Revoluční buňky

název západoněmecké radikálně levicové organizace

Revoluční buňky (německy Revolutionäre Zellen, RZ) byla západoněmecká radikálně levicová městská partyzánská[1] organizace působící od začátku 70. let do poloviny 90. let 20. století.

Logo Revolučních buněk

Revoluční buňky se zformovaly v r. 1973 po spojení většího počtu radikálních mládežnických autonomistických skupin, přičemž za hlavní zakladatele jsou považováni Wilfried Böse a Johannes Weinrich.[2] Na rozdíl od Frakce Rudé armády (RAF) organizace fungovala jako síť nezávislých decentralizovaných buněk. Většina jejích členů byla normálně začleněná do společnosti a do teroristických aktivit se zapojovala tajně vedle práce anebo studia, proto jsou někdy označovaní i jako „sváteční teroristé“.[3] Ideologie Revolučních buněk spočívala především v boji proti imperialismu, sionismu, rasismu a obnášela i silné antipatriarchální feministické prvky. RZ vydávaly pamflety, v kterých jejich členové publikovali rozsáhlou kritiku společenských problémů a vysvětlovali důvody své aktivity.

Členové RZ byli v spojení s mnohými zahraničními odbojovými skupinami a ve spolupráci s nimi se zúčastnili několika mezinárodních akcí. Např. v r. 1975 spolu se známým teroristou Carlosem a členy Lidové fronty pro osvobození Palestiny (LFOP) přepadli budovu OPECu a v červnu 1976 Wilfried Böse a Brigitte Kuhlmannsová se spolu s LFOP podíleli na únosu letu 139 do Entebbe, přičemž oba dva zahynuli. Poté někteří členové Revolučních buněk organizaci úplně opustili a přidali se k Carlosově teroristické skupině. RZ aktivně spolupracovaly i s RAF a jinými domácími skupinami.

Revoluční buňkám je připisováno 296 útoků, bombových, žhářských a jiných.[4] RZ se povětšinou snažily, aby při jejích akcích nebyli žádní mrtví, avšak 11. května 1981 při pokusu o únos zabily ministra ekonomiky Heinze-Herberta Karryho. Poslední útoky Revolučních buněk se odehrály v r. 1993, avšak její feministická frakce nazývaná Červená Zora byla aktivní do r. 1995. Předpokládá se, že RZ měly okolo 50 členů,[5] většina z nich nebyla dodnes zatčena ani odhalena.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Revolučné bunky na slovenské Wikipedii.

  1. MONCOURT, André; SMITH, J. West Germany's Urban Guerillas: Overview [online]. GermanGuerilla [cit. 2010-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-17. (anglicky) 
  2. OLLES, Werner. Der Frankfurter Beitrag zur Weltrevolution [online]. 2000 [cit. 2009-03-19]. Dostupné online. (německy) 
  3. SEEMANN, Richard. Teroristka RAF Mohnhauptová bude propuštěna na svobodu [online]. Britské listy, 2007-02-12 [cit. 2009-03-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. Revolutionäre Zellen und Rote Zora [online]. Ministerium für Inneres und Kommunales NRW [cit. 2010-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-02. (německy) 
  5. Революционные ячейки (Revolutionare Zellen, "Rote Zora", Германия) [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné online. (rusky) [nedostupný zdroj]

Literatura editovat

  • PEŠTA, Mikuláš. O ozbrojeném boji v západní Evropě. Italský a německý levicový terorismus sedmdesátých let v transnacionální perspektivě. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2018. ISBN 978-80-7308-752-4

Externí odkazy editovat