Schaffnerova vila
Schaffnerova vila byla rozsáhlá sídelní vila v Ústí nad Labem, která byla postavena v letech 1874 až 1876 v secesním slohu ve Velké hradební ulici, nedaleko hlavního městského náměstí. Stavbu zadal ústecký průmyslník Max Schaffner. Budova byla roku 1959 zbořena a na jejím místě vznikl zdejší Dům kultury.
| Schaffnerova vila | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | novogotika |
| Architekt | Hans Miksch |
| Výstavba | 19. století (1874) |
| Poloha | |
| Adresa | Ústí nad Labem,  Česko |
| Ulice | Velká Hradební |
| Souřadnice | 50°39′44,4″ s. š., 14°2′23,2″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Výstavbu vily, rodinného sídla s kanceláří, na pozemku v ulici Grosse Walstrasse (Velká hradební) zadal okolo roku 1874 Max Schaffner, původem německý ředitel zdejšího chemického závodu Spolek pro chemickou a hutní výrobu (Österreichischer Verein für chemische und metallurgische Production), který po desítky let řídil.[1] V Ústí nad Labem žil od roku 1859, patřil k jedněm z nejbohatších a nejváženějších občanů města. Čtyřpodlažní historizující novogotická stavba realizovaná dle návrhu architekta Hanse Miksche stavitelem Robertem Langsem a dokončená roku 1876 měla bohatě zdobený interiér a fasádu, stala se také jednou z největších a nejlépe situovaných sídelních vil ve městě. Po smrti Maxe Schaffnera roku 1907 si rodina budovu ponechala.[2]
Po záboru Sudet Nacistickým Německem byla vila roku 1939 rodině Schaffnerově zkonfiskována (manžel Schaffnerovy vnučky byl židovského původu) a stavbu pak levně odkoupil nový ústecký starosta Richard Tauche. V období druhé světové války zde sídlil městský úřad.[2][3]
Po osvobození ČSR roku 1945 byl dům vyvlastněn. Po nástupu komunistického režimu v Československu bylo roku 1954 rozhodnuto o demolici vily,[4] ke které došlo až roku 1959. Budova byla odstřelena, na uvolněné parcele vily a zahrady následně vznikla budova městského Domu kultury dokončená roku 1964.[5]
Architektura stavby editovat
Čtyřpodlažní budova byla orientována směrem k centru města. Nesla několik menších balkonů a teras, u střechy byla pak osazena zdobným cimbuřím. Po dokončení skýtala v interiéru bohatou výzdobu, která však byla ve 2. polovině 20. století odstraněna. Levé části průčelí vily dominovala několikametrová hranolová věž. Součástí pozemku stavby byla rovněž rozsáhlá zahrada.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Živá mapa: e-atlas. www.historyofscience.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ a b ÚSTÍ///AUSSIG - architektura na severu Čech. usti-aussig.net [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ KŮS, Ondřej. FOTOGALERIE: Nádhernou Schaffnerovu vilu v centru komunisté zbořili. Ústecký deník. 2009-11-16. Dostupné online [cit. 2024-03-18].
- ↑ DĚJINY MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM. www.usti.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
Literatura editovat
- KAISER, Vladimír a Kristina KAISEROVÁ. Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město, 1995, s. [160af]. ISBN 80-239-3245-4. Dostupné online
- KRÁL, Karel; Zámek v Trmicích a Schaffnerova vila v Ústí nad Labem; in: Kamenná kniha. The Stone Book. Sborník k romantickému historismu - novogotice; Sychrov, Zámek Sychrov, 1997, s. 122-126