Wikipedie

Dálnice D4

dálnice (Praha –) Jíloviště – Příbram – Předotice
(přesměrováno z Rychlostní silnice R4)
Tento článek je o dálnici v České republice. O slovenské komunikaci pojednává článek Dálnice D4 (Slovensko).

Dálnice D4 (do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R4[1]), v úsecích spravovaných skrze PPP projekt nazvaná jako Via Salis[2] (Solná cesta), je dálnice vedoucí z Prahy jihozápadním směrem. Trasa sleduje přibližně trasu historické Zlaté stezky a silnice I/4, která spojuje Prahu a západní polovinu Jihočeského kraje. V provozu je 37,2 km mezi Jílovištěm a křižovatkou II/118 poblíž Příbrami a 7 km mezi Miroticemi a křižovatkou Nová Hospoda u Třebkova, celkem tedy 43,931 km[3].

Dálnice D4
Mapa
Základní údaje
ProvozovatelŘeditelství silnic a dálnic
ZačátekPraha
(49°59′12″ s. š., 14°23′50″ v. d.)
KonecPředotice
(49°20′47″ s. š., 14°3′23″ v. d.)
Celková délka84,7 km
    v provozu:43,931 km
    ve výstavbě:31,8 km
    v přípravě:9 km
StátČeskoČesko Česko
Region
  • Hlavní město Praha
  • Středočeský kraj
  • Jihočeský kraj
    • Geodata (OSM)OSM, WMF
    Silnice R4 poblíž Voznice v roce 2011
    Silnice R4 poblíž Voznice v roce 2011
    Objekty na trase
         (1) Zbraslav D0 E50 II101 II102
         (2) Zbraslav-západ
         Most přes údolí potoka (58 m)
         (5) Zbraslav-Baně
        == Hranice mezi hlavní městem Prahou a Středočeským krajem
         Začátek dálnice I4
    (úprava předchozího úseku na dálnici je v přípravě)
         (9) Jíloviště
         Začátek zpoplatněného úseku
          Odpočívka Líšnice
         (14) Řitka
         (18) Mníšek pod Brdy II116
          Odpočívka Mníšek
         (21) Kytín
         (24) Voznice
         Most přes údolí Voznického potoka (270 m)
         (27) Dobříš-sever
          Odpočívka Dobříš
         Most přes železniční trať Praha–Dobříš a II/114 (100 m)
         Most přes Sychrovský potok (54 m)
         (32) Dobříš-jih
          Odpočívka Druhlice
          Odpočívka Skalka
         (41) Drásov I18
         (45) Háje II118 II604
         Konec zpoplatněného úseku
         Provizorní ukončení dálnice I4
         (49) Milín I66
         Ekodukt (40 m)
         Estakáda přes údolí (xx m)
         (54) Těchařovice II604
         Ekodukt (40 m)
        == Hranice mezi Středočeským krajem a Jihočeským krajem
         (63) Lety I19 II604
         Estakáda přes řeku Skalici a železniční trať Zdice–Protivín (xx m)
         Most přes údolí (xx m)
         Odpočívka
         Most přes Rakovický potok (xx m)
         (74) Mirotice II121 II604
         Most přes Lomnici (xx m)
         Provizorní začátek dálnice I4
         Začátek zpoplatněného úseku (jen pro elektronické mýtné)
         Most přes přítok rybníka (68 m)
         (82) Předotice II604
         (84) Nová Hospoda I4 I20 E49 II604
         Konec zpoplatněného úseku (pro elektronické mýtné)
         Konec dálnice I20 E49
    Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
    Některá data mohou pocházet z datové položky.

    Dálnice začíná u výjezdu ze silnice I/4 Jíloviště, protože v úseku mezi Prahou a Jílovištěm, ač je čtyřpruhový, chybí doprovodná komunikace, a proto nemůže být tento úsek zařazen mezi dálnice a zpoplatněn. Povinnost mít platnou dálniční známku či platit elektronické mýtné je tedy až jižněji od Jíloviště, a to v celé trase dálnice. Na druhém nejnovějším úseku mezi Miroticemi a Třebkovem je dálnice D4 zatím nezpoplatněná dálniční známkou. Dálnice končí v mimoúrovňové křižovatce se silnicí I/20. Hlavní směr pokračuje dále na České Budějovice po silnici pro motorová vozidla I/20.

