Rudomořský rift
Rudomořský rift nebo Rudomořská příkopová propadlina je rozšiřující se příkop mezi dvěma vzdalujícími se tektonickými deskami: Arabskou a Núbijskou (Africkou). Příkop je vyplněn Rudým mořem po celé délce od Suezského zálivu až po Adenský záliv. V prostoru Akabského zálivu na něj navazuje Levantský rift. Rudomořský příkop dosahuje hloubky přes 2300 m (proláklina Suakin). Po obou stranách je lemován horskými pásmy s nadmořskou výškou přesahující 2000 m; nejvyšší horou je Nabí Šu'ajb (3666 m) na Arabském poloostrově.
| Rudomořský rift | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 3666 m n. m. (Nabí Šu'ajb) |
| Délka | 2200 km |
| Šířka | 350 km |
| Nadřazená jednotka | Velká příkopová propadlina |
| Sousední jednotky | Núbijská deska, Levantský rift, Arabská deska, Východoafrický rift |
| Světadíl | Afrika, Asie |
| Stát |  Džibutsko Eritrea Súdán Egypt Saúdská Arábie Jemen |
 Schematická mapa Rudomořského a Východoafrického riftu | |
 | |
| Povodí | Rudé moře |
| Souřadnice | 21° s. š., 38° v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Součástí riftové zóny je ostrov Tajr, tvořený stejnojmenným čedičovým stratovulkánem severozápadně od průlivu Bab-al-Mandab, zhruba uprostřed mezi Jemenem a Eritreou. Sopka vybuchla 30. září 2007 po 124 letech spánku.
V Rudomořském příkopu byly objeveny první známé horké hydrotermální průduchy objevené na mořském dně. Od roku 1949 do 60. let 20. století zde průzkumníci opakovaně potvrdili solanku o teplotě 60° a bahno se stopami kovů. Horký roztok proudil z aktivního zlomu pod mořským dnem.[1]
Související články editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Red Sea Rift na anglické Wikipedii.
- ↑ Degens, Egon T. (ed.), 1969, Hot Brines and Recent Heavy Metal Deposits in the Red Sea, 600 pp, Springer-Verlag