Rouskový pyl
Rouskový pyl (také známý jako včelí květový pyl), je pyl, který včely sbírají z květů a přinášejí ho na svých zadních nožičkách do úlu. Rousky pylu následně ukládají do buněk, kde pyl fermentuje a transformuje se na pergu (fermentovaný pyl).[1]
| Rouskový pyl | |
|---|---|
 Hrudky včelího květového pylu | |
| Základní informace | |
| Kategorie | včelí produkt |
| Tvar | hrudky, kuličky |
| Tvůrce | včela medonosná |
| Nutriční hodnoty (100 g) | |
| Bílkoviny | 20-50 g |
| Tuky | 3-14 g |
| Sacharidy | 25-48 g |
| Složení | |
| pyl, med a nektar | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Proces vzniku editovat
Včela přelétává z květu na květ. Na její chlupaté tělo se nachytá pyl. Za letu jej včela nohami otírá a formuje do rousek na zadním páru nohou. Aby vytvořila jeden pár rousků, musí včela obletět přibližně 80 květů. Vždy navštěvuje květy téhož druhu rostlin - díky tomu je opyluje tím správným pylem. Podle barvy rousků lze určit, kterou rostlinu včela navštěvovala.
Získávání rouskového pylu editovat
Do česna se umístí tzv. pylochytová mřížka. Včely jí musí prolézt a přitom ztratí pylové rousky. Včelař je odebírá jednou denně z nádoby pod pylochytem. Po pár dnech se však včely naučí pylochytem prolézat bez ztráty rousek. I tak se pylochyt umísťuje do jednoho úlu nejdéle na 2-3 dny, aby nebylo včelstvo ohroženo nedostatkem bílkovin. Odebraný pyl se suší nebo zmrazí. Sušením se snižuje stravitelnost pylu pro člověka. Taktéž lze pyl smíchat s medem.
Význam pro včelstvo editovat
Pyl ve formě pergy (fermentovaný pyl) je pro včelstvo kriticky důležitá surovina, protože ji používají ke krmení anebo k tvorbě výživných směsí (mateři kašičky) svých larev. Kromě krmení starších larev je pyl nezbytný i pro výživu dospělých včel. Vylíhnutá mlaďuška nemá funkční hltanové žlázy, nezbytné pro produkci mateří kašičky. Proto prvních pár dní vykonává práci uklízečky buněk a přitom konzumuje pyl. Z tohoto důvodu je perga označována jako včelí chléb. Včelstvu se může odebrat nejvýše 30 % pylových zásob, jinak by příliš zesláblo. Při akutním nedostatku pylu v přírodě, anebo neodborným zásahem včelaře, může včelstvo uhynout. Délka života včely létavky je 6 týdnů a nastane-li situace, že včelstvo nemá dostatek pylových zásob, pak neplodí, postupně slábne až uhyne stářím. Za příznivých podmínek včelí královna může naklást denně i 2000 vajíček.
Význam pro člověka editovat
V moderní medicíně většina včelích produktů (med, pyl, propolis, mateří kašička) naráží na své limity a nelze je označit jako léčiva. Neexistují totiž klinické testy, které nelze provést z důvodů, že složení včelích produktů není konstantní, ale závisí na lokalitě, ročním období, počasí, kondici včelstva a mnoha dalších faktorech. Pro lidské využití látek v pylu obsažených je před jeho konzumací potřeba vrchní vrstvu narušit, nejlépe nabobtnáním. Obal pylového zrna je velmi odolný. Obecně zdravotní účinky jsou definovány následovně: "Pyl je využíván sportovci jako doplněk stravy pro vysoký obsah vitamínů, minerálů, stopových prvků a cenných bílkovin. Některými autory je doporučován jako podpůrný prostředek při onemocnění nebo oslabení organismu. Z pylu se vyrábějí preparáty využívané k léčbě alergií. Léčba konzumací se zkoumá a ověřuje." [2][3]
Složení editovat
Bílkoviny-22 %, voda-16 %, sporopolenin (obal pylových zrn)-15 %, sacharóza-11 %, tuky-7 %, popeloviny-6 %, fruktóza-5 %, celulóza-5 %, glukóza-4 %, škrob-2 %, ostatní-3 %. Složení pylu závisí na druhu rostliny, rozdíly jsou běžně i v řádu 7-násobků. Pyl je bohatý na vitamíny, minerály a stopové prvky.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ. Perga – včelí zlato - Český svaz včelařů. www.vcelarstvi.cz [online]. [cit. 2024-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Pyl. www.vcelky.cz [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
- ↑ SAMLEKOVÁ, Zuzana. Přírodní síla včelích produktů - I. časopis Včelařství. 2019, roč. 2019.
Litaratura editovat
- SCHROEDER, Annette. Síla včelích produktů - Med, pyl a propolis. 1. vyd. [s.l.]: Brázda, 2023. 144 s. ISBN 978-80-209-0475-1.
- TAUTZ, Jürgen. Fenomen Pszczół miodnych. 1. vyd. Łódź: Galaktyka Sp. z o.o, 2008. ISBN 978-83-7579-040-5. (polsky)
- DEMIANOVICZ, A. Hodowla pszczół. 1. vyd: Pańswowe wydawnictwo rolnicze i leśne, Warszawa, 1957. (polsky)
- BERÁNEK, Vladimír. Včelářská encyklopedie. 2. vyd: Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1953.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rouskový pyl na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo pyl ve Wikislovníku
