Seboroická dermatitida

zánětlivé onemocnění kůže

Seboroická dermatitida (nebo také seborhoická dermatitida nebo seborea) je dlouhodobá porucha kůže.[1] Postihuje zejména části pokožky, které jsou mastné, čili tam, kde se nalézají mazové žlázy, jako je skalp, obličej a trup. Projevuje se mastnými, lupovitými a zánětlivými ložisky kůže. Místa postižená seboreou jsou potažená červenými a žlutými šupinkami, které mohou, ale nemusí svědit. Nadměrné maštění pokožky vede k vytvoření silného mazového filmu na kůži.

Akutní forma seboroické dermatitidy na pokožce hlavy

Diagnostika editovat

Někdy není snadné seboreu diagnostikovat, protože příznaky se kryjí s jiným kožním onemocněním, např. způsobených alergií, atopickým ekzémem nebo lupenkou. Seboreu však bezpečně pozná zkušený tricholog, který je vyškolený na anomálie vlasů a vlasové pokožky. Seboroická dermatitida často postihuje kojence v prvních měsících života, stejně tak mladé muže.

Seborea se objevuje postupně, většinou jsou prvními příznaky odlupující se šupiny kůže nejčastěji kdekoliv v oblasti skalpu, za ušima, na tváři a v oblastech, kde se přehýbá kůže. Šupiny mívají žlutou, bílou nebo našedlou barvu.[2] Ve vážnějších případech se pak mohou nažloutlé až načervenalé šupiny objevovat podél vlasů, za ušima, v ušním kanálku, na obočí, na nose a jeho okolí, na trupu a na vršku zad.[3]

Běžně se pacienti setkávají s mírným zčervenáním šupinaté kůže a v některých případech i se ztrátou vlasů.[4] Mezi další symptomy se řadí slabá či silná vrstva filmu na kůži, mastná kůže pokrytá bílými či žlutými šupinami, svědění a pálení.[5]

Příčina editovat

 
Zasažené čelo

V současnosti nejsou konkrétní příčiny známy.[6] Mezi dva hlavní faktory, které se podílejí na vzniku onemocnění, se považují:[7]

  • zvýšená činnost mazových žláz s nadprodukcí kožního mazu;[8][7]
  • přemnožení kvasinek rodu Malassezia, které tvoří běžnou kožní mikroflóru. Osidlují především oblasti s větším počtem mazových žláz. Jejich snížení v postižených oblastech vede ke zmírnění symptomů.[8]

Mezi další možné příčiny se řadí:

Hovoří se také o nedostatku vitamínu B[15] a nadměrném příjmu cukru, nicméně souvislost se vznikem onemocnění nebyla prokázána.[16][17][18] U dětí se ukázala spojitost s nadměrným množstvím vitamínu A .[zdroj?]

Naopak špatná hygiena ani alergie spojitost se vznikem onemocnění nemají.[9]

Léčba editovat

Seborea se často léčí antimykotiky, kortikosteroidy a keratolytiky (např. antiandrogeny, antihistaminiky).[19] Vlasová pokožka se může ošetřit rašelinovými zábaly, které odstraní stroupky a lupovitost. V těžkých případech jsou lékařsky předepisovány kortikoidy, které ale při dlouhodobém užívání mají výrazné negativní účinky. Pobyt na slunci nebo na čerstvém vzduchu, nejlépe u moře nebo na horách, může mít velmi pozitivní účinek a výrazně zmírnit příznaky. Seboroická dermatitida se vyskytuje i u zvířat, kde lze zmírnit obtíže používáním šamponů s biotinem.

Antimykotika editovat

Každodenní používání antimykotických přípravků (ať už volně prodejných nebo na předpis) může pomoci pacientům se znovu objevujícími se případy seborei. Léčiva s obsahem Ketokonazolu a Ciklopiroxu mají nejlepší výsledky.[20] Studie jiných antimykotik zatím nebyla provedena, a tak není jisté, jestli nějaká jiná kombinace léčiv není srovnatelně účinná.[20]

Další možností je přirozené nebo umělé UV záření, které dokáže udržet na uzdě kvasinky Malassezia.

