Skalní pramen
Skalní pramen je desátý karlovarský minerální pramen. Nachází se na levém břehu řeky Teplé v centru lázeňské části města. Umístěn je u severozápadní strany Mlýnské kolonády, jeho teplota je 48 °C a vydatnost 2,2 litrů/min.[1] Je volně přístupný.
| 10. Skalní pramen | |
|---|---|
 Skalní pramen, v pozadí budova Lázní III. | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Město | Karlovy Vary |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′33″ s. š., 12°52′53″ v. d. |
| Parametry | |
| První záchyt | 20. 5. 1845 |
| Teplota | 48 °C |
| Vydatnost | 2,2 l/min. |
| Obsah CO2 | 650 mg/l |
| Ostatní | |
| Typ | teplý minerální pramen |
| Nadm. výška | 390 m n. m. |
| Přístupnost | volně přístupný |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Název pramene je odvozen od Bernardovy skály, která kdysi zasahovala až do řeky Teplé. Pod ní bývala tůň nazývaná Koňské lázně, neboť se zde v minulých dobách plavili koně. Pramen tady až do roku 1845 volně vyvěral v řece. Po odlámání části Bernardovy skály byl 20. května 1845 poprvé jímán, a to pomocí 2,85 metrů vysokého dřevěného stojanu, který byl nasazen pod mocnou rohovcovou desku přímo na jeho vyústění.[2] Nad vývěrem byl později zbudován přístřešek. V roce 1850 byl vývěr zařazen k pramenům, které se využívaly i pro pitnou kúru, a přestože neměl vysokou teplotu ani velkou vydatnost, byl velmi oblíbený. Jeho vydatnost roku 1857 poklesla pod jeden litr za minutu a muselo se přikročit k hlubšímu vrtu. V roce 1862 přišla povodeň a během následné regulace toku řeky Teplé v roce 1879 byl pramen poničen.[2]
V roce 1891 v souvislosti s rozšířením Mlýnské kolonády (postavena podle návrhu architekta Josefa Zítka v letech 1871–1881) došlo k odstranění další části Bernardovy skály a bylo sejmuto původní zastřešení vývěru. V roce 1892 byla kolonáda podle původního Zítkova projektu prodloužena o nový pavilon nad vývěr pramene.[3][4] Odlámání skály umožnilo provedení hlubších vrtů a hlubší jímání. Díky tomu teplota tehdy dosahovala až 63,5 °C (rok 1894).[2]
Průval důlních vod v Královském Poříčí v roce 1902 zapříčinil další snížení vydatnosti pramenu. Musel být ještě několikrát prohlubován a trvalo celých deset let, než se situace zlepšila.[2]
Současný stav editovat
Přestože pramenní váza je již na promenádní cestě, je Skalní pramen přiřazován k pramenům Mlýnské kolonády. Pramenní váza je chráněna mohutnými sloupy. Za ní je možné vidět část odkrytého skalního masivu, jehož původ je v prvohorách. Pramen je dnes jímán z nitra skály, jeho vydatnost zajišťují dva vrty 20 a 30 metrů hluboké. Existují ještě tři starší vrty, ty jsou však míněny jako záložní.[2] Teplota pramene je 48 °C, vydatnost má 2,2 litrů/min. a obsah CO2 650 mg/litr.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ VYLITA, Tomáš. Nepostradatelný Průvodce Karlovými Vary a okolím. [s.l.]: ALHA, 1997. ISBN 80-902369-0-1. Kapitola Karlovarské prameny, s. 48.
- ↑ a b c d e NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. s. 34–35. Dostupné online.
- ↑ a b VARY, Infocentrum města Karlovy. Skalní pramen. Karlovy Vary [online]. 2013-01-17 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Mlýnská kolonáda, Karlovy Vary. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupné online.
Literatura editovat
- NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skalní pramen na Wikimedia Commons - Skalní pramen v databázi eSTUDÁNKY
- Referenční laboratoře PLZ – Tajemství karlovarských pramenů
- EnviWeb Zpravodajství životního prostředí – Karlovarské prameny
- iDnes.cz – Výjimečné prameny
- Infocentrum města Karlovy Vary – Prameny Karlovy Vary
- Infocentrum města Karlovy Vary – Kolonády Karlovy Vary
