Robert Turnbull Macpherson

skotský umělec a fotograf

Robert Turnbull Macpherson (27. února 1811[1](nebo 1814) Dalkeith, Skotsko17. listopadu 1872) byl skotský umělec a fotograf, který pracoval v italském Římě během 19. století.

Robert Turnbull Macpherson
Narození27. února 1814
Dalkeith
Úmrtí17. listopadu 1872 (ve věku 58 let)
Řím
Alma materEdinburská univerzita
Povolánífotograf a malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Trajánův sloup (vpravo), v popředí je řada malých rozbitých kamenných sloupů; v pozadí vlevo je Kostel Santa Maria di Loreto
Il Museo Chiaramonti, Vatikánské muzeum, Řím

Mládí editovat

Robert Turnbull Macpherson se narodil 27. února 1814 ve městě Dalkeith ve Skotsku.[2] Vystudoval obor lékařství na University of Edinburgh v období od roku 1831 do 1835.[3] Medicínu však zřejmě nedokončil, poté studoval umění na Royal Scottish Academy v Edinburghu, kde mezi 1835 a 1839 vystavoval portréty.[4] V roce 1840 opustil Skotsko a odjel do Říma, Itálie.

Počátek kariéry v Římě editovat

Během svých prvních letech v Římě, Macpherson praktikoval své umění malíře. Zatímco existují záznamy o několika dílech z období mezi 1840 a 1845, jeho jediná známá dochovaná práce je velká olejomalba římského venkova (Campagna romana), z roku 1842.[5]

Kromě malby pracoval jako obchodník s uměním. Nejpozoruhodnějším jeho přírůstkem do sbírky byla velká tmavá dřevěná deska o rozměrech 162 cm × 150 cm, kterou získal v roce 1846. Poté, co jednu část vyčistil, zjistil že se jedná o nedokončené dílo Michelangela Kladení do hrobu Kristova pocházející asi z roku 1500 nebo 1501.[5] Macpherson propašoval obraz z Říma, a roku 1868 jej prodal Národní galerii v Londýně za 2000 liber.[6]

V roce 1847 se Macpherson zamiloval do sedmnáctileté Louisy Gerardiny ("Geddie") Bateové, když cestovala z Londýna do Říma v doprovodu své tety, historičky umění Anny Jamesonové.[7] Macpherson a Bateová se i přes námitky jejích rodičů i tety v září 1849 vzali.[8]

Fotografie editovat

V Římě začal fotografovat město a jeho památky, dokonale skloubil obraz objektů v popředí s pozadím, všímal si průhledů skrze zříceniny a podobně.[9]

V roce 1851, když se mu nepodařilo prosadit jako malíř, začal se Macpherson věnovat novému umění fotografie s využitím mokrého kolódiového procesu (albuminový) na skleněných negativních deskách.[10][11] V roce 1856 přešel na suchý želatinový proces (kolodio albuminový), což umožňovalo snadnější transport a manipulaci se suchými deskami.[12] Typicky používal velký formát negativů a dlouhé expoziční doby k zachycení nejmenších detailů románské architektury, památek, zřícenin, krajin a soch.[13]

Dbal přitom na pečlivou kompozici scény, při které dokázal zachytit trojrozměrnou architekturu na dvourozměrné fotografické médium.[14] Macpherson zdůrazňoval umělecké aspekty svých fotografií, v roce 1863 prohlásil: „Dodnes jsem byl fotografem, aniž bych měl pocit, že jsem tím opustil umění, nebo bych měl být zbaven svého nároku na titul umělce.[15][10][16]

Na začátku 60. let se Macphersonova fotografická kariéry dotkla svého vrcholu na výstavě v Edinburghu a v Londýně[17] Jeho práce u kritiků sklidily ohlasy jako vybraná témata s jemnou citlivostí a fotografie provedené dovedně a delikátně....[18][19]

Macpherson byl prvním fotografem, který mohl fotografovat uvnitř Vatikánského muzea[12] a v roce 1863 publikoval knížku Vatican Sculptures, Selected and Arranged in the Order in which they are Found in the Galleries[1], průvodce 125 vatikánských soch, které jako dřevorytické ilustrace vyřezala manželka podle jeho fotografií.[20]

Pozdější život editovat

Během pozdních 60. let bylo Macphersonovo podnikání v úpadku. Jeho zdravotní stav se zhoršil kvůli malárii, a zvyšující se politická nestabilita v Římě snížila proud britských turistů, kteří tvořili velkou část jeho zákazníků.[21] Ve stejné době se díky technickému pokroku ve fotografii přestěhovalo médium z oblasti umělců k širokým vrstvám.[22]

