Sardština[2], někdy také sardinština[3], je indoevropský jazyk náležící do skupiny jihorománských jazyků. Je rozšířena zejména na Sardinii kde vznikla z latinských základů.

Sardinština (Limba Sarda)
Počet mluvčích1 300 000 (2017)[1]
Písmolatinka
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykItálie (Sardinie)
Kódy
ISO 639-1sc
ISO 639-2srd (B)
srd (T)
ISO 639-3srd
Ethnologuesrd
Wikipedie
https://sc.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Postavení sardštiny na Sardinii (Jazyková mapa)
Dvojjazyčné (dopravní) značení na Sardinii

Vznik jazyka editovat

Sardština je románský jazyk, jenž se nejvíce blíží vulgární latině (ta dala základ všem románským jazykům), což je důsledkem předčasné izolace ostrova od římského impéria, jež ve své době představovalo mimo jiné významný impuls jazykového vývoje. Izolace zabránila kontaktu s dalšími jazyky podobně, jako tomu bylo v případě islandštiny ve vztahu k ostatním skandinávských jazykům. Podle názoru řady jazykovědců tak vývoj sardštinu ponechal na dosti archaické úrovni; někteří sardinští lingvisté však tento názor vyvracejí.

Současnost editovat

Sardštinu v současnosti používá asi 1,2 miliónu osob, zejména žijících na Sardinii, dále pak emigrantů původem ze Sardinie v Itálii a jinde ve světě. Téměř všichni ovládají současně i italštinu. Sardinština se nepoužívá na celém ostrově – vyskytují se zde i jiné románské jazyky a dialekty: sassarština, gallurština (korsický dialekt), tabarština (dialekt ligurštiny) a algerština (z oblasti okolo města Alghero, katalánský dialekt).

Příklady editovat

Číslovky editovat

Sardinsky Česky
unu jeden
duos / duas dva
tres tři
bàttor čtyři
chimbe pět
ses šest
sette sedm
otto osm
noe devět
deghe deset

Vzorový text editovat

Otčenáš (modlitba Páně):

Babbu nostu chi ses me is celus,
santificau siat su nomini tuu,
Bengat a nosu su regnu tuu,
fatta siat sa voluntadi tua,
cummenti in su celu aici in sa terra.
Dona·(no)si oi
su pani nostu fitianu
E perdona·(no)si is depidus nostus
cummenti nosaterus perdonaus
is depidoris nostus,
E no (no)si lassis arrui in tentazioni,
ma libera·(no)si dal mali. Aici siat.

Reference editovat

  1. Dostupné online.
  2. KRAUS, Jiří. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1351-2. Kapitola Stručný přehled jazyků světa, s. 877. 
  3. Kódy jazyků MARC na webu Národní knihovny ČR. www.nkp.cz [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-09. 

Externí odkazy editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sarde na francouzské Wikipedii.