Retz
Retz (česky Reteč, Rec nebo Říč, Řečice)[2][3][4] je město v Rakousku nedaleko moravských hranic, asi 12 kilometrů jihozápadně od Znojma, ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Retz je město známé jako vinařská obec. Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel.
| Retz | |
|---|---|
.JPG) Hlavní náměstí s radnicí | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°45′ s. š., 15°57′ v. d. |
| Nadmořská výška | 252 m n. m. |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Dolní Rakousko |
| Okres | Hollabrunn |
  Retz | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 45,0 km² |
| Počet obyvatel | 4 249 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 94,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Stefan Lang |
| Oficiální web | www |
| office | |
| Telefonní předvolba | 02942 |
| PSČ | 2070 |
| Označení vozidel | HL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.JPG)
Poloha editovat
Město Retz leží na severozápadě oblasti Weinviertel v Dolním Rakousku, v okrese Hollabrunn. Z celkové rozlohy 45 km2 je téměř 12 % území zalesněno. Součástí obce jsou také katastrální území Hofern, Kleinhöflein, Kleinriedenthal, Obernalb a Unternalb.
Dějiny editovat
První zmínka o městu je z r. 1180, kdy je označeno jako Rezze, což je jméno pravděpodobně slovanské.[2] Koncem 13. století se do Retzu přestěhoval hrabě Berthold z Rabenswalde a založil tam dominikánský klášter, kolem roku 1300 pak i samotné město. Kolem r. 1343 se v Retzu narodil kazatel František z Retzu, který se zasadil o reformu dominikánského řádu, působil na univerzitě ve Vídni a zastupoval ji také na koncilu v Pise.
Roku 1425 dobyli Retz husité, město bylo zničeno a mnozí jeho obyvatelé pobiti. Jedna kronika z Klosterneuburgu píše, že bylo zajato šest tisíc lidí, mezi jinými i hrabě Jindřich z Maidburgu, a odvedeno do Prahy, téměř 8 000 lidí prý bylo zabito. Roku 1431 se loupeživý husitský vpád opakoval.
Roku 1467 byla mezi domem Verderberhaus (obraz vpravo) a znojemskou bránou vybudována hradní špitální kaple. Dnes v ní sídlí městské muzeum a Jihomoravská galerie.
Další obléhání zažil Retz roku 1486, kdy jej dobyl Matyáš Korvín a město pak patřilo k jeho panství až do r. 1492. V tomto období dostalo město privilegium týkající se obchodu s vínem, které se stalo základem jeho budoucí prosperity. Privilegiu také město vděčí za své četné mnohaposchoďové sklepy.
V období třicetiletých válek stál již 15. března 1645 švédský generál Lennart Torstenson (1603–1651), jako první z nepřátelských vojsk, v Retzu.
Významní rodáci editovat
- Moritz Eigner, politik a právník
Partnerská města editovat
Reference editovat
- ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
- ↑ a b JIŘÍ KACETL – PETR LAZÁREK – DAVID MOLÍK. Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem | Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort [online]. Muzeum Znojmo [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Retz (Rakousko) - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.
- ↑ HLAWINKA, Christa. Slawische Sprachspuren im Mühlviertel [online]. Univerzita Vídeň, 2009 [cit. 2021-05-29]. Diplomová práce. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-20.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Retz na Wikimedia Commons
