Seznam vítězů mužské dvouhry ve Wimbledonu

seznam na projektech Wikimedia

Seznam vítězů mužské dvouhry ve Wimbledonu uvádí přehled šampionů mužské singlové soutěže ve Wimbledonu, nejstaršího tenisového turnaje na světě.

Vítězové mužské dvouhry
ve Wimbledonu
Gentlemen's Singles Trophy
www.wimbledon.com
Grand SlamWimbledon
MístoLondýn, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
AreálAELTC
OrganizátorAELTC / LTA
První ročník1877
Povrchtráva / venku (1877–)
Odměna2 350 000 £ (2023)
TrofejGentlemen's Singles Trophy
Nejvyšší počet titulů
amatérské éry7William Renshaw
      (vyzývací finále)
3Fred Perry
      (bez vyzývacího finále)
mezi amatéry v řadě6 – William Renshaw
      (vyzývací finále)
3 – Fred Perry
      (bez vyzývacího finále)
otevřené éry8Roger Federer
otevřené éry v řadě5Pete Sampras
      Roger Federer
Současný vítěz
Španělsko Alcaraz, CarlosCarlos Alcaraz (ESP)
(první titul)
předávající trofeje: Catherine, princezna z Walesu

Wimbledon představuje tenisový Grand Slam, každoročně hraný na přelomu června a července. Premiérový ročník se odehrál v roce 1877. Ženská dvouhra se na něm poprvé konala roku 1884. Turnaj probíhá na otevřených travnatých dvorcích areálu All England Lawn Tennis and Croquet Clublondýnské části Wimbledon.[1]

Kvalifikace mužské dvouhry se účastní sto dvacet osm tenistů. Šestnáct z nich postupuje řádně do hlavní soutěže, která se hraje vyřazovacím systémem na tři vítězné sety. V pavouku je sto dvacet osm hráčů, od roku 2001 s třiceti dvěma nasazenými. V roce 1971 byl zaveden tiebreak, jenž se od sezóny 2019 hraje i v páté rozhodující sadě. Od roku 2022 má charakter supertiebreaku do 10 bodů.

Historie editovat

Wimbledon je jedním ze čtyř Grand Slamů tenisové sezóny, probíhající poslední červnový a první červencový týden. Od roku 1987 je opět třetím majorem sezóny a od roku 1988 jediným, který se koná na travnatých dvorcích.[2] Mezi lety 1915–1918 a 1940–1945 se nekonal v důsledku dvou světových válek. V roce 2020 byl jako jediný z grandslamů zrušen kvůli pandemii covidu-19.[3]

Herní formát editovat

 
Dvojnásobný vítěz Joshua Pim

Od premiérového ročníku 1877 prošla wimbledonská pravidla mužské dvouhry několika změnami. V letech 1877–1921 byl uplatněn systém kvalifikačního turnaje – tzv. All Comers' Singles, do nějž nastupovali všichni tenisté vyjma obhájce titulu.[4] Ten pak sehrál s vítězem kvalifikace tzv. vyzývací finále (challenge round), kdy v celém turnaji odehrál jediný zápas.[4] V případě absence obhájce se vyzývací finále nehrálo a trofej připadla vítězi kvalifikační soutěže. Tato varianta nastala šestkrát v letech 1879, 1887, 1891, 1895, 1907 a 1908. Systém vyzývacího finále organizátoři opustili v roce 1921 a od následujícího ročníku se z obhájců titulu stali řadoví účastnící nastupující do prvního kola.[5] Nasazování bylo zavedeno v roce 1927.

Od prvního ročníku se utkání hrají na tři vítězné sety. Mezi lety 1877–1883 připadly sety za stavu gamů 5–5 vítězi následující hry, vyjma finále kvalifikačního turnaje a vyzývacího finále, kde pro výhru bylo třeba dosáhnout dvougamového rozdílu. Mezi roky 1884–1970 byl ve všech sadách praktikován formát nutnosti zisku rozdílu dvou her. V sezóně 1971 byl zaveden standardní tiebreak, v němž hráč musel získat alespoň sedm míčů při minimálním dvoubodovém rozdílu. V sezónách 1971–1978 byla zkrácená hra uplatňována až za stavu 8–8 na gamy. Od roku 1979 se konala při poměru her 6–6. Do roku 2019 nebyl tiebreak hrán v rozhodujícím setu.[5][6][7] Kvůli nadměrné délce zápasů však byl do páté sady zařazen za stavu her 12–12.[8] Se sjednocením ukončení rozhodujících setů na všech grandslamech ze strany ITF byla v roce 2022 za stavu 6–6 na gamy implementována zkrácená hra do 10 bodů s dvoubodovým rozdílem.[9][10]

 
Dvojnásobný vítěz Andy Murray

Pohár pro vítěze editovat

Vítěz získává putovní pohár „Gentlemen's Singles Trophy“ udělovaný od roku 1887, jenž nahradil předchozí poháry „Field Cup“ (1877–1883) a „Challenge Cup“ (1884–1886). Vyryta jsou na něm jména všech šampionů. Od roku 1949 si vítěz odváží ¾ repliku z pozlaceného stříbra.[11]

Rekordy editovat

V rané fázi amatérské éry, se systémem vyzývacího finále, vytvořil rekord sedmi tituly Brit William Renshaw (1881–1886, 1889). Z toho však pouze dvakrát prošel celou soutěží od prvního kola. Jako jediný dokázal ovládnout šest ročníků v řadě. Po zrušení vyzývacího finále si stále v amatérském období (1922–1967) odvezl nejvyšší počet tří trofejí Brit Fred Perry (1934–1936), a to bez přerušení.

Po otevření grandslamu profesionálům v roce 1968 získal rekordní počet osmi titulů Švýcar Roger Federer (2003–2007, 2009, 2012, 2017), který se Švédem Björnem Borgem (1976–1980) sdílí rekordní zápis v počtu pěti triumfů v řadě. V letech 2003–2009 se Federer probojoval do sedmi finále za sebou, čímž překonal šest účastí Borga z ročníků 1976–1981. Švýcar se také objevil v nejvyšším počtu dvanácti finále. Švéd drží rekordní šňůru 41 zápasové neporazitelnosti.[12] Bez ztráty setu turnajem v otevřené éře prošli pouze Borg (1976) a Federer (2017).[13]

 
Osminásobný vítěz Roger Federer

Nejmladším šampionem se v roce 1985 stal Němec Boris Becker, když zvítězil ve věku 17 let a 7 měsíců.[2] Jako nejstarší se do statistik zapsal Brit Arthur Gore, který ovládl ročník 1909 ve věku 41 let a 6 měsíců. Druhým v pořadí je 37letý Bill Tilden, jenž triumfoval v roce 1930.[14] V open éře se nejstarším šampionem stal v ročníku 2017 Roger Federer, jemuž bylo 35 let a 342 dní. Nejstarším finalistou v tomto období je Australan Ken Rosewall. O titul si zahrál ve Wimbledonu 1974, kdy mu bylo 39 let a 246 dní.[15][14] Jedinými nenasazenými šampiony, od počátku nasazování v roce 1927, jsou Boris Becker (1985) s Chorvatem Goranem Ivaniševićem, který v roce 2001 jako jediný ovládl grandslamovou dvouhru z pozice hráče na divokou kartu i jako nejníže postavený, 125. tenista žebříčku ATP.[16]

 
Sedminásobný vítěz Novak Djoković

Nejkratší fínále se konalo v roce 1881. William Renshaw v něm za 36 minut ztratil pouze dva gamy s Johnem Hartleym.[4][17] Naopak nejdelší se stala pětisetová bitva v roce 2019, v níž Srb Novak Djoković zdolal Federera po odvrácení dvou mečbolů až v tiebreaku páté sady hrané za stavu gamů 12–12. Celková délka 4 hodiny a 57 minut o devět minut překonala předchozí rekord mezi Federerem a Nadalem z roku 2008.[18][19] V amatérské éře, do roku 1967, připadl primát nejdelšího finále duelu mezi Drobným a Rosewallem z roku 1954, s délkou 2 hodin a 35 minut.[4]

Levorukými šampiony se stali Norman Brookes, Jaroslav Drobný, Neale Fraser, Rod Laver, Jimmy Connors,[4] John McEnroe, Goran Ivanišević a Rafael Nadal.[20] Všechny tři soutěže (dvouhru, čtyřhru a mix) v jediném ročníku vyhráli Američané Don Budge (1937, 1938) a Bobby Riggs (1939) a Australan Frank Sedgman (1952).[4]

Dominantní tenisté bez titulu editovat

Za nejlepší tenisty světa v průběhu dvacátého století, kteří ve Wimbledonu nikdy nezvítězili byli považování trojnásobný finalista Gottfried von Cramm ve 30. letech,[4] čtyřnásobný finalista Ken Rosewall v 50.–60. letech[4] a dvojnásobný finalista Ivan Lendl v 80. letech.[21][22]

Přehled finále editovat

Legenda éry vyzývacího finále (1878–1921)
vítěz kvalifikačního turnaje a vítěz vyzývacího finále
obhájce trofeje a vítěz vyzývacího finále
vítěz kvalifikačního turnaje, vyzývací finále nehráno

Amatérská éra editovat

Amatérská éra (1877–1967)
Rok vítěz poražený finalista výsledek
1877   Gore, SpencerSpencer Gore (BRI)[p 1]   Marshall, WilliamWilliam Marshall (BRI) 6–1, 6–2, 6–4
1878   Hadow, FrankFrank Hadow (BRI)   Gore, SpencerSpencer Gore (BRI) 7–5, 6–1, 9–7
1879   Hartley, JohnJohn Hartley (BRI)   St. Leger Goold, VereVere St. Leger Goold (BRI) 6–2, 6–4, 6–2
1880   Hartley, JohnJohn Hartley (BRI)   Lawford, HerbertHerbert Lawford (BRI) 6–3, 6–2, 2–6, 6–3
1881   Renshaw, WilliamWilliam Renshaw (BRI)   Hartley, JohnJohn Hartley (BRI) 6–0, 6–1, 6–1
1882   Renshaw, WilliamWilliam Renshaw (BRI)   Renshaw, ErnestErnest Renshaw (BRI) 6–1, 2–6, 4–6, 6–2, 6–2
1883   Renshaw, WilliamWilliam Renshaw (BRI)   Renshaw, ErnestErnest Renshaw (BRI) 2–6, 6–3, 6–3, 4–6, 6–3
1884   Renshaw, WilliamWilliam Renshaw (BRI)   Lawford, HerbertHerbert Lawford (BRI) 6–0, 6–4, 9–7
1885   Renshaw, WilliamWilliam Renshaw (BRI)   Lawford, HerbertHerbert Lawford (BRI) 7–5, 6–2, 4–6, 7–5
1886   Renshaw, WilliamWilliam Renshaw (BRI)   Lawford, HerbertHerbert Lawford (BRI) 6–0, 5–7, 6–3, 6–4
1887   Lawford, HerbertHerbert Lawford (BRI)   Renshaw, ErnestErnest Renshaw (BRI) 1–6, 6–3, 3–6, 6–4, 6–4
1888   Renshaw, ErnestErnest Renshaw (BRI)   Lawford, HerbertHerbert Lawford (BRI) 6–3, 7–5, 6–0
1889   Renshaw, WilliamWilliam Renshaw (BRI)   Renshaw, ErnestErnest Renshaw (BRI) 6–4, 6–1, 3–6, 6–0
1890   Hamilton, WilloughbyWilloughby Hamilton (BRI)   Renshaw, WilliamWilliam Renshaw (BRI) 6–8, 6–2, 3–6, 6–1, 6–1
1891   Baddeley, WilfredWilfred Baddeley (BRI)   Pim, JoshuaJoshua Pim (BRI) 6–4, 1–6, 7–5, 6–0
1892   Baddeley, WilfredWilfred Baddeley (BRI)   Pim, JoshuaJoshua Pim (BRI) 4–6, 6–3, 6–3, 6–2
1893   Pim, JoshuaJoshua Pim (BRI)   Baddeley, WilfredWilfred Baddeley (BRI) 3–6, 6–1, 6–3, 6–2
1894   Pim, JoshuaJoshua Pim (BRI)   Baddeley, WilfredWilfred Baddeley (BRI) 10–8, 6–2, 8–6
1895   Baddeley, WilfredWilfred Baddeley (BRI)   Eaves, WilberforceWilberforce Eaves (BRI) 4–6, 2–6, 8–6, 6–2, 6–3
1896   Mahony, HaroldHarold Mahony (BRI)   Baddeley, WilfredWilfred Baddeley (BRI) 6–2, 6–8, 5–7, 8–6, 6–3
1897   Doherty, ReginaldReginald Doherty (BRI)   Mahony, HaroldHarold Mahony (BRI) 6–4, 6–4, 6–3
1898   Doherty, ReginaldReginald Doherty (BRI)   Doherty, LaurenceLaurence Doherty (BRI) 6–3, 6–3, 2–6, 5–7, 6–1
1899   Doherty, ReginaldReginald Doherty (BRI)   Gore, ArthurArthur Gore (BRI) 1–6, 4–6, 6–3, 6–3, 6–3
1900   Doherty, ReginaldReginald Doherty (BRI)   Smith, SydneySydney Smith (BRI) 6–8, 6–3, 6–1, 6–2
1901   Gore, ArthurArthur Gore (BRI)   Doherty, ReginaldReginald Doherty (BRI) 4–6, 7–5, 6–4, 6–4
1902   Doherty, LaurenceLaurence Doherty (BRI)   Gore, ArthurArthur Gore (BRI) 6–4, 6–3, 3–6, 6–0
1903   Doherty, LaurenceLaurence Doherty (BRI)   Riseley, FrankFrank Riseley (BRI) 7–5, 6–3, 6–0
1904   Doherty, LaurenceLaurence Doherty (BRI)   Riseley, FrankFrank Riseley (BRI) 6–1, 7–5, 8–6
1905   Doherty, LaurenceLaurence Doherty (BRI)   Brookes, NormanNorman Brookes (AUS) 8–6, 6–2, 6–4
1906   Doherty, LaurenceLaurence Doherty (BRI)   Riseley, FrankFrank Riseley (BRI) 6–4, 4–6, 6–2, 6–3
1907   Brookes, NormanNorman Brookes (AUS)   Gore, ArthurArthur Gore (BRI) 6–4, 6–2, 6–2
1908   Gore, ArthurArthur Gore (BRI)   Barrett, Herbert RoperHerbert Roper Barrett (BRI) 6–3, 6–2, 4–6, 3–6, 6–4
1909   Gore, ArthurArthur Gore (BRI)   Ritchie, MajorMajor Ritchie (BRI) 6–8, 1–6, 6–2, 6–2, 6–2
1910   Wilding, AnthonyAnthony Wilding (NZL)   Gore, ArthurArthur Gore (BRI) 6–4, 7–5, 4–6, 6–2
1911   Wilding, AnthonyAnthony Wilding (NZL)   Barrett, Herbert RoperHerbert Roper Barrett (BRI) 6–4, 4–6, 2–6, 6–2skreč[p 2]
1912   Wilding, AnthonyAnthony Wilding (NZL)   Gore, ArthurArthur Gore (BRI) 6–4, 6–4, 4–6, 6–4
1913   Wilding, AnthonyAnthony Wilding (NZL)   McLoughlin, MauriceMaurice McLoughlin (USA) 8–6, 6–3, 10–8
1914   Brookes, NormanNorman Brookes (AUS)   Wilding, AnthonyAnthony Wilding (NZL) 6–4, 6–4, 7–5
1915 nehráno[p 3]
1916
1917
1918
1919   Patterson, GeraldGerald Patterson (AUS)   Brookes, NormanNorman Brookes (AUS) 6–3, 7–5, 6–2
