SU-85

sovětský stíhač tanků

SU-85 bylo sovětské samohybné dělo, které vzniklo jako reakce na nástup nové generace německých tanků během druhé světové války. Bylo postaveno na podvozku nejrozšířenějšího sovětského tanku T-34. Jeho dělo ráže 85 mm bylo vhodné pro boj s německými tanky Tiger I a Panther, avšak v boji s nepřátelskou pěchotou se neosvědčilo, protože nemělo kulometnou výzbroj. Oproti svým přímým konkurentům, kterými byly například stroje Hetzer nebo Stug III G, také vynikalo svou rychlostí. Od srpna 1943 do září 1944 bylo vyrobeno 2050 samohybných děl SU-85.

SU-85
Typ vozidlastíhač tanků
Země původuSovětský svaz Sovětský svaz
Historie
Návrh1943
Období výrobysrpen 1943 – září 1944
Vyrobeno kusů2050
Základní charakteristika
Posádka4–5
Délka8,15 m
Šířka3 m
Výška2,50 m
Hmotnost29,6 tun
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování45 mm
Hlavní zbraň85mm kanón D-5T
Sekundární zbraněruční zbraně osádky
Pohon a pohyb
MotorV–2
Síla motoru500 hp (375 kW)
OdpruženíChristie
Max. rychlost55 km/h
Poměr výkon/hmotnost17 hp/t
Dojezd400 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samohybná děla SU-85 byla i ve výzbroji 1. čs. armádního sboru.

Externí odkazy editovat