René Guénon

francouzský spisovatel

René Jean Marie Joseph Guénon (15. listopadu 1886, Blois7. ledna 1951, Káhira) byl francouzský spisovatel, filozof, metafyzik a mystik. Byl též známý pod jménem „šejk Abdel Wahid Jahía“. Jeho nejznámější prací je zřejmě kniha Le Roi du Monde.

René Guénon
Narození15. listopadu 1886
Blois
Úmrtí7. ledna 1951 (ve věku 64 let)
Káhira
Místo pohřbeníKáhira
PseudonymAbdel Wahed Yahia
Povoláníspisovatel, metaphysician, filozof a orientalista
Alma matercité scolaire Augustin-Thierry (1902–1903)
Collège-lycée Jacques-Decour (1904–1906)
Pařížská univerzita (1914–1917)
Tématafilozofie a metafyzika
OceněníVšeobecná soutěž (1904)
Partner(ka)Mary Wallace-Shillito
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

V mládí se ocitl pod vlivem okultisty, hypnotizéra a zakladatele martinismu Gérarda Encausse, známého jako Papus. Později odmítl tento svět francouzského okultismu a označil ho za vyprázdněný a plný pochybných osobností. Záchranu hledal nejprve v hinduismu, především v učení Ádi Šankary, aby se nakonec přiklonil k islámskému mysticismu – súfismu. Poté, co byl roku 1910 iniciován ve Švédsku narozeným Ivanem Aguélim, přijal jméno Abdel Wahid Jahía.

Během první světové války pobýval v Alžírsku, poté působil v Egyptě, roku 1949 získal egyptské občanství, psal však nadále francouzsky.

Roku 1921 začal publikovat knihy. K jeho hlavním tématům patřil vztah západního a východního světa, tajné vědy a krize moderního světa, který viděl jako zkažený, jako produkt úchylky, choroby způsobené tím, že královská moc uchvátila moc kněžskou, k čemuž na západě podle něj došlo zničením templářského řádu roku 1314.

Byl kritikem teozofie Heleny Blavatské a nechtěl s ní být spojován, přestože jeho pokusy smísit západní, indický a islámský ezoterismus byly velmi podobné teozofickým snahám. Svůj přístup často nazýval tradicionalismus či tradiční studia. Připojil se též k zednářství, založil zednářskou lóži Velká trojice.

Bibliografie editovat

  • Introduction générale à l'étude des doctrines hindoues (1921)
  • Le Théosophisme, histoire d'une pseudo-religion (1921)
  • L'Erreur spirite (1923)
  • Orient et Occident (1924)
  • L'Homme et son devenir selon le Vêdânta (1925)
  • L’Ésotérisme de Dante (1925)
  • Le Roi du Monde (1927)
  • La Crise du monde moderne (1927)
  • Autorité spirituelle et pouvoir temporel (1929)
  • Saint Bernard (1929)
  • Le Symbolisme de la Croix (1931)
  • Les États multiples de l'Être (1932)
  • La Métaphysique orientale (1939)
  • Le Règne de la Quantité et les Signes des Temps (1945)
  • Les Principes du Calcul infinitésimal (1946)
  • Aperçus sur l'Initiation (1946)
  • La Grande Triade (1946)

České překlady editovat

  • Krize moderního světa, Praha, Hermann & synové 2002.
  • Král světa, Praha, Malvern 2009.

Slovenské překlady editovat

  • Človek a jeho naplnenie podľa védánty, Východná metafyzika, Bratislava, Hronka 2015.
  • Symbolika kríža, Bratislava, Hronka 2016.
  • Vláda kvantity a znamenia časov, Bratislava, Európa 2022.

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • Chacornac, Paul: La Vie simple de René Guénon, Paris, Traditionnelles 2000.

Externí odkazy editovat