Savyon Liebrechtová

Savyon Liebrecht, rodným jménem Sabine Sosnowski (* 1948 v Mnichově, Spolková republika Německo) je izraelská scenáristka, dramatička a spisovatelka, jenž patří v současnosti k nejoblíbenějším izraelským autorům. Velká popularita doma jí vynesla mezi nejprodávanější izraelské spisovatele, v zahraničí je však poměrně neznámá. Kromě povídek a románů je též autorkou filmových scénářů a divadelních her. Obdržela několik cen za literaturu a její dílo vyšlo rovněž v českém překladu. V roce 2001 navštívila Českou republiku jako host Festivalu spisovatelů Praha.

Savyon Liebrechtová
Rodné jménoSabine Sosnowski
Narození1948
Mnichov, SRN
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodila se v roce 1948 v Mnichově jako Sabine Sosnowski – nejstarší dítě polských rodičů, kteří přežili holokaust. V roce 1950 emigrovala s rodiči do Izraele, kde žili v kibucu. Značně komplikovaný vztah s rodiči vyvrcholil jejím odchodem do Londýna. Zde rok studovala žurnalistiku, a s rodiči nemluvila. Po návratu vystudovala na telavivské univerzitě filosofii v kombinaci s anglickou literaturou. Od roku 1971 je vdaná, má dvě děti a žije v Cholonu, poblíž Tel Avivu.

Tvorba editovat

První povídku napsala již v 18 letech. Nakladatelem však byla odmítnuta, a tak psaní opustila. Když jí bylo 35, začala navštěvovat kurz tvůrčího psaní. Krátce nato ji jedno nakladatelství nabídlo uveřejnit sbírku jejích povídek. V současnosti má na svém kontě 8 knih, 5 divadelních her, 3 filmové scénáře a několik seriálových scénářů. Za svou tvorbu obdržela množství ocenění – Altermann Award, Amelia Rosseli Prize, atd. V roce 2009 obdržela rovněž WIZO Prize.

Její dětství bylo poznamenáno rodičovskou zkušeností holocaustu. Ta měla také veliký vliv na její vlastní tvorbu. Vztah s otcem, jehož první manželka i děti zahynuly v koncentračním táboře, byl doprovázen dlouhým otcovým mlčením. Obdobně i její matka o holocaustu nemluvila. Skutečnost, že nevěděla nic o minulosti svých rodičů – kolik bratrů a sester měla její matka; jak se jmenovali sourozenci jejího otce; kterými koncentračními tábory otec prošel; představuje podle ní „historickou mezeru“ v porozumění sobě samé. Mlčení rodičů zapříčiňuje problém se sebeidentifikací. Psaní se stává prostředkem k nalezení a porozumění tomu, kým je.

Dílo editovat

Jablka z pouště editovat

Jde o sbírku 12 povídek publikovanou v Izraeli v letech 1986-1992. Hlavním tématem je zde konflikt dvou generací – rodičů a dětí, nedůvěra mezi Aškenázy a Sefardy, nepochopení mezi muži a ženami.

Divadelní hry editovat

Banalita lásky - divadelní hra, které název parafrázuje název díla Hanny Arendtové - Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla. Drama, které částečně reflektuje příběh židovské filosofky Hanny Arendtové a kontroverzního německého filosofa Martina Heideggera. Hra diskutující o existenci, jazyku, sionismu, nacionalismu, ale též nacismu.

Knihy editovat

  • Koně na dálnici
  • Na tebe mluvím čínsky
  • Pro příběh lásky je třeba konec
  • Ženy z katalogu
  • Muž, žena a muž
  • Tatínkovy ženy

Odkazy editovat

Externí odkazy editovat