    Historie editovat

    Budování dálnice D4 probíhalo ve směru od Prahy a po prvním úseku se mohli řidiči svézt v roce 1971. Byl to tehdy poměrně krátký úsek silnice, který spojil Jíloviště a okraj Řitky, vybudovaný v zářezu krajiny podbrdských lesů. Navazující obchvat Řitky, který obci značně ulehčil a přetnul okolní pole, se otevřel v roce 1978.

    Jižním směrem se pokračovalo ke konci 70. let. Roku 1980 byl otevřen 3,2 km dlouhý úsek z Mníšku pod Brdy do Kytína, téhož roku ještě i navazující úsek vedený zářezem v místních lesích z Kytína do Voznice a navazující most přes údolí ve Voznici dlouhý 252 m. Obchvat Obořiště, který byl další stavbou, předanou do užívání roku 1980, značně ulehčil této obci a odvedl dopravu na novou komunikaci. Trasa nových úseků byla vedena mnohdy ve směru původní komunikace, která byla několikrát přerušena, a dokonce musela být v několika místech i odstraněna a její torzo je stále dobře patrné například ve směru mezi Voznicí a Kytínem.

    V letech 1981 a 1982 byly propojeny stávající úseky u Řitky a Mníšku pod Brdy spojovacími částmi, čímž vznikl souvislý úsek dálnice od Jíloviště až po Voznici. Na obchvat Obořiště navázal obchvat Dlouhé Lhoty.

    V roce 1983 byl automobilistům zprovozněn úsek Dobříš – Obořiště a rovněž úsek z Dobříše až k Voznici, takže byla dálnice prodloužena dále na jih a propojena v jedinou část. V okolí Dobříše byla dálnice vybudována v těsné blízkosti Staré Huti, kde byla vystavěna protihluková stěna. Další prodloužení ke Skalce bylo dobudováno v letech 1988 a 1989, dálnice zde umožnila sjezd na Příbram a Dubenec.

    V roce 2005 byla zahájena stavba přibližně 800 m dlouhého úseku s mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí I/20 Nová Hospoda u Třebkova; ke zprovoznění úseku došlo 19. listopadu 2007. Dálnice D4 zde plynule navazuje na čtyřpruhovou silnici I/20.[4] Severně navazující úsek D4 o délce 5,9 km mezi Miroticemi a Třebkovem byl stavěn od roku 2008, slavnostní otevření proběhlo 16. září 2010 a pro veřejnost byl zprůjezdněn o den později.[5][6]

    Dne 4. října 2017 byl otevřen 4788 m dlouhý úsek mezi Skalkou a křižovatkou se silnicí II/118, sloužící jako obchvat obce Dubenec.[7] Jde o jižní úsek nejdelší části této dálnice. Stavební povolení na něj bylo vydáno v roce 2012 a po zpracování podrobné dokumentace byla v dubnu 2015 zahájena stavba.[8] Celková cena bez DPH dle smlouvy činí 417,5 milionu Kč.[9] Zhotovitelem byla firma Skanska, celková plocha vozovek činí 104 500 m².[7]

    Výhled editovat

    Některé následující úseky dálnice je nutné dobudovat. Přestože se výstavba v 90. letech zastavila, v prvním desetiletí 21. století se začalo budovat u Písku, a to hlavně s cílem vytvořit moderní přivaděč ve směru na Prahu a nahradit nebezpečnou dvojitou křižovatku silnic první třídy u Nové Hospody.

    Jako dálnice není označen úsek Praha–Jíloviště kvůli neexistenci doprovodné komunikace. Tato komunikace se připravuje.

    Úseky v realizaci od června 2021:

    • Křižovatka se silnicí II/118 – Milín (5 460 m)
      V provozu v polovičním profilu, součástí je obchvat Milína a mimoúrovňová křižovatka se silnicí I/66 Milín – Příbram.
      V červnu 2010 bylo vydáno územní rozhodnutí, stavební povolení bylo vydáno v říjnu 2019.[10]
    • Milín – Lety (součástí úseku je obchvat Chraštiček a Zalužan, 11 600 m)
      Územní rozhodnutí vydáno v roce 2007. V březnu 2014 bylo vydáno stavební povolení na stavební objekt SO202 – Most přes biokoridor a místní komunikaci do Mýšlovic v km 2,006. Dne 20. února 2020 zpětvzetí odvolání proti ÚR, následně dne 13. srpna 2020 vydáno poslední stavební povolení k této stavbě.[11]
    • Lety – Čimelice (mimoúrovňová křižovatka se silnicí I. třídy I/19 u Let, 2 590 m)
      Územní rozhodnutí bylo vydáno v dubnu 2007, v roce 2008 byly zahájeny výkupy pozemků, v roce 2009 byla zadána k vyhotovení dokumentace pro zadání stavby (DZS). Stavební povolení bylo vydáno v dubnu 2012.[12] Úsek má stát necelých 563 milionů korun.[13]
    • Čimelice – Mirotice (obchvat Čimelic, 8 460 m)
      Územní rozhodnutí bylo vydáno Městským úřadem v Miroticích 6. března 2009.[14]
    • Mirotice, rozšíření (obchvat Mirotic, 3 645 m)
      Obchvat je v provozu v polovičním profilu od roku 1985 včetně mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/121 Mirotice – Milevsko.[15]

    Jihočeský kraj byl pověřen Ministerstvem pro místní rozvoj, aby vytvořil studii účelnosti prodloužení dálnice D4 z Nové Hospody do Strakonic, kde by navázal na čtyřpruhový obchvat podle návrhu nového územního plánu města Strakonice.[16][17] V rámci přípravy novelizace (2009) kategorizace silniční a dálniční sítě ČR do roku 2040 nebyla prokázána potřeba vybudovat úsek silnice I/4 v úseku Nová Hospoda – Strakonice ve čtyřpruhovém šířkovém uspořádání. Na závěrečném jednání pracovní skupiny dne 1. 12. 2010 byl přijat většinový názor, že v současné době není účelné řešit přestavbu silnice I/4 v tomto úseku v parametrech čtyřpruhové silnice.

    PPP editovat

    Na přelomu let 2015 a 2016 se objevily informace, že by se chybějící úseky mezi silnicí II/118 a Miroticemi mohly dobudovat formou PPP projektu.[18]

    První výběrové řízení na poradce pro PPP zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ve druhém bylo v roce 2017 vybráno sdružení firem White&Case, Česká spořitelna a Obermeyer Helika[19]. Ke konci roku 2018 se o dostavbu přihlásilo sedm firem, ze kterých MD vybralo čtyři. Stavba dostala v listopadu 2018 zelené razítko EIA, vykupují se také poslední pozemky. Stavba všech úseků najednou formou PPP začala v roce 2021. V únoru po schválení smlouvy poslaneckou sněmovnou uzavřela vláda smlouvu o výstavbě a údržbě dálnice D4 s francouzským konsorciem DIVia (skupiny Vinci a Meridiam Investments). Výstavbu dálnice zajistí stavební firma Eurovia, zahájení stavby proběhlo 7. června 2021, dokončena má být v říjnu 2024.[20][21][22]

    DIVia D4, s.r.o. je přejmenována na ViaSalis, s.r.o.

    ViaSalis s.r.o. přebrala kontrolu nad dostavěnými úseky (Skalka – Háje a Mirotice – Krašovice včetně úseku silnice I/20) 1. července 2021[23][24]. Části dálnice D4 a silnice I/20, které spadají do tohoto projektu byly označeny jako Via Salis[2]. Název doslova znamená "Solná cesta".

    Stavba formou PPP je výhodnější v tom, že je samotná stavba rychlejší. Vítězná firma bude dálnici D4 spravovat následujících 25 let po dokončení.

     
    Úsek S9 nedaleko Zbenic ve výstavbě (léto 2022)

    Přehled úseků editovat

    Číslo Úsek Délka Kategorie Zahájení
    výstavby     		Uvedení
    do provozu     		Prohlášení za dálnici Křižovatky
    Praha – Jíloviště 9 km S24,5/100 plánováno 2025 Jíloviště
    Jíloviště – Varadov 2 km S24,5/100 1969 1971 2016
    Řitka, obchvat 4,2 km S24,5/100 1971 1978 2016 Řitka
    Řitka – Mníšek pod Brdy 3,1 km S24,5/100 1978 1982 2016 Mníšek pod Brdy
    Mníšek pod Brdy – Kytín 3,1 km S24,5/100 1976 1980 2016 Kytín
    Kytín – Voznice 3,5 km S24,5/100 1975 1981 2016 Voznice
    Voznice – Kodetka 2,1 km S24,5/100 1980 1986 2016 Dobříš-sever
    Dobříš, přeložka 3,2 km S24,5/100 1982 1986 2016
    Dobříš – Obořiště 2,8 km S24,5/100 1978 1983 2016 Dobříš-jih
    Obořiště, přeložka 3,7 km S24,5/100 1977 1980 2016
    Dlouhá Lhota, přeložka 2,9 km S24,5/100 1979 1981 2016
    Dlouhá Lhota – Skalka 1,8 km R24,5/100 1986 1989 2016 Skalka
    S7 Skalka – II/118 4,8 km R22,5/80 04/2015 10/2017[9] Háje
    S8 II/118 – Milín 5,5 km D25,5/100 06/2021 plánováno 12/2024[10] Milín
    S9 Milín – Lety 11,6 km D25,5/120 06/2021 plánováno 12/2024[11] Těchařovice
    C11 Lety – Čimelice 2,6 km D25,5/100 06/2021 plánováno 12/2024[12] Lety
    C12 Čimelice – Mirotice 8,5 km D25,5/100 06/2021 plánováno 12/2024[14]
    C13 Mirotice, rozšíření 3,6 km D25,5/100 06/2021 plánováno 12/2024[15] Mirotice
    C14 Mirotice – Třebkov 5,9 km R22,5/100 01/2008 09/2010[6] 2016 Radobytce (dočasná)
    Předotice
    křiž. I/20 × D4 Nová Hospoda 0,8 km R22,5/100 09/2005 11/2007 2016 Nová Hospoda

    Autobusové zastávky editovat

     
    Autobusová zastávka „Klínec, škola“

    V době, kdy se začalo uvažovat o překategorizování rychlostní silnice I/4 na dálnici D4, se diskutovaným problémem staly zastávky regionální autobusové dopravy, umístěné přímo na komunikaci, a též přechod pro chodce na Zbraslavi u Baní v km 4,5 a parametry některých nájezdů a výjezdů. Podle původních plánů měl být zrušen i nájezd na silnici pod všenorským mostem v Jílovišti a zrušeny autobusové zastávky, proti čemuž se zvedl odpor dotčených obcí. Ministr dopravy Dan Ťok v roce 2017 přislíbil, že autobusové zastávky zůstanou zachovány, zvýší se ale jejich bezpečnost, a zachován zůstane i nájezd v Jílovišti. Co se týče úseku mezi Pražským okruhem a koncem Jíloviště, ministr zvažoval, zda to bude dálnice s výjimkou, anebo to bude komunikace první třídy, pro niž nebude nutno řešit výjimku. Starosta Jíloviště Vladimír Dlouhý namítl, že silnice stejně není technicky uzpůsobena k tomu, aby se po ní jezdilo rychlostí 130 kilometrů v hodině. Za šťastný nápad starostové nepovažovali ani případné vybudování doprovodné komunikace z Jíloviště na Zbraslav, kvůli které by se musel vykácet velký kus lesa. Dálnice v Česku ale musí podle současných předpisů doprovodnou silnici mít.[25]

    Autobusové zastávky leží u obcí Jíloviště, Trnová, Klínec, Líšnice a Řitka. Od 1. ledna 2016 se většina z nich (s výjimkou Jíloviště) ocitla na dálnici.[26] Nejsou přitom od hlavní vozovky odděleny a nejsou ani vybaveny odpovídajícími odbočovacími a připojovacími pruhy. Situací se zabývala například studie PUDIS z roku 2017. Ta navrhovala vymístění autobusových zastávek z dálnice a alternativní vedení PID se zastávkami mimo dálnici, s vybudováním doprovodné komunikace III. třídy mezi Jílovištěm a Baněmi. Podle návrhu měly být po dálnici vedeny tři expresní linky PID, pracovně označené EX1 až EX3 (se zajížděním do přestupních bodů Zbraslavské náměstí, Jíloviště a Řitka), a přes obce pak navazující linky překryvné obslužné.[27] V roce 2019 si ŘSD objednalo u společnosti Sagasta sociologický průzkum, na němž se podílelo i ČVUT, a který byl údajně zaměřen na zjišťování spokojenosti obyvatel se stávajícím stavem dopravní obslužnosti veřejnou dopravou.[26][28] Starostka Klínce situaci podala tak, že ŘSD obci vyhrožuje tím, že zastávky zruší, protože jiné řešení zatím nevymyslelo.[28] ROPID trvá na požadavku, aby měly současné autobusové linky směrem do Mníšku pod Brdy i nadále možnost zastavovat na území dotčených obcí a zároveň aby netrvala cesta mezi Prahou a Mníškem déle než dosud, a to jednak kvůli časové konkurenceschopnosti vůči individuální dopravě, jednak kvůli finančním nárokům na provoz těchto linek.[28]

    Galerie editovat

    •  
      Úsek nedaleko Voznice, v roce 2009 ještě jako R4
    •  
      Úsek poblíž Předotic v roce 2004
    •  
      R4 nedaleko Voznice v roce 2011
    •  
      R4 u Dlouhé Lhoty v roce 2011

    Odkazy editovat

    Reference editovat

    1. ↑ Nové pojetí dálniční sítě. www.mdcr.cz [online]. [cit. 05-01-2016]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-02-2016. 
    2. ↑ a b Webová stránka Via Salis
    3. ↑ Ředitelství silnic a dálnic: Délky a další data komunikací. 1. ledna 2024. Dostupné online. [cit. 2024-03-12]
    4. ↑ Rychlostní silnice R4 [online]. Ceskedalnice.cz [cit. 2010-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-16. 
    5. ↑ Slavnostně otevřeli 6 kilometrů R4, další úsek se odkládá na neurčito. ČT24 [online]. Česká televize, 2010-09-16 [cit. 2010-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-09-18. 
    6. ↑ a b R4 Mirotice-Třebkov [online]. ŘSD, rev. 2016-12 [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. 
    7. ↑ a b ŠINDELÁŘ, Jan. Dálnice D4 je ode dneška o pět kilometrů delší, míjí Dubenec. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2017-10-04 [cit. 2017-10-04]. Dostupné online. 
    8. ↑ Ředitelství silnic a dálnic zahajuje výstavbu rychlostní silnice R4 Skalka - křižovatka II/118 [online]. ŘSD, 2015-04-01 [cit. 2015-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-09. 
    9. ↑ a b D4 Skalka–křižovatka II/118 [online]. ŘSD, rev. 2017-10 [cit. 2021-08-10]. Dostupné online. 
    10. ↑ a b Dálnice D4 Háje–Milín [online]. ŘSD, rev. 2022-01 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. 
    11. ↑ a b Dálnice D4 Milín–Lety [online]. ŘSD, rev. 2022-01 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. 
    12. ↑ a b Dálnice D4 Lety–Čimelice [online]. ŘSD, rev. 2022-12 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. 
    13. ↑ Rozpočet SFDI 2013
    14. ↑ a b Dálnice D4 Čimelice–Mirotice [online]. ŘSD, rev. 2022-01 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. 
    15. ↑ a b Dálnice D4 Mirotice, rozšíření [online]. ŘSD, rev. 2022-01 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. 
    16. ↑ Politika územního rozvoje České republiky 2008 (strana 55, koridor S3) [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [cit. 2010-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-21. 
    17. ↑ Návrh nového územního plánu Strakonice [online]. [cit. 2010-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-03. 
    18. ↑ SÚRA, Jan. Dálnice v rukou soukromníků. Vláda zkusí píseckou D4 dostavět modelem PPP. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-01-13 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. 
    19. ↑ čtk. Nový poradce pro dostavbu dálnice D4. Ministerstvo mu vyplatí 26 milionů. Euro.cz [online]. 2017-08-01 [cit. 2017-08-03]. Dostupné online. 
    20. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. První dálniční projekt PPP má vítěze. Dálnici D4 postaví Eurovia. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2020-12-09 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. ISSN 2570-7868. 
    21. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Podepsáno, dálnici D4 dostaví francouzské sdružení. Další PPP projekt nechá Havlíček na nové vládě. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2021-02-15 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. ISSN 2570-7868. 
    22. ↑ čtk. Stavba dálnice D4 formou PPP je podepsána, stavět se začne v březnu. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2021-02-15 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. 
    23. ↑ Koncesionářská smlouva PPP
    24. ↑ Stránka PPP projektu
    25. ↑ Ze strakonické možná dálnice nebude. Jíloviště trvá na zachování nájezdu i zastávek, Ťok souhlasí. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-07-18 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 
    26. ↑ a b Pavel Weikert: Čtyři roky „bezpráví“. Spor o autobusové zastávky na dálnici jde do finále, Euro.cz, 9. 1. 2020
    27. ↑ D4 SOKP – Řitka, technická studie 2017, PUDIS, pdf prezentace
    28. ↑ a b c Filip Jaroševský: Mezi Prahou a Dobříší možná přestěhují zastávky do obcí, Metro.cz, 25. 1. 2020

    Externí odkazy editovat

    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dálnice_D4&oldid=23800983“