Rodinný rozpočet je plán finančního hospodaření domácnosti. Jeho vytvoření vede k získání kontroly nad finanční situací rodiny a ke snížení rizika jejích zbytečných výdajů a případného zadlužování.[1][2] Lze tím najít zdroje pro rezervy a úspory v rodinném rozpočtu a připravit se tak na nečekané výdaje.[1] Podle sociologických průzkumů má totiž problémy vyjít s penězi každý třetí člověk a v případě nenadálých výdajů má finanční problémy polovina domácností v České republice.[3] Navíc finanční problémy jsou podle sociologů skutečným důvodem rozpadu odhadem šedesáti až osmdesáti procent manželství.[4] Princip tvorby rozpočtu představuje sumarizaci všech příjmů a výdajů rodiny uspořádaných podle určitých kategorií, jejich vzájemné porovnání, zajištění rovnováhy mezi příjmy a výdaji a také pozdější přizpůsobování rodinného rozpočtu aktuálním životním skutečnostem.[5] Sestavení rodinného rozpočtu je tedy podobné tvorbě rozpočtu firem, které také sumarizují své náklady i výdaje a vzájemně je porovnávají ve snaze o tvorbu co možná největšího zisku.[3] Ke zpracování rodinného rozpočtu je možné využít buď tužku, papír a kalkulačku, ale také osobní počítač, popřípadě též internet. Aby však byl rozpočet efektivní, je po jeho vytvoření třeba důsledně dodržovat jím nastavená pravidla.[6][7]

Sestavování rodinného rozpočtu

Tvorba rodinného rozpočtu editovat

Sestavování rodinného rozpočtu lze rozčlenit do pěti fází:[5]

  1. Přehled všech příjmů
  2. Seznam výdajů
  3. Porovnání příjmů a výdajů
  4. Přehodnocení a přizpůsobení výdajů
  5. Aktualizace rozpočtu

Veškeré propočty rodinného rozpočtu je třeba tvořit pro jednotné časové období (například měsíc). Všechny položky se pak k tomuto časovému období budou vztahovat. Není-li frekvence konkrétní posuzované finanční položky rovna zvolené délce časového období, je nutné tuto položku ke zvolenému období poměrově přizpůsobit.[5] Pro tvorbu opravdu důkladného rodinného rozpočtu je nutné přistoupit k zhodnocení počátečního stavu všeho v rodině (celé domácnosti, všech věcí, i s jejich expirační dobou, nejen příjem a výdaje). Např. je podzim, ale již teď víme, že na jaro budou potřeba boty pro dítko. Musíme toto do svého rozpočtu zahrnout. A to nejen jako položku k propočtu, ale jako přehled pro nutnou rezervu.

Přehled všech příjmů editovat

V první fázi dochází k evidování všech příjmů rodiny. Tyto příjmy je nutné uvažovat jako čisté, tedy až po zdanění.[1] Mezi příjmy se řadí:

Seznam výdajů editovat

Struktura spotřebních vydání (v procentech dle ČSÚ (2010)[10])
Bydlení, voda, energie, paliva 21,7
Potraviny a nealkoholické nápoje 19,3
Ostatní zboží a služby 11,1
Doprava 10,7
Rekreace a kultura 10,2
Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy 6,2
Odívání a obuv 5,0
Stravování a ubytování 5,0
Pošty a telekomunikace 4,6
Alkoholické nápoje, tabák 2,8
Zdraví 2,7
Vzdělávání 0,7

Další fáze sestavování rodinného rozpočtu spočívá v sumarizaci všech vydání rodiny. Lze je rozdělit na výdaje nutné a zbytné:[8]

Ke stanovení výdajů může posloužit přesná evidence všeho, co se za dané časové období v rodině vydá (včetně finančního vyčíslení poměrových částí spotřebovaných ingrediencí pro vaření). Jiným řešením pro zjištění vydaného objemu finančních prostředků je vytvoření si denních limitů (například na nákup potravin) a tyto limity pak po celé časové období dodržovat.[3]

