Rumunské námořnictvo

námořní složka ozbrojených sil Rumunska

Rumunské loďstvo tvoří námořní složku ozbrojených sil Rumunska. Dělí se na námořnictvo a dunajskou flotilu. Oficiálně založeno bylo v roce 1860. Dnes ho tvoří cca 6900 osob.[1] Velení námořnictva sídlí v přístavu Constanta. Ten je zároveň základnou říční flotily.[1] Hlavní síly námořnictva tvoří tři fregaty, 7 korvet, 5 minolovek a řada hlídkových plavidel. Dunajská flotila provozuje monitory, dělové a hlídkové čluny.

Rumunské námořnictvo
Vlajka rumunského námořnictva
Vlajka rumunského námořnictva
ZeměRumunskoRumunsko Rumunsko
Velikost3 fregaty
7 korvet
3 rychlé hlídkové čluny
6 minolovek / minonosek
Nadřazené jednotkyOzbrojené síly Rumunska

Historie editovat

 
Přístav Constanta za druhé světové války

Druhá světová válka editovat

Rumunské námořnictvo se účastnilo druhé světové války na straně Osy. V té době se dělilo na námořní divizi a dunajskou říční flotilu. V době vypuknutí války mělo námořnictvo okolo 40 válečných lodí, z toho 17 říčních (celkem 7 říčních monitorů, často pocházejících z dob Rakouska-Uherska). Námořní síly mohly nasadit čtyři torpédoborce tříd Mărăşti a Regele Ferdinand, ponorku Delfinul, tří korvety, tří dělové čluny, tří torpédové čluny a minonosku Amiral Murgescu.[1] Během války je posílilo několik nových lodí, například dvě ponorky a šest torpédových člunů. Oproti sovětskému námořnictvu byly rumunské síly velmi slabé a proto se rumunské námořnictvo za války soustředilo na doprovod konvojů, minové operace a pobřežní obranu.[1] V srpnu 1944 rumunské námořnictvo disponovalo 54 plavidly na Černém moři (z toho 25 pomocných) a 137 plavidly na Dunaji (z toho 100 pomocných).[1] Po podepsání příměří v roce 1944 museli Rumuni odevzdat své lodě Sovětskému svazu.

Studená válka editovat

V poválečném období se Rumunsko orientovalo na Sovětský svaz a získávalo z něj i zbraně. Po válce byly až na výjimky postupně vráceny roku 1944 odevzdané rumunské válečné lodě. V šedesátých letech došlo k vyřazení torpédoborců. Nový torpédoborec Mărășești rumunské námořnictvo získalo v roce 1985 vlastní výstavbou. Fakticky se ale jedná spíše o fregatu, neboť loď byla odlišně kategorizována z prestižních důvodů.

Současnost editovat

Rumunské námořnictvo se podílí na mezinárodních misích. Fregata Regele Ferdinand se například roku 2012 zapojila do protipirátské Operace Atalanta.[2]

Složení editovat

Fregaty editovat

 
Fregata Mărășești

Korvety editovat

 
Korveta Admiral Petre Bărbuneanu
 
Korveta Contra-Amiral Eustațiu Sebastian

Rychlé hlídkové čluny editovat

Ponorky editovat

Minolovky a minonosky editovat

 
Mircea
  • Třída Sandown – minolovky
    • Sublocotenent Ion Ghiculescu (M-270)
  • Třída Lt. Remus Lepri – minolovky
    • Lt. Remus Lepri (DM-24)
    • Lt. Lupu Dinescu (DM-25)
    • Lt. Dimitrie Nicolescu (DM-29)
    • SLt. Alexandru Axente (DM-30)

Pomocné lodě editovat

Říční flotila editovat

 
Říční monitor

Monitory editovat

Dělové čluny editovat

  • Třída Brutar
    • Rahova (F-176)
    • Opanez (F-177)
    • Smârdan (F-178)
    • Posada (F-179)
    • Rovine (F-180)

Hlídkové čluny editovat

Letecká technika editovat

Rumunské námořnictvo disponuje třemi vrtulníky IAR 330[3] v navalizované variantě IAR 330 Naval.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e f Romania [online]. European Defence Information [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Romanian Navy frigate ROS REGELE FERDINAND joins EU NAVFOR [online]. EU NAVFOR Somalia, rev. 2012-10-01 [cit. 2013-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-30. (anglicky) 
  3. HOYLE, Craig, Daria Glazunova, Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, Antoine Farard. World Air Forces 2018 [online]. London: Flightglobal, December 2017. S. 27. Formát PDF. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat