Septemvri
Septemvri (bulharsky Септември, dříve Загорово, Саръханбей, pak Сарамбей a od roku 1934 do roku 1949 Сараньово)[2] je město v Pazardžické oblasti v Bulharsku, které se nachází na západním konci Hornothrácké nížiny, 19 km západně od města Pazardžik a poblíž řeky Marica. Jde o správní středisko stejnojmenné obštiny a má zhruba 8 tisíc obyvatel.
| Septemvri Септември | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°12′40″ s. š., 24°7′40″ v. d. |
| Nadmořská výška | 239 m n. m. |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Pazardžická |
| Obština | Septemvri |
  Septemvri Poloha města na mapě Bulharska | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 8 025 ([1]2016) |
| Etnické složení | Bulhaři, Romové |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 03561 |
| PSČ | 4490 |
| Označení vozidel | PA |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Lokalita byla osídlena již v antických dobách, například severně od dnešního města Septemvri na levém břehu řeky Marice se nacházela důležitá řecká obchodní osada Pistiros. Budoucí Septemvri vzniklo na místě římského sídliště a bulharské osady, která byla zničena ve 14. století nájezdem Turků.
Septemvri se vyvinulo v typické železniční město díky vybudování železniční trati do Cařihradu po roce 1873. Roku 1945 byla odtud vybudována úzkokolejná trať vedoucí na jih do města Dobrinište v blízkém pohoří Rodopy.
Na Septemvri byla obec Saranovo přejmenována v roce 1949 na paměť ozbrojeného Zářijového povstání (bulharsky Септемврийско въстание), zorganizovaného Bulharskou komunistickou stranou proti vládě Alexandra Cankova v září roku 1923. V roce 1956 byly sloučeny obce Septemvri a Gara Septemvri (Гара Септември, v překladu Stanice či Nádraží Septemvri). Status města získalo Septemvri až 7. září 1964 na základě výnosu Prezidia Národního shromáždění Bulharské lidové republiky.
Obyvatelstvo editovat
Ve městě žije 8 025 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 8 973 obyvatel.[1] Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
Archeologické nálezy editovat
V blízkosti města v katastru obce Vetren byly nalezeny čtyři thrácké mohyly. Poblíž stál i řecký emporion Pistiros, který byl zničen ve 4. století př. n. l. nájezdem Keltů a římská stanice. V současné době na místě bývalého emporia probíhají vykopávky bulharské akademie věd a Ústavu pro klasickou archeologii Univerzity Karlovy.
V centru Septemvri se nachází archeologické muzeum profesora Mečislava Domaradzkého, který dlouhá léta vedl vykopávky emporia Pistiros. Zde jsou také shromážděny všechny archeologické nálezy.
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference editovat
- ↑ a b Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2016-03-15 [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ ИСТОРИЯ. Град Септември /Сараньово, Сарамбей, Саръханбей, Загорово/ [online]. Septemvri: Obština Septemvri [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. (bulharsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Septemvri na Wikimedia Commons
