Wikipedie

Ringstraße

vnitřní okružní třída ve Vídni

Ringstraße (česky Okružní třída) či vídeňský Ring[1] je okružní třída kolem Vnitřního města ve Vídni. Byla budována od 60. do 90. let 19. století v zóně městských hradeb, zbořených po roce 1857. Třída s přiléhajícími monumentálními stavbami představuje jednu z hlavních vídeňských pamětihodností. Její historizující sloh je někdy označován jako Ringstraßenstil. Délka třídy včetně navazujícího nábřeží činí 5.2 km.

Ringstraße
Umístění
StátRakouskoRakousko Rakousko
MěstoVídeň
Poloha48°12′16,56″ s. š., 16°21′45,72″ v. d.
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plán Vídně před výstavbou Ringstraße
Burgring v roce 1872

Historie editovat

V polovině 50. let 19. století bylo konečně rozhodnuto o tom, že areály hradebních komplexů a tzv. glacisu široký pás volných ploch před hradbami, který měl znemožnit krytí případným obléhatelům)[2] přestanou být vojenským majetkem a vojenskou zónou a ihned poté byla z popudu císaře Františka Josefa I. vypsána architektonicko-urbanistická soutěž (1858), která byla obeslána 56 projekty. V soutěži zvítězil návrh architekta Ludwiga von Förstera a podle něho byla okružní třída také realizována. Nakonec vznikly dvě soustředné okružní třídy, k historickému jádru přiléhající Ringstraße neboli Ring („Prstenec“) a vzdálenější Gürtel („Pás“), svírající mezi sebou plochy zeleně a budovy.[2] Téměř souběžně proběhla architektonická soutěž také v Brně za účasti prakticky týchž architektů. Na urbanisticko-architektonickou soutěž navazoval celý sled architektonických soutěží na jednotlivé budovy. Akce výstavby Ringstrasse je významným symbolem emancipace, liberalizace, demokratizace a modernizace společnosti. Vtiskla základní rysy několika městům, zejména Vídni, Brnu a Štýrskému Hradci a je jednou z nejvýznamnějších událostí dějin architektury a stavby měst 19. století v celosvětovém kontextu.

V letech 1859–1888 vznikla v místech hradeb široká ulice, obepínající na půdorysu nepravidelného šestiúhelníku historické centrum.[2]

Po celé délce Ringu je provozována tramvajová doprava, na nábřeží Franz-Josefs-Kai je provozováno metro.

Princip okružní třídy na místě zbořených hradeb byl (alespoň částečně) uplatněn ve více městech bývalého Rakouska-Uherska.

Členění editovat

Části Ringstraße (po směru hodinových ručiček) s významnými stavbami:

  • Julius-Raab-Platz – Urania
  • Stubenring – budova vlády, Muzeum užitého umění
  • Parkring – městský park
  • Schubertring
  • Schwarzenbergplatz
  • Kärntner Ring
  • Opernring – Státní opera
  • Burgring – neuskutečněné Císařské fórum, zahrnující mj. Hofburg
  • Dr.-Karl-Renner-Ring – parlament
  • Dr.-Karl-Lueger-Ring – Nová radnice, Dvorní divadlo (Burgtheater), Univerzita
  • Schottenring – Burza, Ringturm

Okruh uzavírá Franz-Josefs-Kai (nábřeží Františka Josefa) podél Dunajského kanálu.

Fotogalerie editovat

  •  
    Urania
  •  
    Budova vlády
    (Regierungsgebäude)
  •  
    Muzeum užitého umění
    (Museum für angewandte Kunst)
  •  
    Městský park
    (Stadtpark)
  •  
    Schwarzenbergplatz
  •  
    Dvorní divadlo
    ((Hof)burgtheater)
  •  
    Nová radnice
    (Neues Rathaus)
  •  
    Univerzita
    (Universität)
  •  
    Burza
    (Börse)
  •  
    Ringturm

Literatura editovat

  • SCHORSKE, Carl E. Vídeň na přelomu století. Brno: Barrister & Principal, 2000. 354 s. ISBN 8085947587. 

Reference editovat

  1. ↑ http://www.wien.info/cs
  2. ↑ a b c ADAMEC, Jaromír. Vídeňská Ringstraße. Země světa. 6.8.2020, roč. 19, čís. 8, s. 38–44. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ringstraße&oldid=23485517“