Rossi X-ray Timing Explorer

RXTE
Jiné názvy	Rossi X-ray Timing Explorer; Explorer 69
COSPAR	1995-074A
Katalogové číslo	23757
Start	30. prosince 1995
Kosmodrom	Cape Canaveral LC-17A
Nosná raketa	Delta II 7920-10
Stav objektu	aktivní
Trvání mise	28 let a 116 dní
Provozovatel	NASA - GSFC
Výrobce	NASA - GSFC
Druh	Rentgenový teleskop
Program	Program Explorer
Hmotnost	vzletová 3200 kg
Parametry dráhy
Epocha	09-07-12.41
Apogeum	489 km
Perigeum	479 km
Sklon dráhy	22,98°
Doba oběhu	94,28 minut
Aktuální pozice	heavens above
Oficiální web	Domovská stránka
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rossi X-ray Timing Explorer neboli RXTE je rentgenový teleskop určený k mapování časové struktury kosmických zdrojů rentgenového záření, jako jsou černé díry, neutronové hvězdy, rentgenové pulsary a rentgenové dvojhvězdy.

Start se konal 30. prosince 1995 ve 13:48:00 UTC na odpalovacím komplexu 17 na Mysu Canaveral. Pro vynesení byla použita nosná raketa Delta II typ 7920-10. Oběžná dráha byla zpočátku ve výšce 565×585 km se sklonem 22,99° a dobou oběhu 96,18 minu. Po více než čtrnácti letech činnosti oběžná dráha klesla na 476×489 km a doba oběhu se zkrátila na 94 minut (údaje z června 2010^[1]).

Data získaná RXTE posloužila jako podklad pro více než 1400 vědeckých prací a mimo jiné poskytla důkaz existence Lensova-Thirringova jevu (také zvaný strhávání časoprostoru), jenž byl předpovězen obecnou teorií relativity ^[2].

Přístrojové vybavení editovat

Přístroj PCA

All-Sky Monitor (ASM) editovat

ASM je určen ke sledování celé oblohy v rentgenové části spektra. Slouží jako detektor náhlých rentgenových záblesků i pro dlouhodobé sledování.

Energetické rozpětí: 2 - 10 keV
Časové rozlišení: 70% oblohy za 90 minut (jeden oběh)
Prostorové rozlišení: 3' × 15' (7,6 × 38 cm)
Sběrná oblast: 90 cm²
Detektor: Xenonový proporcionální počítač
Citlivost: 30 mCrab ^{[poznámka 1]}

Proportional Counter Array (PCA) editovat

PCA je pole proporcionálních počítačů s celkovou sběrnou plochou 6500 cm².

Energetické rozpětí:2 - 60 keV
Energetické rozlišení: < 18% při 6 keV
Časové rozlišení: 1 microsec
Detektory: 5 proporcionálních počítačů
Sběrná oblast: 6500 cm²
Citlivost: 0,1 mCrab

The High Energy X-ray Timing Experiment (HEXTE) editovat

HEXTE je pole scintilačních detektorů pro zaznamenávání tvrdých rentgenových paprsků.

Energetické rozpětí: 15 - 250 keV
Energetické rozlišení: 15% při 60 keV
Interval měření: 8 mikrosekund
Detektory: 2 klastry, každý se čtyřmi NaI/CsI scintilačními počítači
Sběrná oblast: 2 x 800 cm²

Komunikační systém a ostatní vybavení editovat

RXTE byl oproti předchozím družicím programu Explorer vybaven pokročilou 1 Gigabitovou polovodičovou pamětí, což umožňuje uchovat výsledky měření po dobu až čtyř oběhů. Je také vybaven dvěma vysoko-ziskovými anténami pro přenos telemetrie přes systém TDRS. Pro přenos dat je využit systém CCSDS paketů (standard využívaný NASA pro komunikaci v hlubokém vesmíru). Přesné zaměření v prostoru obstarávají dva detektory hvězd, postavené na základě moderní technologie CCD. Dodávky elektrické energie zajišťují nastavitelné solární panely, které mají výkon 800 wattů.

Objevy a pozorování editovat

Mapa významných objektů, pozorovaných teleskopem RXTE.

