Wikipedie

Seznam abatyší Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze

seznam představených ústavu šlechtičen

Toto je úplný seznam abatyší pražského Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě. První abatyší byla jmenována arcivévodkyně Marie Anna, jako poslední arcivévodkyně Marie Anunciáta.

Funkce editovat

Všechny představené ústavu byly arcivévodkyněmi habsbursko-lotrinského rodu, ať už z hlavní, uherské, těšínské nebo toskánské větve rodu.

Důvod, proč se abatyše rekrutovaly výlučně z arcivévodkyň arcidomu, spočíval ve snaze panovníků finančně a prestižně zabezpečit početné ženské potomstvo, přičemž ne všechny mladé arcivévodkyně se provdaly. S titulem a úřadem abatyší se pojila vysoká roční renta (20 000 zl.).

V historii ústavu se vyskytla dvě delší období sedisvakance, kdy ústav za neexistující (nejmenovanou) abatyši spravovala čtyřčlenná rada starších sester. Šlo o léta 1809–1836 a 1852–1876. Neobsazené bylo místo abatyše také v letech 1755–1766, kdy byl ústav již formálně zřízen, ale ještě nefungoval. I v průběhu dalších let se vyskytla kratší, někdy několikaletá období, kdy ústav šlechtičen neměl svoji představenou.

Seznam editovat

Následující seznam je kompletním výčtem abatyší Tereziánského ústavu.

Od Do Titul Příčina ukončení funkce Portrét Reference
2. února 1766 1789 Arcivévodkyně Marie Anna (1738–1789), dcera císaře Františka I. Štěpána a Marie Terezie. Úmrtí
 
 [1][2]
1791 1809 Arcivévodkyně Marie Anna (1770–1809), dcera císaře Leopolda II. a jeho ženy Marie Ludoviky Španělské. Úmrtí   [3][2]
7. září 1834 27. ledna 1837 Arcivévodkyně Marie Terezie Izabela (1816–1867), dcera arcivévody Karla Ludvíka Rakouského, vévody těšínského a jeho ženy Jindřišky Nasavsko-Weilburské. Sňatek s králem Ferdinandem II. Neapolsko-Sicilským
 
 [4][2]
16. září 1839 13. února 1842 Arcivévodkyně Hermína Amálie (1817–1842), dcera arcivévody Josefa Rakouského, palatina uherského a jeho ženy Hermíny Anhaltské. Úmrtí
 
 [5][2]
1844 1852 Arcivévodkyně Marie Karolína (1825–1915), dcera arcivévody Karla Ludvíka Rakouského, vévody těšínského a jeho ženy Jindřišky Nasavsko-Weilburské. Sňatek s arcivévodou Rainierem Ferdinandem
 
 [6][7][2]
1875 1879 Arcivévodkyně Marie Kristina (1858–1929), dcera arcivévody Karla Ferdinanda Rakouského, vévody těšínského a jeho ženy arcivévodkyně Alžběty Františky Marie. Sňatek s králem Alfonsem XII. Španělským
 
 [6][8][9][2]
1881 1883 Arcivévodkyně Marie Antonie, princezna toskánská (1858–1883), dcera Ferdinanda IV. Toskánského a jeho ženy Anny Marie Saské. Úmrtí
 
 [2][10]
1886 1893 Arcivévodkyně Markéta Žofie (1870–1902), dcera arcivévody Karla Ludvíka Rakouského a jeho ženy, princezny Marie Anunciáty Neapolsko-Sicilské. Sňatek s vévodou Albrechtem Württemberským
 
 [6][11][12][2]
1893 1894 Arcivévodkyně Karolína Marie (1869–1945), dcera arcivévody Karla Salvátora Rakouského, vévody toskánského a jeho ženy Marie Imakuláty Neapolsko-Sicilské. Sňatek s knížetem Augustem Leopoldem Sasko-Kobursko-Gothajským
 
 [6][2]
1894 1. května 1919 Arcivévodkyně Marie Anunciáta (1876–1961), dcera arcivévody Karla Ludvíka Rakouského a jeho ženy infantky Marie Terezy Portugalské. Poslední abatyše a představená ústavu,[13] instituce byla zrušena
 
 [6][14][15][2][16]

Reference editovat

  1. ↑ BLKÖ:Habsburg, Maria Anna (1738–1789) – Wikisource [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j NĚMEC, Norbert. Erzherzogin Maria Annunziata (1876-1961): die unbekannte Nichte Kaiser Franz Josephs I.. [s.l.]: Böhlau Verlag Wien, 2010. Dostupné online. ISBN 9783205784562. (německy) 
  3. ↑ BLKÖ:Habsburg, Maria Anna (1770–1809) – Wikisource [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ BLKÖ:Habsburg, Maria Theresia (Königin beider Sicilien) – Wikisource [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ BLKÖ:Habsburg, Hermine Amalie Marie – Wikisource [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e Czech Eccleastical [online]. 18. února 1916 [cit. 2016-02-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ BLKÖ:Habsburg, Maria Karolina – Wikisource [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ ÖNB-ALEX - Staatshandbuch [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ ÖNB-ALEX - Staatshandbuch [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ ÖNB-ALEX - Staatshandbuch [online]. [cit. 2018-12-31]. Dostupné online. 
  11. ↑ ÖNB-ALEX - Staatshandbuch [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ ÖNB-ALEX - Staatshandbuch [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ SOJKA, Jaroslav a kol.; −, −. Ferdinand V. Dobrotivý a umění jeho doby: [1. června - 9. září 2012, Královský letohrádek a Císařská konírna]. 1. vyd. Praha: Správa Pražského hradu, 2012. 351 s. ISBN 978-80-86161-74-7. S. 62–65. Katalog výstavy −. 
  14. ↑ ÖNB-ALEX - Staatshandbuch [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ ÖNB-ALEX - Staatshandbuch [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ NĚMEC, Norbert. Erzherzogin Maria Annunziata (1876-1961): die unbekannte Nichte Kaiser Franz Josephs I.. [s.l.]: Böhlau Verlag Wien, 2010. Dostupné online. ISBN 9783205784562. (německy) 

Literatura editovat

  • ŽÁKOVÁ, Michaela. Tereziánský ústav šlechtičen na Pražském hradě. Praha, 2019. 438 s. Disertační práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Ústav světových dějin. Vedoucí práce Jan Županič. Dostupné online.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_abatyší_Tereziánského_ústavu_šlechtičen_v_Praze&oldid=21549277“