Rakousko v nacistickém Německu

Od anšlusu v roce 1938 až do roku 1945 bylo Rakousko jako stát vymazáno z mapy Evropy, protože bylo součástí nacistického Německa.

Rakouská země (1938–1940)
Říšská župa Ostmark (1940–1942)
Alpsko-dunajská říšská župa (1942–1945)

Land Österreich
Reichsgaue der Ostmark
Alpen- und Donau-Reichsgaue
 Rakouský stát 19381945 Okupační zóny Rakouska 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Deutschlandlied
Geografie
Mapa
Rakousko (tmavě červená) a Německo v roce 1938
Velká Vídeň (Groß-Wien)
Nejvyšší bod
Grossglockner (3 798 m n. m.)
Nejdelší řeka
Obyvatelstvo
Státní útvar
administrativní celek Německa
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Vznik
Státní útvary a území
Předcházející
Rakouský stát Rakouský stát
Následující
Okupační zóny Rakouska Okupační zóny Rakouska

Anšlus editovat

Související informace naleznete také v článku Anšlus.
 
Hlasovací lístek k referendu z 10. dubna 1938, který později uspořádaly německé okupační síly. Text hlasovacího lístku čítá: "Souhlasíte se znovusjednocením Rakouska s Německou Říší, které bylo nastoleno 13. března 1938 a volíte stranu našeho vůdce, Adolfa Hitlera?"

Ráno dne 12. března 1938 překročila 8. armáda německého wehrmachtu německo-rakouské hranice, přičemž se nesetkala s jakýmkoliv odporem, naopak byla vítána s květinami, hajlováním a německými vlajkami. Kolem poledne přejelo hranici auto s Hitlerem, který potom k podvečeru dorazil do Lince, kde byl přijat s bouřlivým nadšením na radnici. Další Hitlerova cesta po Rakousku se změnila v triumfální jízdu, která vyvrcholila ve Vídni 2. dubna 1938. Zde se na Heldenplatzu shromáždilo na 200 000 Rakušanů, aby si vyslechlo Hitlerův projev k rakouskému anšlusu.[1] Situaci v Rakousku komentoval Hitler později:

Jisté zahraniční noviny říkaly, že jsme vpadli na Rakousko s brutálními metodami. Na to mohu říci jediné: ani ve smrti nepřestanou lhát. Během svého politického boje jsem již vyhrál mnoho přízně od lidu, ale když jsem překročil bývalé hranice [do Rakouska] byl jsem zavalen takovým proudem přízně, že jsem takový do té doby nezažil. Ne jako tyrani jsme přišli, ale jako osvoboditelé.[2]
 
Davy vítají Němce ve Vídni

Anšlusu byl dán okamžitě právní efekt spolkovým ústavním zákonem „O znovusjednocení Rakouska s Německou říší“[3] z 13. března 1938. Rakousko se stalo zemí Třetí říše a Arthur Seyß-Inquart byl jmenován jejím říšským místodržitelem. Dne 10. dubna 1938 se pak konalo referendum o sjednocení Rakouska s Německem a podle oficiálních zpráv bylo pro připojení 99,73 % voličů.[4]

Již týdny před referendem byly v Rakousku zaváděny Hitlerovy brutální metody na okleštění jakékoli opozice. Již před vstupem prvního německého vojáka do Rakouska dorazil Heinrich Himmler a několik důstojníků SS do Vídně, aby dali uvěznit nejpřednější zástupce první republiky. V těch několika týdnech mezi anšlusem a referendem byli sociální demokraté, komunisté, další potenciální političní protivníci a stejně tak Židé zavřeni nebo odesláni do koncentračních táborů. Během jen několika málo dní okolo 12. března bylo zavřeno 70 000 lidí. Samotné referendum bylo záležitostí rozsáhlé propagandy, a proto bylo zrušeno volební právo 400 000 lidem (téměř 10 % ze způsobilých volitelů), většinou bývalým členům levicových stran a Židům.[4] Historikové se obvykle shodují na tom, že vlastní referendum nebylo zmanipulované, ale vlastní volební proces nebyl ani svobodný ani tajný.

Legislativní a jiné změny editovat

Dějiny Rakouska

 
  • Prehistorie
  • Habsburská éra
  • Rakousko po 1. světové válce
  • Rakousko po 2. světové válce

Záhy po anšlusu byla vydána celá řada zákonů a vyhlášek, majících za cíl úplnou integraci Rakouska do rámce nacistického Německa. Současně s přijetím zákona „O znovusjednocení Rakouska s Německou říší“ došlo k přeměně dosavadních rakouských spolkových zemí v zemská hejtmanství.[5]

15. března 1938 byla vydána vyhláška říšského místodržitele, podle níž se dosavadní rakouská spolková vláda začala nazývat „Rakouská zemská vláda“ (německy Österreichische Landesregierung).[6] 17. března 1938 byla vydána další vyhláška, podle níž se v Rakousku vedle šilinku zaváděla jako měna i Říšská marka.[7] Téhož dne byla vydána i další vyhláška, podle níž byla Rakouská národní banka převzata Říšskou bankou a vstoupila do likvidace.[7]

Změny správního členění Rakouska editovat

27. července 1938 se započalo se změnami správního členění Rakouska, když byl tyrolský okres Lienz podřízen správě zemského hejtmanství Korutany.[5] K 15. říjnu 1938 pak došlo k podstatně větší změně, když bylo Rakousko na základě zákona „o územních změnách v zemi Rakousku“[8] přerozděleno na sedm zemských hejtmanství a jedno město (Vídeň). Zemská hejtmanství byla následující:

Státní teror editovat

Po anšlusu se na území Rakouska rozpoutal teror proti opozici, Židům, homosexuálům, intelektuálům a umělcům. Po 11. březnu se v celém Rakousku rozpoutala vlna divokých arizací židovského majetku. Spontánně vzniklá komanda, složená z civilistů se svastikami na rukách a členů SA, ničila obchody židovských občanů. Již v roce 1938 začaly v Rakousku vznikat koncentrační tábory.

Reference editovat

  1. Video: Hitler prohlásil Rakousko za připojené k říši (2 MB) [online]. [cit. 2007-03-11]. Dostupné online. (německy) 
  2. Anschluss [online]. Spartacus Educational [cit. 2007-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-06-21. 
  3. Spolkový ústavní zákon „O znovusjednocení Rakouska s Německou říší“. www.verfassungen.de [online]. [cit. 2012-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-10. 
  4. a b Die propagandistische Vorbereitung der Volksabstimmung [online]. Austrian Resistance Archive, 1988 [cit. 2007-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-04. 
  5. a b [Rolf]. Territoriale Veränderungen in Deutschland und deutsch verwalteten Gebieten 1864-1945: Alpen-Donau-Reichsgaue/ Österreich/Ostmark [online]. 2000, rev. 25.7.2007 [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. (němčina) 
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=glo&datum=1938&page=89&size=43
  7. a b http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?apm=0&aid=glo&datum=19380004&seite=00000026&size=23
  8. Gesetz über Gebietsveränderungen im Lande Österreich [online]. [cit. 2010-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-26. (němčina) 

Externí odkazy editovat