1920   Tilden, BillBill Tilden (USA)   Patterson, GeraldGerald Patterson (AUS) 2–6, 6–3, 6–2, 6–4
1921   Tilden, BillBill Tilden (USA)   Norton, BrianBrian Norton (JAU) 4–6, 2–6, 6–1, 6–0, 7–5
1922   Patterson, GeraldGerald Patterson (AUS)   Lycett, RandolphRandolph Lycett (GBR) 6–3, 6–4, 6–2
1923   Johnston, BillBill Johnston (USA)   Hunter, FrancisFrancis Hunter (USA) 6–0, 6–3, 6–1
1924   Borotra, JeanJean Borotra (FRA)   Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA) 6–1, 3–6, 6–1, 3–6, 6–4
1925   Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA)   Borotra, JeanJean Borotra (FRA) 6–3, 6–3, 4–6, 8–6
1926   Borotra, JeanJean Borotra (FRA)   Kinsey, HowardHoward Kinsey (USA) 8–6, 6–1, 6–3
1927   Cochet, HenriHenri Cochet (FRA)   Borotra, JeanJean Borotra (FRA) 4–6, 4–6, 6–3, 6–4, 7–5
1928   Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA)   Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) 6–1, 4–6, 6–4, 6–2
1929   Cochet, HenriHenri Cochet (FRA)   Borotra, JeanJean Borotra (FRA) 6–4, 6–3, 6–4
1930   Tilden, BillBill Tilden (USA)   Allison, WilmerWilmer Allison (USA) 6–3, 9–7, 6–4
1931   Wood, SidneySidney Wood (USA)   Shields, FrankFrank Shields (USA) bez boje[p 4]
1932   Vines, EllsworthEllsworth Vines (USA)   Austin, BunnyBunny Austin (GBR) 6–4, 6–2, 6–0
1933   Crawford, JackJack Crawford (AUS)   Vines, EllsworthEllsworth Vines (USA) 4–6, 11–9, 6–2, 2–6, 6–4
1934   Perry, FredFred Perry (GBR)   Crawford, JackJack Crawford (AUS) 6–3, 6–0, 7–5
1935   Perry, FredFred Perry (GBR)   Cramm, Gottfried vonGottfried von Cramm (GER) 6–2, 6–4, 6–4
1936   Perry, FredFred Perry (GBR)   Cramm, Gottfried vonGottfried von Cramm (GER) 6–1, 6–1, 6–0
1937   Budge, DonDon Budge (USA)   Cramm, Gottfried vonGottfried von Cramm (GER) 6–3, 6–4, 6–2
1938   Budge, DonDon Budge (USA)   Austin, BunnyBunny Austin (GBR) 6–1, 6–0, 6–3
1939   Riggs, BobbyBobby Riggs (USA)   Cooke, ElwoodElwood Cooke (USA) 2–6, 8–6, 3–6, 6–3, 6–2
1940 nehráno[p 5]
1941
1942
1943
1944
1945
1946   Petra, YvonYvon Petra (FRA)   Brown, GeoffGeoff Brown (AUS) 6–2, 6–4, 7–9, 5–7, 6–4
1947   Kramer, JackJack Kramer (USA)   Brown, TomTom Brown (USA) 6–1, 6–3, 6–2
1948   Falkenburg, BobBob Falkenburg (USA)   Bromwich, JohnJohn Bromwich (AUS) 7–5, 0–6, 6–2, 3–6, 7–5
1949   Schroeder, TedTed Schroeder (USA)   Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (TCH) 3–6, 6–0, 6–3, 4–6, 6–4
1950   Patty, BudgeBudge Patty (USA)   Sedgman, FrankFrank Sedgman (AUS) 6–1, 8–10, 6–2, 6–3
1951   Savitt, DickDick Savitt (USA)   McGregor, KenKen McGregor (AUS) 6–4, 6–4, 6–4
1952   Sedgman, FrankFrank Sedgman (AUS)   Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (EGY) 4–6, 6–2, 6–3, 6–2
1953   Seixas, VicVic Seixas (USA)   Nielsen, KurtKurt Nielsen (DEN) 9–7, 6–3, 6–4
1954   Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (EGY)   Rosewall, KenKen Rosewall (AUS) 13–11, 4–6, 6–2, 9–7
1955   Trabert, TonyTony Trabert (USA)   Nielsen, KurtKurt Nielsen (DEN) 6–3, 7–5, 6–1
1956   Hoad, LewLew Hoad (AUS)   Rosewall, KenKen Rosewall (AUS) 6–2, 4–6, 7–5, 6–4
1957   Hoad, LewLew Hoad (AUS)   Cooper, AshleyAshley Cooper (AUS) 6–2, 6–1, 6–2
1958   Cooper, AshleyAshley Cooper (AUS)   Fraser, NealeNeale Fraser (AUS) 3–6, 6–3, 6–4, 13–11
1959   Olmedo, AlexAlex Olmedo (USA)   Laver, RodRod Laver (AUS) 6–4, 6–3, 6–4
1960   Fraser, NealeNeale Fraser (AUS)   Laver, RodRod Laver (AUS) 6–4, 3–6, 9–7, 7–5
1961   Laver, RodRod Laver (AUS)   McKinley, ChuckChuck McKinley (USA) 6–3, 6–1, 6–4
1962   Laver, RodRod Laver (AUS)   Mulligan, MartinMartin Mulligan (AUS) 6–2, 6–2, 6–1
1963   McKinley, ChuckChuck McKinley (USA)   Stolle, FredFred Stolle (AUS) 9–7, 6–1, 6–4
1964   Emerson, RoyRoy Emerson (AUS)   Stolle, FredFred Stolle (AUS) 6–4, 12–10, 4–6, 6–3
1965   Emerson, RoyRoy Emerson (AUS)   Stolle, FredFred Stolle (AUS) 6–2, 6–4, 6–4
1966   Santana, ManuelManuel Santana (ESP)   Ralston, DennisDennis Ralston (USA) 6–4, 11–9, 6–4
1967   Newcombe, JohnJohn Newcombe (AUS)   Bungert, WilhelmWilhelm Bungert (FRG) 6–3, 6–1, 6–1

