Wikipedie

Sharenting

nadužívání sociálních médií

Sharenting je nadužívání sociálních médií rodiči a sdílení obsahu týkajícího se jejich dětí, jako jsou například fotky, videa nebo popisy aktivit malých dětí.[1] Termín Sharenting souvisí s konceptem „příliš mnoho informací“.[2] Aktuálně probíhá debata o odpovědnosti rodičů za děti a jejich právech na soukromí.[3] Dětští psychologové začínají mluvit o tom, že přílišné sdílení důvěrných informací o dětech může významně ovlivnit jejich dětí a celkově rodinný život.[4] Pojem zatím[kdy?] nemá přesný český ekvivalent.

Historie editovat

Údajně Wall Street Journal vytvořil termín “oversharenting”, což je kombinace slov “přehnané sdílení” a “rodičovství”, v angličtině "over-sharing" and "parenting" [5] . V praxi se jedná o propojení reálného a on-line života dětí. Jejich sociální stopu na internetu netvoří děti samy, ale jejich rodiče prostřednictvím fotek a videí, které mohou být v mnoha případech velmi důvěrné. Od té doby řada článků na toto téma roste.[6]

Sharentingem se dlouhodobě zabývá také projekt E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci, který upozorňuje na řadu rizik, která jsou se sharentingem spojena. Formuluje také četná doporučení pro rodiče, kteří se rozhodují, které informace o dětech na internet nahrát a které ne[7].

Fenoménem sharenting se zabýval také výzkum Univerzity Palackého v Olomouci a společnosti O2 Czech Republic Rodič a rodičovství v digitální éře[8], do kterého se zapojilo více než 1000 českých rodičů. Výzkum poskytl řadu zjištění, která potvrzují výskyt sharentingu také v České republice.

Čeští rodiče ke sdílení nejčastěji využívají prostředí sociálních sítí, kam umisťuje fotografie svých dětí 74 % respondentů a sdílí je s ostatními v režimu „přátele“ (tj. fotografie nejsou zcela veřejné, jsou k dispozici pouze okruhu osob, které má rodič přiřazen do profilu jako přátele). 5 % rodičů také potvrdilo, že fotografie na sociálních sítích sdílí zcela veřejně, tj. fotografie dětí mají k dispozici všichni uživatelé sociální sítě.

Pětina rodičů (20,68 %) má pak fotografie svých dětí uloženy v e-mailu, zhruba stejné množství (19,12 %) umisťuje fotografie na cloudové úložiště – Dropbox, Google Drive, OneDrive, iCloud apod. Pouze 14 % rodičů uvedlo, že fotografie svých dětí na internet nenahrálo.

Kromě sdílení však rodiče fotografie svých dětí cíleně odesílají jiným osobám – např. pomocí e-mailu či instant messengeru. 61,76 % rodičů uvedlo, že fotografii svého dítěte odeslalo jiné osobě pomocí emailu, 59,84 % prostřednictvím instant messengeru (Skype, WhatsApp, FB Messenger), 38,43 % pomocí MMS a 33,58 % pomocí sociální sítě (např. sdílením s konkrétní osobou, soukromou zprávou apod.).

Důležité také je, komu vlastně rodiče fotografie svých dětí zpřístupňují. Z hlediska četnosti se na první místě umístili blízcí příbuzní dítěte (prarodiče, sourozenci) – těm zpřístupnilo fotografie dětí téměř 80 % rodičů. Na dalších místech se umístil otec dítěte (tj. např. matka sdílí fotografii s otcem dítěte) a hned na třetí pozici najdeme přátele na sociální síti, se kterými sdílí fotografie dětí 41,90 % rodičů. Rodiče také sdílí fotografie svých dětí s kolegy z práce (11,99 %).

Rizika editovat

Je důležité, aby rodiče byli obezřetní při sdílení informací o svých dětech online a měli na paměti důsledky a rizika, která to může přinášet. Rodiče musí respektovat soukromí svých dětí a ptát se jich na jejich názor, pokud jsou dostatečně staré, aby mohly vyjádřit svou preferenci ohledně sdílení svých fotografií a informací o nich.

Jan Mikulecký, přední český odborník na kyberbezpečnost, ve svých článcích uvádí různá rizika, kdy malé děti nemají kontrolu nad tím, co o nich rodiče sdílí online. Toto může významně narušovat jejich soukromí a může to mít negativní dopad na jejich budoucí online identitu. Děti mohou v budoucnu pociťovat negativní důsledky sharentingu, když dospějí a zjistí, jaké informace o nich byly online sdíleny bez jejich souhlasu. Sdílení úspěchů a momentů štěstí dětí na sociálních médiích může vést ke srovnávání mezi rodiči a kritice od ostatních rodičů. Nicméně nejde jen o děti. Sami rodiče mohou být vystaveni riziku, pokud nezabezpečí své účty na sociálních médiích a sdílejí příliš mnoho osobních informací.

Sdílení informací o dětech, jako jsou jména, místo bydliště, škola nebo fotografie, může zvýšit riziko, že se dítě stane obětí kybernetického obtěžování, stalkingu nebo zneužití identity. V extrémních případech může vést sdílení informací o malých dětech k zneužití označovanému jako „digitální únos“. V takovém případě je identita dětí použitá na pedofilních webech [9] nebo při podvodných adopcích [10]. Rizika sdílení fotek dětí musí zvážit zejména jejich rodiče [11].

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sharenting na anglické Wikipedii.

  1. ↑ www.theguardian.com. Dostupné online. 
  2. ↑ lancasteronline.com. Dostupné online. 
  3. ↑ Dostupné online. 
  4. ↑ Dostupné online. 
  5. ↑ Archivovaná kopie. news.asiaone.com. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-17.  Archivováno 17. 1. 2019 na Wayback Machine.
  6. ↑ newsfeed.time.com. Dostupné online. 
  7. ↑ KOPECKÝ, Kamil. Jste rodiče? A jste aktivní v prostředí internetu? Možná i vy provozujete sharenting. Projekt E-Bezpečí. Roč. 4, čís. 1, s. 12–19. Dostupné online. 
  8. ↑ KOPECKÝ, Kamil; SZOTKOWSKI, René. Rodič a rodičovství v digitální éře. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2018. 
  9. ↑ Dostupné online. 
  10. ↑ HSU, Hua. Instagram, Facebook, and the Perils of “Sharenting”. www.newyorker.com. 2019-09-11. Dostupné online [cit. 2019-10-21]. ISSN 0028-792X. (anglicky) 
  11. ↑ Sharenting: should you share pictures of your children online?. ParentInfo [online]. 2018-05-09 [cit. 2019-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-21. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sharenting&oldid=23746095“