (byl i členem redakce časopisu) a Ivan Sviták. K účastníkům symposia patřil ale například i teolog a vatikánský páter Gustav Vetter.

Semináře se konaly každoročně k jistému tematickému celku[7]:

  • 1963: Vývoj a kultura (konalo se v Dubrovníku)
  • 1964: Smysl a perspektivy socialismu
  • 1965: Co jsou dějiny?
  • 1966: (seminář odvolán v důsledku nátlaku SKJ)
  • 1967: Tvorba a kreativita
  • 1968: Marx a revoluce
  • 1969: Moc a humanita
  • 1970: Hegel a naše doba (k 200. výročí narození)
  • 1971: Utopie a realita
  • 1972: Svoboda a rovnost
  • 1973: Podstata a hranice občanské společnosti
  • 1974: Umění v moderní společnosti

Členové skupiny editovat

Členové skupiny Praxis, z převážné většiny profesoři filosofie, sociologie nebo politologie, byli zároveň i redakčními členy časopisu a náleželi přípravnému a organizačnímu výboru symposia Letní škola na Korčule. Jednalo se o tyto osobnosti[8]:

Vliv, význam, represe editovat

Skupina Praxis dosáhla svou otevřeností velkého významu a vlivu zejména na západní neortodoxní marxistické učení té doby (a také naopak) i mimo něj. I když jasně formulované cíle skupiny Praxis byly poněkud odlišné, ovlivnily jistě i myšlení alespoň některých teoretiků pražského jara (které samo o sobě bylo spíše pokusem o reformu komunistického řádu, ne marxismu jako takového).

Činnost skupiny stála po celou dobu jejího trvání v centru pozornosti a kritiky stranických činitelů SKJ (členům skupiny se dostalo obvyklého přízviska „profesionální antikomunisté“). Na nátlak strany bylo letní sympozium roku 1966 odřeknuto. Činnost skupiny byla počátkem roku 1975 v Jugoslávii zakázána. Roku 1975 přestal časopis na nátlak strany vycházet, letní symposium se přestalo konat[1], a osm universitních profesorů a členů skupiny (Mihailo Marković, Ljubomir Tadić, Zagorka Golubović, Svetozar Stojanović, Miladin Životić, Dragoljub Mićunović, Nebojša Popov and Trivo Inđić) bylo na základě usnesení srbského parlamentu vyloučeno z university.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b PROSPEROV NOVAK, Slobodan. Povijest hvratske književnosti - sjećanje na dobro i zlo. [s.l.]: Marijan tisak ISBN 953-214-207-X. Kapitola Salonski komunizam Praxisa, s. 133. (chorvatština) 
  2. ↑ Mihailo Marković, From Affluence to Praxis (Philosophy and social criticism), Ann Arbor, 1974
  3. ↑ Viz http://solidarnost.mahost.org/PS_redakcija_praxis.htm
  4. ↑ http://www.marxists.org/subject/praxis/issue-01/why-praxis.htm (anglicky)
  5. ↑ http://www.marxists.org/subject/praxis/praxis-international/editorial-01.htm (anglicky)
  6. ↑ ISSN 0260-8448
  7. ↑ Ursula Rütten, Marxismus als Gesellschaftskritik. Die PRAXIS-Gruppe in Jugoslawien - ihre Grenzen und Möglichkeiten, disertace, TH Aachen 1976
  8. ↑ Ursula Rütten, Marxismus als Gesellschaftskritik. Die PRAXIS-Gruppe in Jugoslawien - ihre Grenzen und Möglichkeiten, disertace, TH Aachen 1976, srv. také http://solidarnost.mahost.org/PS_redakcija_praxis.htm.

Literatura editovat

v češtině
  • MOROZOV, S.; JAVŮREK, Z. Kritika filozofického revizionismu skupiny časopisu „Praxis”. In: BESSONOV, B. N.; NARSKIJ, I. S.; JAKOVLEV, M. V. Sociální filozofie frankfurtské školy (Kritické studie). Praha: Svoboda, 1977. Kapitola 8, s. 227–238.
v cizích jazycích
  • Erich Fromm (vyd.), Socialist Humanism: An International Symposium, Doubleday & Co Ltd, 1965 (anglicky)
  • Ursula Rütten, Marxismus als Gesellschaftskritik. Die PRAXIS-Gruppe in Jugoslawien – ihre Grenzen und Möglichkeiten, disertace, TH Aachen 1976 (německy)

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Skupina_Praxis&oldid=22923130“