Porovnání příjmů a výdajů editovat

Ve třetí fázi sestavování rodinného rozpočtu dochází k porovnání součtu veškerých příjmů se sumářem všech výdajů. Tyto dvě hodnoty by se sobě měly rovnat. V případě, že jsou vydání větší než příjmy, je třeba snížit výdaje nebo navýšit příjmy, popřípadě provést obojí.[11] V opačném případě, kdy jsou příjmy vyšší než výdaje, je vhodné zvýšit částku určenou na spoření k tvorbě finanční rezervy.[8]

Přehodnocení a přizpůsobení výdajů editovat

I přes to, že jsou třeba příjmy domácnosti vyšší než její výdaje, je vhodné provést jejich bilanci a případné úpravy vydání. Zvažuje se totiž, zda je třeba mít zbytné (ale i nutné) výdaje ve stávající výši, tedy zda by je nešlo snížit.[5] Podle Jana Harbáčka ze společnosti Partners Financial Services[12] by ideální rozdělení finančních výdajů mělo být následující:[13]

  • 10 % na kontě finanční svobody – dlouhodobé úspory, které se budou investovat ve snaze jejich zhodnocení
  • 10 % na kontě pro radost – koupě oblíbených věcí či dovolených
  • 50 % na kontě běžných nákupů – výdaje na bydlení, jídlo, telefony
  • 10 % na kontě velkých nákupů – finance střádané na pořízení nákladnějších věcí (pračka, lednička nebo nábytek)
  • 10 % na vzdělávacím kontě – vydání na kurzy, školení či vzdělávací literaturu
  • 10 % na kontě dárků a charity – finance na veškeré dárky (vánoční, narozeninové, svatební), pozornosti blízkým a vydání potřebným (charita)

Provést lze též změnu využívaných bankovních produktů (kupříkladu místo netermínovaných účtů využít vklady termínované) nebo volné finance investovat[6] (do fondů, ukládat je do bank na termínované vklady či spořicí účet, nakupovat akcie nebo dluhopisy, stát se společníkem nadějného podnikatele, nakupovat a pronajímat nemovitosti anebo finance zkoušet zhodnotit v loteriích či jiných hrách).[14] Větší část volných příjmů se doporučuje ukládat na spořicí účet a zbývající část investovat kupříkladu do podílových fondů.[15] Není totiž dobré investovat všechno na jeden účel, nýbrž lepší je rozdělit své úspory mezi více produktů.[16]

Péči o investice lze svěřit finančnímu odborníkovi nebo mohu investovat sám.[14] Během investování je však nutné sledovat a vážit míru rizika, likvidity a výnosu investic.[16] Výhody u všech tří pohledů nelze najednou zajistit (nelze mít vysoký výnos zároveň s vysokou bezpečností a likviditou).[14] Například stavební spoření sice vykazuje nízké riziko a vysoký výnos, avšak má nízkou likviditu.[14]

Aktualizace rozpočtu editovat

Aby rozpočet odpovídal skutečnosti, je třeba provádět jeho aktualizaci a zahrnovat do něj aktuální potřeby či vydání domácnosti. Kontrolu rozpočtu se doporučuje provádět jednou za měsíc,[1][17] za půl roku[5] či jednou za rok.[8]

Jednou za rok se také doporučuje prohlédnout smlouvy uzavřené domácností (např. na pojištění, faktury za energie[18], mobilní služby atd.) a porovnat, jestli členové domácnosti opravdu využívají všechno, za co platí, nebo, jestli není dobré změnit objem či jiné podmínky těchto nakupovaných služeb. Třeba proto, že od uzavření pojištění domácnosti proběhly změny v zakoupené výbavě, neomezený mobilní tarif není plně využitý nebo dodávky elektřiny u zvoleného dodavatele přestaly patřit k těm levnějším.