Otevřená éra editovat

Otevřená éra (od 1968)[p 6]
Rok vítěz poražený finalista výsledek
1968   Laver, RodRod Laver (AUS)   Roche, TonyTony Roche (AUS) 6–3, 6–4, 6–2
1969   Laver, RodRod Laver (AUS)   Newcombe, JohnJohn Newcombe (AUS) 6–4, 5–7, 6–4, 6–4
1970   Newcombe, JohnJohn Newcombe (AUS)   Rosewall, KenKen Rosewall (AUS) 5–7, 6–3, 6–2, 3–6, 6–1
1971   Newcombe, JohnJohn Newcombe (AUS)   Smith, StanStan Smith (USA) 6–3, 5–7, 2–6, 6–4, 6–4
1972   Smith, StanStan Smith (USA)   Năstase, IlieIlie Năstase (ROU) 4–6, 6–3, 6–3, 4–6, 7–5
1973   Kodeš, JanJan Kodeš (TCH)   Metreveli, AlexAlex Metreveli (URS) 6–1, 9–8(7–5), 6–3
1974   Connors, JimmyJimmy Connors (USA)   Rosewall, KenKen Rosewall (AUS) 6–1, 6–1, 6–4
1975   Ashe, ArthurArthur Ashe (USA)   Connors, JimmyJimmy Connors (USA) 6–1, 6–1, 5–7, 6–4
1976   Borg, BjörnBjörn Borg (SWE)   Năstase, IlieIlie Năstase (ROU) 6–4, 6–2, 9–7
1977   Borg, BjörnBjörn Borg (SWE)   Connors, JimmyJimmy Connors (USA) 3–6, 6–2, 6–1, 5–7, 6–4
1978   Borg, BjörnBjörn Borg (SWE)   Connors, JimmyJimmy Connors (USA) 6–2, 6–2, 6–3
1979   Borg, BjörnBjörn Borg (SWE)   Tanner, RoscoeRoscoe Tanner (USA) 6–7(4–7), 6–1, 3–6, 6–3, 6–4
1980   Borg, BjörnBjörn Borg (SWE)   McEnroe, JohnJohn McEnroe (USA) 1–6, 7–5, 6–3, 6–7(16–18), 8–6
1981   McEnroe, JohnJohn McEnroe (USA)   Borg, BjörnBjörn Borg (SWE) 4–6, 7–6(7–1), 7–6(7–4), 6–4
1982   Connors, JimmyJimmy Connors (USA)   McEnroe, JohnJohn McEnroe (USA) 3–6, 6–3, 6–7(2–7), 7–6(7–5), 6–4
1983   McEnroe, JohnJohn McEnroe (USA)   Lewis, ChrisChris Lewis (NZL) 6–2, 6–2, 6–2
1984   McEnroe, JohnJohn McEnroe (USA)   Connors, JimmyJimmy Connors (USA) 6–1, 6–1, 6–2
1985   Becker, BorisBoris Becker (FRG)[p 7]   Curren, KevinKevin Curren (USA) 6–3, 6–7(4–7), 7–6(7–3), 6–4
1986   Becker, BorisBoris Becker (FRG)[p 7]   Lendl, IvanIvan Lendl (TCH) 6–4, 6–3, 7–5
1987   Cash, PatPat Cash (AUS)   Lendl, IvanIvan Lendl (TCH) 7–6(7–5), 6–2, 7–5
1988   Edberg, StefanStefan Edberg (SWE)   Becker, BorisBoris Becker (FRG) 4–6, 7–6(7–2), 6–4, 6–2
1989   Becker, BorisBoris Becker (FRG)[p 7]   Edberg, StefanStefan Edberg (SWE) 6–0, 7–6(7–1), 6–4
1990   Edberg, StefanStefan Edberg (SWE)   Becker, BorisBoris Becker (FRG) 6–2, 6–2, 3–6, 3–6, 6–4
1991   Stich, MichaelMichael Stich (GER)   Becker, BorisBoris Becker (GER) 6–4, 7–6(7–4), 6–4
1992   Agassi, AndreAndre Agassi (USA)   Ivanišević, GoranGoran Ivanišević (CRO) 6–7(8–10), 6–4, 6–4, 1–6, 6–4
1993   Sampras, PetePete Sampras (USA)   Courier, JimJim Courier (USA) 7–6(7–3), 7–6(8–6), 3–6, 6–3
1994   Sampras, PetePete Sampras (USA)   Ivanišević, GoranGoran Ivanišević (CRO) 7–6(7–2), 7–6(7–5), 6–0
1995   Sampras, PetePete Sampras (USA)   Becker, BorisBoris Becker (GER) 6–7(5–7), 6–2, 6–4, 6–2
1996   Krajicek, RichardRichard Krajicek (NED)   Washington, MaliVaiMaliVai Washington (USA) 6–3, 6–4, 6–3
