Robert I. Flanderský
Robert I. Flanderský známý též jako Robert Fríský (latinsky Robertus Friso, nizozemsky Robrecht I de Fries, francouzsky Robert le Frison, anglicky Robert the Frisian; 1029/1032 — 13. října 1093 Cassel) byl flanderský hrabě v letech 1071–1093.
| Robert I. Flanderský | |
|---|---|
| Flanderský hrabě | |
 Robert I. Flanderský | |
| Doba vlády | Flandry 1071–1193 |
| Narození | 1029/1032 |
| Úmrtí | 13. říjen 1093 Cassel |
| Pohřben | Kostel sv. Petra v Casselu |
| Předchůdce | I. Arnulf III. Flanderský |
| Nástupce | I. Robert II. Flanderský |
| Manželka | I. Gertruda Saská |
| Potomci | Robert II. Flanderský Adéla Flanderská Gertruda Flanderská Filip Ogiva |
| Otec | Balduin V. Flanderský |
| Matka | Adéla Francouzská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Byl synem flanderského hraběte Balduina V. a jeho manželky Adély, dcery francouzského krále Roberta II. Když jeho otec v roce 1067 zemřel, stal se flanderským hrabětem jeho starší bratr Balduin VI. Když i ten o tři roky později zemřel, nastoupil vládu Balduinův syn Arnulf III. S tím se nehodlal smířit jeho strýc Robert I. a proti Arnulfovi vystoupil. Vdova po Balduinovi VI. a Arnulfova matka Richilda za této situace nabídla svou ruku truksasovi Viléma Dobyvatele Vilémovi fitzOsbernovi a o pomoc požádala i francouzského krále Filipa, kterému za pomoc přislíbila opatství Corbie v Pikardii.[1] V roce 1071 zvítězil Robert v bitvě u Casselu, ve které padli Arnulf III. a Vilém fitzOsbern a Richilda byla zajata. Následujícího roku uzavřel s francouzským králem mír, který znamenal uznání Robertova hraběcího titulu. Na potvrzení spojenectví se v roce 1072 oženil Filip s Robertovou nevlastní dcerou Bertou Holandskou.[pozn. 1] Téhož roku se Robert společně se svou matkou stal donátorem augustiniánského kláštera Watten.[2]
V letech 1087–1091, kdy byl na pouti do Svaté země, byl regentem flanderského hrabství zatím jeho syn Robert II. Flanderský.[3] Pravděpodobným důvodem k vykonání poutě bylo odčinění spoluviny na zavraždění lotrinského vévody Godfroye Hrbatého.[4] Na zpáteční cestě se Robert setkal s byzantským císařem Alexiem a složil mu přísahu.
| „ | Tehdy se v Berrhoi setkal s císařem hrabě flanderský, který se tudy vracel z Jeruzaléma, a složil mu přísahu, kterou obvykle Latinové skládají. Zavázal se, že mu po návratu domů pošle pět set rytířů. Císař mu prokázal náležitou poctu a propustil jej v plné spokojenosti domů. | “ |
| — Anna Komnéna[5] | ||
Zemřel ve Flandrech v říjnu 1093 a byl pohřben v kostele sv. Petra v Casselu.
Vývod z předků editovat
Odkazy editovat
Poznámky editovat
Reference editovat
- ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 113.
- ↑ www.watten.fr. www.watten.fr [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ BALDWIN, Marshall W., a kol. A History of the Crusades. Vol. 1, The first hundred years. Madison: University of Wisconsin Press, 1969. 707 s. Dostupné online. S. 228. (anglicky) Dále jen A History of the Crusades.
- ↑ A History of the Crusades, s. 275
- ↑ KOMNÉNA, Anna. Paměti byzantské princezny. Praha: Odeon, 1996. 565 s. ISBN 80-207-0527-9. S. 213.
Literatura editovat
- BALDWIN, Marshall W., a kol. A History of the Crusades. Vol. 1, The first hundred years. Madison: University of Wisconsin Press, 1969. 707 s. Dostupné online. (anglicky)
- LEO, Heinrich. Zwölf Bücher niederländischer Geschichten. 1. Die Geschichte der einzelnen niederländischen Landschaften bis zu der Herrschaft des Hauses Burgund. Halle: Eduard Anton, 1832. 951 s. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert I. Flanderský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Arnulf III. |
|
Flanderský hrabě 1071–1093 |
|
Nástupce: Robert II. |