červen 1996 - RXTE pozoroval pulsar GRO J1744-28, který byl objeven v roce 1995 Comptonovou gama observatoří. Pulsar postupně slábl a v polovině května 1996 se zcela vytratil. RXTE pokračoval se sledování a na počátku června opět zaznamenal rentgenové záblesky, přičemž některé z nich trvaly přes 100 sekund. Byly to do té doby nejsilnější pozorované rentgenové záblesky.^[3]

červenec 1996 - Byl zaznamenán rentgenový záblesk v binárním systému XY Arietis.^[4]

srpen 1996 - Objevena neutronová hvězda s dosud nejvyšší frekvencí rentgenových pulsu. Hvězda 4U1728-34 vysílá pulsy s frekvencí přibližně 1000 hertzů. Frekvence záblesků není konstantní, ale lehce proměnlivá, astronomové pro tento jev používají termín kvazi-periodické oscilace ^[5].

říjen 1996 - Zaznamenán rtg záblesk trpasličí novy SS Cygni v Souhvězdí Labutě ^[6].

1997 - RXTE společně s IUE pozorovaly galaxii NGC 7469. Bylo to první koordinované sledování v ultrafialové a rentgenové části elektromagnetického spektra ^[7].

listopad 1997 - Během pozorování rotující černé díry GRO J1655-40 bylo zjištěno, že nejspodnější část jejího akrečního disku obíhá mnohem blíže než je minimální stabilní dráha pro nerotační černé díry. Podle teorie relativity byla vypočtena rotace černé díry a určena frekvence měkkého rentgenového záření vnitřní části jejího akrečního disku. Tato vypočtená hodnota se shodovala se skutečnými údaji, získanými RXTE. Stejné měření bylo následně provedeno u rotující černé díry GRS 1915+105 a výsledkem byla opět shoda teoretických a naměřených údajů. RXTE tak podal důkaz existence Lens-Thirringova jevu a platnosti obecné teorie relativity ^[8] ^[9] Černá díra prozradila svou rotaci.

únor 1998 - V pozůstatcích supernovy N157B byl objeven doposud nejrychleji rotující mladý pulsar ^[10].

duben 1998 - Objeven pulsar vyzařující rentgenové pulsy o délce 2,5 ms.

červen 1998 - Neutronová hvězda SGR 1806-2 byla identifikována jako rentgenový pulsar s extrémně silným magnetickým polem o intenzitě 10¹⁴ G.^[11]

leden 2004 - Byla pozorována první přeměna pulzaru na magnetar. Nově vzniklý magnetar dostal označení XTE J1810-197^[12]

únor 2006 - Pomocí mapy rentgenového pozadí naší galaxie, pořízené RXTE, byly objeveny miliony dosud neznámých objektů. ^[13]

Poznámky editovat

↑ Jednotka miliCrab znamená tisícinu intenzity vyzařování Krabí mlhoviny a používá se pro porovnávací účely. viz heasarc.gsfc.nasa.gov/...mcrab.html

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rossi X-ray Timing Explorer na anglické Wikipedii.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rossi X-ray Timing Explorer na Wikimedia Commons
(česky) http://www.lib.cas.cz/space.40/1995/074A.HTM
(česky) http://www.astro.cz/clanek/2678
(anglicky) NSSDC-Master Catalog: 1995-074A

[3] Jednotka miliCrab znamená tisícinu intenzity vyzařování Krabí mlhoviny a používá se pro porovnávací účely. viz heasarc.gsfc.nasa.gov/...mcrab.html

[1] www.heavens-above.com

[2] ttp://heasarc.gsfc.nasa.gov/...frame.html

[4] ttp://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/learning_center/discover_0696.html

[5] ttp://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/Greatest_Hits/xyari.html

[6] ttp://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/learning_center/discover_0896.html

[7] ttp://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/Greatest_Hits/wheatley.html

[8] ttp://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/Greatest_Hits/7469.html

[9] ttp://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/Greatest_Hits/frame.html

[10] ttp://web.mit.edu/newsoffice/1997/blackholes.html

[11] ttp://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/learning_center/discover_0298.html

[12] ttp://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/learning_center/discover_0698.html

[13] ttp://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/learning_center/discover_0104.html

[14] Archivovaná kopie. www.nasa.gov [online]. [cit. 2010-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-30.

[1]

[2]

[poznámka 1]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]