Antiandrogeny editovat

Seborea se považuje za citlivou na množství androgenu v lidském těle. Je tedy způsobena nebo alespoň podporována androgeny (pohlavní hormony), jako je testosteron a dihydrotestosteron, a je častým příznakem hyperandrogenismu. Seborea je tak, stejně jako např. akné, často spojována s pubertou, kvůli zvýšené produkci androgenů v tomto období.[21]

Pro zmírnění příznaků seborey je velmi účinná kombinace antiandrogenů, jako je Cyproteron, Spironolakton a Flutamid.[22][23] Efektivnost tohoto druhu léčení se liší podle použitých antiandrogenů. Zatímco u spironolakton (poměrně slabého antinadrogenu) bylo zjištěno 50% zlepšení již po 3 měsících, u Flutamidu to bylo 80% po 3 měsících,[24] přesto se tato metoda používá jenom v těžkých případech seborey.[24][23][25] Terapie antiandrogeny by měla být použita pouze pro léčbu žen, nikdy mužů, neboť u mužů mohou způsobit feminizaci (např. růst prsou), sexuální dysfunkci a neplodnost.[26][27] Antiandrogeny mohou teoreticky způsobit feminizaci lidského fetu a proto by se tato léčba u sexuálně aktivních žen, které mohou otěhotnět, měla vždy kombinovat s antikoncepcí.[28]

Antihistaminikum editovat

Primárně jsou určena pro zmírnění svědění, pokud jím pacient trpí. Nicméně výzkumy ukazují, že některá antihistaminika mají i protizánětlivé účinky.[29]

Protizánětlivá léčiva editovat

V krátkodobém horizontu se ukázaly jako efektivní léčba seborey lokálními steroidy, která je stejně účinná, nebo i účinnější než léčba azolem. Také jsou důkazy, které naznačují účinnost calcineurinu a léků na bázi lithiové soli.[30]

Ostatní léčiva editovat

  • Uhelný dehet – přestože nebylo prokázáno, že by šampóny s dehtem významně podporovaly rakovinotvorné bujení,[31] je třeba být opatrný, neboť je dehet karcinogenní pro zvířata. Ve větším množství je pak dehet karcinogenní i pro člověka
  • Pimekrolimus – jedná se o krém, který zmírňuje reakci imunitního systému
  • Prednison – jedná se o léčivo podávané ústně, které se však považuje za krajní možnost kvůli velkému množství vedlejších účinků[32]
  • Isotretinoin – používá se jako jedna z posledních možností u těžkých případů. Tento druh léku snižuje činnost mazových žláz, avšak má poměrně silné nežádoucí účinky, a proto je tento druh léčby určen jenom pro pár pacientů, kteří tento druh léčby potřebují.[32]

Výskyt editovat

Seborea postihuje zhruba 1 – 5% světové populace.[33][34][35] Větší závažnost má nemoc ve vlhčích oblastech.[36]

Zatímco seboroická dermatitida u kojenců se obvykle hojí spontánně po několika týdnech, v dospělosti se často vrací. Další vrchol výskytu je mezi dvacátým a třicátým rokem života, častěji u mužů, ale postihuje i ženy, které mívají vážnější příznaky.[35] Ženy jsou postiženy zejména po menopauze. Velmi často je nemoc pozorována u pacientů, jejichž imunitní systém je podstatně oslaben.[37]

Prevence editovat

Seboreji nejde obecně předejít. Pokud je pokožka náchylná k nadměrnému maštění, měla by jí být věnovaná zvláštní pozornost. Pravidelně čistit, ale nevysušovat a naopak ji hydratovat nemastnými krémy, např. s obsahem kolagenu. Vlasové pokožce také velmi pomáhá po umytí vlasů vysušení fénem, aby se zabránilo delšímu působení vody na pokožce, které zvýší její pH a podráždí ji.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Seborrheic dermatitis na anglické Wikipedii.

