Rybnický rajon
Rybnický rajon (rusky Рыбницкий район, ukrajinsky Рибницький район, moldavsky Районул Рыбница/Raionul Rîbnița) je jeden ze sedmi správních celků mezinárodně neuznané Podněsterské moldavské republiky. Administrativním centrem je město Rybnica. Rajon sousedí na severu a jihu s Kamenským a Dubossarkým rajonem Podněstří, na východě s Ukrajinou, západní hranici s Moldavskem tvoří řeka Dněstr. Rozloha rajonu činí 850,2 km². Z pohledu Moldavska, jehož je de iure území součástí, Rybnický rajon jako samostatná správní jednotka neexistuje, ale jedná se o součást Autonomní územně správní jednotky se zvláštním statusem Podněstří.
Obyvatelstvo editovat
Dle sčítání lidu z roku 2004 žije na území Rybnického rajonu 82 699 obyvatel, z toho 45 % Ukrajinců, 30 % Moldavanů, 17 % Rusů, 0,6 % Poláků a 0,6 % Židů.
Obce editovat
Rybnický rajon tvoří město Rybnica a 47 obcí, které jsou po správou 22 selsovětů (místních rad):
- Andrejevka (Андреевка, Andreevca)
- Pykalovo
- Šmalena
- Beloči (Белочи, Beloci)
- Bolšoj Molokiš (Большой Молокиш, Molochişul Mare)
- Brošťany (Броштяны, Broşteni)
- Butučany (Бутучаны, Butuceni)
- Garaba (Гараба, Haraba)
- Gidirim (Гидирим, Ghidirim)
- Jeržovo (Ержово, Hîrjău)
- Novaja Michajlovka
- Saraceja
- Kolbasna (Колбасна, Cobasna)
- Suchaja Rytnica
- Železniční stanice Kolbasna
- Krasněňkoje (Красненькое, Crasnencoe)
- Dimitrova
- Ivanovka
- Lenino (Ленино, Lenin)
- Pěrvomajsk
- Poběda
- Stanislavka
- Michajlovka (Михайловка, Mihailovca)
- Mokra (Мокра, Mocra)
- Bessarabka
- Ševčenko
- Zaporožec
- Ploť (Плоть, Plopi)
- Popenki (Попенки, Popencu)
- Kirovo
- Vladimirovka
- Zozuljany
- Sovětskoje (Советское, Sovetscoe)
- Vasiljevka
- Strojency (Строенцы, Stroieşti)
- Ulma (Ульма, Ulmu)
- Malaja Ulma
- Lysaja Gora
- Vadul-Turkuluj (Вадул-Туркулуй, Vadul Turcului)
- Malyj Molokiš
- Voronkovo (Воронково, Vărăncău)
- Buski
- Geršunovka
- Vychvatincy (Выхватинцы, Ofatinţi)
- Novaja Žizň
- Žura (Жура, Jura)
- Poznámka: České přepisy jmen obcí vycházejí z ruských názvů. Dle podněsterských zákonů mají status oficiálních názvů jména obcí v ruštině, ukrajinštině a moldavštině psané cyrilicí, podle moldavských zákonů jsou oficiální názvy pouze v moldavštině psané latinkou. U sídel selsovětů jsou v závorce uvedeny názvy v ruštině a moldavštině psané latinkou.