Nástroje ke zpracování rodinného rozpočtu editovat

Ke zpracování rodinného rozpočtu lze využít papír, tužku a kalkulačku nebo některý z počítačových programů.[17][19]

Papír, tužka a kalkulačka editovat

Během tvorby rodinného rozpočtu pomocí papíru, tužky a kalkulačky dochází k evidenci příjmů a výdajů rodiny na papíry či do sešitu. Výpočty jsou prováděny ručně a hrozí u nich nebezpečí výskytu chyby.

Tabulkový procesor editovat

Přehledy lze sestavovat v tabulkových procesorech, jimiž mohou být například programy Microsoft Excel či OpenOffice.org Calc. Oproti zápisu rozpočtu na papír umožňují jeho případné snadné rozšiřování či upravování. Navíc je možné zpracovaný rozpočet uložit a později se k němu vrátit. Také je možné zkoušet různé ekonomické propočty a sledovat jejich projevy. Aby však vynikly rozdíly a výhody zpracování rodinného rozpočtu tabulkovým procesorem oproti papíru s tužkou a kalkulačkou, je třeba, aby zpracovatel rodinného rozpočtu uměl s počítačovým programem pracovat a využíval během práce i zabudované funkce těchto programů (například sčítání).[19][20] Využít ovšem lze již připravené soubory (formuláře) pro tabulkové procesory, které jsou k dispozici na internetu.[2][21]

Počítačový program editovat

Ke zpracování rodinného rozpočtu lze využít počítačový program, který je možné získat například na internetu. K dispozici jsou kupříkladu program „Domácí Hospodářství“[22] či „RQ Money“.[23] Tyto programy již mají předem připravené (ale modifikovatelné) kategorie příjmů a výdajů, v rámci nichž lze rozpočet vyhodnocovat, tvořit jeho statistiky či přehledy a graficky jej zobrazovat.

Webová kalkulačka editovat

Porovnání příjmů a výdajů domácnosti je možné spočítat také v kalkulačkách dostupných na webu.[24][25] Tyto kalkulačky mají předem definované kategorie příjmů i vydání a nelze je nijak upravovat. Neumožňují také jakoukoliv archivaci zadaných údajů, neboť při zavření okna prohlížeče se stránkou webové kalkulačky, dochází k výmazu zadaných hodnot.

Alternativní způsoby rodinného hospodaření editovat

Rodinné finance lze spravovat i jiným způsobem. Příjmy lze rozdělit do obálek či hrníčků, přičemž každá z takto separovaných částí bude určena na jiný účel finančních výdajů (například na bydlení, výdaje na energie, na provoz automobilu atp.). Z jednotlivých skupin se pak podle charakteru vydání odebírají vydávané finanční částky.[7][17]

V případě, že rodinné finanční transakce probíhají především bezhotovostně, si lze v bance založit (někdy i bezplatně) více účtů. Ty si pak podle jednotlivých druhů vydání vzájemně odlišit (například jejich pojmenováním) a finanční částky poté na jednotlivé účty převádět pomocí nastavených bezhotovostních převodů. Vydání pak budou prováděna z příslušných účtů a lze tak sledovat množství vydaných finančních prostředků na ten který účel.[7]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d Plánování rozpočtu [online]. Praha: GE Money [cit. 2012-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-11. 
  2. a b c d e Rodinný rozpočet [online]. Smečno: CSR Consult, 2010 [cit. 2012-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-11. 
  3. a b c VICHNAROVÁ, Lenka. Jak sestavit rodinný rozpočet. iDNES.cz [online]. 2002-02-21 [cit. 2012-10-15]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  4. SMRČKA, Luboš. Rodinný rozpočet: Proč je nutné si vést rodinný rozpočet. Peníze.cz [online]. 2009-06-10 [cit. 2012-10-20]. Dostupné online. ISSN 1213-2217. 
  5. a b c d e f g h i j k l m n NOVOTNÝ, Radovan. Rodinný rozpočet: Jak vytvořit svůj rozpočet?. Měšec.cz [online]. 2007-03-30 [cit. 2012-10-15]. Dostupné online. ISSN 1213-4414. 
  6. a b Jak na rodinný rozpočet? [online]. Praha: NetWebs, 2012-10-09 [cit. 2012-10-15]. Dostupné online. 
  7. a b c NOVOTNÝ, Radovan. Autopilot rodinného rozpočtu. Investujeme.cz [online]. 2009-06-18 [cit. 2012-10-18]. Dostupné online. ISSN 1802-5900. 
  8. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v NOVOTNÝ, Radovan. Jak zvládnout rodinný rozpočet?. Investujeme.cz [online]. 2009-06-03 [cit. 2012-10-15]. Dostupné online. ISSN 1802-5900. 
  9. a b c d e f HORÁČKOVÁ, Lucie. Sejděte se nad rodinným rozpočtem a dohodněte se, kde ušetřit. iDNES.cz [online]. 2011-02-05 [cit. 2012-10-15]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  10. Peněžní vydání domácností podle čistého peněžního příjmu na osobu [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2012-10-20]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  11. FINEMON, Šimon. Samotné spoření nestačí. Investujeme.cz [online]. 2010-11-22 [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. ISSN 1802-5900. 
  12. Jan Harbáček [online]. Praha: Klub podnikatelů Horní Počernice [cit. 2012-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-19. 
  13. Krotitelé dluhů [online]. Praha: Česká televize [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. 
  14. a b c d SMRČKA, Luboš. Rodinný rozpočet: Co dělat s finančními přebytky. Peníze.cz [online]. 2009-08-05 [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. ISSN 1213-2217. 
  15. Spořit na penzi zvládnou jedině bezdětní, spočítal čtenář. Kapitola Finanční přebytky rozložte šikovně. iDNES.cz [online]. 2012-10-18 [cit. 2012-10-20]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  16. a b SMRČKA, Luboš. Rodinný rozpočet: Sedm rad pro rodinné ministry financí. Peníze.cz [online]. 2009-08-12 [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. ISSN 1213-2217. 
  17. a b c MORAVEC, Julius. Rodinný rozpočet krok za krokem [online]. Praha: Vydavatelství Business Media CZ, 2010 [cit. 2012-10-15]. Dostupné online. 
  18. Vyúčtování elektřiny: Jak vyčíst z faktury za energie vše, co potřebujete. Elektrina.cz [online]. 2019-06-27 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online. 
  19. a b FINEMON, Šimon. Rozpočet je základ pro každého. Investujeme.cz [online]. 2011-01-27 [cit. 2012-10-18]. Dostupné online. ISSN 1802-5900. 
  20. POLZER, Jan. Vytvořte si rodinný rozpočet v Excelu 2007. PC rady.cz [online]. 2008-07-11 [cit. 2012-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-19. ISSN 1804-9907. 
  21. LASÁK, Pavel. Rodinný rozpočet v Excelu [online]. Brno: Pavel Lasák, 2011-10-19 [cit. 2012-10-20]. Dostupné online. 
  22. HLAVAČKA, Peter. Domácí Hospodářství 11.0 [online]. Praha: Slunečnice.cz [cit. 2012-10-20]. Dostupné online. 
  23. KRAUS, Josef. RQ Money: Elektronický rozpočet domácnosti. Živě.cz [online]. 2009-01-08 [cit. 2012-10-20]. Dostupné online. 
  24. Kolik utrácíte a kolik byste mohli spořit. Peníze.cz [online]. [cit. 2012-10-20]. Dostupné online. ISSN 1213-2217. 
  25. Kalkulačka rodinného rozpočtu [online]. Praha: Půjčky peněz.info [cit. 2012-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-19. 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat