Robert Gustav Siegl

rakouský průmyslník a politik z Šumperka, zemský poslanec, bratr Eduarda a Richarda, syn Karla Ignaze, otec Emila a děd Roberta ml

Robert Gustav Siegl, též Robert Siegl starší, příjmení uváděno též jako Siegel (6. června 1834 Šumperk[1][2]9. ledna 1904 Šumperk[3] [4][2][5]), byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.

Robert Gustav Siegl
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1892 – 1902
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
Německá pokroková str.

Narození6. června 1834
Šumperk
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. ledna 1904 (ve věku 69 let)
Šumperk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PříbuzníKarl Ignaz Siegl (otec)
Eduard Siegl (bratr)
Richard Siegl (bratr)
Emil Siegl (syn)
Robert Siegl mladší (vnuk)
Dominik Siegl (???)
OceněníŘád Františka Josefa caz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie editovat

Patřil do rodiny Sieglů, která náležela v 19. století i v 1. polovině 20. století mezi významné podnikatelské rody v Šumperku. Rod pocházel původně z Libiny. Jeho otcem byl Karl Ignaz Siegl (1802–1889), syn barvíře Johanna Siegla. V podnikání a politice byl aktivní i Robertův bratr Eduard Siegl (1831–1889). Rovněž další bratr Richard Siegl (1837–1898) byl podnikatelem a komunálním politikem v Šumperku.[6][7] V 60. letech 19. století se v Šumperku uvádí též obchodník Dominik Siegl, zemský poslanec.[8][9]

Robert Gustav vystudoval nižší reálnou školu v Šumperku a obchodní školu ve Vídni. Nastoupil pak na praxi k firmě Alexander Schöller. Roku 1854 založil spolu s otcem Karlem a bratrem Richardem textilní továrnu. Měl pak významný podíl na jejím rozmachu. Podílel se též na založení první mechanické přádelny v Šumperku a byl majitelem a spoluzakladatelem přádelny lnu ve Vízmberku a Frýdlantu nad Moravicí, jakož i četných cukrovarů na Moravě. V roce 1878 působil jako porotce během Světové výstavy v Paříži. Byl aktivní veřejně a politicky. Od roku 1870 do roku 1894 zasedal v obecním zastupitelstvu v Šumperku a zastával zde post náměstka předsedy místní školní rady. Od roku 1866 byl ředitelem místní spořitelny a působil i jako prezident pojišťovacího textilního spolku založeného roku 1880. Od roku 1890 byl druhým předsedou svazu pro podporu lnářských a textilních zájmů se sídlem v Trutnově (od roku 1894 předsedou pobočky této organizace v Šumperku). Od roku 1887 do roku 1902 zasedal v olomoucké obchodní a živnostenské komoře.[2] Měl titul rytíře francouzského Řádu čestné legie.[4] Získal též Řád Františka Josefa (rytířský kříž).[5]

V 90. letech se zapojil i do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách v září 1892 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Olomouc.[10] Mandát zde obhájil v zemských volbách v roce 1896.[11] Na sněmu patřil do klubu Pokrokové strany (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, od konce 19. století formálně jako Německá pokroková strana).[4]

Zemřel náhle v lednu 1904 na srdeční mrtvici. V posledních letech před úmrtím byl nemocen a často pobýval na zotavené v jižních krajích.[4] V pátek se ještě cítil bez větších obtíží. V sobotu ráno byl nalezen ve své posteli mrtev.[5]

Synem Roberta Gustava byl Emil Siegl (1860–1939), šumperský průmyslník, jehož syn Robert Siegl mladší (1890–1940) byl v meziválečném období aktivní v sudetoněmeckých průmyslových organizacích a koncem 30. let se angažoval v stranických strukturách SdP a NSDAP.[7]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Šumperk
  2. a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Siegl, Robert d. Ä. (1834-1904), Industrieller und Politiker, s. 243. (německy) 
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Šumperk
  4. a b c d Robert Siegl. Mährisches Tagblatt. Leden 1904, čís. 6, s. 6. Dostupné online. 
  5. a b c Robert Siegl. Mährisches Tagblatt. Leden 1904, čís. 7, s. 3. Dostupné online. 
  6. Bürgertum in der Habsburgermonarchie: Kleinstadtbürgertum in der Habsburgermonarchie, 1862-1914. [s.l.]: Böhlau Verlag Wien, 1990. Dostupné online. ISBN 9783205989394. S. 308. (německy) 
  7. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Siegl, Carl Ignaz (1802-1889), Industrieller und Politiker, s. 239. (německy) 
  8. Todesfälle. Die Presse. Srpen 1877, čís. 235, s. 2. Dostupné online. 
  9. Die Presse, 21. 11. 1866, s. 3.
  10. Deutsches Volksblatt, 16. 9. 1892, s. 3.
  11. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.