  1. Avens Publishing Group - Seborrheic Dermatitis and Dandruff: A Comprehensive Review. www.avensonline.org [online]. [cit. 2018-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Welcome - Penn State Health. hmc.pennstatehealth.org [online]. [cit. 2018-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Overview of Dermatitis - Skin Disorders - Merck Manuals Consumer Version. Merck Manuals Consumer Version. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. (anglicky) 
  4. Seborrheic Dermatitis: how to get rid of seborrheic dermatitis |. blog.mamashealth.com [online]. [cit. 2018-08-03]. Dostupné online. 
  5. Seborrheic dermatitis - Symptoms and causes. Mayo Clinic. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. (anglicky) 
  6. DESSINIOTI, C; KATSAMBAS, A. Seborrheic dermatitis: etiology, risk factors, and treatments: facts and controversies.. Clinics in dermatology. Jul–Aug 2013, s. 343–51. DOI 10.1016/j.clindermatol.2013.01.001. PMID 23806151. 
  7. a b Seborrheic Eczema and Crib Cap. Healthline [online]. 2012-08-20 [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b VIKTORINOVÁ, Marie. Seboroická dermatitida. S. 161–166. Medicína pro praxi [2005]. Čís. 4, s. 161–166. Dostupné online. 
  9. a b c What Triggers Seborrheic Dermatitis?. MedicineNet [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c d ZIEVE, David. Seborrheic Dermatits [online]. A.D.A.M., Inc.. Dostupné online. 
  11. a b National Eczema Association [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Seborrheic dermatitis: Overview. www.aad.org [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b Seborrhoeic dermatitis | DermNet NZ. dermnetnz.org [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. VERALDI, Stefano; ANGILERI, Luisa; BARBARESCHI, Mauro. Seborrheic dermatitis and masks. Journal of Cosmetic Dermatology. 2020-08-13. PMID: 32790897 PMCID: PMC7436393. Dostupné online [cit. 2021-03-16]. ISSN 1473-2130. DOI 10.1111/jocd.13669. PMID 32790897. 
  15. A.S, BENU Česká republika. Co je seborea a jak s ní bojovat?. BENU.cz [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  16. SAMPAIO, Ana Luisa Sobral Bittencourt; MAMERI, Ângela Cristina Akel; VARGAS, Thiago Jeunon de Sousa. Seborrheic dermatitis. Anais Brasileiros de Dermatologia. 2011-12, roč. 86, čís. 6, s. 1061–1074. Dostupné online [cit. 2021-03-14]. ISSN 0365-0596. DOI 10.1590/S0365-05962011000600002. (anglicky) 
  17. Which Vitamins Are Best For Seborrheic Dermatitis?. Balmonds [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-25. 
  18. Relationship between diet and seborrheic dermatitis. www.odermatol.com [online]. [cit. 2018]. Dostupné online. 
  19. Seborrheic dermatitis: Etiology, risk factors, and treatments:: Facts and controversies. Clinics in Dermatology. 2013-07-01, roč. 31, čís. 4, s. 343–351. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. ISSN 0738-081X. DOI 10.1016/j.clindermatol.2013.01.001. (anglicky) 
  20. a b OKOKON, Enembe O; VERBEEK, Jos H; RUOTSALAINEN, Jani H. Topical antifungals for seborrhoeic dermatitis. The Cochrane Database of Systematic Reviews. 2015-04-29, čís. 4. PMID: 25933684 PMCID: PMC4448221. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. ISSN 1469-493X. DOI 10.1002/14651858.CD008138.pub2. PMID 25933684. 
  21. BS, David J. Handelsman MB. Androgen Physiology, Pharmacology and Abuse. Příprava vydání Leslie J. De Groot, George Chrousos, Kathleen Dungan, Kenneth R. Feingold, Ashley Grossman, Jerome M. Hershman, Christian Koch. South Dartmouth (MA): MDText.com, Inc. Dostupné online. PMID: 25905231. 
