Refrakterní doba je čas, během něhož nelze zahájit další nervový vzruch.[1] Na rozdíl od stupňovitých potenciálů receptorových a navazujících bipolárních buněk s krátkou délkou (a tedy i menší rezistivitou) akční potenciál gangliových a dalších neaurálních buněk po svém odeznění musí projít refrakterní (klidovou) fází. Refrakterní doba tedy určuje maximální možnou frekvenci vzruchů. Refrakterní doba především brání zpětnému axonálnímu šíření vzruchu.

Průběh akčního ponteciálu

Absolutní refraktorní doba v trvání několik milisekund souvisí s depolarizací a repolarizací, kdy není vzruch schopen odpálit další akční potenciál, dochází k inaktivaci napěťově řízených sodných kanálů při otevřených napěťově řízených draslíkových kanálů refraktorní doba.

Relativní refraktorní doba souvisí s hyperpolarizací, pravděpodobnost odpálení akčního potenciálu je pouze snížena a je tedy nutná silnější stimulace, v inaktivovaném režimu jsou napěťově řízené N kanály a aktivovaném draslíkové, dohromady cca 5–10 ms.

Reference editovat

Související články editovat