1997   Sampras, PetePete Sampras (USA)   Pioline, CédricCédric Pioline (FRA) 6–4, 6–2, 6–4
1998   Sampras, PetePete Sampras (USA)   Ivanišević, GoranGoran Ivanišević (CRO) 6–7(2–7), 7–6(11–9), 6–4, 3–6, 6–2
1999   Sampras, PetePete Sampras (USA)   Agassi, AndreAndre Agassi (USA) 6–3, 6–4, 7–5
2000   Sampras, PetePete Sampras (USA)   Rafter, PatrickPatrick Rafter (AUS) 6–7(10–12), 7–6(7–5), 6–4, 6–2
2001   Ivanišević, GoranGoran Ivanišević (CRO)   Rafter, PatrickPatrick Rafter (AUS) 6–3, 3–6, 6–3, 2–6, 9–7
2002   Hewitt, LleytonLleyton Hewitt (AUS)   Nalbandian, DavidDavid Nalbandian (ARG) 6–1, 6–3, 6–2
2003   Federer, RogerRoger Federer (SUI)   Philippoussis, MarkMark Philippoussis (AUS) 7–6(7–5), 6–2, 7–6(7–3)
2004   Federer, RogerRoger Federer (SUI)   Roddick, AndyAndy Roddick (USA) 4–6, 7–5, 7–6(7–3), 6–4
2005   Federer, RogerRoger Federer (SUI)   Roddick, AndyAndy Roddick (USA) 6–2, 7–6(7–2), 6–4
2006   Federer, RogerRoger Federer (SUI)   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) 6–0, 7–6(7–5), 6–7(2–7), 6–3
2007   Federer, RogerRoger Federer (SUI)   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) 7–6(9–7), 4–6, 7–6(7–3), 2–6, 6–2
2008   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP)   Federer, RogerRoger Federer (SUI) 6–4, 6–4, 6–7(5–7), 6–7(8–10), 9–7
2009   Federer, RogerRoger Federer (SUI)   Roddick, AndyAndy Roddick (USA) 5–7, 7–6(8–6), 7–6(7–5), 3–6, 16–14
2010   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP)   Berdych, TomášTomáš Berdych (CZE) 6–3, 7–5, 6–4
2011   Djoković, NovakNovak Djoković (SRB)   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) 6–4, 6–1, 1–6, 6–3
2012   Federer, RogerRoger Federer (SUI)   Murray, AndyAndy Murray (GBR) 4–6, 7–5, 6–3, 6–4
2013   Murray, AndyAndy Murray (GBR)   Djoković, NovakNovak Djoković (SRB) 6–4, 7–5, 6–4
2014   Djoković, NovakNovak Djoković (SRB)   Federer, RogerRoger Federer (SUI) 6–7(7–9), 6–4, 7–6(7–4), 5–7, 6–4
2015   Djoković, NovakNovak Djoković (SRB)   Federer, RogerRoger Federer (SUI) 7–6(7–1), 6–7(10–12), 6–4, 6–3
2016   Murray, AndyAndy Murray (GBR)   Raonic, MilosMilos Raonic (CAN) 6–4, 7–6(7–3), 7–6(7–2)
2017   Federer, RogerRoger Federer (SUI)   Čilić, MarinMarin Čilić (CRO) 6–3, 6–1, 6–4
2018   Djoković, NovakNovak Djoković (SRB)   Anderson, KevinKevin Anderson (RSA) 6–2, 6–2, 7–6(7–3)
2019   Djoković, NovakNovak Djoković (SRB)   Federer, RogerRoger Federer (SUI) 7–6(7–5), 1–6, 7–6(7–4), 4–6, 13–12(7–3)
2020 nehráno kvůli pandemii koronaviru
2021   Djoković, NovakNovak Djoković (SRB)   Berrettini, MatteoMatteo Berrettini (ITA) 6–7(4–7), 6–4, 6–4, 6–3
2022   Djoković, NovakNovak Djoković (SRB)   Kyrgios, NickNick Kyrgios (AUS) 4–6, 6–3, 6–4, 7–5(7–3)
2023   Alcaraz, CarlosCarlos Alcaraz (ESP)   Djoković, NovakNovak Djoković (SRB) 1–6, 7–6(8–6), 6–1, 3–6, 6–4