  22. MANLY, B. F. Some examples of double exponential fitness functions. Heredity. 1976-4, roč. 36, čís. 2, s. 229–234. PMID: 1063736. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. ISSN 0018-067X. PMID 1063736. 
  23. a b Drug actions : basic principles and theraputic aspects. Stuttgart: Medpharm Scientific Publishers, 1995. xxi, 799 pages s. Dostupné online. ISBN 0849377749, ISBN 9780849377747. OCLC 28854659 
  24. a b SINGH, S. M.; GAUTHIER, S.; LABRIE, F. Androgen receptor antagonists (antiandrogens): structure-activity relationships. Current Medicinal Chemistry. 2000-2, roč. 7, čís. 2, s. 211–247. PMID: 10637363. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. ISSN 0929-8673. PMID 10637363. 
  25. Pharmacotherapy : a pathophysiologic approach. 7. vyd. New York: McGraw-Hill Medical 1 online resource (xxxii, 2559 pages) s. ISBN 9780071643252, ISBN 0071643257. OCLC 428809407 
  26. Drug therapy in dermatology. New York: Dekker 1 online resource (xiii, 493 pages) s. ISBN 0585353956, ISBN 9780585353951. OCLC 47011250 
  27. The clinical nanomedicine handbook. Boca Raton: [s.n.] 1 online resource s. ISBN 9781439834794, ISBN 1439834792. OCLC 864700281 
  28. Androgens II and Antiandrogens = Androgene II und Antiandrogene. Berlin: [s.n.] 1 online resource s. ISBN 9783642808593, ISBN 364280859X. OCLC 891438893 
  29. JACQUES GROB, MICHEL CASTELAIN, MAR, Jean. Clinical reports: Antiinflammatory properties of cetirizine in a human contact dermatitis model: Clinical evaluation of patch tests is not hampered by antihistamines. Acta Dermato-Venereologica. 1998-04-14, roč. 78, čís. 3, s. 194–197. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. ISSN 0001-5555. DOI 10.1080/000155598441512. 
  30. BASAN, A; LEUCHT, S. Valproate for schizophrenia. Chichester, UK: John Wiley & Sons, Ltd Dostupné online. 
  31. ROELOFZEN, Judith H. J.; ABEN, Katja K. H.; OLDENHOF, Ursula T. H. No increased risk of cancer after coal tar treatment in patients with psoriasis or eczema. The Journal of Investigative Dermatology. 2010-4, roč. 130, čís. 4, s. 953–961. PMID: 20016499. Dostupné online [cit. 2018-08-04]. ISSN 1523-1747. DOI 10.1038/jid.2009.389. PMID 20016499. 
  32. a b GUPTA, A. K.; RICHARDSON, M.; PAQUET, M. Systematic review of oral treatments for seborrheic dermatitis. Journal of the European Academy of Dermatology and Venereology: JEADV. 2014-1, roč. 28, čís. 1, s. 16–26. PMID: 23802806. Dostupné online [cit. 2018-08-04]. ISSN 1468-3083. DOI 10.1111/jdv.12197. PMID 23802806. 
  33. DESSINIOTI, Clio; KATSAMBAS, Andreas. Seborrheic dermatitis: etiology, risk factors, and treatments: facts and controversies. Clinics in Dermatology. 2013-7, roč. 31, čís. 4, s. 343–351. PMID: 23806151. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. ISSN 1879-1131. DOI 10.1016/j.clindermatol.2013.01.001. PMID 23806151. 
  34. CHANDLER., Goldstein, Myrna. Your Best Medicine From Conventional and Complementary Medicine⁰́₄Expert-Endorsed Therapeutic Solutions to Relieve Symptoms and Speed Healing. Emmaus: [s.n.] 1 online resource s. ISBN 9781605296562, ISBN 1605296562. OCLC 910879265 
  35. a b Textbook of aging skin. Berlin: Springer-Verlag 1 online resource (xxxv, 1220 pages) s. ISBN 9783540896562, ISBN 3540896562. OCLC 567359156 
  36. JEANETTE., Jacknin,. Smart medicine for your skin : a comprehensive guide to understanding conventional and alternative therapies to heal common skin problems. New York: Avery xvi, 414 pages s. Dostupné online. ISBN 1583330984, ISBN 9781583330982. OCLC 46660268 
  37. LINHARTOVÁ, Marcela. Seborea: seboroická dermatitida [online]. Lekarna.cz, 2015-02-15 [cit. 2015-11-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

 
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.