Robert Macpherson zemřel 17. listopadu 1872 a byl pohřben na San Lorenzo fuori le Mura v Římě, [23], ale jeho hrob se ztratil. [24] Zanechal po sobě manželku a děti Gerardine William (v italštině "Guglielmo"), Joseph ("Giuseppe"), Ada ("Aida") a Francis nebo Frank ("Francesco").[25]

V průběhu své kariéry fotografa, Macpherson katalogizoval 1 019 fotografií. Dnes je významné množství prací Macphersona uloženo ve sbírkách George Eastman House, J. Paul Getty Museum, Courtauld Institute of Art nebo British School v Římě. Menší sbírky se nacházejí po celém světě.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • Becchetti, Pietro and Carlo Pietrangeli, Robert Macpherson: Un inglese fotografo a Roma; Rome: Quasar Editions, 1987.
  • Crawford, Alistair, "Robert Macpherson 1814–72, The Foremost Photographer of Rome", in Papers of the British School at Rome, Vol. 67 (1999); pp. 353–403.
  • Crawford, Alistair, "Robert Macpherson 1814–1872: The Final Proof", in Jubilee – 30 Years ESHPh; Congress of Photography in Vienna, 2008.
  • Freeman, James, Gatherings from an Artist's Portfolio in Rome, Vol. 2; Boston: Roberts Brothers, 1883.
  • Macpherson, Gerardine, Memoirs of the life of Anna Jameson; Boston: Roberts Brothers, 1878.
  • Macpherson, Robert, Vatican Sculptures, Selected and Arranged in the Order in which they are Found in the Galleries; London: Chapman & Hall, 1863.
  • McKenzie, Ray, "Scottish Photographers in Nineteenth-century Italy. Robert Macpherson and his Contemporaries", in History of Photography, Vol. 20 (Spring, 1996); pp. 33–40.
  • Munsterburg, Marjorie, "A Biographical Sketch of Robert Macpherson", in The Art Bulletin, Vol. 68, No. 1 (březen, 1986); str. 142–153.
  • Wooters, David, "The Quiet Art of Robert Macpherson: An Explication", in History of Photography, Vol. 20 (Spring, 1996); str. 2–3.

Reference editovat

  1. Archivovaná kopie. www.getty.edu [online]. [cit. 2011-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-04. 
  2. Crawford 1999, p. 356. The date remains uncertain. Earlier references, for example Munsterburg 1986, often give Macpherson's birth as 1811 and either Inverness or Forfarshire. A family note gives February 29, 1816.
  3. Munsterburg 1986, s. 142
  4. Crawford 1999, s. 357
  5. a b Munsterburg 1986, s. 143.
  6. Crawford 1999, str. 379-383.
  7. Gerardine Macpherson později napsal životopis Jamesonové.
  8. Munsterburg 1986, str. 145-146
  9. TAUSK, Petr. Dějiny fotografie. Praha: Akademie múzických umění v Praze, Fakulta filmová a televizní, SPN Praha, 1980. 17-332-79. S. 36. 
  10. a b Macpherson 1863, Introduction
  11. Crawford 1999, str. 359-360.
  12. a b Crawford 1999, str. 360.
  13. Munsterburg 1986, str. 147-148.
  14. Crawford, 1999, s. 365-368.
  15. Anglicky: I remain a photographer to this day, without any feeling that by doing so I have abandoned art, or have in any way forfeited my claim to the title of artist.
  16. V té době se fotografie stále ještě nepovažovala za umění, ale pouze za technickou vymoženost, kde přínos umělce nebyl žádný a vše dělal fotoaparát. Více viz článek výtvarná fotografie.
  17. Crawford 1999, str. 362
  18. Anglicky: ...subjects chosen with fine taste and the pictures executed with skill and delicacy...
  19. Athenaeum, str. xxxvii, 9. srpna, 1862, 181, citováno v Munsterburg 1986, str. 150.
  20. Crawford 1999, str. 364.
  21. Crawford 2008, s. 35.
  22. Crawford, 1999, s. 395.
  23. Freeman 1883, 1999, s. 231. Crawford 1999, s. 401, uvádí místo hrobu na Santa Maria del Popolo, zatímco Crawford 2008, s. 46 uvádí Campo Verano.
  24. Crawford 2008, s. 44.
  25. Crawford, 1999, str. 401.

Externí odkazy editovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Turnbull Macpherson na Wikimedia Commons
  • Robert MacPherson Online, links to Macpherson photographs at various museums and galleries.
  • JSTOR A Biographical Sketch of Robert Macpherson by Marjorie Munsterberg The Art Bulletin, Vol. 68, No. 1 (Mar., 1986), pp. 142-153
  • JSTOR Robert Macpherson 1814-72, the Foremost Photographer of Rome. Alistair Crawford Papers of the British School at Rome 67, 353-403, British School at Rome