Statistiky editovat

Vícenásobní vítězové editovat

 
Carlos Alcaraz, 2023
Tenista éra roky vítězství[p 8]
amatérská open celkově
  Federer, RogerRoger Federer (SUI) 0 8 8 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2009, 2012, 2017
  Renshaw, WilliamWilliam Renshaw (BRI) 7 0 7 1881, 1882, 1883, 1884, 1885, 1886, 1889
  Sampras, PetePete Sampras (USA) 0 7 7 1993, 1994, 1995, 1997, 1998, 1999, 2000
  Djoković, NovakNovak Djoković (SRB) 0 7 7 2011, 2014, 2015, 2018, 2019, 2021, 2022
  Doherty, LaurenceLaurence Doherty (BRI) 5 0 5 1902, 1903, 1904, 1905, 1906
  Borg, BjörnBjörn Borg (SWE) 0 5 5 1976, 1977, 1978, 1979, 1980
  Doherty, ReginaldReginald Doherty (BRI) 4 0 4 1897, 1898, 1899, 1900
  Wilding, AnthonyAnthony Wilding (NZL) 4 0 4 1910, 1911, 1912, 1913
  Laver, RodRod Laver (AUS) 2 2 4 1961, 1962, 1968, 1969
  Baddeley, WilfredWilfred Baddeley (BRI) 3 0 3 1891, 1892, 1895
  Gore, ArthurArthur Gore (BRI) 3 0 3 1901, 1908, 1909
  Tilden, BillBill Tilden (USA) 3 0 3 1920, 1921, 1930
  Perry, FredFred Perry (GBR) 3 0 3 1934, 1935, 1936
  Newcombe, JohnJohn Newcombe (AUS) 1 2 3 1967, 1970, 1971
  McEnroe, JohnJohn McEnroe (USA) 0 3 3 1981, 1983, 1984
  Becker, BorisBoris Becker (GER) 0 3 3 1985, 1986, 1989
  Hartley, JohnJohn Hartley (BRI) 2 0 2 1879, 1880
  Pim, JoshuaJoshua Pim (BRI) 2 0 2 1893, 1894
  Brookes, NormanNorman Brookes (AUS) 2 0 2 1907, 1914
  Patterson, GeraldGerald Patterson (AUS) 2 0 2 1919, 1922
  Borotra, JeanJean Borotra (FRA) 2 0 2 1924, 1926
  Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA) 2 0 2 1925, 1928
  Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) 2 0 2 1927, 1929
  Budge, DonDon Budge (USA) 2 0 2 1937, 1938
  Hoad, LewLew Hoad (AUS) 2 0 2 1956, 1957
  Emerson, RoyRoy Emerson (AUS) 2 0 2 1964, 1965
  Connors, JimmyJimmy Connors (USA) 0 2 2 1974, 1982
  Edberg, StefanStefan Edberg (SWE) 0 2 2 1988, 1990
  Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) 0 2 2 2008, 2010
  Murray, AndyAndy Murray (GBR) 0 2 2 2013, 2016

Vítězové podle státu editovat

 
Tabule vítězů dvouhry k roku 2008 v atriu Centre Courtu
Stát éra titul
amatérská open celkově první poslední
Spojené království  Spojené království 35 2 37 1877 2016
Spojené státy americké  Spojené státy americké 18 15 33 1920 2000
Austrálie  Austrálie 15 6 21 1907 2002
Švýcarsko  Švýcarsko 0 8 8 2003 2017
Francie  Francie 7 0 7 1924 1946
Švédsko  Švédsko 0 7 7 1976 1990
Srbsko  Srbsko 0 7 7 2011 2022
Německo  Německo[p 7] 0 4 4 1985 1991
Nový Zéland  Nový Zéland 4 0 4 1910 1913
Španělsko  Španělsko 1 3 4 1966 2023
Chorvatsko  Chorvatsko 0 1 1 2001 2001
Československo  Československo[p 9] 0 1 1 1973 1973
Egypt  Egypt 1 0 1 1954 1954
Nizozemsko  Nizozemsko 0 1 1 1996 1996

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. „British Isles“ (BRI), Britské ostrovy – zkratka použitá u tenistů reprezentujících Spojené království Velké Británie a Irska (1801–1922); od roku 1922 je použita zkratka „Great Britain“ (GBR) pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska.[23][24]
  2. Anthony Wilding vyhrál vyzývací finále po skreči vyčerpaného Herberta Ropera Barretta před rozhodujícím pátým setem.[25]
  3. Nehráno pro první světovou válku.[23]
  4. Sidney Wood vyhrál finále bez boje, když do něj Frank Shields nenastoupil pro poraněné koleno ze semifinálového duelu. Američtí funkcionáři mu doporučili nehrát, aby stihl o dva týdny později mezipásmové finále Davis Cupu v Paříži proti Velké Británii, v němž nastoupil do obou dvouher.[26][4]
  5. Nehráno pro druhou světovou válku.[23]
  6. Turnaj otevřen profesionálním tenistkům.
  7. a b c d Boris Becker vyhrál tři tituly jako reprezentant Spolkové republiky Německo (FRG, 1949–1990) před znovusjednocením Německa (GER) v říjnu 1990.
  8. Rok psaný kurzivou znamená, že vítěz získal titul jako obhájce ve vyzývacím finále; na turnaji odehrál jediný zápas.
  9. šedě zvýrazněn zaniklý stát.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of Wimbledon gentlemen's singles champions na anglické Wikipedii.

  1. History. www.wimbledon.com [online]. [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Becker becomes youngest player to win Wimbledon. Tennis Majors [online]. 2022-07-07 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Slavný Wimbledon letos nebude. Pořadatelé ho zrušili kvůli koronaviru. Deník.cz [online]. 2020-04-01 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i LICHNER, Ivan. Malá encyklopedie tenisu. Praha: Olympia, 1985. Kapitola Wimbledon, s. 331–341. 
  5. a b BARRETT, John. 100 Wimbledon Championships: A Celebration. [s.l.]: Collins Willow, 1986. ISBN 978-0-00-218220-1. 
  6. ROBERTS, John. Tennis: Fast, fan friendly - but full of faults [online]. The Independent, 1998-08-05 [cit. 2009-06-24]. Dostupné online. 
  7. Breaking with tradition [online]. The Age Company Ltd, 2004-01-25 [cit. 2009-07-27]. Dostupné online. 
  8. iDNES.cz, ČTK. Ve Wimbledonu skončí tenisové maratony. Za stavu 12:12 přijde tie-break. iDNES.cz [online]. 2018-10-19 [cit. 2022-07-07]. Dostupné online. 
  9. SHITOLE, Sarthak. Massive rule change to Grand Slams as 10-point tiebreaker to be played at all majors starting from 2022 French Open. FirstSportz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Grandslamové turnaje otestují jednotný tie break do deseti bodů v pátém setu. Sport.cz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. 
  11. Trophies. www.wimbledon.com [online]. [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. MAJUMDAR, Subhashish. Where does Novak Djokovic's current unbeaten run at Wimbledon rank in the tournament's history?. Sportskeeda.com [online]. 2022-07-04 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Federer Claims Historic Eighth Wimbledon Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2017-07-16 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b 5 Oldest Wimbledon Singles Champions. Sportskeeda.com [online]. 2018-10-03 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Wimbledon final 2017: Roger Federer vs Marin Cilic, records at Swiss master’s mercy in decider. Fox Sports [online]. 2017-07-14 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. BRENNAN, Feargal. Who is Ryan Peniston? Full list of British wild cards at Wimbledon 2022. www.sportingnews.com [online]. 2022-06-28 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. MANUEL, Dave. What Was The Shortest Tennis Match Ever?. www.sports-king.com [online]. 2022-05-09 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Luboš Zabloudil. Djokovič ve finále Wimbledonu opět udolal Federera, 16. titul z grandslamu má po přežití mečbolů [online]. TenisPortal.cz, 2019-07-14 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. 
  19. Wimbledon: Novak Djokovic beats Federer after longest-ever final. CBBC Newsround [online]. 2019-07-15 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Why are left-handers more likely to win Wimbledon?. BBC Teach [online]. [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. JAIN, Rajat. Ivan Lendl: Greatest Grass-Court Player Never to Win Wimbledon. Bleacherreport [online]. 2009-04-25 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. CAMBERS, Simon. Wimbledon the one crown to elude Lendl. www.wimbledon.com [online]. 2012-06-15 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. a b c Gentlemen's Singles. www.wimbledon.com [online]. IBM, All England Lawn Tennis and Croquet Club [cit. 2022-07-07]. Dostupné online. 
  24. History - Rolls of Honour: Country abbreviations. www.wimbledon.com [online]. IBM, All England Lawn Tennis and Croquet Club [cit. 2022-07-07]. Dostupné online. 
  25. MYERS, Arthur Wallis. Captain Anthony Wilding. [s.l.]: Hodder & Stoughton, 1916. Dostupné online. ISBN 978-0-548-88688-5. 
  26. History - 1930s. www.wimbledon.com [online]. [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat