SMS Hindenburg

německý bitevní křižník třídy Derfflinger

SMS Hindenburg byl poslední německý bitevní křižník, který vstoupil do služby za první světové války. Dostavěn byl roku 1917 jako poslední ze tří bitevních křižníků třídy Derfflinger, nejsilnější třídy německých bitevních křižníků celé války. Pojmenován byl podle generála Paula von Hindenburg, vítěze bitvy u Tannenbergu.

SMS Hindenburg zakotvený ve Scapa Flow
SMS Hindenburg zakotvený ve Scapa Flow
Základní údaje
Vlajka
Typbitevní křižník
Třídatřída Derfflinger
Jméno podlePaul von Hindenburg
Zahájení stavby1913
Spuštěna na vodu1915
Uvedena do služby1917
OsudVe Scapa Flow potopen vlastní posádkou
Takticko-technická data
Výtlak
  • 26 180 t
  • 31 200 t plně naložen
Délka212,8 m
Šířka29 m
Ponor9,57 m
Pohon4 turbínová soustrojí Parsons; 18 kotlů;
95 777 shp
Rychlost26,6 uzlu (49,3 km/h; 30,6 mph)
Dosah6 100 nmi (11 300 km; 7 000 mi) při 12 uzlech (22 km/h; 14 mph)
Posádka44 důstojnků a 1 068 námořníků, 1 390 ve vál. stavu
Pancíř
  • Pás: 300 mm
  • Velitelská věž: 300 mm
  • Paluba: 30 mm
  • Věže: 270 mm
Výzbroj8× 305mm kanón (4×2)
16× 150mm kanón (14×1)
4× 88mm kanón (4×1)
4× 500mm torpédomet

Stavba editovat

 
Spuštění na vodu

Křižník postavila německá loděnice Kaiserliche Werft Wilhelmshaven ve Wilhelmshavenu.

Konstrukce editovat

Hlavní výzbroj křižníku tvořilo osm 305mm kanónů, umístěných ve dvoudělových věžích. Sekundární výzbroj šestácti 150mm kanónů v kasematech doplňovaly ještě čtyři 88mm kanóny. Loď rovněž nesla čtyři pevné torpédomety. Pancéřován byl 300mm pásem na čáře ponoru, samotnou čáru ponoru měl chráněnou 100 mm a palubu od 30 až 80 mm. Dosahoval rychlosti cca 28 uzlů, poháněly ho čtyři šrouby a měl turbíny. Výtlak činil 30 706 tun.

Osudy editovat

 
Vrak lodi před vyzvednutím

SMS Derfflinger se, spolu se sesterskou lodí SMS Lützow a dalšími loďmi, zúčastnily odstřelování anglického pobřeží, bitvy u Dogger Banku a bitvy u Jutska. Naopak Hindenburg, byl do operační služby zařazen teprve roku 1917 a žádných závažnějších námořních se operací nezúčastnil.

Po německé kapitulaci odplul, společně s hlavními sílami císařského námořnictva, do Scapa Flow, kde byly německé válečné lodě internovány s minimální posádkou. Jejich osud se naplnil 21. června 1919, kdy je v tzv. Incidentu ve Scapa Flow potopily vlastní posádky, aby nemohly být předány do rukou vítězných států. Hindenburg se potopil v 17:00, v roce 1930 byl vyzvednut a následně byl jeho vrak sešrotován.

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. 
  • STAFF, Gary. German Battlecruisers of World War One: Their Design, Construction and Operations. Barnsley: Seaforth Publishing, 2014. Dostupné online. ISBN 978-1-59114-191-4. (anglicky) 

Externí odkazy editovat